Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hříchy lásky - 19. kapitola - Splynutí

jkol


Hříchy lásky - 19. kapitola - SplynutíPo dlouhých měsících jsme u konce. Bella je v bezpečí domova a všechno se vysvětluje. Cítí, že to jediné, po čem skutečně touží je Edwardova hluboká láska, která ji naplňuje. Zlo je zažehnáno a osud ukazuje směr cesty... Bella se odevzdává Edwardovi. Nic na světě nemá takový smysl jako jejich láska. Všem, kteří povídku pravidelně nebo i nárazově četli, nechávali mi tu povzbuzující komentáře, moc děkuju! Pro každého autora jsou čtenáři velkou motivací a zároveň inspirací. Přeju příjemné čtení! Dnes s Hříchy lásky už naposled... Vaše Lorenia :)

Unaveně jsem rozlepila oči a mžourala do ponurého šera. Chvíli trvalo, než si moje oči přivykly a já si uvědomila, že ležím ve své posteli. Ve svém pokoji. Zmateně jsem se rozhlížela kolem sebe a hledala nějaké vysvětlení. Někdo zaklepal.

 

„Dále,“ odpověděla jsem stále rozrušená a očima hypnotizovala dveře. Nemusela jsem mít světlo, abych poznala, že to byl Charlie. Táta!

„Tati!“ vykřikla jsem téměř zbožně a vzápětí se mu vrhla do náruče. Sotva popadal dech, jen mě pevně svíral ve svých ochranitelských pažích.

„Bello,“ vydechl a zněl jako by se mu probrala mrtvá dcera k životu. Vlastně jsem nebyla až tak daleko od skutečnosti. Teda nebyla jsem mrtvá, ale moc k tomu nechybělo…

„Tati,“ opakovala jsem a nemohla se cítit šťastnější. Charlie mě pustil, zmáčkl vypínač na stěně a nevěřícně se na mě zadíval. Vypadal ztrhaně. Temné kruhy pod očima se mu rýsovaly jako podlitiny, byl neoholený a rozcuchané vlasy mu trčely do všech stran.

„Měl jsem o tebe takový strach, holčičko,“ zašeptal a znovu mě k sobě přivinul. Sálalo z něj teplo a pocit bezpečí. Pak mě ale napadlo, co se vlastně stalo. Kde jsem se tu vzala a ví Charlie pravdu nebo? Odtáhl se.

„Jak jsem –“

„Edward,“ odpověděl, „přivezl tě včera večer. Spala si až do teď.“ Zírala jsem na něj udiveně a stále si kladla otázku, co mu Edward řekl. Pochybovala jsem, že by mu vyprávěl s nadšením o upírském světě a o tom, že jsem se stala rukojmím šílené starodávné upírské rodiny…

„Tati, co ti Edward řekl?“ zeptala jsem se přímo a snažila se mluvit vyrovnaně a klidně. Přece jenom je Charlie policajt, umí prokouknout lidské lži. Zhluboka se nadechl a posadil se na okraj postele.

„Řekl mi o těch únoscích,“ řekl vážným hlasem a v jeho tváři se vykreslovalo napětí. Nevěřícně jsem se na něj podívala.

„Drogoví dealeři,“ pokračoval a můj srdeční tep zvolnil tempo. Přistoupila jsem blíž a posadila se k němu. Takže milosrdná lež – ještěže tak.

„Je to jeho vina, ale ví to,“ oznámil tvrdě, „svěřil jsem mu tě a on dovolil, abys utekla. Byla jsi zmatená, sotva tě pustili z nemocnice. Měl na tebe dávat pozor! Asi jsi nevěděla, kde jsi a měla jsi strach. Neměl jsem tě nechávat v jeho péči.“

„To není pravda!“ zaprotestovala jsem a Charlie se na mě podíval, „už ani nevím, co se pořádně stalo, ale jediné, co vím je, že Edward pro mě udělal první poslední.“

„Bello!“

„Ne tati!“ oponovala jsem a zvedla se na nohy, „on mě zachránil, chápeš? To on je ten díky komu tady stojím!“

„A taky kvůli komu tě unesli, Bells!“ hádal se. Byla jsem naštvaná! Věděla jsem, že Charliemu nemůžu říct celou pravdu, ale nemohla jsem mu dovolit, aby o Edwardovi smýšlel zle. Nebylo to fér!

„Tati, pochop! On na mě dával pozor! Našel mě a zachránil! Nemůžu dopustit, abys ho takhle špinil, protože já –“

„Ty co, Bello?“ optal se s vážnou tváří. Popošla jsem o kousek dál a podívala se na něj. Cítila jsem, jak se mi do obličeje hrne horká krev a srdce mi divoce tluče do hrudi.

„Protože já ho miluju,“ dořekla jsem a sklopila zrak. Cítila jsem se potupně, že tohle musím Charliemu vysvětlovat, ale aspoň tuhle pravdu musel znát. Po pár vteřinách jsem vzhlédla. Seděl tam a se zadumaným výrazem si mnul ruce. Pak se zničehonic postavil a přistoupil ke mně.

 

„Jsi si jistá, holčičko?“ ujišťoval se a já se musela hlasitě rozesmát.

„Tati, proboha! Nikdy jsem si nebyla ničím jistější,“ řekla jsem rozhodně a pohledem se ho snažila obměkčit. Chvíli se vzpouzel s nesouhlasným bručením, ale pak se na mě povzbudivě usmál.

„Pokud máš toho Cullena -“

„Edwarda, tati,“ opravila jsem ho.

„No dobře,“ zabručel, „Edwarda skutečně ráda, nebudu ti ho rozmlouvat. Ale upozorňuju tě, že z toho nejsem příliš nadšený.“ Zamračila jsem se.

„Ale nepochybně ti jde především o štěstí a spokojenost své dcery než o vlastní hrdost, že?“ zeptala jsem se s úsměvem a on se udiveně zamračil. Vzápětí vykouzlil nucený úsměv.

„Ty víš, co na mě platí, viď, Bello?“ řekl pobaveně a objal mě.

„Pořád jsem tvoje dcera,“ vydechla jsem se a pevně se k němu přitiskla.

 

 

XXX

 

Ležela jsem v posteli. Všude kolem panovala černočerná tma a andělský klid. Byla jsem celá nesvá z toho, že jsem neviděla Edwarda. Aspoň, že Charliemu podal informace o tom, se stalo. Vlastně svoji verzi. Sledovala jsem temné stíny běhající po stěnách pokoje. Větve stromů šumící chladným nočním vánkem. A pak jsem to ucítila. Na kůži se mi vykreslila husí kůže a já se prudce otočila k oknu. Seděl tam.

 

„Edwarde,“ vydechla jsem a než jsem se stačila pohnout, seděl na okraji postele a prstem mi kreslil po hřbetě ruky.

„Jsem tady,“ konejšil mě svým sametovým hlasem. Přitáhla jsem se k němu blíž, stále zachumlaná do teplé deky.

„Už jsem měla strach, že nepřijdeš,“ vyslovila jsem své obavy nahlas a on se na mě pronikavě zadíval.

„Vždycky tady budu, Bello,“ řekl neochvějným tónem a nepřestával mě laskat hebkými prsty po pokožce. Cítila jsem to elektrizující vzrušení, které mi jeho dotek způsoboval.

„Děkuju,“ zašeptala jsem.

„Za co?“ divil se a zvědavě se přitáhl blíž.

„Za všechno,“ vydechla jsem, „za to, že jsi mě zachránil. Za Charlieho a za to, že jsi skutečný a nejen pouhý výplod mé roztoužené fantazie.“ Sklopila jsem zrak a zírala do matně viditelné deky v pološeru noci. Ucítila jsem jeho ledové ruce, jak zvedají moji horoucí tvář.

„To já bych měl děkovat,“ zašeptal éterickým hlasem a já ucítila tu omamnou vůni jeho dechu. Sladká a opojná.

„Jsi to jediné, co dává mé mizerné existenci smysl,“ dořekl zbožně a nepřestával mé sledovat. V takových chvílích jsem nebyla ze své lidskosti nadšená. Srdce mi splašeně tlouklo do hrudi, na tváři se mi nepochybně vykreslily ruměnce a přerývavý dech mi bubnoval v uších v ozvěnách… musel to všechno vidět a cítit. Na moment ztuhl a vzápětí zkrátil vzdálenost mezi námi dvěma na minimum.

„Ty se chvěješ,“ promluvil a já měla pocit, že svým pohledem dokáže proniknout přes temnou tmu i do těch neskrytějších koutů mojí duše…

„Moje lidství mi nedává přílišné soukromí,“ zašeptala jsem s úsměvem a zaslechla jeho tichý smích. Nehnul se.

„Je vzrušující vnímat všechny ty změny,“ odpověděl se zaujetím, „tvoje teplá pokožka,“ řekl a prsty přejel po mém předloktí, „tvoje vůně – získává vzrušující a omamný podtón,“ pokračoval, „a tvoje srdce, které se chvěje jako křídla kolibříka v jarním vánku,“ dořekl a dlaň mi položil na místo na hrudi, které se vzdouvalo pod citelnými údery srdce.

 

„Miluju Tě,“ zašeptal a já už nedokázala potlačovat svoje city.

„Miluju Tě,“ vydechla jsem a vzápětí spojila své rty s jeho. Přitiskla jsem se do jeho náruče, ve které mě neochvějně svíral. Cítila jsem tu sladkost jeho polibku, která mi mámila smysly, byla jsem přímo opilá jeho chutí…

„Bello,“ zasténal mi do rtů a prsty obkresloval páteř. Nikomu a ničemu jsem nechtěla dovolit, aby přerušil tenhle vzácný okamžik. Vpíjel se do mých rtů s žíznivou vášní a nepřestával mě laskat po pokožce zad. Zapletla jsem mu prsty do bronzových vlasů a rozvířila kolem sebe extatickou vůni jeho těla. Kořenitou a smyslnou. Věděla jsem, že ho chci. Nikdy jsem ho nechtěla víc než teď a ta touha se stávala životně důležitou potřebou, kterou jsem musela ukojit. Závisel na tom můj život. Nepřestával mě líbat a prohloubil náš polibek, když se naše jazyky propletly ve vášnivém tanci. Oba nás sžírala nesnesitelná touha po tom druhém, která nám zatemňovala myšlenky…

„Chci tě,“ zašeptala jsem rozechvěle a on se na mě vzrušeně podíval. V očích mu plály ohnivé plameny, které pohlcovala černá temnota.

„Chci tě,“ odpověděl chraplavým hlasem a znovu se přisál svými mramorovými rty k mým. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, než na nás dva. Ramínka košilky mi sjely po ramenou a já pocítila jeho ledové polibky na své šíji. Rty putoval po mé bělostné pokožce a já se poddávala tomu opojnému pocitu, který mě zaplavoval. Nahá jsem se přitiskla k jeho ledové hrudi a pevně ho svírala kolem krku. Cítila jsem každý jeho pracující sval, jeho mrazivý chlad, který zklidňoval moji abnormální horkost. A pak, v jediný okamžik se naše těla spojila v jedno a moji mysl zaplavil ten neovladatelný pocit naprosté bezmoci a slasti zároveň. V ten okamžik jsme patřili jeden druhému.  Nic už nás nemohlo rozdělit. Naše bytostná podstata se spojila v jednu. Důvod našeho života tkvěl v každém z nás a ta skutečnost se stávala stále hmatatelnější. Dávala nám šanci na štěstí – na opravdové štěstí. Já jsem milovala Edwarda a on mě. A i přes rozdíly, které mezi námi existovaly, jsme čelili všem překážkám. Dokud mě bude milovat, budu mu jeho lásku vroucně oplácet a pak už jen přijde jednoho dne smrt. Ale i ta je pouhým začátkem…

 

O pět let později…

 

Včela. Ten nepříjemný bzukot mi šustil v uších v dunivých ozvěnách. Měla jsem pocit, jako by se právě uhnízdila přímo v mé hlavě. Jenže já stála u okna v pokoji a přes sklo pozorovala její pohyb na zahradě. Najednou se kolem mě ovinuly mužné paže.

 

„Nad čím přemýšlíš?“ zašeptal sametovým hlasem a držel mě v náručí.

„Nad tím, jak je někdy upírství otravné,“ přiznala jsem a on se tiše zasmál.

„Nemusíš slyšet všechno kolem sebe. Stačí se soustředit na to, co chceš slyšet,“ odpověděl a já se k němu překvapeně otočila.

„Vážně?“ ptala jsem se nevěřícně. Přikývl a hluboce se mi zadíval do očí jako by mě chtěl pouhým pohledem zhypnotizovat.

„Soustřeď se na cokoli, co chceš,“ radil mi a nepřestával mě sledovat. Sám dobře věděl, kam se můj zájem přesune.

„Ano,“ zašeptala jsem svůdně a přes husté řasy na něj nevinně zamrkala. Hned pochopil, na jakou vlnu ho vábím.

„Bello,“ zaprotestoval, „myslím to vážně,“ oznámil s pokřiveným úsměvem a já zvážněla. Dobře, ještě počkám. Ty rady by se mi mohly hodit…

„Teď se zaměř jen na tuto místnost. Všechno kolem ní jako by neexistovalo,“ nabádal mě a já ho ve všem poslechla. Myslela jsem jen a jen na naši ložnici, ve které jsem stála s ním. A najednou jako by se všechno ostatní rozplynulo v dáli. Nadšeně jsem se na něj podívala.

 

„Páni,“ vydechla jsem.

„Je to lepší?“ ptal se starostlivě a zároveň pobaveně.

„Mnohem,“ přiznala jsem, „proč jsi mi to neřekl dřív?“ zlobila jsem se na oko. Jemně vyšpulil rty a v jeho očích plály jiskřičky.

„Neptala ses,“ oznámil jen a já pocítila nával roztoužených myšlenek, které se už zase draly na povrch. Věděla jsem, že neodolá.

„Hmm,“ zavrněla jsem a posadila se na okraj postele. Zvážněl a přisedl si ke mně. Téměř jsem cítila jeho napnutou strunu zvědavosti.

„Děje se něco?“ ptal se nechápavě. A já se bavila. Přímo jsem si vychutnávala jeho dokonalou krásu zahalenou nevědomostí…

„Ne, ale –“ Nedořekla jsem. Začínal bláznit a já se v tom omamném napětí přímo topila.

„Bello,“ zasténal a já už to nevydržela. Přitiskla jsem se k jeho hebkým rtům a on okamžitě pochopil můj záměr. Přitáhl si mě a jednou rukou mě posadil na svůj klín. Zapletla jsem mu prsty do vlasů a rty sjížděla po spáncích až ke rtům. Edward náš polibek prohloubil a přetočil si mě pod sebe.

Naše životy se spojily v jeden. A my si v sobě uchovávali tu křehkou lásku, která změnila celou naši podstatu. Změnila nás. A my se jí naplno s příslibem věčnosti odevzdali…

 

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hříchy lásky - 19. kapitola - Splynutí:

 1
08.11.2012 [19:48]

crazycvokmoc pěkná povídka.. přečetla jsem ji na jeden zátah Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Lucka
05.02.2012 [12:49]

krásná kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.02.2012 [11:54]

ajule68 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.02.2012 [11:53]

ajule68 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. elena
05.02.2012 [11:25]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Roel
05.02.2012 [11:04]

Emoticon Emoticon Emoticon

4. DAlice
05.02.2012 [10:51]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. BabčaS.
05.02.2012 [10:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.02.2012 [9:14]

kollartTak přece je jsem se dočkala, povedlo se ti to nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.02.2012 [8:27]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
naozaj fantastická kapitola... Emoticon
skvelý priam úžasný koniec... Emoticon
teším sa na ďalšie diela... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!