Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I „Nicota“ je věčná - 29. díl + epilog

19

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I „Nicota“ je věčná - 29. díl + epilogJá nevím, co mám napsat. Je tu konec Nicoty a já musím říct, že se mi bude stýskat, ještě to nejspíš obrečím...
Děkuju Vám všem, že jste tuto povídku četli a komentovali. Moc si toho vážím.

17.04.2010 (16:30) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 9203×

 

 

29. kapitola


Otočila jsem se a utíkala pryč.

 

„Ne!“ vykřikl hystericky.

 

Snažila jsem běžet co nejrychleji, dál od něho, ale on se vydal za mnou. Nedošlo mi, že je tak rychlý, ani ne po pár minutách mě doháněl a já se najednou ocitla na zemi, zaklíněná pevně pod jeho tělem.

„Nedovolím ti odejít,“ křičel na mě hystericky, jeho rty se nacházely těsně vedle těch mých a on se mi zpříma koukal do očí.

„Nedovolím! Slyšíš!“ Zatřásl se mnou.

„Já neodešla, ty jsi se jen ještě nevrátil,“ špitla jsem a sklopila oči.

Jeho tvář strnula do ještě větší bolestné grimasy. Ucítila jsem jeho ústa na svých. Hrubě mě políbil s takovou naléhavostí, něhou a láskou. Zatočila se mi hlava. Jeho horký jazyk pronikl mými zuby a uvěznil ten můj znovu ve žhavém tanci. Zapomněla jsem na okolí kolem sebe, na všechny nesváry a vraždy...  Vnímala jen jeho, vdechovala jeho vůni. Tolik mě omamoval a já se bála, že už nebudu schopná od něj odejít.

Mohla bych tak zůstat navždy, jako kamenná socha v páru, uvězněná v čase. Ale to já nemohla dovolit. Snesla bych cokoliv, jen aby zůstal šťastný se svou rodinou.

„Pomůžu ti,“ odpojil naše rty v tom proklatém slibu. Copak doopravdy nechápe, že já to nepotřebuji! A nebo ano?

A dá se mi ještě vůbec pomoci? Stala se ze mě vraždící bestie a já bych přesto neměnila ani vteřinu svého bytí. Ušla jsem kus cesty a přesvědčila se, že nebyla zbytečná. On měl všechno po čem toužil a zasloužil si to.

Já jsem mu to nemohla pokazit, jen proto, že mě jeho polibky uvádějí do extáze. Věděla jsem, že to musím udělat teď a nebo nikdy! Zavřela jsem víčka a uvolnila svou mysl, žádný štít, žádná tajemství...

Před očima se mi promítal celý život, jak lidský, tak i ten mrtvý. Ukázala jsem mu vše... Chatrné vzpomínky z mého lidství, jeho odchod, přeměnu, mé sebeovládání, vraždění nevinných mužů s jeho podobou, bolest, Thomase, Volterru, svůj příchod sem, touhu po rodině, vraždu Laurena i Iriny, svou lásku k němu, žárlivost na Tanyu, závist při pohledu na Isabellu, samotu, svou vinu při napadení Rosalie s Esmé, prázdnotu...

Znovu jsem procitla do reality a spatřila Edwardovu vyjevenou tvář, byla bez emoce a tak... já nevím, nedalo se to popsat. Tiše zpracovával informace a jeho sevření povolilo. Vyškubla jsem se mu, ale zbytečně. Jeho paže mě hned zachytily a  bolestivě stiskly.

„Dělala jsi, co jsi musela,“ zašeptal, „ani nevíš, jak lituji, že jsem tě o tolik věcí připravil a způsobil ti tolik ran,“ kál se chvějícím hlasem, „napravím to... Slibuji.“ Pohladil mě po vlasech a jeho oči zněžněly.

Nechápala jsem, co chce napravovat. „Ne, já to napravím.“ Zakroutila jsem hlavou a nečekaně ho odhodila dál od sebe.

Držela jsem ho v bublině svého štítu, dokud jsem nebyla dostatečně daleko. Celou dobu jsem vnímala každý jeho zoufalý náraz na mou neviditelnou stěnu. Jeho vězení. Snažil se z něho dostat tak silně, že jsem málem poprvé v existenci svůj štít neudržela. Bušil do něho a narážel, jako by věděl, co chci udělat...

 

Byla jsem rozhodnutá ochránit jeho a jeho rodinu, vše ukončit. Nechtěla jsem, aby se Volturiovi pomstili Cullenům, kvůli mým vinám a proviněním.

 

 

 

Brány Volterry mě už z dálky vítaly a já se dívala na studené zdi hradeb, za kterými se skrývalo upírské peklo. Nadechla jsem se vykročila k nim. Můj krok zpomalil a já si najednou začala uvědomovat, co dělám. Poprvé v existenci jsem se bála.

Takové to je, jít na popravu? Vědět, že za chvíli bude konec. Můj konec. Všechno tu zůstane, jen já tu už nebudu. Vědomí, že tu na světě stejně nebudu nikomu chybět a že jsem tu byla zbytečně, nic dobrého jsem nedokázala bylo horší, než samotná smrt.

Procházela jsem chodbami Volterry a nevšímala si zvědavých pohledů rudých očí. Přesto mě však zarazil obraz pověšený na stěně, byl ze staré doby jako všechny ostatní. Vykreslené vzkříšení, soudu, ráje, nebe či pekla... Jen prosté ujištění, že Ten, od něhož jsme život přijali, Ten bude mít také poslední slovo. Nic víc, nic míň. Toto poselství, vděčné a vyrovnané přijetí vlastní smrti i vlastního života.  Dvě neoddělitelné strany téže mince.  A pod každým obrazem byl vypsán nápis...

Prach jsi a v prach se navrátíš...

 

O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností.

 

Tam, kde jste vy, byli jsme i my. Tam, kde jsme my, budete i vy... Zastaralý hřbitov na plátně ve mě vyvolal mrazení.

 

Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.

 

Život je jen cesta ke smrti.

 

Smrt je největší dar přírody.


 

 

To mě ujišťovalo, že se vydávám správnou cestou.

 

 

 

Sebrala jsem všechnu odvahu a nechala se předvést před Ara.

„Výborně Isis,“ vykřikl Aro při pohledu na mé zlaté duhovky a zatleskal. Ukrýval to dobře, ale já věděla, že se mu ulevilo. Už mu ode mě nehrozilo takové nebezpečí, jen užitek.

Neváhala jsem a vznesla mu svou žádost, prosbu o smrt. Mé rozhodnutí ho zaskočilo a jeho nadšení opadlo. Nebyl na něco takového připravený a popravdě, já také ne. Nerad přicházel o talenty, jako jsem já. Jak se dalo čekat, neváhal a zamítl mou prosbu. Vkládal do mě tolik svých nadějí a já ho zklamala, jako všechny a vše, co jsem kdy milovala.

 

V tu chvíli se ve mě něco zlomilo, příval nečekané energie mi projel tělem... Využila jí a byla rozhodnuta dosáhnout svého. Aro se ke mě otočil zády a já věděla, že je to má šance. Felix, Demetri, natož Jane mě nedokázali zastavit. Vrhla jsem se na jeho ramena a než stačil zareagovat, skočila jsem mu po krku a zabořila zuby do jeho papírové pokožky...

 

Má poprava byla podepsána. Nebránila jsem se, prosila o ni, aby můj Anděl mohl být šťastný.

 

Podívala jsem se do bezcitných očí svého kata...

 

 

 

- - -


 

Přišel pozdě.

Jen na kolenou němě sledoval dohořívající popel.

Cožpak nepochopila, že on by se pro ni vzdal všeho. Zavrhl by rodinu, jen kdyby byla s ním.

Miloval ji, nikdy nepřestal a nepřestane.


 

- - -

 

 

 

 

 

Epilog

Skončila jsem tak, jak jsem měla – v nicotě, v prázdnu odkud není návratu. Tam, kde je vše a zároveň nic. Tam, kde všechno začíná a končí...

Vždy jsem snila o milosrdenství pekelného ohně, o věčné bolesti, která spálí mé vzpomínky a zlomené srdce na prach. To mi však zůstalo a já bloudím dál ve věčné tmě. Bez lásky, přátel, rodiny a klidu...

 

Přesto všechno tě miluji, Edwarde Cullene a to je můj nekončící trest...

 

 

 

- - -


 

Oba toužili po odpuštění toho druhého.

Kdyby tak věděli, že nejdřív by museli odpustit sami sobě, aby mohli dojít věčného klidu...


 

- - -

 

 

 

 

KONEC

 

 

 

 

((-- shrnutí


Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I „Nicota“ je věčná - 29. díl + epilog:

 1
5. Selena18
05.03.2021 [18:21]

Ty vogo taky mazec konec Emoticon

4. Dylan
19.11.2015 [19:30]

Tyyyyy jooooo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon wowky Emoticon nádhera :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. AddyCullen
02.11.2011 [21:00]

AddyCullenwaw... to je něco úžasného!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Bree
30.08.2011 [20:40]

nádherné, jsem ráda že to skončilo takto a ne tím, že se usmířili. Děkuji ti

1. mňamka
19.06.2011 [13:14]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře