Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 13

09.12.2009 (18:15) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4031×

EDWARD

Držela se mě jako malé dítě, které když se vás jednou chytí, tak už vás pustí jen v případě, že se mu chce. Natáhl jsem se pro židli a postavil si jí k posteli. Když se přiblížil čas oběda, Bella se mě pustila. Rozhodl jsem se, že jí skočím pro něco k jídlu, kdyby se vzbudila. K obědu byly nějaké těstoviny, tak jsem jí je nabral a odebral se zpět na chatku. Chvilku poté co jsem položil talíř na noční stolek, se Bella zavrtěla a otevřela oči.

,,Dobré ráno krasavče.“ Hned jak to řekla, začala se znovu hihňat.

,,Bože na tebe ty prášky ale nějak dlouho působí.“ Nevěřícně jsem nad tím zakroutil hlavou a podstrčil před ní talíř s jídlem. ,,Jez,“ přikázal jsem a šel jsem si sednout na židli.

Bella jedla, ale dělalo jí to značné potíže, protože neustále řešila, proč jsou ty těstoviny tak červené a nebyla schopna pochopit, že je to tou omáčkou. Když dojedla, podal jsem jí vodu na zapití a odešel odnést talíř.

Když jsem se vrátil na chatku, Bella pobíhala po pokoji a něco hledala.

,,Edwarde nevíš, kde mám tu dlahu? Carlisle říkal, že jí nemám sundávat a já jí nemůžu najít.“

,,A koukala jsi na ruku?“ zeptal jsem se a usmál se nad tím, jak je po těch prášcích legrační.“

,,Hah.“ Bylo jediné, co z Belly vypadlo. Došla až ke mně a čapla mě za ruce. Celou dobu mi koukala do očí a pomalu couvala k posteli. Tohle už mi tak legrační nepřipadalo. Když narazila na postel, pomalu dosedla a zachumlala se do deky. Znovu mě čapla za ruku a prosebně se na mě podívala.

,,Budeš mi zpívat?“

,,Cože?“

,,Zazpíváš mi nějakou písničku, aby se mi líp stonalo?“ škemrala dál a tahala mě za ruku, abych k ní přisedl. Sedl jsem si tedy na kraj postele.

,,A co bys chtěla slyšet?“ zeptal jsem se.

,,To neplatí,“ řekla najednou.

,,Bello teď ti vážně nerozumím.“ Nechápal jsem vůbec nic a fakt, že jí nemůžu číst myšlenky, mi to zrovna neusnadňoval.

,,Musíš si vedle mě lehnou, takhle nic neuslyším.“ Poplácala rukou na místo vedle sebe a maličko se odsunula blíž ke stěně, aby mi udělala místo.

,,Tohle vážně nejde, Bello pusť mě!“ Odporoval jsem jí, ale její stisk ještě zesílil. Zazvonil mi telefon tak jsem ho vzal.

,,Můžeš to udělat, nic nehrozí,“ ozvala se ze sluchátka moje povedená sestřička.

,,Alice.“

,,Vážně, žádný strach. Vyřiď Belle, že jí všichni pozdravujeme a že se na ní přijdeme podívat. Jo a měl bys už něco udělat, za chvíli usne, a jestli se jí nepodvolíš, bude hodně protivná a stejně svého dosáhne.“ Telefon ohluchl a já ho položil na noční stolek. Bella netrpělivě očekávala, co udělám a když jsem si vedle ní pomalu lehnul, obdařila mě zářivým úsměvem.

,,Víš, Edwarde aby sis nemyslel, i když jsem lehce sjetá, tak si uvědomuju, co dělám.“ Po téhle větě se ke mně přisunula blíž a opřela si o mě ruku s dlahou. Druhou rukou si podepřela hlavu a během chviličky usnula. Ani jsem jí nemusel zpívat.

BELLA

Vzbudila jsem se brzy ráno. Hlava mě bolela jako střep. Edward ležel na mojí posteli a spal. Potichu jsem se vyhrabala z postele a došla si do skříně pro oblečení.

,,Tak už jsi zase v pohodě,“ ozval se za mnou sametový hlas mého spolubydlícího. Otočila jsem se na něj a viděla, jak se usmívá.

,,V mezích.“

,,To je škoda já si myslel, že mě bude čekat stejný pozdrav jako včera.“

,,Promiň, ale asi mi to budeš muset přiblížit, vůbec netuším, o čem mluvíš.“ Tázavě jsem se na něj podívala, ale k odpovědi se moc neměl. Jenom vstal a mně se naskytl pohled na jeho vypracované tělo. Měl jenom kalhoty a žádné triko. Vypadal naprosto úžasně, a když zpozoroval, jak na něj zírám, nepatrně se usmál. Vzal si mikinu a vyšel ze dveří, aby mi tak poskytl chvilku soukromí na převlečení.

Během vteřiny se dveře znovu otevřely a dovnitř vtančila Alice.

,,Edward říkal, že nejspíš budeš potřebovat pomoct.“ Chňapsla po tričku a opatrně mi ho přetáhla přes hlavu. Takhle pokračovala i s mikinou a nakonec na mě nasoukala i kalhoty a ponožky.

Edward mě dneska nechal v chatce a do lesa se vypravil sám. Já v knížkách vyhledávala nějaké potřebné údaje pro naši práci. Po hodině vypisování mě to přestalo bavit a tak jsem se rozhodla, že skočím za Alice. Zaklepala jsem na dveře její chatky, ale nikdo neotvíral. Nejspíš byla taky někde s Jasperem a pracovali na tom projektu. Šla jsem tedy zpátky, když se za mnou ozvalo.

,,Nazdar marode jak je?“ ptal se vytlemený Emmett a běžel za mnou.“

,,Ujde to, ale už se nudím.“

,,Tak s tím něco uděláme.“ Došli jsme k nám do chatky a Emm mi začal vyprávět historky. Po půl hodině jsem byla mrtvá smíchy, ale Emmettovi to nestačilo a bavil mě dál, dokud nebyl čas na oběd. Do jídelny jsme došli společně a já si nabrala brambory s dušeným masem. Postupně se k nám přidali i ostatní Cullenovi až na Edwarda, který se neukázal ani odpoledne na chatce. Když už začínal být pomalu čas večeře a Edward se stále neukázal, rozhodla jsem se jednat.

,,Mám strach, že se mu něco stalo.“ Spustila jsem hned, jak jsem vpadla do Aliciny chatky.“

,,Neboj se Bello, bude v pořádku, zajdeme spolu na večeři a uvidíš, že se tam za chvíli ukáže taky.“ Alice pravdu neměla. Edward na večeři nepřišel, tak jsem se odploužila do chatky pevně rozhodnutá, že ho půjdu hledat. V chatce na mě ale čekalo překvapení a ve mně by se v tu chvíli krve nedořezal.

Na mojí posteli ležela rozvalená Jessica a okatě flirtovala s Edwardem, kterému to, jak vidno vůbec nevadilo.

,,Ahoj Bello už je ti líp?“ zeptala se hned, jak si mě všimla.

,,Jo dneska už mi bylo líp,“ odfrkla jsem odpověď.

,,Potkali jsme se s Jess na cestě do kempu a nějak jsme se zakecali,“ řekl úplně bez obalu Edward.

,,To je bezva.“ Snažila jsem se o co nejpřívětivější tón, ale z nějakého nevysvětlitelného důvodu jsem chtěla po Jess skočit a utrhnout jí hlavu.

,,Chtěl jsem se tě zeptat, jestli by tu dnes nemohla Jessica spát místo tebe máme spolu ještě spoustu nevyřešených věcí.“ V tu chvíli ve mně můj vztek dosáhla konce nádoby a přetekl.

,,Víš co, já mám mnohem lepší nápad.“ Vypálila jsem ze dveří a běžela na chatku za Angelou. Domluvila jsem se s ní a pak jsem se vrátila zpět na chatku číslo 7.

,,Mně se tahle chatka opravdu líbí, Edwarde a vážně nerada bych jí opouštěla,“ mluvila jsem medovým hlasem. ,,Ale že jseš to ty tak udělám výjimku.“ Došla jsem k němu a začala do něj žďuchat sádrou a tlačila jsem ho ven ze dveří.

,,Co to děláš?“ ptal se zmateně.

,,Domluvila jsem se s Angelou. Za pět minut je tu a vy dvě hrdličky můžete jít na chajdu k Jessice. Vidíš, oba máme, co jsme chtěli. Já svojí chatku a ty…“ Podívala jsem se na Jessicu. ,,No řekněme, že teď mě nenapadají ta správná slova.“ Dokončila jsem svou řeč a otevřela dveře. Posunkem ruky jsem mu ukázala správný směr a znovu do něj žďuchla, aby se začal hýbat. Jessica se rozzářila jako sluníčko a vydala se za ním.

,,Pitomec,“ odfrkla jsem si, když jsem zavírala dveře. Angela přišla chvilku potom, co odešli. S Angelou jsme šli docela brzo spát, protože jsme obě byli velice unavené.

EDWARD

Tak tohle bych vážně nečekal. Vím, že jsem se k Belle zase nezachoval nejlíp, ale teď už jsem se vážně rozhodl. Bude pro ni nejlepší, když se ode mě bude držet dál. Musí to udělat ona, protože mě to k ní čím dál víc táhne.

Jessica byla nadšená, když nás Bella vykopla z chatky, ale já byl překvapený. Počkal jsem, až Jessica usne a pak jsem se vykradl ven. Před chatou na mě čekala celá moje rodina.

,,Viděla jsem, že se chytáš na lov, tak jsme si řekli, že půjdeme s tebou,“ řekla Alice.

,,Teda brácha ty víš jak věci pohnojit co?“ Chechtal se Emmett.

,,Myslím, že jsi pitomec,“ řekla Rosalie a chytla Emmetta za ruku. Společně se vydali do lesa.

,,Co tím mysleli?“ zeptal jsem se Alice.

,,Víme, co jsi zase udělal Belle, a myslíme si, že jsi z odpuštěním idiot. Máš ji rád, a jak se zdá Bella tě měla taky ráda, jenže tobě zase musí prdnout v báni a musíš to zase celý pohnojit!“ vztekala se Alice a rozeběhla se do lesa. Podíval jsem se na Jaspera a ten jen přikývnul.

,,Má pravdu brácho, akorát se budete oba trápit.“

Z lovu jsme se vrátili v pět hodin a já začal přemýšlet nad tím, co mi včera řekli. Šrotovalo mi to v hlavě pořádně. Srovnával jsem všechna pro a proti. Hlavním proti byla její krev, která mě až neuvěřitelně přitahovala, ale uvědomil jsem si, že když s ní jsem nějaký čas na jednom místě, tak si na tu vůni začínám zvykat. Po mých dalších mozkových pochodech jsem se ráno v sedm vydal na snídani rozhodnutý se Belle omluvit.

Vstoupil jsem do dveří a první, co jsem vyhledal, byla právě Bella. Seděla sama u stolu.

,,Ahoj my se ještě neznáme myslím, že spolu nemáme ani jednu hodinu. Jsem Kyle. Můžu si přisednou?“ Bella zvedla hlavu od snídaně a v tu chvíli se střetla s mým pohledem. Zatřásla hlavou, hodila po mě nenávistným pohledem a pak se koukla na toho zmetka Kyla.

,,Jistěže můžeš.“ Usmála se na něj a ukázala na židli naproti té své.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 13: