Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmettův potomek 5. kapitola

Bella duo


Emmettův potomek 5. kapitolaTak a je tu další pokračování. Doufáme, že se vám bude líbit a že nám necháte komentáře. Vaše SuzySue a Rock.

5. kapitola

Nevěděla jsem jak se mám rozhodnout. Fotka mého otce v zadní kapse riflí jako by vážila o dvacet kilo víc.

„Já, ehm no… Já jí nemám,“ vykoktala jsem a uhnula pohledem.

„Jak to?“ zeptali se zvědavě. Přišlo mi, že mi nevěří. Ani jsem se jim nedivila, nebyla jsem extra skvělá herečka.

„Totiž můj táta od nás odešel. Dřív než se dozvěděl, že mě mamka čeká. A já nemám žádné věci, které by mi po něm zůstali.“ Koukla jsem se na ně. Alice chtěla něco říct, ale já pokračovala dál. Nevím proč, ale měla jsem potřebu jim to říct. „Někteří lidé říkají, že zemřel, ale já tomu nevěřím.“

„Proč ne?“ zeptal se mě Emmett.

„Protože si nemyslím, že by můj otec vzdal boj, i kdyby ho napadl medvěd. Ne on by bojoval do poslední vteřiny. Navíc fandil Red Sox, a ponožky to nikdy nevzdávají.“ Snažila jsem se zavtipkovat.

Když jsem se na ně podívala, všichni na mě doslova zírali. Co jsem zase řekla?

„Medvěd?“ zašeptala Alice.

„Ano,“ přitakala jsem stále nechápajíc co se děje.

„Lidé z městečka říkali, že ho zabil medvěd, ale nikdy nenašli tělo. Co se děje?“

„Nic nic,“ řekla honem Rose. Co se to tady krucinál děje?

„Bello? Kde si se narodila?“ To bylo poprvé kdy na mě promluvil Edward. Jeho hlas mě na chvíli úplně omámil, ale naštěstí jsem se vzpamatovala včas.

„V Tennessee, proč?“ Nechápala jsem kam tím míří. Když jsem to řekla, uslyšela jsem další zalapaní po dechu. Co se kruci děje?

Chtěla jsem pořádně najíst, ale přešla mě chuť.

„Já už půjdu, mějte se.“ rozloučila jsem se s nimi, vzala tác a šla ho odnést. Když jsem udělala pár kroků, uslyšela jsem Alici.

„Bello? Něco ti vypadlo.“ Otočila jsem se, abych se podívala co, když v tom jsem uviděla Alici, jak zírá na fotku mého otce. A sakra!

Rychle jsem přiskočila v Alici a vzala jí tu fotku z ruky. Ona jako pomatená koukala furt na místo, kde před chvíli držela fotku mého otce.

„Kde..kde si to vzala?“ ptala se mě.

„To mi dala Jesicca,“ řeka jsem. Nevěděla jsem na co jiného se vymluvit. Alice se na mě nevěřícně dívala.  A tak jsem začala s výmluvou, která mě jako první napadla. Nemohla jsem dopustit, aby si mysleli, že Emm má něco spojeného s mým otcem, dokud to nezjistím já. Chci si být jistá.

„Ona mi Jess dala tu fotku, když mě načapala jak zírám na Emmetta,“ zalhala jsem a začala se červenat.

„Říkala, že se jednou hrabala v popelnicích, aby našla něco od Edwarda, ale našla tohle, prý to bylo hrozně zahrabaný. Říkala, že se štěstí že to vůbec našla,“ řekla jsem jako by nic a u toho pokrčila rameny. Snažila jsem se, aby to vypadalo důvěryhodně, ale asi se mi ho nepovadlo. Na Alici bylo vidět, že mi nevěří a já se jí nedivím, nikdy jsem nebyla dobrá lhářka.

„Ukážeš nám tu fotku?“ zeptala se mě Alice.

„Ne,“ vyhrkla jsem okamžitě. Což komentovali nadzvednutým obočím. Sakra a co teď. Pomalu jsem se chtěla modlit, aby se stal zázrak, když v tom zazvonilo. To byla moje zpása otočila jsem se a zamířila si to přímo k východu.

„Bello! Počkej!“ volali na mě. Ale já jsem se neotočila. Chtěla jsem už být pryč z tohoto spletitého kolotoče „rodinných záležitostí“.

Spěchala jsem na hodinu biologie, když jsem byla před učebnou, rychle jsem tam vběhla. K mé smůle už tam byl profesor a káravě se na mě díval.

„Moc se omlouvám pane...“

„Ať už se to neopakuje!“ vyštěkl. A jé, toho rozhodně ráda mít nebudu.„A sedněte si vedle

Cullena,“ přikázal a já se koukla na místo, na které se díval. Vyrazilo mi to dech. Edward

Cullen seděl na místě, přitom musel jít s jídelny až po mě.

„Jak…“ Nemělo to cenu řešit, rozhodně ne teď. Vyšla jsem k němu a sedla si na svoje místo.

Celou hodinu na mě koukal, bylo mi to víc než nepříjemné. Otočila jsme se na něj a pohlédla mu do očí. To jsem rozhodně neměla dělat, jeho oči mě naprosto odzbrojili s pohltili.

„Tu fotku ti nedala Jessica, že ne?“ Najednou promluvil.

„Ne,“ vyhrkla jsem. „Totiž ano! Samozřejmě, že dala. Říkala jsem Vám to.“ Snažila jsem se napravit. Otočila jsem se, aby mi neviděl do obličeje. Když lžu, červenám se.

Zbytek hodiny se mnou už nepromluvil a já doufala, že mi uvěřil, i když pochybuje. Zbytek hodiny jsem na sobě cítila jeho pohled, což mi docela dost vadilo. Jen co zazvonila tak jsem rychle sbalila věci a vystřelila ze třídy. Ale zřejmě to nebylo až tak rychle jak jsem si myslela, protože na chodbě mě odchytla Alice.

„Ahoj Bello, spěcháš?“ zeptala se mě.

„Jo,“ opověděla jsem ji poněkud příkře a už si to mířila ke svému autíčku a pak hurá domů.

„No tak počkej,“ zařvala za mnou, až se všichni za námi všichni otáčeli. Fakt super už na sebe větší pozornost strhnout nemůžu.

„Co chceš?“ zeptala jsem se a můj hlas nebyl zrovna přátelský. Ovšem to jí nedokázalo vyvést z míry. Dělala jako by to neslyšela.

„Co kdybychom šly na nákupy?“ ptala se mě a v očích jí jiskřilo.

„Alice, nemám náladu,“ řekla jsem ji popravdě. A můj hlas už nezněl tak uštěpačně spíš prosícně. Hrozně jsem chtěla být už doma. Toho si Alice asi nevšimla nebo to v mém hlase přeslechla, o čemž docela pochybuju.

„Ale no tak stejnak půjdeš. Tak se ve tři pro tebe stavím,“ řeka jako kdyby to byla vyřízená věc a rozhodně a na jejím hlase bylo poznat, že nepřipouští žádné námitky. Než jsem stihla cokoliv říct tak si to už šinula k sourozencům, kteří se na ni moc přátelsky nedívali. Nevím proč, ale myslím, že si to Alice slízne.

***

Shrnutí SuzySue

Shrnutí Rock



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Emmettův potomek 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!