Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I thought you are angel - 3. kapitola


I thought you are angel - 3. kapitolaBunshee stále čeká na svou příležitost a sleduje dění na mýtině...

Bělovlasá dívka se usadila vysoko ve větvích stromu, který byl dostatečně blízko sešlosti na louce, ale i dost daleko na to, aby ji někdo z nich dokázal náhodně, bez většího hledání zahlédnout. Bedlivě sledovala dění na mýtině, ale nezajímali ji ti ostatní, zajímal ji pouze a jedině on. Edward, bronzovlasý upír, na kterého si pamatovala až příliš dobře a nebyly to zrovna šťastné vzpomínky.

 

Táhlo ji to za ním, ta nenávist k němu, ta touha se mu pomstít a udělat mu to, co on kdysi udělal jí. Ale věděla, že ještě k tomu není vhodný čas, že musí počkat, aby si svůj budoucí čin mohla vychutnat.

 

Zatím pouze sledovala každý jeho pohyb, studovala jeho chování a snažila se vymyslet dokonalý plán, který povede k jeho utrpení a následné smrti.

Nenávist, tímto jedním slovem by se dal popsat stav jejích myšlenek. Čistá a smrtelná.

 

Snažila se plně soustředit, téměř ani nevnímala ten žal, který vycházel od mladičké novorozené. Žal nad ztrátou lásky, který ji vábil k sobě, ale ona se snažila odolat. Nebylo to tak silné, jako touha se pomstít za svou vlastní smrt.

 

„… A nedáváme druhou šanci,“ ozvalo se hlasitěji na mýtině z úst drobné upírky zahalené do černého pláště. Poprvé za to dobu, co banshee seděla v koruně stromu, odtrhla oči od upíra a bedlivě si začala prohlížet i ostatní kolem něj s myšlenkou, že pokud jsou jeho přátelé, bylo by pro ně nesmírně bolestivé vidět jeho smrt.

„Datum je stanoveno,“ zaslechla bělovláska další kousek rozhovoru, tentokrát to nebylo o mladé novorozené, ale o lidské dívce, té, která se tiskla k jejímu vrahovi.

„Zdalipak má ten upír v úmyslu usmrtit i ji?“ problesklo jí hlavou. Nebylo by od ní zrovna laskavé, aby mu to dovolila zopakovat. Bylo jasné, že ta lidská dívka, Bella, jak ji nazval, mu bezmezně věřila stejně jako ona tehdy. Co kdyby přeci jen Bellu potkal stejný osud jako ji?

Posmrtný život naplněný opět a jen smrtí a zoufalstvím.

 

„Postarej se o to, Felixi,“ donesla se k ní od malé upírky další věta, kterou nešlo neuposlechnout.

Její zrak zabloudil na vysokého upíra, který se blížil k novorozené.

Banshee věděla, k čemu se chystá, ale nechtěla mu to dovolit. Chtěla ji zabít sama, ale bylo by od ní nerozumné… Pokud si chce vychutnat pomstu, musí mít dokonalý plán. Plně si uvědomovala, že se nesmí nechat rozptýlit něčím méně podstatným. Chtěla, ale prostě si to nemohla dovolit...

 

Z hrdla vysokého rudookého upíra se ozvalo vrčení a jednou rukou zvedl novorozenou ze země. Ta vysokým hláskem vyjekla, až to rvalo uši, ale se křikem banshee se to nemohlo rovnat. Upír napřáhl ruku a jedním pohybem připravil mladičkou upírku o jeji existenci.

Žal byl pryč. Bělovlásce uniklo tiché žalostné zakvílení. Bylo ale dost hlasité na to, aby většina přítomných zaregistrovala přítomnost někoho cizího. Všichni se podívali jejím směrem a banshee to bylo jasné – viděli ji.

Nesnažila se utéct, jen by se zbytečně namáhala. Kdyby to bylo zapotřebí, byla by schopná utéct upírovi, i kdyby stál metr před ní.

 

Nahrbila se a své dlouhé prsty pevně obmotala kolem větve. Vycenila zuby, ale místo vrčení, které každý očekával, se opět ozvalo jen to kvílení… A pak s lehkým závanem větru, byla pryč.

 

„Zajímavé,“ zašeptala rudooká upírka a na pár dlouhých vteřin se odmlčela, kdo ví, na co v tu chvíli myslela, snad jen čtenář myšlenek. Pak pokračovala v započaté větě.

„Ale nepodstatné. Pojďme,“ řekla tiše a při posledním slově se podívala k ostatním upírům, kteří zde zastupovali Volturiovi.

 

Druhá skupina chvíli sledovala záda tmavých postav v pláštích, jak mizí v mlze a dýmu, který se vytvořil z upálených kusů těl.

 

„Měli bychom jít,“ zašeptal bronzovlasý upír a objal Bellu kolem pasu. Společně s rodinou se vydali k lesu, ale než se stačili rozběhnout k domu, zastavilo je pár nečekaných vět.

 

„Neutečeš mi. Cítím tě. Najdu tě, nedokážeš se mi schovat dostatečně daleko,“ ozvalo se, ale nedal se určit přesný směr, odkud vyšel. Zdálo se, jako by vycházel ve všech světových stran.

Bella se otřásla strachem, když si vzpomněla na událost v horách.

 

Edward vzal Bellu zlehka do náruče a všichni upíři se jako na povel rozběhli k jejich domu.

Ale ona byla rychlá a sledovala je, měla jasný cíl.

Nikdo z upírů  netušil, co je ta bytost zač, a Alice… Ta v jejich budoucnosti viděla pouhou tmu. A tma se rovná smrti.

 

<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I thought you are angel - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!