Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » It´s a Boy Girl Thing!? 11. kapitola

19.07.2010 (07:30) • Azeret, Chobotnicka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 12446×

11. kapitola

Jakmile byla na posledním schodě, událo se několik věcí najednou…

Pohled Edwarda:

Jen co jsme dojeli domů, čekalo mě tam velmi nepěkné překvapení. Na schodech se objevila‚ Bella v mém (skoro mém) těle. Na sobě měla velice vyzývavé šaty a také boty nadměrné dámské velikosti. Ale to by nebylo nic proti tomu, že mi oholila všechny chlupy a vlasy mi svázala do gumiček!

Jen co jsem ji takto uviděl, jsem musel zakročit, ihned jsem po ní skočil. Nebránila se a já ostatně neměl svoji upíří sílu. Vypadalo to spíše jako holčičí boj, než boj s klukem. Jen co jsem ji dostal na lopatky, jsem ji musel políbit. Bylo to pěkně hnusný líbat sám sebe, ale i tak si mé tělo dělalo, co chtělo. A soudě podle toho, co jí (vlastně mému tělu) šlo nahoru, se jí tento polibek líbil.

Prali jsme se na podlaze celého dolního patra. Nevím, zda to bylo vidět, že jsem v těle dívky a ona zase v těle chlapce, který má číst myšlenky, a tak mi nedovolit další výpad. Po chvilce jsem si však uvědomil, že já jí myšlenky nikdy nemohl číst. Nevím, čím to bylo způsobeno, ale v tento okamžik jsem byl naprosto dokonale spokojený.

Nakonec nás od sebe oddělil násilně Emmett a Jazz. A i pak jsem si nemohl odpustit ji políbit. Beru ji jako kdyby byla v tomto těle, co mám já na sobě, ale i tak je to divný. Vždyť ještě nedávno jsme byli jako kočka a pes a teď ji tady budu líbat?! Krucinál, co to do mě vjelo?

Po chvilce trapného ticha, kdy nikdo nic neříkal, se najednou přiřítil z vrchu Carlisle.
„Bello, nemáš srdeční arytmii?“ zeptal se mého těla, v němž byla má Bella.
„Pane Cullene, myslím si, že ne. Vždy jsem byla zdravá a ani na nemoci jsem netrpěla!“ řekla mému otci.
„To je zajímavé, přesto bych rád vyšetřil tvé tělo, zda mi to dovolíš. A příště mi tykej, jsem Carlisle,“ dokončil svoji prosbu můj otec.
„Hej, a mě se jako nikdo nezeptá? Já tu musím tvrdnout v tomhle těle, když ona takhle znetvoří to moje!“ řekl jsem poměrně nahlas a prstem ukazoval na Bellu.

„Já se ti nebudu omlouvat, máš ho dost nepohodlný a musím uznat, že se tu vůbec necítím jako doma! Taky bych raději měla svoje tělo a své ranní nevolnosti! A co to máš na sobě? Proboha, Charlieho věci? Bože, on mě zabije!“ zařičela poměrně nahlas.
„Tak a už dost!“ rozsekla nás moje sestra Alice.
„Oba se chováte jako malé děti. Bello, ty se jdi převléci, oblečení máš u Edwarda v pokoji a pak přijď za Carlislem do pracovny a ty, Edwarde,“ podívala se na mě svým pekelným pohledem, který nepřipouštěl námitky.
„Ty pojď se mnou. Oblečení Charliemu dovezu, a pak půjdete s Bellou do pracovny za Carlislem. Tak už pojď!“ Tahala mě za ruku a já měl větší a větší tušení, že ta malá mrška ví, o co se jedná.

Když jsem došel do pokoje Alice, málem mě trefil šlak. Nebo jak se to říká. Opravdu se zbláznila. Na moje vypůjčené tělo navlékla šaty, které mi končily sotva pod zadkem a na to mi dala boty na dost vysokém podpadku. Pak mě učesala a nakonec doprovodila ke dveřím pracovny. Musím říct, že Bella vypadala v mém oblečení vražedně sexy.

Nad touto myšlenkou jsem se musel znechutit. Přeci nejsem na chlapy. Ale když vidím své tělo jejími očima, tak se to prostě nedá. Já teď musím hrát holku a ona kluka. ´No paráda, jak si mám zvyknout chodit na záchod, nebo jíst?! Celých 90 let jsem to nepotřeboval a teď to najednou začnu zase používat? A jak se vůbec zavádějí tampony?! No, tak to se sakra mám co učit!´ polemizoval jsem v mysli a při tom jsme šli do pracovny.

„Tak, Edwarde, polož se na lehátko!“ přikázal mi otec, jen co jsme se objevili ve dveřích.
„Dobře, sice nevím, na co ti to bude, ale udělám to pro tvoji vědeckou duši!“ řekl jsem poměrně znuděně.

Jen co jsem se položil na lehátko, začal mi vyhrnovat šaty a já si v tu chvíli připadal jak lehká děva. Jednou tu Alici vážně zabiju. Pak vzal do ruky ultrazvuk?! Hlavou mi prolétlo, na co to asi potřebuje, ale když se dělá ženě ultrazvuk tak je nejspíš těhotná!
„A sakra!“ řekl jsem nahlas.
„Carlisle, řekni mi, že to není pravda!“ zařval jsem na něho hodně na hlas, že to muselo slyšet celé Forks.
„Synu, už to tak vypadá!“ řekl mi klidně.
„To není možný! Vždyť to nejde!“ vyvracel jsem mu svoji teorii.
„Je to možný! Sama Bella je to, co momentálně čekáte!“ potvrdil mi tu možnost, že moje Bella není jen obyčejný človíček.
„Jak že si to řekl?“ optala se ho zmateně Bella.
„No, Bello, jsi těhotná! A pokud si před Edwardem nikoho neměla a ani v době, kdy jsi byla s ním na ostří nože…“ došel mi smysl těch jeho slov.
„No, tak ještě jsem spala s Emmettem, ale to jsem již měla ty nevolnosti!“ řekla smutně skoro v slzách Bella.
„Tohle nemůže být možné, dá se to dát Carlisle pryč?“ zašeptal jsem mu opatrně.
„Tak to v žádném případě, je to moje dítě a moje tělo!“ bránila se Bella.

Po dlouhé době jsme se nakonec dohodli, že budeme muset tedy být oba dva rodičové. Nabídl jsem se Belle, že se o ni a to malé, co čeká postarám, ale s úsměvem odmítla. Velice dobře jsem si uvědomoval, že nyní ho vlastně čekám já. Musím se okamžitě vrátit do svého těla.

Dnešní den jsme zakončili u mě v posteli. Bella ležela v mém těle na posteli a já jí ležel na hrudi. Nevím, proč jsem to udělal, ale ona mě bezmyšlenkovitě hladila po vlasech, bylo to krásné, ale vše musí jednou skončit.

Jen co jsme se trošku usmířili, dole začal zvonit zvonek. Nevím, kdo to byl, protože moji schopnost měla Bella, ale i tak jsem se moc netěšil na návštěvu. Podle sluchu, který jsem měl stejný, jako když jsem byl upír, jsem pochopil, že to byl Caius a jeho bandička, která hledá nějakou ztracenou dceru.

Zrovna jsem se zabýval jejím hrudníkem, kde jsem kreslil uklidňující kolečka, aby si na svojí (vlastně mojí) mocí nelámala tolik hlavu a hlavně aby nedostala migrénu. Jen co jsem se na chvilku od své tajné lásky vzdálil a pohlédl ke dveřím, uviděl jsem Caiuse, Felixe a Aleca, kteří na moje tělo hodně vrčeli. Kdybych měl svoje tělo, tak se alespoň dozvím, co se děje, ale takhle?

Pak se mi ale před očima objevily různé obrázky a já pochopil, že moje Bella je ta ztracená osoba, co ji tak usilovně hledá Caius a jeho malá gardička. Opravdu, teď jsem byl ještě ve větším průseru, než jsem byl. Nejen, že moje láska je se mnou těhotná, ale navíc je Volturi a já blázen jsem zbouchnul ztracenou princeznu. Tak to rovnou se můžu jít upálit…

Autor: Azeret (Shrnutí povídek), Chobotnicka, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek It´s a Boy Girl Thing!? 11. kapitola: