Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Happy end for us? - 6. kapitola

vlkodlak


Happy end for us? - 6. kapitolaFelix přesvědčuje Demetriho, aby se přidal k Arovi. Riley se konečně dozví pravdu o Jane. Tento díl bude z pohledu Demetriho, Jane a Rileyho, přeji příjemné čtení. Komentáře potěší, díky.

 

Pohled Jane

Jsem připravená. Zhluboka jsem se nadechla. Chtěla jsem se mu podívat do očí, ale nakonec jsem si to rozmyslela, nejsem dostatečně silná. Pohled jsem zarývala do jeho hrudi a hladila ji svými prsty.

„Stalo se to před více jak dvěma lety.“

„Co se stalo?“

„Nepřerušuj mě.“

„Promiň, mluv.“ Políbil mě do vlasů a já pokračovala.

„Jak jsem ti už předtím vyprávěla, milovala jsem jednoho muže, jmenuje se Demetri. Před dvěma lety jsme spolu ještě byli pohromadě, myslím tím, že jsme spolu chodili. Ten večer se pořádal ples na počest našich vládců. Někdy brzy nad ránem jsem odešla, nebavilo mě to tam bez Demetriho, který byl mimo Volterru. Plnil jeden ze svých úkolů. Procházela jsem kolem knihovny, když mě něčí silné ruce popadly a vtáhly do knihovny. Chtěla jsem použít svůj dar, ale jeho hlas mě zastavil. Nezmohla jsem se na nic. Byla jsem vyděšená a zaražená zároveň. Hodil mě na stůl, tam ze mě strhal oblečení a…“ Nedokázala jsem to dál popisovat. Všechno se mi to vrátilo, všechny ty zlé vzpomínky, které se snažím dostat ze své zatracené mysli.

„Nedovolím, aby se tě znovu dotkl, nedovolím, aby ti něco udělal. Nikdy, to ti přísahám, lásko moje.“

Podívala jsem se konečně do jeho očí. Viděla jsem v nich pravdu, vše myslel vážně. Věřila jsem mu, nikdo ve mně nevzbuzoval tolik důvěry jako právě Riley. Pevně si mě k sobě přitáhl a konejšil mě. Tiše jsem mu vzlykala do mikiny, kterou měl na sobě.

 

Poprvé po dvou letech se cítím osvobozená. Jako bych ze sebe shodila těžké břímě, které mě mučilo, trýznilo mou duši a nedovolilo mi na nic jiného myslet. Děkuji ti, má lásko.

 

Pohled Rileyho

Potom, co jsem slyšel, jsem měl sto chutí vyhledat toho parchanta a kousíček po kousíčku mu rvát všechny jeho končetiny, které má. Jak někdo může něco takové udělat? Kolik špatnosti a hnusu musí v sobě takový člověk schovávat, když je schopen udělat něco takového?

Jak jen někdo může ublížit Jane? Vím, že se snaží být drsná a schovává se za chladnou a tvrdou maskou, ale je to jen maska. Maska, která skrývá její pravé já. Ve skutečnosti je jak porcelánová panenka, krásná, křehká, zranitelná. Už na tebe nikdy nesáhne, nikdy!!! Dokud budu na světě, přísahám, že tě budu chránit a milovat. Políbil jsem ji na čelo a ještě víc si ji k sobě přitáhl. Potřebuji její blízkost, nikdy mi tak na nikom nezáleželo, jako právě na ní. To ona je ta pravá, ta, pro kterou bych udělal cokoliv na světě.

 

Pohled Demetriho

Seděl jsem v rohu své cely. Oči jsem měl zavřené a vzpomínal na ty doby, kdy jsme byli spolu šťastni. Na její smích, krásný a dokonalý. Na její prosící pohled, když něco potřebovala, nebo na její střeštěné nápady. Rozhořčeně jsem vstal a prudce udeřil do stěny v cele.

 

Už nikdy se to nebude opakovat, už nikdy víc se jí nepodívám do očí a neuslyším z jejích úst ta dvě krásná slova.

 

„Demetri?“

Otočil jsem se k mřížím. Byl tam Felix, chodil sem za mnou každý den. Snažil se mě přemluvit, marně.

„Můžeš se rovnou otočit a odejít. Nezlomíš mě, nikdy ji nepůjdu stopovat,“ odvětil jsem mu.

„Nechápu tě, vždyť tě opustila.“

„Milovala mě!!!“ křikl jsem na něj.

„Ano, milovala. Teď má někoho jiného.“

„Lžeš,“ zašeptal jsem nevěřícně.

„Mluvím pravdu, byla spatřena s mužem. Mohlo mu být tak dvacet, možná dvacet tři, víc ne. Je mi to líto, ale je to tak.“

Sesunul jsem se po zdi na zem. Ta zpráva mě dorazila, zavřel jsem oči a chtěl umřít. Ztratil jsem vše i poslední kapičku naděje, kterou jsem si uchovával. Má Jane už není má, je někoho jiného. Uslyšel jsem vzdalující se kroky, Felix svůj úkol splnil. Takže je to pravda, Jane utíká s nějakým mužem. Ale co když je to jen někdo, kdo jí pomáhá. Někdo, s kým byla domluvená? Nemusí ho zrovna milovat. Nemusí, ale může. Nevím, co dělat. Jsem bezradný. Ne! Budu bojovat, nepřestanu ji bránit! Dal jsem jí slib, který nikdy neporuším. I když je naše láska definitivně pryč, nikdy ji nezradím, nikdy!!!

Zvedl jsem se ze země a udělal ve zdi další díru svou pěstí. Nějak jsem si musel filtrovat vztek, který se ve mně hromadil. Kdybych jen mohl, tak ho uškrtím, ne toho muže, který je teď s ní, ale Caiuse. To on za vše může, nikdy by se nic takového nestalo, kdyby se ten hajzl držel zpátky.

„Přijde chvíle, kdy ti vše oplatím!“ zašeptal jsem tvrdě do temnoty hradního vězení.

 

Pohled Jane

Byli jsme právě na lovu, když jsme oba zavětřili lidskou krev. Pohledem jsem střelila po Rileym.

„Jsem v pohodě,“ ujišťoval mě.

„Měli bychom zjistit, kdo to je,“ sdělila jsem mu. Kývl na souhlas.

 

Po stopě krve jsme se rychle dostali k viníkovi. Nikdy bych nečekala, že tu osobu znovu potkám. Je to tak dávno.

 

„Čau, Jane. Je to doba, že?“ mluvil na mě s radostí v hlase. Já z našeho setkání radost nemám.

„Myslela jsem, že už dávno smrdíš v rakvi,“ sykla jsem na něj pohrdavě.

„Náhodou v rakvi se relaxuje dobře. Nevím, co proti tomu všichni máte. Drákula byl týpek, když to vymyslel, nebo to byl Stoker? To není důležité, radši mi řekni, co tu děláš? Nová mise od Volturiových? A kdo je to s tebou, nováček?“ zvědavý jako vždy.

„Ne, odešla jsem z Volterry. Mimochodem, Riley, toto je Alan, bývalý člen gardy. Aro ho vyhnal, důvod neznám. Alane, toto je Riley, můj…“ Nevěděla jsem, co přesně říct.

„Její přítel, těší mě,“ dodal Riley. Mile se na Alana usmál a mě si k sobě přitáhl. Tím Alana varoval, že má dát ruce pryč.

„To jsou mi teda novinky. Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna ty opustíš Demetriho. Život je změna, takže jak se vám vede?“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Happy end for us? - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!