Tak kooonečně další kapitola. Vím, trvalo mi to, ale zase je docela dlouhá ;)
17.08.2009 (15:00) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2038×
36) Emmettovy Přípravy
Emmett:
„Tři, dva, jedna, teď!“ odpočítal jsem, zmáčkl knoflík na mém zbrusu novém megafonu se zabudovanou sirénou a zatnul při tom vysokém tónu zuby. Asi ty špunty do uší půjdu reklamovat!
Renesmee:
Ráno mě probudilo hlasité pískání a houkání jako ze sirény. Počkat, ze sirény?! Rázem jsem byla vzhůru. Odkopla jsem peřinu a zamžourala na budík. 5:00. Jenom jediný člověk mohl probudit celý barák (tedy jenom mě, ale ostatní vyrušit z obvyklých aktivit) v pět hodin ráno. Emmett.
„EMMETTE!“ zařvala jsem, celá ochraptělá. „Koukej ten krám vypnout!“ to už se k mým výkřikům přidávaly i nadávky ostatních. Nejhlasitější byla Rose. A měla taky důvod. Já mít takový pako za manžela, tak se asi zblázním. A Rosalie k tomu v posledních dnech neměla daleko. Popadla jsem peřinu a přetáhla si ji přes hlavu.
K mé úlevě siréna asi po minutě ustala. Že by to Rose už nevydržela a opět vytáhla žádost o rozvod? (Patrně jediná věc, která na Emmetta ještě zabírala) Pomalu jsem odkryla peřinu a zaposlouchala se do nastalého ticha. Najednou se ale rozdrnčela všechna okna v pokoji. Domem se rozléhal na maximum zvýšený Emmettův hlas. A ten cvok do toho megafonu ještě křičel!
„Dobré ráno, bando líná! Doufám, že jsem vás nevzbudil, ale vstávejte, nebo nestihneme vlak! Jede nám to přesně za … 3hodiny a 57minut!“
„Já ho zabiju!“ zaječela Rose z pokoje pode mnou a vyřítila se na chodbu. Domem se ozvalo dupání sedmi párů nohou. Ihned jsem vyskočila z postele a bosky utíkala na chodbu, kde jsem se málem srazila s rodiči.
„Ahoj Ness.“ procedil táta mezi zuby a hnal se s mámou dolů. Rozběhla jsem se za nimi, ale do kuchyně jsme se nedostali. Před námi bylo cosi velkého a modrého, co nám zatarasilo vchod do kuchyně. Všichni tam tiše stáli (Až na Rose, ta vztekle oddechovala a v ruce svírala obrovský lovecký nůž) Každý se snažil přijít na to, co to před námi stojí.
První se vzpamatoval Carlisle. „Emmette? Co to má znamenat? Co to tu stojí?“ snažil se o klidný tón, ale napětí v jeho hlase bylo znát. Chvilku bylo ticho, a pak se najednou v tom modrém monstru objevila díra a v ní Emmettova vysmátá hlava. „Tudy panstvo a opatrně.“ „To je stan?“ zeptala se mamka šeptem. „Myslím, že ano. Ani nechci vidět, co bude dál.“ povzdechl si Carlisle a chtěl porozepnout vchod do stanu. Rose ho ale odstrčila a nožem vyřízla v celtě obrovskou díru. Z druhé strany se ozvalo hořekování.
„Cos to udělala?! Tenhle zrovna prošel všemi zkouškami!“ Rose pouze odfrkla a vkročila do stanu.
„Zkoušky? Jak to myslel?“ otočil se Carlisle na Edwarda a oči měl rozšířené hrůzou. Táta si prohrábl rukou vlasy a zavrtěl hlavou.
„Esme bych tam raději vůbec nepouštěl. Zabije ho.“ Esme přimhouřila oči. „Emmette, jestli jsi něco rozbil, zničil, ušpinil, nebo nedej bože poškrábal podlahu, tak si mě nepřej!“ odstrčila Carlisla a cpala se do stanu za Rose. Hned za Rose proběhla Alice s Jasperem. Na druhé straně bylo hrobové ticho. Pak konečně prolezl Carlisle a my za ním.
Ještě jsem ani nevylezla ze stanu a už jsem uslyšela Esme, která se patrně vzpamatovala z prvního šoku. „Emmette, já už tě mám plné zuby! To přeci není normální! To není desetiletí, abys něco neprovedl! Já už tě tady nesnesu. Normálně půjdeš z domu!“ Esme stála v kuchyni, divoce rozhazovala rukama a oči jí nebezpečně žhnuly.
„Já říkal, že jsme ji sem neměli pouštět.“ zašeptal táta. Odtrhla jsem oči z rozzuřené Esme a rozhlédla se po kuchyni. Kam jsem jen dohlédla, všude byly vidět střechy různobarevných stanů. Mohlo jich tu být tak čtyřicet. Celá kuchyň i obývák se změnily na kemp. Mezi natěsněnými stany byla sem tam na zemi malá ohořelá hromádka. Z většiny se ještě kouřilo. Nohama jsme stáli ve vodě, která byla úplně všude a patrně pocházela z obrovské hasičské hadice, která byla přehozená přes promoklou sedačku a vedla oknem někam ven. A aby toho nebylo málo, tak Emmetta nenapadlo nic lepšího, než kolíky od stanů zatlouct do Esminy (ještě včera naleštěné) podlahy. Třísky, voda, popel, díry v podlaze, mokrá sedačka, kuchyň a stany, kam se podíváš. Kdyby tudy prolétl hurikán, bylo by tu uklizeněji.
Omámeně jsem se otočila na rodinu. Esme mlátila Emmetta do ramene násadou od smetáku (nezdálo se, že by mu to vadilo), Carlisle svíral v rukách cosi promáčeného, co vypadalo jako vzácná historická kniha, Rose hystericky bodala nožem do stanů kolem sebe a vykřikovala cosi o rozvodu, Alice pátrala po dalších vizích a podle jejího výrazu jsem mohla usoudit, že nic nevidí, Jasper se marně snažil uklidnit Esme s Rosalií, táta se mračil a mamka těkala očima z jednoho člena rodiny na druhého. A já musela přiznat, že tentokrát to Emmett vážně už přehnal.
Když se Esme konečně uklidnila a Rose odjela za právníkem, Emmett se rozhodl nám ospravedlnit své počínání.
„No, Rose řekla, že nechce být se mnou ve stanu, tak jsem si musel zajistit svůj vlastní. A protože jsem chtěl udržet partnerské vztahy s Newtonovými, vydal jsem se k nim do Forks. Měli tam spoustu stanů a já nevěděl, který je ten nejlepší. Tak jsem vzal všechny.“
„A to tě nenapadlo se jich třeba zeptat, který stan je nejlepší?“ přerušil ho Carlisle.
„Když oni měli zrovna na všechno 5% slevu. A měl jsi vidět, jak ochotně mi přinesli ze stanu všechny stany.“
„To věřím.“ odfrkl si táta.
„Dokonce mi nabídli, že mi ještě nějaký objednají, když budu chtít.“ zubil se Emmett.
„A co s tím má co společného moje rozbitá podlaha?!“ Sjela ho Esme pohledem. Emmett se přestal smát a vytáhl ze zadní kapsy malý bloček.
„Všechno jsem si to tady zapsal. Chtěl jsem ten nejlepší stan, takže každý musel projít těžkou zkouškou.“ zamžoural do bločku a začal číst. Nakoukla jsem mu přes rameno.
Původní počet stanů: 42
1. zkouška (zkouška barvy)
- neprošlo: 4 stany
„To je ten růžový, ty dva fialový vzadu a ten zelený s červenými puntíky.“
2. zkouška (zkouška velikosti)
- neprošlo: 9 stanů
„Bohužel jsem musel vyřadit pět dětských stanů – nestrčil jsem do nich ani hlavu a další čtyři, do kterého by jsme se všichni pohodlně vešli a ještě bych tam uschoval mého auťáka.“
3. zkouška (zkouška stability)
- neprošlo: 11 stanů
„Házel jsem kameny po stanech a čekal, jestli spadnou, bohužel spadly úplně všechny, na kterých jsem to zkoušel,“ „Proč asi.“ odtušila Alice „takže jsem to vzdal. Nikdo po mě holt nesmí házet kameny.“ „Lépe řečeno nikdo, jako my. Pochybuju, že by někdo ze spolužáků dokázal kamenem odhodit stan na druhou stranu obýváku.“ ozvala jsem se. Při pohledu na jednu hromadu u zdi, na které se krčil kámen.
4. zkouška (zkouška vznětlivosti)
- neprošlo: 19 stanů
„Zkoušel jsem je podpálit. Ale nakonec jsem zjistil, že hoří úplně všechny – alespoň po chvíli snahy. Tak jsem to zase vzdal a vyřadil ty, které jsem už nestihl uhasit.“
5. zkouška (zkouška propustnosti)
- neprošlo: 4 stany
„Vypůjčil jsem si hasičské auto – stojí před domem – a zkoušel jsem, co ty celty vydrží. První stan jsem tím tlakem doslova odpálil – ten je támhle na zdi, snad ho sloupnu – takže jsem ostatní jenom kropil z vrchu. Do tří natekla voda.
Výsledek: zbylo 5 stanů
Nevěřícně jsme kroutili hlavou. „Ale musím z toho ještě odečíst 3 stany, které mi teď zničila Rose. To se rovná tři stany.“ „Dva, Emmette. Pět mínus tři jsou dva.“ „Jo, no jo, díky táto.“ zazubil se a přepsal výsledek.
Zbyly 2 stany !
„Já se na to nemůžu dívat. Koukej to uklidit, Emmette. Já jdu vybrat novou podlahu.“ vzdala to Esme a práskla dveřmi.
„Já zajedu vrátit to hasičské auto.“ vzdálil se rychle Carlisle.
„Debile, podívej se, jak vypadáš. Nebo ne, raději mi ihned řekni, proč nevidím skoro nic z toho, co se tam ty dva dny bude dít?!“
„To se zeptej tady Ness.“ zazubil se. Super, tím, že jsem se domluvila s Jacobem, Alice vůbec nic neuvidí. Líp jsem Emmettovi už nahrát nemohla. Omluvně jsem sklopila oči.
„Sakra! Já to psisko tak nenávidím! Já chci zase vidět!“ a rozzuřeně vydupala do pokoje s Jasperem v patách.
Emmettova tvář znovu posmutněla. Do očí se mu vedral smutek a hlava mu poklesla. Vypadal tak bezradně, bylo mi ho líto. Dokonce i tátu to překvapilo. Ale byl k němu nemilosrdný.
„Copak Emme, trápí tě něco?“ řekl posměšně. Emmett si povzdechl a smutně pohlédl na tátu. „Jo. Nevím, jakej stan si z těch dvou vybrat.“
Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Falling star - 36. Emmettovy přípravy:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!