Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 20

25.12.2009 (15:45) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4527×

BELLA

V noci jsem se probudila a uvědomila si, že ležím na něčem tvrdém. Chvíli jsem ve tmě mžourala, a když si moje oči zvykly na tmu, uviděla jsem obrys Edwarda.

Skulila jsem se z něj víc ke stěně. Páni ty jeho svaly jsou vážně něco. Pomyslela jsem si, když jsem si vzpomněla, jaký to byl pocit ležet na něm.

Pomalounku abych ho nevzbudila, jsem se vysoukala nahoru na polštář a lehce ho políbila.

,,Hm,“ zamručel a kolem pasu se mi obmotaly jeho ruce.

,,Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit,“ řekla jsem mu. Víc si mě přitáhl na sebe a jeho dech ovál můj krk.

,,To nevadí,“ šeptnul a začal mě líbat na krku.

,,Kdyby jen profesoři věděli, co tu vyvádíme,“ vydechla jsem najednou.

,,Nejspíš by je to ani ve snu nenapadlo. Podle nich se nenávidíme.“ Víc jsem se natáhla a vtiskla jsem mu polibek.

,,Jo strašně tě nenávidím,“ šeptala jsem, když se naše rty o sebe navzájem třely.

,,Já tebe víc.“ Koutky úst se mu v polibku zvedly nahoru.

,,To je vidět.“ Musela jsem se odtáhnout, protože jsem potřebovala nabrat do plic vzduch.

,,Ty sis všimla?“ zeptal se naoko udiveně a začal mě líbat na klíční kosti.

Zajela jsem mu rukou do vlasů a tou druhou jsem prozkoumávala svaly na jeho břiše. Edward se znovu přesunul k mým rtům a rukama mi začal putovat po těle. Jednou rukou obkresloval mou siluetu. Jel od mého ramene přes ruku, kde navázal na bok a potom dolů přes zadeček až ke stehnu.

,,Edwarde,“ vzdychla jsem, když mi druhou rukou zajel pod tričko a začal mě hladit po zádech. Jeho studená ruka chladila moje rozpálené tělo a já se pod jeho dotyky prohýbala.

Najednou se ode mě odtrhl a já nesouhlasně zamručela.

,,Pokračování příště. Měla by ses vyspat.“

,,Já teď ale neusnu,“ postěžovala jsem si.

,,Mám jít na svou postel?“ zeptal se.

,,Ne,“ řekla jsem až moc rychle takže se tomu Edward zasmál.

,,Tak tedy ne,“ pověděl a líp mě zabalil do deky, aby si mě následně mohl víc přitáhnout k sobě.

V jeho dokonalém objetí jsem během pár minut upadla do příjemného spánku.

,,Dobré ráno,“ zdravil mě Edward a políbil mě na krk.

,,Dobré,“ odpověděla jsem mu a protáhla se.

,,Jak ses vyspala?“ zeptal se mě.

,,Jako miminko. A ty?“

,,Příjemně,“ řekl a usmál se tím kouzelným pokřiveným úsměvem, za kterého bych si sedla na zadek kdybych neležela na posteli.

Posadila jsem se a začala se vymotávat z deky, do které jsem byla opravdu pevně zabalená. Tázavě jsem se podívala na Edwarda.

,,Mohl bys?“ poprosila jsem ho o pomoc.

,,Mě se takhle líbíš.“ Sklonil se ke mně a nepatrně se mi otřel rty o ty mé.

,,Hm,“ zašeptala jsem, ,,takhle ale nemůžu nic dělat.“

,,Já vím.“ Odtáhl se a zvednul, aby mi mohl pomoct z deky.

,,Díky,“ řekla jsem mu a natáhla se pro polibek, ale on se odtáhl. Nechápavě jsem se na něj koukla.

,,No říkal jsem si, že když už tu budeme jenom dva dny, tak bychom měli začít pomalu abstinovat. Ve Forks máme být přáteli, tak aby to pro nás nebylo tak moc těžké.“

,,Já se s tím vyrovnám,“ přešla jsem k němu a zlehka ho políbila.

,,Ale já ne,“ pověděl, když se ode mě až moc rychle odtáhnul. ,,Převlékni se, počkám venku,“ řekl a já si teprve teď všimla, že už je převlečený.

,,Kdy ses oblíkl?“

,,Vzbudil jsem se před půl hodinou a ty jsi ještě spala, tak jsem toho využil.“ Lehce se usmál a vyšel ven z chatky.

EDWARD

Byl jsem rozhodnutý, že Bellu maličko poškádlím. Sice jsem to v noci trošku nedodržel, ale každý může trošku ujet.

Nemusel jsem čekat ani moc dlouho a dveře se otevřely a v nich stála Bella zabalená do několika vrstev teplého oblečení.

,,Myslel jsi to vážně?“ zeptala se z nenadání, když jsme vyrazili na snídani.

,,Co myslíš?“ jako už tolikrát jsem si přál slyšet její myšlenky. Občas jsem ty její mozkový pochody nepobíral.

,,Jako s tou odvykací kůrou.“ Zašklebila se na mě a já se na ní na oplátku zasmál.

,,Jo, proč ne vždyť na tom není nic hroznýho.“ Ba naopak hrozný to bylo a to moc. Zvlášť teď když na mě naštvaně špulila pusu, jsem měl sto chutí jí popadnout a začít líbat.

,,Tak fajn,“ řekla nakonec až s přehnaným klidem. Tímhle mě vážně překvapila, asi budu muset zkusit něco jinýho.

Vzal jsem pro nás snídani. Bella už si celkem začínala zvykat na to, že toho moc nesním. Dosedli jsme ke stolu opět dál od mých sourozenců a Bella si vzala rohlík a namazala ho marmeládou.

,,Předpokládám správně, že i tohle jídlo není tvé oblíbené?“ zeptala se.

,,Hotová jasnovidka.“ Usmál jsem se na ní a její srdce začalo bít rychleji.

,,No jo mohla bych se tím živit.“

,,To není špatný nápad,“ řekl jsem jí na oplátku a naklonil se přes stůl. ,,Ale podle mě se hodíš na lepší povolání,“ zašeptal jsem jí do ucha a lehce se rty otřel o její tvář. Lehce vrtěla hlavou a pak se na mě koukla.

,,Vážně chceš přestat s tím, čím jsme se poslední dny docela dobře bavili?“

,,To vážně chci,“ přisvědčil jsem.

,,Tak to budeš muset přestat i s tímhle.“ Naklonila se a dala mi pusu na tvář. Potom se zvedla od stolu a odcházela z jídelny. Opět mě tam nechala s pocitem, že jsem prohrál. Jak ona to dělá?

Zvedl jsem se od stolu a odnesl tác se zbytky jídla. Vyběhl jsem z jídelny a uviděl Bellu v půlce cesty k naší chatce. Nebyla sama, kdo šel touto cestou. Za ní šel pomalým krokem Kyle, který nejspíš vycítil šanci promluvit si s Bellou o samotě.

,,Bello.“ Uslyšel jsem ho promluvit. Bella si toho nevšímala a šla dál. Kyle přidal do kroku a to vyburcovalo i mě, dal jsem se do běhu a štvalo mě, že musí být tak pomalý. Kolem chodili ostatní spolužáci, takže jsem nemohl dělat nic jinýho.

Kyle se nedal odradit tak snadno a já byl stále ještě daleko od nich. Když jí ale hrubě chytil za ruku, vykašlal jsem se na spolužáky a ještě jsem zrychlil. Z úst se mi ozývalo zběsilé vrčení.

,,Bello chci si jenom promluvit.“

,,Au, Kyle pusť mě,“ řekla. Už jsem byl skoro u nich.

,,Copak jsem ti jasně neřekl, ať jí necháš nepokoji,“ zahřměl jsem za jeho zády a všiml si, že se Belle lesknou oči.

Kyle jí pustil a v tu chvíli se jí uvolnila jedna připravená slza a začala jí stékat po tváři. Rychle jsem přešel k ní a jednu ruku jsem jí obmotal kolem pasu. Přitáhl jsem si jí co nejblíž a ona mě objala rukama.

,,Co se do toho pleteš, Cullene, chtěl jsem Bellu někam pozvat, až budeme ve Forks.“

,,Bello,“ zeptal jsem se opatrně, ,,ty s ním chceš někam jít?“ Zakroutila hlavou a pak mi jí zabořila do trička. Zhluboka se nadechla. Zdálo se, že jí pravidelné dýchání pomalu uklidňuje.

,,Ale Bello vždyť se nic tak strašnýho nestalo,“ řekl Kyle a já měl sto chutí urvat mu hlavu.

,,Bella s tebou nikam jít nechce, takže můžeš jít.“

,,Už jsem ti to řekl jednou, přestaň se do toho plíst Cullene!“

,,Jinak co?“ zeptal jsem se a výhružně jsem se na něj podíval. Z krku se mi ozvalo slabé zavrčení a Kyle o krok couvnul.

Pomalu jsem se s Bellou otočil a odcházeli jsme do chatky. Bella vypadala dost vyčerpaně a tak jsem jí položil do postele. Chtěl jsem odejít, že začnu pracovat na projektu a nechám jí chvíli odpočinout.

,,Mohl bys tu zůstat?“ zeptala se. ,,Tvá přítomnost mě uklidňuje.“ Posunula se a udělala mi místo vedle sebe na posteli. V tuhle chvíli jsem byl na sebe naštvaný, že jsem jí ráno škádlil.

BELLA

Edward si vedle mě lehnul a já během několika minut usnula. Prospala jsem celý den a nejspíš i část večera. Když jsem se vzbudila, na nočním stolku byla položená večeře. Edward seděl na židli u stolu a dělal na projektu.

,,Dobré ráno,“ pozdravila jsem ho s mnohem lepší náladou. Už jsem nechtěla myslet na zážitek z rána.

,,Už je ti líp ospalče?“ Edward se zvednul a usmál se pokřiveným úsměvem. Pak se ke mně sklonil a spojil naše rty v jedny. Líbal mě vášnivě a dost naléhavě, jako by mi chtěl vynahradit to jeho odmítavé ráno.

,,Co to?“ zeptala jsem se, když jsem se od něj odtáhla, abych se mohla nadechnout.

,,Vážně si myslíš, že bych to vydržel?“

,,To nevím, ale teď budeš muset.“ Nechápavě na mě kouknul. ,,Potřebuju sprchu.“

,,Mám zavolat Alice?“ zeptal se.

,,Proč?“

,,Doprovodí tě do umýváren.“

,,A ty nechceš?“ zeptala jsem se a všimla si, že jeho pohled malounko ztmavnul.

,,Proč by ne,“ řekl mi na oplátku a v očích mu zahrály jiskřičky.

Na cestu jsem si mimo ručníku nabalila pyžamo.

,,Počkám venku,“ řekl mi Edward a já zaplula do umýváren. Byla jsem tam sama a tak jsem se rychle svlékla a oblečení pověsila na věšák.

Nejdřív jsem pustila kohoutek s teplou vodou a pak jsem pomalu začala přidávat studenou. Voda byla stále moc teplá, tak jsem znovu čapla kohoutek studené vody.

,,Ááá,“ zakřičela jsem, když mi v ruce zůstala část kohoutku na studenou vodu. Voda začala stříkat všude kolem a schytalo to i moje oblečení pověšené na věšáku. Rychle jsem chňapla po osušce a obmotala jí kolem sebe.

,,Co se děje?“ Do umýváren vtrhl Edward a nevěřícně zíral na tu spoušť. Přiběhl ke mně a z rukou mi vytrhl kohoutek. Nevím, jak se mu to podařilo, ale nějak ho namontoval zpátky. Zatímco ze mě kapala voda, jak z vodníka on to schytal minimálně.

,,Ty se mi snad zdáš,“ řekl nakonec a podával mi moje mokré oblečení. Pak ze sebe stáhnul mikinu a hodil mi jí. Rychle jsem jí na sebe oblékla a vyrazila zpátky na chatu.

,,Výborný!“ vztekala jsem se, když jsem zjistila, že jediným spacím úborem, který mi zbyl, byla krátká průsvitná košilka. Nakonec jsem se do ní oblékla a chtěla jsem zalézt do postele.

,,Neutíkej mi,“ ozvalo se za mnou a kolem pasu se mi obmotaly Edwardovy paže. Přetočila jsem se k němu čelem a stoupla si na špičky.

,,A proč?“ zeptala jsem se a rty měla skoro přitisknuté na těch jeho. Překonal ty poslední milimetry a já slastně vydechla. Rukama jsem mu bloudila po zádech a on sjížděl přes moje boky až k zadečku. Jemně mě pod ním chytil a trochu mě nadzvedl. Na chviličku jsem se od něj odtáhla a on se přesunul na můj krk.

,,Víš, že budu mít ve Forks nejspíš absťák?“

,,A kdo říká, že s tím musíme přestat,“ šeptnul mi do kůže na krku a znovu se začal věnovat mým rtům.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 20: