Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I will never forget - 5. část - Konec

Victoria

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I will never forget - 5. část - KonecTak a je tady konec. Pomalu, ale jistě jsme se k němu dopracovali. :) Vždycky je to takový zvláštní pocit, když zkončím svou povídku. :-) Doufám, že se líbila a že si ode mě ještě něco přečtete. Chystám se na novou povídku, kterou ještě bohužel nemám pojmenovanou. :( Takže budete muset pozorně sledovat moje povídky. ;) Díky moc za všechny povzbuzující komentáře. :-) Moc mi pomáhali. Teď už vás nebudu zdržovat a přeju pořádné vychutnání konce. ;)Adka

07.12.2009 (09:30) • Adka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1531×

I will never forget – 5. Část

William:

Díval jsem se na ni. Do těch jasně modrých očí, které mě chladně sledovali. Kdybych ji neznal, tak dlouho, myslel bych se, že mě nesnáší, ale v těch očích byla zadržovaná nějaká emoce. Nevěděl jsem přesně, o jakou jde, ale i přesto jsem doufal, že ke mně neztratila ten cit, který jsem já neustále choval ve svém srdci.

 

„Cathleen, pořád tě miluju, prosím odpusť mi.“ Vyslovil jsem nahlas těch pár slov, co jsem pociťoval ve svém srdci.

 

Její pohled se zúžil do tenkých škvírek, ale přesto všechno na ní bylo vidět, že je pro ni složité zachovat si nepropustnou masku. Začala ruce zatínat v pěst. To u ní bylo normální, když byla něčím rozrušená. Prohlížel jsem si jí a čekal jsem, kdy na mě skočí a kousne mě. Musel jsem se usmát při tom pomyšlení. Nikdy by to nedokázala. Můj úsměv v ní vyvolal další příval vzteku. Zatvářil jsem se zpytavě. Nechtěl jsem, aby na mě začala křičet.

 

„Leen, jestli už mě nemiluješ, tak mi to řekni do očí a já tě už nikdy nebudu obtěžovat, slibuji.“ Zašeptal jsem a sklonil jsem na chvíli hlavu. Tohle byla jediná taktika, jak jí přinutit k reakci.

 

Pozvedl jsem hlavu a podíval jsem se jí pevně do očí. Viděl jsem přesně ten souboj. Její emoce se tam, tak prali, že mi to až nahánělo hrůzu. Ale i přesto jsem se snažil udržet neutrální výraz. Nechtěl jsem ji k ničemu nutit.

 

„Wille, já, já.“ Její hlas opět utichl. Smutně jsem se podíval na své boty.

 

„Chápu, odpusť. Už tě nechám na pokoji. Sbohem.“ Řekl jsem těch pár slov, které mi rvali srdce. Obešel jsem ji a chtěl jsem vyjít ven, když se mi kolem pasu objevili její ruce. Usmál jsem se sám pro sebe. Věděl jsem, že ji tohle rozhoupe k činu. Jsem prevít, já vím, ale musím vědět, na čem jsem.

 

„Pořád tě miluju, Wille, ale nedokážu ti odpustit, to co jsi udělal.“ Vzlykla a ještě pevněji mě objala.

 

Využil jsem svou upíří rychlost a otočil jsem si jí v náručí. Nechápavě na mě chvíli koukala, ale nakonec si přitiskla hlavu na mojí hruď. Jemně jsem ji hladil po vlasech. Její oči se na mě smutně dívaly a já jsem ji opět nedokázal odolat. Sklonil jsem se k ní opatrně a přitiskl jsem ji svá ústa na ty její. Připadalo mi, jako bych se ocitl opět někde v dokonalém světě, jako kdyby se mezi námi dvěma nic nestalo. Všechno bylo najednou barevné a krásné.  Užíval jsem si tento okamžik, který mě naplňoval štěstím.

 

Cathleen:

 

Připadalo mi, jako bych se ocitla v nějaké pohádce a můj princ mě přišel zachránit. Všechno mi přišlo dokonalé. Necítila jsem smutek ani bolest.  Užívala jsem si ten polibek, jako by to byl ten náš poslední.

 

Po chvíli se ode mě odtrhl a pevně si mě k sobě přitiskl. Zrychleně dýchal a já s ním. I když jsme byli upíři, tak i přesto to byl zakořenění zvyk. V mé hlavě se najednou z ničeho nic objevila myšlenka. Co kdybych mu přeci jen odpustila a my bychom žili spokojený život daleko od Nikki. Od všech problémů. Bylo by to úžasné. Ale, co kdyby si po čase našel někoho jiného. Zamračila jsem se moje důvěra se zkrátka jen tak k němu nevrátí. Najednou mi bylo nepříjemně v jeho náručí. Přišlo mi, že mě dusí a přesvědčuje o tom, že k němu patřím, že mě svazuje. Nechápala jsem tenhle pocit, ale musela jsem od něho dál, abych si zachovala chladnou hlavu. Snažila jsem se ho odstrčit svými dlaněmi. Ale on mi je chytil.

 

„Leen, co to děláš? Je mi s tebou tak krásně. Chci tě mít u sebe. Prosím zůstaň u mě.“ Ozval se, tak neskutečně ztrápeným hlasem, že jsem se přestala bránit. A objala jsem ho. Měla jsem put ho utěšit. Cítila jsem se v tu chvíli za něj zodpovědná.

 

„Díky, Leen. Jsi to nejdůležitější v mém životě.“ Zašeptal a já jsem jeho slovům uvěřila. Ne, proto, že to řekl, tak jemně, ale proto že jsem to cítila stejně jako on. Kousala jsem se do jazyku, abych mu neřekla to samé. Moje srdce, které bylo pevně zamknuté na zámek, se v tu chvíli odemknulo a já jsem opět pocítila ten cit, který mi v poslední době připadal, tak moc cizí. Hřál mě.

 

Will se ode mě odtáhl a zkoumavě se na mě podíval. Dívala jsem se do jeho tmavě hnědých očí, které v sobě odráželi lásku. Byla jsem si jistá, že v mých očích je také. A viděla jsem, že William se na mě nádherně usmívá. Z jeho úsměvu byla cítit výhra. A přesto jsem ho milovala. Pohladila jsem ho něžně po tváři a on slastně přivřel oči a přitiskl si mou ruku na tvář.

 

„Tak to zkusíme ještě jednou Cathleen. Miluju tě!“ řekl a sladce se na mě usmál. Přitom na mě koukal prosebným pohledem. Zasmála jsem se.

 

„Miluju tě, Wille!“ řekla jsem mu a on mi okamžitě věnoval polibek. Byl tak sladký a překrásný.

 

„Ale Williame, jestli mě ještě jednou podvedeš!“

 

„Už nikdy přísahám, i kdyby mi ženský sami skákali do náručí. A navíc jsem za to opravdu nemohl.“ Upřel na mě štěněčí oči. A já se málem roztekla, byl až tak moc dokonalý. A potom někomu, takovému něco odepřete.  Opět jsem ho pevně objala a stulila jsem se k němu. On mně dal pusu do vlasů a opět mi do ucha zašeptal ty dvě nádherné slovíčky. Úplně jsem se otřásla blahem.

 

Pohled třetí osoby:

 

A tak tam spolu stáli v objetí dva upíři, které nemůže rozdělit už nic jiného, než smrt. Oba dva zakusili, jak to bolí být jeden bez druhého. Ale překonali to díky své lásce, protože láska si podává ruku s bolestí.

 

Slunce pomalu zapadalo a jim začínal noční život. Vyšli se ven podívat na hvězdy ruku v ruce. A oba dva věděli, že nikdy nezapomenou na tu lekci, kterou jsi dali.

 

Nikki:

 

Pozorovala jsem z povzdálí jejich štěstí a byla jsem velmi rozzlobená. Myslela jsem si, že se už William vzdá a vrátí se ke mně. Ale zřejmě jsem se spletla. Musel ji opravdu milovat. Nenáviděla jsem je v tu chvíli. A zároveň jsem jim záviděla jejich lásku.

 

Naštvaně jsem se obrátila k nim zády a odcházela jsem od toho štěstí, které mě tak moc ubíjelo.

 

„Však ty ještě přilezeš, Williame!“ Naposledy jsem jejich směrem prskla tato slova, které jak jsem si později uvědomila se nikdy nestali.

 

 

Konec

- A tady, kdyby jste se chtěli podívat moje oficiální stránky, kde jsou rovnějž moje povídky. :) Adka

Autor: Adka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I will never forget - 5. část - Konec:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře