Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmett a Angela?! 2. kapitola

Účes


Emmett a Angela?! 2. kapitolaSeznámení s Angelou pomocí jejího pohledu + debata s Jess o Emmettovi. Prosím, vydržte ještě takovéto uvádění do děje. ;).

Angela Weber



Doma. V koupelně. U záchodové mísy. Ráno. Nespím. Těmito slovy bych mohla popsat moje každičké ráno, aspoň co se týče pár posledních měsíců.

Jsem Angela Weber a jsem studentkou na střední ve Forks. Moje nejlepší kamarádka byla doposud Jessica. Avšak po příjezdu Belly Swanové, dcery náčelníka policie, mám Bellu radši.

Bella je stejně tichá jako já. Nevadí jí tichá konverzace. Nemusí zaplnit každou vteřinu nějakými řečmi. Není povrchní a sobecká. Pravá kamarádka pro mě.

Poslední dobou, když začala chodit s Edwardem Cullenem, mě však zanedbává a mně je oporou Jessica. Kdyby nebylo jí, s nikým bych se tu nebavila. Je pravda, že je na škole spousta holek, ale jsem moc stydlivá, a tak mi dělá velký problém se skamarádit. Párkrát jsem to zkoušela s Lauren, ale není to dobrý člověk. Neustále si na něco hraje. Vypadá však dobře, a to je to, co kluky zajímá víc než „vnitřní krása“.

„Angelo, je ti zase špatně?“ zeptala se starostlivě máma.

Moje máma se jmenuje Miriam a je to velmi krásná a důvtipná žena. Je můj velký vzor. Málokdy ji někdo viděl naštvanou nebo smutnou. Avšak od té doby, co nám doktor oznámil, že mám smrtelnou nemoc, chodí jako duše bez těla.

„Už je to pryč,“ uklidňovala jsem ji. Pohladila mě po vlasech.

„Máš tu Jessicu, zlatíčko,“ upozornila mě. „Je dole v kuchyni.“ Žádná novinka, Jess pro mě přijížděla každé ráno a vozila do školy. Ale zřejmě mě mamka chtěla upozornit, abych se neprozradila. Jess totiž naprosto nic netuší o mé nemoci, která se přenáší v rodině ob 6 generací. Proč to zrovna postihlo mě? Jen kvůli tomu, že nejsem krásná a oblíbená? To není fér. Stekla mi po tváři slza. Rychle jsem ji utřela, aby si toho máma nevšimla.

„Zabav ji, jen se dám dohromady,“ poprosila jsem ji.

„Spolehni se, zlatíčko.“ Odešla a zavřela za sebou dveře.

Vysvlékla jsem se z pyžama a vlezla do sprchy. Ledová voda mi vždycky pomohla se uvolnit.

Zůstala bych tam déle, ale vzpomněla jsem si na Jess dole v mé kuchyni a sprintem jsem se šla obléct. Moje oblečení je spíše pohodlné než vyzývavé. Ale já jsem se tím nikdy moc nezabývala. Žádný kluk o mě stejně neprojevil zájem. A když teď o tom tak přemýšlím, tak mi to vlastně ani nevadí. Mám ráda samotu. Mám ráda dělat si věci po svém a nenechat se někým nutit. Vyhovuje mi to tak.



„Ahoj, Jess,“ pozdravila jsem svojí kamarádku, hned, jak jsem seběhla schody a vešla do kuchyně.

„Čau, Ang, vypadáš unaveně,“ pozdravila mě i ona. Jess a její upřímnost. To se nezapře.

„V noci jsem špatně spala, ale je to tak zlé?“ zeptala jsem se.

„N–n–ne, ani ne, víš, že někdy přeháním,“ usmála se.

„Někdy?“ zopakovala jsem jediné slovo, které upoutalo moji pozornost. Nadzvedla jsem obočí.

„Jistě,“ vyplázla jazyk. „Jedeme.“ Oznámila mi a vystartovala k autu.

„Dneska asi zase jíst nebudeš, co?“ zeptala se starostlivě mamka. Zavrtěla jsem hlavou.

„Buď opatrná a moc nechoď na sluníčko, víš, že ti nedělá dobře. A pěkně se uč,“ líbla mě na tvář.

„Budu,“ slíbila jsem. Nemám šanci se dostat na vysokou, pokud se bude moje nemoc zhoršovat, ale chtěla jsem udělat mámě radost.

Když jsem dosedla k Jess do auta, naposledy jsem mamce zamávala.



„Tak mám novou super novinu. Ta tě dostane na kokos,“ rozbila Jess minutku ticha novým drbem.

„O tom pochybuju,“ udělala jsem na ni šklebící ksicht.

„Chceš to slyšet nebo ne?“ dělala dotčenou.

„Samozřejmě.“

„Včera večer mi volala Bella,“ začala vyprávět. Bella volala Jessice? Copak zapomněla, že má i jinou kámošku?

„Takže je svobodný!“ vypískla Jess na celé auto.

„Kdo?“ zeptala jsem se nechápavě. Utekl mi totiž jaksi začátek.

„Ang, ulítly ti včely? Kde zase bloudíš?“ kárala mě.

„Promiň. Zamyslela jsem se,“ lehce jsem pokřivila úsměv na důkaz lítosti.

„Rosalie Hale a Emmett Cullen už nejsou spolu. Ona dokonce opustila i školu. Věřila bys tomu?“ Jess byla ve své náladě.

„Proč? Nevšimla jsem si, že by měli nějaké problémy.“ A to se Rose nedá přehlídnout díky své kráse.

„Nikdo neví, jenom Bella, ale nechtěla mi to říct po telefonu, tak to z ní snad vymáčknu ve škole,“ svěřila se se svým plánem.

„Myslím, že nám do toho nic není.“

„Sakra!“ vykřikla naštvaně. Co jsem řekla?

„Co je?“ zeptala jsem se polekaně.

„To se děje,“ brbla a ukázala směrem před sebe. Podívala jsem se tím směrem a uviděla bílé vločky, které se na asfaltu silnice hned rozpouštěly.

„Sněží! To je nádhera,“ zaradovala jsem se. A to mě máma upozorňovala na sluníčko.

„Nádhera?! Nic takového. Zmáčí mi to tak jedině můj pečlivě vytvořený účes. Víš, kolik jsem si s tím dala práce?“

„Hlavně jeď opatrně,“ varovala jsem ji. Věděla jsem, že sníh Jessicu nezpomalí v rychlosti.

„Takhle do školy ale nepřijedeme nikdy,“ postěžovala si.

„Nevadí, ne?“ Zmateně se na mě podívala.

„Ang? Nejsi poslední dobou nějaká… divná? Neuraž se, jo? Já jenom…“

„V pořádku. Ne, nejsem. To se ti asi zdá. Zelená, jeď.“ Na nic se už nevyptávala a věnovala pozornost řízení. Občas na mě nenápadně pohlédla.



Než jsme dojely na parkoviště, sněhu bylo o hodně víc. Do pohody se daly dělat sněhové koule na pořádnou bitku. Tu si kluci prostě nikdy nemůžou odpustit. Sníh je pro ně svátek. Ve Forks ne že jen nesvítí sluníčko, ale ani sníh tu není tradicí. Tady vládne déšť.

Vystoupila jsem z auta a hned schytala jednu do stehna. Když jsem se podívala, kdo to byl, zahlédla jsem tlemícího se Mika.

„Jen počkej, Miku,“ zamumlala jsem potichu. Holýma rukama jsem vytvořila kouli a hodila ji po něm. To jsem si ale myslela, že se netrefím. Trefila a přímo do oka. Otočila jsem se jako by nic a věnovala jsem pozornost Jessice.

Periferním viděním jsem viděla Mika, jak se otáčí ze strany na stranu a hledá útočníka. Ještěže na to nevypadám. Usmála jsem se a chtěla se pochlubit.

„Jess, kdybys to teď viděla,“ začala jsem se vychvalovat. Ona mi však nevěnovala žádnou pozornost. Dívala se někam do pryč.

Podívala jsem se jejím směrem. Sledovala Emmetta Cullena, jak se hádá se svojí sestrou Alice. Nakonec se na ni zamračil a vydal se k… Lauren! Věnoval ji přesládlý úsměv. Tomu rozchodový smutek asi nic neříká.

„Jak jsem se neustále soustředila na Edwarda, tak jsem si nikdy neuvědomila, jaký je Emmett kořen,“ slintala Jess.

„Jess!“ okřikla jsem ji. „Co Mike? Už dlouho se ti líbí. Teď, když má Bella Edwarda, máš šanci.“

„Víš, a o to jde. Mike tu bude furt. Vždycky bude šance se k němu vrátit, ale Emmett… to je hřích… no tak, Ang, nemáš někdy chuť předstoupit před nějakého kluka, svléknout si tričko a zařvat: Jsem svobodná a k mání!“ vykřikla, až se po nás otočilo pár lidí.

„Ne, ani ne. A už vůbec si svléknout tričko,“ zasmála jsem se.

„No… to tričko bylo jen pro efekt. Pojď na hodinu, ať Willis nenadává.“



Vydaly jsme se na hodinu. Když jsem vešla do třídy, na mojí lavici seděl Emmett a kolem něj asi 5 holek. Všechny do jedné se smály a nenápadně stahovaly výstřih. Fuj, zašklebila jsem se. Došla jsem tedy ke své lavici.

„Dovolíte?“ slušně jsem požádala. Všichni se na mě podívali.

„Angelo! Ty tu sedíš?“ zeptala se nezaujatě Vicky.

„Ano.“

„A sama?“ Nějaká zvědavá najednou.

„Ne, s Bellou, ale ta…“ porozhlédla jsem po třídě a uviděla Bellu, jak se líbá s Edwardem. „Ta asi dneska sedí s E–Edwardem,“ zakoktala jsem a celá zrudla. Jak mě mohla Bella tak snadno vymazat ze života a ani mi o tom neříct?

„Chudinko,“ poznamenala Vicky s ironií. Otočila se zpátky k Emmettovi, který se na mě díval se soucitem. Když zaregistroval můj pohled, nasadil neutrální výraz.

„Tak, Emme, nechtěl bys dneska sedět se mnou? Určitě to Jessice nebude vadit,“ zaprosila Vicky a našpulila pusu.

„Proč ne?“ usmál se na ni. Šel se posadit na její místo a Vicky za ním šla jako ocásek.



Oddechla jsem si a posadila se na své místo. Svým pohledem jsem zaostřila na Bellu. Byla u ní Jessica a o něčem živě diskutovaly. Hned jsem si vzpomněla, že to měla v plánu, protože ji zajímal důvod rozchodu Emmetta s Rosalie.

Taky mě chytla malinko zvědavost. Vždy byli jako jeden a nerozluční. Málokdy někdo viděl jeho bez ní nebo ji bez něho. Říkám, jako jeden.



Zazvonilo. Do třídy vstoupil profesor Willis přesný jako hodinky.

„Slečno Stanleyová,“ oslovil Jess. „Uráčila byste se usadit?“

„A–ano jistě, pardon.“ Jessica se vydala k své lavici, ale zasekla se, když uviděla na svém místě Emmetta. Porozhlédla se nervózně po třídě. Zamávala jsem na ni a ona se na mě vděčně usmála. Přišla a přisedla si.

„Díky, Vicky mě pěkně vypekla,“ postěžovala si. „Jak to, že nesedíš s Bellou? Zmátlo mě, že seděla s Edwardem, když jsem za ní přišla.

„Popravdě mě taky,“ přiznala jsem se. „Co jsi vykoumala?“

„Tak se podrž, jo? Bella byla celá nedočkavá, až mi to řekne, ale musela se před Edwardem krotit. Asi je na to téma citlivý, když je to rodina,“ mluvila a mluvila.

„Chápu ho, rodinný věci by se neměly rozhlašovat po celé škole.“ Sama o tom vím svoje. Kolikrát jsem to chtěla říct aspoň Belle, ale můžu jí teď věřit, když roznáší sama drby? Nebudu to raději riskovat.

Jessica celou hodinu vykládala, že se Rose nudila a Emmetta odkopla ona a bla bla bla.

„No a teď je z něj podle všeho sukničkář,“ ukončila své dlouhé vyprávění.

Otočila jsem se nenápadně na Emma, na kterého Vicky házela zamilované pohledy, a on se jí díval na prsa.

„Asi máš pravdu, Jess,“ uznala jsem, že to musí být pravda. Zřejmě ho to hodně bolí. A tímhle se utěšuje? Že si hraje na dobyvatele?



Zazvonilo na konec hodiny. Učitel opustil třídu a já si balila učebnice do tašky. Zaregistrovala jsem na přestávku netypické ticho. Porozhlédla jsem se po ostatních. Celá třída se dívala jedním a tím stejným směrem.

Podívala jsem se taky a málem mi spadly brýle. Vicky Petersonová seděla obkročmo Emmettovi na klíně, zuřivě se líbali a on jí mačkal rukama zadeček.


 

 

 

Úvodní kapitolky bývají občas nic neříkajíc a tak vás navnadím na další.

Emmett s Angelou prvně mluví.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Emmett a Angela?! 2. kapitola:

 1
23.08.2011 [20:11]

Simiik Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Je mi strašně líto Angely, že je nemocná. Emmett je holt k nakousnutí a v tomhle má Jess pravdu. Každá by do něj valila. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!