Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvojče? No problem 6. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dvojče? No problem 6. kapitolaV pořadí již 6. kapča. Tentokrát se nic moc nestane a myslím si, že tuhle kapitolku můžu zařadit mezi oddechovku před bojem:) Meredith je svědkem tréninku a také projde malým rozhovorem s naším Edwardem. A jak to dopadlo s Jakem? To všechno se opět dozvíte jen po přečtení:) Takže budu ráda za vaše ohlasy, ať budou jakékoli. Hezké počteníčko:P

24.02.2010 (07:30) • Terola • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1492×

,,Haló, Meredith můžu prosím dál?"

,,Kdo, kdo to je?‘‘ Měla jsem úplně sucho v puse a ještě jsem se moc dobře nevyspala. Opravdu jsem neměla na nějaké zdvořilostní návštěvy náladu. Můžu říct, že jsem docela dlouho čekala na odpověď.

,,To jsem já, Jacob. Chtěl bych s tebou prosím mluvit.‘‘

,,No tak pojď dál, ale bude to rychlé.‘‘

Zase tak rychlé to nebylo, protože se u mě Jake zdržel asi půl hodinky. Sice jsem mu nechtěla hned odpustit, ale bohužel jeho výmluvný a ublížený pohled mě jak se říká, ukecal. Jake mi vyprávěl celou verzy toho, proč mě musel unést a taky mi nezapomněl říct, že mu to bylo strašně líto, a tak se do toho moc nezapojoval. Chápu ho, vím, že mi nechtěl nikterak ublížit, ale on by měl pochopit mě. Když se za ním zaklaply dveře, koukla jsem se na noční stolek. A moje tušení mě nezklamalo. Na tácu byla připravená snídaně hodná pěti – hvězdičkového hotelu. Vrhla jsem se po ní jako hladová vlčice a za chvíli nezbyl ani jeden malinký drobeček, ani kapička džusu. Popošla jsem ke skříni a podívala se na vzkaz, který byl nalepený na posuvných dveřích: Vyber si, co ti padne. Vážně jednoduché a výstižné.

Nakonec jsem si vybrala černé volnější tepláky a luxusní černou – bílou mikinu s bílým znakem Adidas na prsou. K tomu všemu jsem musela dlouho vybírat vhodné boty. Bylo jich tu tolik. Nakonec zvítězily černé s růžovou fajfkou od značky Nike. Takových uznávaných značek jsem neviděla po hromadě snad ani na obrázku. Abych vše doladila, vytáhla jsem si ještě bílou kšiltovku.

Bylo na čase ze sebe udělat inteligentního člověka. Musela jsem se nad tou myšlenkou pousmát, protože jsem ani nedoufala, že bych tu mohla někde mít tužku na oči s řasenkou. Popoběhla jsem si ke stolku s menším visacím zrcadlem. Docela mě mile překvapili, protože tu byla snad celá drogerie. Toho se musí přece využít. Posadila jsem se a začala s mojí očistnou procedurou. Nejdřív opláchnout, pak peeling a nakonec hydratující krém. Po tomhle vypadala moje unavená pokožka o něco zdravěji. Nanesla jsem černou tužku na dolní víčka a řasy zvýraznila černou řasenkou. Mám ráda Gabriellu Salvete, ale musím se bohužel spokojit s Mascarou. A pro lepší efekt jsem potřela rty tenkou vrstvou lesku. Vlasy by potřebovaly dozajista kadeřníka. Pročísla jsem je kartáčem a svázala do koňského ohonu, který jsem protáhla mezerou v kšiltovce. Rychlý pohled do zrcadla a může se vyrazit na průzkum terénu.

Otevřela jsem dveře a vydala se dlouhou chodbou až ke schodišti, po kterém jsem šla včera s holkami. Seběhla jsem je větší rychlostí, aby si mě skoro nikdo nevšimnul. Stejně si myslím, že tady mají i stěny uši. Stála jsem uprostřed vstupní haly a zírala na nádherně vyskládaný strop. Až do té doby něž mě někdo vyrušil.

,,Copak tu děláš Meredith?‘‘ Byl to jeden z těch chuligánů co mě sem unesli. Ten samolibý úsměv bych poznala i ve tmě.

,,Jdu se projít, nejsem žádný krtek, abych tu byla zavřená.‘‘ Snažila jsem se otočit na patě a rychle vyběhnout ven. Možná by se mi to i povedlo, kdyby se najednou neobjevil hned přede mnou. Nemohla jsem vůbec popadnout dech, jak jsem se ho lekla a to při tom stál na horním schodišti.

,,Snad se mi nesnažíš utéct. To by bylo špatné, já si chci totiž hrát.‘‘ Byl tak odporný a ten jeho dech by zabil i mrtvého.

,,Utéct ti zrovna nechci, ale vybavovat se tady s tebou taky ne!‘‘ S tím jsem se mu vytrhla a ve chvilce jeho nepozornosti vyklouzla vstupními dveřmi ven. Zakazovala jsem si se otáčet a šla rovně po cestě vysypané štěrkem.

Asi po deseti minutách chůze jsem se zastavila a zírala na ten úkaz před sebou. Vypadalo to jako obrovské fotbalové hřiště, až na to, že tam byla vyskládána spousta rekvizit a v řadě bylo vyrovnáno více lidí, než je třeba na zápas. Sedla jsem si na čerstvě posekaný trávník a sledovala tu událost přede mnou. Na hřiště za ostatními přišel Edward Cullen a začal k nim promlouvat tím svým hlasem, který budí respekt snad u každého. Moc jsem neslyšela, o co se jedná, ale šlo o jakýsi trénink. Edward se šel posadit na lavičku a sledoval dění před sebou. To co se odehrávalo tam na place před námi bylo úžasné. Vypadalo to jako z nějakého fantasy snímku.

Sledovala jsem jednu dívku s havraními vlasy. Její ruce vypadaly jako blesky. Šlehala kolem sebe energii jako větrná smršť. Kluk co stál před ní a pokoušel se její útok odrazit použitím přírodního živlu odlétl nejméně o padesát metrů dál. A dívka si napsala něco do bločku pověšeného na krku. Koukla jsem po dalším klukovi a ten měl na rukách plameny. Rudé šlehající plameny jako jsem měla včera v noci já. Ten kluk se snažil podpálit dívku stojící naproti němu. Ale ona se nedala tak lehce. Po chvilce soustředění kolem ní začaly létat proudy vody a chlapce uhasili.

Sledovat ten rej bylo úžasné. Sice jsem nechápala záměr, proč to dělají nebo spíš jak to dělají, ale jako zábava dubnového rána to bylo zajímavé. Chtěla jsem vstát a odejít zpět do domu, ale přede mně si z čista jasna stoupl Edward. Já ztratila rovnováhu a žuchla zpět do trávy.

,,Snad si se nelekla děvče?‘‘

,,Ne vůbec. Jen mě udivuje, proč se pohybujete tak rychle a neslyšně.‘‘

,,Proč si myslíš, že se pohybujeme rychle?‘‘

,,No, protože když jsem chtěla odejít z domu začal na mě mluvit nějaký kluk. Stál na horním podlaží a pak najednou byl přede mnou. Byl docela vlezlej.‘‘ Nevím, proč se s tím svěřuju zrovna Edwardovi, ale mám pocit, že mu můžu věřit.

,,To musel být Andreas. On je kapku jiný. Nikdo ho nechce vzít mezi sebe, a tak má občas sklony k hrubosti.‘‘

,,Hm, fajn. Ale byla bych ráda, kdyby se to neopakovalo.‘‘

,,Pokusím se to zařídit. A copak děláš tady na tréninku?‘‘

,,Šla jsem se projít a došla jsem až sem. Ale nezdržím se, po včerejší noci jsem unavená.‘‘

,,To ti věřím, období proměny je složité a vyčerpávající.‘‘

,,Jak dlouho to bude ještě trvat? A co ta proměna vlastně znamená?‘‘

,,Brzy se to všechno dozvíš. Teď, ale běž do domu a odpočiň si.‘‘

Měla jsem na Edwarda spousty otázek, ale bylo vidět, že by mi na ně stejnak neodpověděl. Odebrala jsem se k odchodu, když jsem zahlédla kolo. Nechtělo se mi nikoho se ptát, a tak jsem prostě nasedla a jela. Strašně ráda porušuju pravidla.

Edward Cullen

Sledoval jsem Meredith, jak jela dolů z kopce. Byla tak zranitelná a křehká jako její sestra v lidské podobě. Bál jsem se následků, které ponesu, pokud Meredith nezvládne svoji proměnu. Už takhle je Bella jak na trní a není s ní kloudná řeč. Všichni tady a nejvíc Bella jsme doufali, že se Meredith nikdy nebude chtít přestěhovat. Ovšem bohužel se stalo a naším úkolem je jí chránit. Což s jejím stylem života není dvakrát jednoduché.

V noci proběhla první fáze její proměny v ženu Řádu a dopadlo nad moje očekávání vcelku dobře. Jenže ty fáze budou ještě tři. Konečná nastane v den úplňku. A to se teprve ukáže, co se z Meredith stane. Jestli Následník nebo člena Řádu. V tom horším případě ji bude muset někdo zabít. Docela by mě zajímalo, jaké bude mít Meredith na zádech vyobrazení. Je to dlouhé čekání.

Autor: Terola (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvojče? No problem 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře