Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I love Emmet 3

14

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I love Emmet 3Měli jsme dnes míň hodin, tak jsem se dostala domů dřív a tak vám přidávám další dílek. Doufám, že se bude líbit. Moc moc moc prosím komentáře.

05.11.2009 (21:30) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2723×

Pak ten kluk promluvil ale velice při tom koktal, to jsem opravdu tak okouzlující nebo se mě bojí? „A... a... ahoj j... já j... j... jsem F... F... Filip, m... m... můžu T... Ti n... nějak p... pom... pomoct?“

Moc jsem to co říkal nevnímala a hádala jsem se s tím netvorem, že nemůžu zabít nevinného člověka, ale nepovedlo se mi ho přehádat a netvor mě zcela posedl a odpověděl tomu klukovi. „Ano, můžeš mi pomoct, mám žízeň, tak se trochu napiju z tvé krve, nejspíš to nepřežiješ, protože mám žízeň opravdu velikou, tak se prosím tě nehýbej, jinak to bude ještě horší.“

Kluk byl šíleně vyděšený, že se ani nehnul ani neceknul a já se mu zakousla do tepny a začala pít, bylo to nádherné konečně něco, co zchladilo to šílené pálení v tom krku.

Netvor se napil a zalezl zase do pozadí a přenechal mi vládu nad celým tělem a hlavně nad mozkem, když jsem si uvědomila, co jsem to udělala tak jsem se propadla zoufalství, bylo mi toho kluka velice líto, proč to musel odnést zrovna on, který měl celý život před sebou?

Jsem netvor, strašný netvor a z tou myšlenkou jsem se sebrala a utíkala jsem pryč co nejdál od jakékoliv civilizace.

Zastavila jsem se až v nějakém lese nedaleko Litomyšle, ani nevím, proč jsem běžela zrovna sem ale nejspíš proto že jsem se tady narodila a proto, že budu potřebovat nějaké své věci takže se tu nejméně rok zdržím abych si pak pro ty věci mohla zajít a pak z České Republiky nejspíš navždy zmizím.

Měsíc jsem se potulovala po lese, lovila, cítila se osamělá a nešťastná za to co jsem Filipovi provedla.

Jednou jsem tak seděla na pařeze a přemýšlela, jestli mám nějakou schopnost, když tu se přede mnou objevil z ničeho nic kluk, a vypadal jako Filip, přemýšlela jsem, jestli náhodou existují duchové, že by přede mnou teď stál duch a nenapadlo mě nic chytřejšího než to zkusit a to tím nejhloupějším způsobem a to zkusit tím klukem prostrčit ruku.

Zvedla jsem se a vydala jsem se k Filipovi, jenže ten můj úmysl nejspíše pochopil a tak promluvil „je zajímavé že mě vidíš, protože by jsi neměla, nikdo nás nevidí. Ano jsem duch, každý člověk, který se stane první obětí upíra se promění v ducha, takže každý upír, pokud neměl tak silnou vůli už od přeměny, má svého ducha, ale ani jeden z upírů o nás neví, ty jsi výjimka, ale prosím tě nepokoušej se mnou prostrčit ruku nebo cokoliv jinačího je to poměrně nepříjemné.“

Tak svou schopnost jsem nejspíš našla, vidím duchy, to je velice zajímavé ale né moc užitečné, pokud by ten duch byl na mě naštvaný, zkusím se mu omluvit a poprosit ho jestli mi odpustí, protože putovat po světě s někým kdo mi věčně nadává, a nedá se ani praštit to je na sebevraždu.

A tak jsem to zkusila a doufala jsem „Filipe, velice se ti omlouvám za to co jsem ti udělala nejspíš si ani nedokážeš představit jak moc toho lituji, že jsem tě zabila, byla jsem velice nešťastná že sem vzala život někomu, kdo ho měl celý pře sebou, vím že mi asi nebudeš moct úplně odpustit ale prosím pokus se o to byla bych ti velice vděčná, té viny se totiž stejně nikdy nezbavím, zvláště když tě budu mívat pořád na očích.“

Filip se smutně usmál a pak mi řekl že mi odpustil už dávno, protože mě sleduje už od té doby co jsem ho zabila a ví že jsem se z toho málem složila když jsem si uvědomila, co jsem mu udělala.

Byla jsem asi ten nejšťastnější upír na světě, má první oběť mi odpustila, že jsem ho zabila, o tom by se mi ani nesnilo (kdybych mohla spát).

Jen jsem doufala, že se mnou zůstane už na furt, že nebude muset odejít na věčnost někam do nebe nebo kdo ví kam. Je to prozatím jediný tvor se kterým se můžu bavit, protože nemá krev a nic mě nenutí abych ho zabila. A navíc by se mi mohl k něčemu hodit, třeba k průzkumům atd.


Shrnutí

4. Díl

Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I love Emmet 3:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře