Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dobytí ráje - 6

victoria


Dobytí ráje - 6V minulém díle se Summer sblížila se Sethem a Leou, aby zapomněla na ztrátu kamarádek. Ale co když se jedna z nich připomene?
Přeju hezké čtení a prosím o komentáře, vaše B.B.

EDIT: Článek neprošel korekcí.


Nákupy s Leah jsem si vážně užila. Poznala jsem, jak moc mi chybí Rachel a Becky. Žít jen se starším bratrem, vídat sestry jednou za čas… Není to lehké. Ani pro mě, ani pro Jacoba, ani pro tátu. Ale dokud jsme spolu, všechno se dá zvládnout. Stále jsme rodina. Leah se mi stala jednou ze ztracených sester – a vydala za obě. Sama říkala, že by raději měla sestru, ale na druhou stranu by Setha za žádného jiného sourozence nevyměnila, i když jí občas pěkně lezl na nervy.

Byla škoda, že se v téhle krajině neudržel sníh… Těsně před Vánoci všechno roztálo. Přicházela jsem o spoustu zábavy – svalit Jacoba s pomocí Setha do sněhu by pro mě bylo osobní vítězství, které bych si patřičně vychutnala… Bohužel, sníh, který za chladných nocí napadl, se na druhý den měnil v čvachtavou břečku. Venku se toho moc dělat nedalo, takže jsme trávili volno zalezlí v Jacobově garáži.

Bylo po Vánocích, Rachel se výjimečně s Jacobem ani jednou nepohádala a ještě pár dní zůstala, protože měla prázdniny, stejně jako my. Když odjela, byl dům zase příliš prázdný, tichý.

„Přijel Charlie…“ řekla jsem, když jsem zavírala dveře do garáže. Byla jsem zvědavá, ale neměla jsem odvahu tam s nimi sedět a poslouchat. Už když jsem Charlieho viděla ve dveřích, bylo mi jasné, jak se cítí. Jakoby v obličeji zestárnul o dobrých deset let. S Bellou se to vůbec nelepšilo…

„A Bella?“ zeptal se Jake s nadějí v hlase, přestože odpověď dopředu znal. Zakroutila jsem hlavou.

„Charlie je z toho dost vykolejenej. Úplně ho to ničí…“ hlesla jsem. Slyšela jsem, jak Jake zamumlal něco ve stylu mě taky, ale nebyla jsem si jistá.

 

Haló?“ ozvalo se mdle ze sluchátka.

„Ahoj, Bello. Tady Summer.“

Ahoj…“ Možná jsem trochu ztratila odvahu, ale hodlala jsem to dotáhnout do konce. Tohle musí přestat.

„Nebudu se ptát, jak se máš, tohle všichni víme…“

Mám se fajn,“ řekla rádoby vesele.

„Mě neoblafneš… Byl u nás Charlie, vím všechno.“

Co říkal?“ vzbudil se v ní malinkatý zájem, ale stále jsem slyšela její úzkost.

„O tobě nic, ale viděla jsem to na něm. Bells, nemyslíš, že toho smutku bylo dost? Já sice nevím, co se ti stalo, tady mi totiž nikdo nic neřekne, ale všechno časem přebolí a přejde to snadněji, když nebudeš sama… U nás ses neobjevila celou věčnost… Charlie říkal, že kromě školy nikam nechodíš…“

To má pravdu, ale já nikdy nebyla výletový typ…“

„Nepovídej! Prvně jsme se potkaly na pláži v La Push s tvými spolužáky, vzpomínáš? Tak mi nevěš bulíky na nos…“

Nejela bys se mnou do kina?“ vypadlo z ní najednou. Zaskočila mě.

„Moc ráda,“ vykoktala jsem.

Tak fajn. Zítra tě vyzvednu… Měj se, Summer,“ řekla a okamžitě položila telefon. Vytáhnout Bellu ven jsem považovala za nadlidský úkol, ale nakonec to dopadlo celkem dobře…

„Co je?“ ptal se Jacob, když jsem stála v kuchyni u telefonu a uculovala se jako měsíček.

„Zítra jdu s Bellou do kina…“

„Cože?! Jakto? Bella volala?“ Zřetelně jsem viděla jiskřičky v jeho očích… Doufal, že se to lepší, stejně jako já, jako všichni, co ji máme rádi.

„Ne, volala jsem já jí a ona mě vytáhla do kina.“ Jacob jako obvykle něco zabručel a šel se hrabat do ledničky.

 

„Tati?“

„Copak je?“ Chystala jsem si snídani a Jacob ještě chrápal – doslova.

„Včera jsem mluvila s Bellou a… No, slíbila jsem, že s ní půjdu do kina. Nevadí?“

„Ale vůbec ne!“ Tátovy oči se přímo rozzářily. Moc dobře jsem věděla proč…

„Jacobe, vstávej!“ vřískla jsem na něho. Ozvalo se divné zabručení a postel pod převalujícím se hromotlukem jenom zavrzala. „Až konečně vstane, vynadá mi, že jsem ho nevzbudila… Bráchovi se hold nezavděčím,“ pokrčila jsem rameny, nalila tátovi kafe a sedla si ke stolu.

„Úděl mladší sestry…“ zasmál se táta. „Takže Bella ti volala?“

„Vlastně ne… Já jsem volala jí. Co se s ní stalo? Proč je najednou taková,“ hledala jsem správné slovo, „smutná?“ Při mé otázce se mu mírně zkrabatilo obočí, ale k odpovědi se neměl. Místo toho nasměroval svůj vozík ke dřezu, napustil do hrnce studenou vodu a mířil k Jacobovi do pokoje. Drastické probuzení, jen co je pravda...

 

„Nemohlas mě vzbudit, že ne?“ bručel Jake cestou do školy. No a je to tady... Co jsem říkala?

„Jaku, Summer!“ mával na nás – podle hlasu – Embry.

„Kde ses tu vzal? Školu už jsi trochu přešel,“ zasmála jsem se, když jsme k sobě došli.

„Byl jsem brzo vzhůru a brzo jsem i vyšel z domu, tak jsem si řek e vám půjdu naproti,“ pokrčil rameny. Zdálo se mi to, nebo je měl širší než posledně? Summer! Nemysli na kraviny! Nebo aspoň ne na Embryho ramena...

„Co se mračíš?“ dloubl do mě Jacob loktem.

„Nic,“ vypískla jsem, jak mě vytrhl z přemýšlení o - a dost! Tohle zamilované bloumání si budu moct dovolit až budu někde v koutku sama se svými knížkami a zasněně hltat řádky Romea a Jůlie.

„Že ty zase myslíš na Quila?“ smál se mi. Okřikla jsem ho, aby nevykládal nesmysly. Nechtěla jsem, aby ke stejně blbém závěru jako můj bratr došel i Embry...

Už jsme se blížili ke škole a já začínala rozeznávat jednotlivé obličeje, které denně potkávám na chodbách. A spatřila jsem jeden velce známý a při tom naprosto cizí.

„Hele, není to Jared?“ ukázala jsem jsem k pouliční lampě.

****

Líbilo se pokračování? x)

****

Pátá kapitola

*

Sedmá kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dobytí ráje - 6:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!