Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Holka od koní - 9. kapitola

25.04.2011 (08:15) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2197×

***Pohled Belly***

Už je to celé tři dny, co se Lucy pohřešuje. Mám pocit, že se s toho zblázním. Vím, nevycházím s ní dobře, ale přece jenom je to jediná sestra, co mám.

Začala jsem vzpomínat na naše společné chvilky.

Bylo to v létě, před 12 lety, ale mně to přijde jako včera. Šly jsme k babičce, která nám darovala k narozeninám plyšáky. Já měla medvídka a Lucy zajíčka. Byl večer a naši už dávno odešli.

„Zlatíčka, a víte jistě, že vás nemám doprovodit?“ strachovala se bábi.

„Babičko, my jsme už velké a bydlíme jenom kousek. Tu cestu známe nazpaměť!“ namítala Lucy a vzala mě za ruku.

„Tak dobře, nikde se nezastavujte,“ rozloučila se s námi a my se ruku v ruce vydaly domů.

Procházely jsme ulicí, kde stál starý dům. Říkalo se, že v něm straší…

Z mých vzpomínek mě vytrhla sestra.

„Slečno, musíme vám udělat ještě nějaké testy, takže vám odeberu krev,“ oznámila mi a já se zděsila.

„Cože? Ne, já… nemám ráda krev,“ žadonila jsem.

„To je v pořádku, bude to rychlé,“ odpověděla mi a začala pracovat.

Odvrátila jsem hlavu.

„Hotovo,“ usmála se na mě a já se podivila.

„Vůbec to nebolelo, ta druhá sestra, to byl děs,“ plácala jsem.

„Odpočiňte si,“ řekla mi a zavřela dveře.

Nechtěla jsem nad tím přemýšlet, a tak jsem se vrátila k mým vzpomínkám.

…procházely jsme kolem a obě mačkaly v náručí své nové hračky. Byl to náš malý poklad.

„Pozor!“ zakřičel klučičí hlas, ale to už míč uhodil Lucy a její zajíček přeletěl přes zeď.

„Můj zajda!“ křikla Lucy a začala popotahovat.

„Promiň, ale na toho už zapomeň, nikdo tam nechodí, prý tam straší,“ omlouval se ten kluk.

Byla jsem smutná z toho, že je Lucy smutná, a tak jsem se rozhodla.

„Lucy, vem si mého medvídka,“ usmála jsem se na ní a ona mi úsměv oplatila.

„Děkuji,“ poděkovala mi a tak jsme mohly vyrazit domů.

Večer, když jsme byly zalezlém svých postelích, se Lucy nepozorovaně vytratila z domu. Zvědavost mi nedala a tak jsem se vydala za ní.

Došla k tomu domu, ale její hračka tam neležela. Seděla na schodech a čekala na ni.

A tak se Lucy protáhla mezi mřížemi brány a vydala se pro ni.

Koukala jsem na ni, ale zaujalo mě něco jiného. Ve stínu stromů tam byl někdo opřený. Byl vysoký, štíhlý a měl bronzové vlasy.

Edward! Vytřeštila jsem oči.

Ale to nemůže být možné, tehdy by mu bylo tak, jak mně, pět.

Někdo zaklepal na dveře.

„Dále,“ hlesla jsem a dveře se otevřely.

Ve dveřích se objevila Lucy. Moje reakce ji rozesmála, neboť jsem na ni vyvalila oči.

„Jak si to představuješ! Zmizíš si na několik dní a nedáš o sobě vědět!“ křičela jsem na ni, ale ona s klidem zavřela dveře a posadila se ke mně na postel.

„A jak ty si představuješ, že budeš odmítat rehabilitaci?!“ křičela ona na mě.

Chvíli jsme se té druhé dívaly do očí a nakonec mě Lucy objala.

„Kdes byla?“ optala jsem se ji a ona mne pustila.

„To ti nemůžu říct.“ Sklopila zrak, ale hned na to hlavu zvedla, neboť se otevřely dveře.

Přišel Carlisle, včera mě poprosil, zda bych mu nemohla tykat.

Lucy začala… vrčet?! Tak tohle mi už hlava nebere.

„Isabelo, mám dobrou a špatnou zprávu.“ Otočil se na mě, ale pohledem lpěl na Lucy.

„Já mám taky dobrou zprávu,“ usmála jsem se, neboť jsem se radikálně rozhodla. Budu rehabilitovat.

„Opravdu? A jakou?“ zeptala se mě sestra.

„Rozhodla jsem se, že budu rehabilitovat,“ usmála jsem se a ona mě znova objala. Co to s ní je?

„Tak to je skvělé, ale je tu jedna dost důležitá věc.“ Podíval se na nás doktor.

„Tak už to konečně vyklopíte?!“ okřikla ho Lucy a já se na ní zamračila.

„Isabello, máš leukemii.“ Podíval se na mě a mě vytryskly slzy. Proč zrovna já? Proč se mi život hroutí jako domeček z karet?!

Jen vás upozorňuji, že minule jste mě pěkně zklamali pouze polovinou komentářů. To byla ta kapitola tak hrozná?

8. kapitola ** 9. kapitola ** 10. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Holka od koní - 9. kapitola: