Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Film my destiny?! - prolog (série I.)

28.09.2010 (17:00) • Furiosa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1859×

„To nemůže být pravda, sakra!" ulevil si starší, brýlatý ředitel rozrušeně.

„Bohužel, Rogere, je to tak - musíš odstoupit z funkce." S touto informací se mezi zasedajícími rozrostla vzrušená diskuze. Jen ředitel se trhavě zasmál.

„Přece musí existovat možnost, jak školu dostat z dluhů, něco vymyslím," přesvědčoval ředitel Roger své kolegy, naléhavě pohlédl každému do očí.

Starý, usedlý muž v obleku si odfrkl. „To už tady myslím jednou bylo. Nic nevymyslíte, Rogere. Komise vás má plné zuby, jste tady jen na obtíž. Odvolejte se z funkce ředitele."

Ředitel Roger odhodlaně zakroutil nesouhlasně hlavou. „Ne, to neudělám, Birgeresi. Já zůstanu ředitelem na téhle škole a vytáhnu ji z těch příšerných dluhů."

Další muž se ironicky zasmál. „Stále zapomínáte dodat, že jste to byl vy, kdo dluhy vytvořil, Rogere."

„Ano, to je pravda," přidala se vrásčitá žena. „Proč bychom vám měli věřit?"

Místností zasedání se rozneslo nespokojení a nesouhlas. Všichni přítomní po sobě pokřikovali, sdělovali si své názory a dohadovali se. Jen ředitel Roger nehybně stál v průčelí obdélníkového stolu a usilovně přemýšlel. V mysli mu vyvstanula naděje.

„Mám nápad," oznámil klidně do vzruchu mezi kolegy. Hluk ustal, všechny páry očí se nedůvěřivě upřely do rozjasněného obličeje ředitele.

„Mám nápad," zopakoval ředitel. „Jak dostat školu z dluhů a jako bonus, jak ji proslavit."

Profesor Birgeres se štěkavě rozesmál. „Ale Rogere, nebuďte směšný! Vy jste se pomátl!"

„Ne, Birgeresi, jediný pomátnutý jste tady vy - ne, nepřerušujte mne! Říkám, že školu z dluhů dostanu a tak se i stane. Když použijeme řešení, které navrhnu, dokážeme pak nejen pokořit všechny ty hrůzné dluhy a ani neříkám, kolik nám toho zbyde, ale díky hvězdné propagaci naši školu proslavíme! Kolik žáků pak bude mířit zrovna k nám!"

Někdo si odkašlal. „Promiňte, ale stále nenacházím pointu v tom vašem geniálním plánu. Co přesně má školu vytáhnout z dluhů a proslavit ji ve světě?"

Ředitel se napjatě odmlčel, vážně přelétl pohledem zasedání. „Film. To je to řešení, kolegové."

Křik spustil stejně rychle jako utichl. „Blázen, říkám, že je to blázen!"

„Dojděte si k psychiatrovi!"

„Zavřete ho do cvokárny!"

„Odvolejte ho!"

„Ticho!" zakřičel ředitel Roger již mírně netrpělivě. Na umocnění svého rozkazu několikrát bouchl pěstí do desky stolu.

„... Vím, co si o tom myslet," dozněl poslední váhavý hlas zasedajícího do ztracena.

Ředitel se zhluboka nadechl, aby se dokázal uklidnit. „Vím, že se to zdá jako šílený nápad, ale zkuste se zamyslet - co by udělal svět, kdyby se proslechlo o filmu vytvořeném žáky střední školy? První zprávu by vypustila rádia a zprávy, postupně by se to dostalo do každé země. Stalo by se to naprostým hitem, novinkou. No tak, uznejte, že -"

„Ano," promluvila váhavě žena. „Takhle nad tím přemýšlet... Tohle by nás z toho dokázalo dostat."

„Také si myslím, i když by to bylo riskantní," přidal se muž.

„Prosím vás, kolegové!" zvolal profesor Birgeres. „Snad nejste tak naivní! I kdyby to tento muž-" prstem pokynul k řediteli Rogerovi, „ - myslel opravdu vážně, kde chcete sehnat potřebné finance? Není jen tak natočit film! Zvlášť, když jde o krachující střední školu v nejmenším městečku státu Washington!"

„Seženeme sponzory," namítl ředitel Roger nevzrušeně a pokrčil rameny.

„Sponzory?!" vyprskl Birgeres nevěřícně. „Jaké sponzory?!"

„Třeba -" začal ředitel, ale rozlétly se dveře zasedací místnosti a dovnitř vběhla vysoká, černovlasá sekretářka s telefonem v ruce.

„Pane řediteli!" zvolala úlevně a telefonem Rogerovi zamávala před obličejem.

„Volal doktor Cullen! Chce své děti přihlásit na naši školu, po víkendu by měly nastoupit! Že prý slyšel o našem finančním stavu a pokud by byl nějaký problém, je ochoten nám věnovat libovolnou částku - slyšela jsem, že Cullenovi jsou bohatí, před třemi roky tady přeci bydleli, pane řediteli!"

Ředitel Roger se usmál a uspokojeně pohlédl do zahanbené tváře profesora Birgerese. „Stále máte problém s našimi sponzory, Birgeresi?" Otočil se čelem ke svým kolegům a slavnostně prohlásil: „Vážení, měli bychom začít shánět smlouvy a materiály. A také vytvořte dotazník se žánry filmů - studenti by měli mít právo rozhodnout, v čem budou účinkovat."

„Páni," vydechla jsem ohromeně s koncem své vize. „Rodinko, myslím, že se stěhujeme!"

Autor: Furiosa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Film my destiny?! - prolog (série I.):