Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 3. Kapitola

sněhurka-a-myslivec2


 Dětská láska je nejsilnější –  3. KapitolaJelikož jste tak naléhaly a Golinka se mi nabídla a opravila pro mě skryté chyby tak tu máte další díl. Jak to bude vypadat další den? Komentáře prosím.

3.kapitola- Bella je u nás a já jsem šťastný

Ráno se probrala celkem s úsměvem. Posadila se a dívala se po pokoji. Nakonec skončila pohledem u mě. „Ahoj,“ řekla potichu. Vypadalo to dobře, začíná mluvit.
„Ahoj princezno, chceš jíst?“ zeptal jsem se. Mlčky přikývla a vylezla z peřin. Pomalým krokem došla ke dveřím. U nich se otočila a koukala na mě, čekala. S úsměvem jsem došel k ní a otevřel dveře. Chytla mojí ruku a šla dál, bez problému mě vedla ke schodišti. Když jsme byli v obýváku, všichni se na nás dívali. Bella se zářivě usmála. „Ahoj,“ pozdravila a všichni ji sborově odpověděli. V kuchyni jsem jí posadil na židli a krmil jí jogurtem a rohlíkem. Jelikož u nás nebylo nic, co by se dalo jíst.

Jen co dojedla, objevila se tu Alice. Chytla Bellu a nesla jí pryč. Jakmile zalezla za roh, uslyšel jsem pláč. „Edwarde,“ opakovala dokola. Byl jsem překvapen, že si moje jméno pamatuje. Šel jsem za nimi. Alice jí měla na klíně a česala jí ty dva culíčky, jako měla včera. Klekl jsem si před ní a setřel jí slzy. „No tak, princezny nebrečí,“ řekl jsem jí a pohladil po tváři.

Všichni jsem se nasoukali do aut a jeli na stanici. Bellu jsem měl na klíně a ona koukala z okénka ven. Dovnitř jsem šel jenom já s Bellou a Carlisle.
Jen co nás všichni uviděli, ztuhli.
„Belli co tu děláš?“ ptal se policista Billy. Držela mi pevně ruku a koukla se na něj.
„Ahoj Billy,“ řekla a já věděl, že jí všichni znají.
„Kdes jste jí vzali?“ zeptal se ostře.
„No víte včera večer jsem se šel projít do lesa jako každý den a našel jsem jí tam,“ odpověděl jsem. Bylo vidět, jak zbledla.

„Do háje, tak je to pravda. Vypadá to, že její rodiče zmizeli, nemůžeme je najít.“ Belle začali téct slzy.
„Co s ní tedy bude?“ zeptal se Carlisle a Billy přemýšlel. „No, asi jí dáme do odborné péče, než je najdeme. Je po nich rozjeto pátrání,“ podíval se na Bellu a klekl si. „Belli pojď ke mně,“ a natáhl ruce. Bela se mi schovala za nohy a pevně držela mou ruku.
„No… víte Billy, je tu menší problém. Bella se nechce hnout od Edwarda, jakmile od ní odejde, začne brečet a křičet jeho jméno, myslím že by bylo lepší, kdyby byla prozatím u nás,“ koukal na Bellu za míma nohama. Vzal jsem si jí do náruče a ona mě pevně objala. Poraženě si povzdechl a stoupl si.
„Jestli vám to nebude vadit. Nechtěl bych jí rozrušovat víc než je nutné,“ Carlisle i já jsem přikývly a chtěli jít.
„Vezmu vás k nim domu, abychom pro ní vzali nějaké věci,“ bude to tak lepší a tak jsem přikývl.

Jel s námi k nim domů. Odemkl nám a zavedl do jejího pokoje. Byl tam celou dobu. Se mnou tam šla Alica a Esme. Balily Belle věci a já se s ní v náruči procházel po pokoji. Zastavil jsem se u knihovničky. Bella mi ukázala na knížky.
„Máš ráda čtení před spaním,“ přikývla. Ukazovala mi různé knížky a já je bral. Když jsem pro ní měl dost věcí, ale pro Alici málo, narvali to do Carlisleho auta. Alice a ostatní odjeli na nákupy a já s Carlislem a Bellou jel domu. Vyndali jsme její věci a Carlisle jel do nemocnice.

Musel jsem jet za Alicí a tak jsem Bellu připoutal dozadu mého Volva a sedl si zavolat. Jenže začala brečet a ručičkami se natahovala ke mě. Když jsem jí posadil na místo spolujezdce, taky se jí to nelíbilo. Nevěděl jsem už co, tak jsem si jí posadil na klín. Spokojeně se na mě podívala a poté chytla volant. Usmál jsem se tomu a vyjel. Celou cestu držela volant a kroutila sním jako já. Když sotva viděla na cestu. Jelo se jen do Seatllu.
Zastavil jsem před obchodem a Emmett mi otevřel. Když uviděl Bellu na mém klíně, jak drží volant, začal se smát.
„Už jí učíš, řídit Edo?“ zeptal se a vzal si jí. Rychle jsem zamkl auto a šel s nimi. Emmett dělal obličeje a blbůstky na Bellu a ta se roztomile smála.

Alice běhala po obchodě s dětským oblečením a nakupovala. Když chtěla převlíkat, Bellu zarazil jsem jí s tím, že ona ví i bez toho jak jí to bude. Když jsem si chtěl jít koupit nějaké knihy, šel Emmett semnou a hrál si s Bellou.
Když jsme byli v hračkách, procházel jsem se mezi plyšáky a tam uviděl malého, plyšového Drákulu. Musel jsem se usmát a ani nevím, proč jsem ho Belle koupil.
U pokladny se na mě Alice usmívala.

Podal jsem ho Belle a té se líbil. „Eda,“ tak ho pojmenovala a Emmett se tomu smál. Nikdo nevěděl proč.
Po třech hodinách Alice skončila. A měly i s Esme vybraný nábytek k ní do pokoje. Esme nakoupila nějaké jídlo. Alice a Rose ještě chtěli nakupovat pro sebe, a tak jsem s Bellou a Esme jel domů.

Esme si vzala Bellu na klín v autě, ale ona se natahovala ke mně. „Chci k Edwardovi,“ opakovala. Posadil jsem si jí opět na klín a ona se zářivě usmívala, chytla volant a řídila semnou. Esme se jen smála.
„Je roztomilá a ví co chce,“ tomu jsem se zasmál. „No, to ví. Někdy mi připadá, že chápe víc věcí, než by měla.“ Esme se na ní podívala.

„Proč jsi tolik usiloval, aby byla u nás?,“ to mě zaskočilo. „Nevím, jak to říct. Od prvního pohledu mě okouzlila a já měl nutkání okamžitě jí chránit. Nedokážu si představit, že bych jí dal někomu jinému. Nevtipnější je to, že mi ohromně voní. Ale já přesto dokázal vzít si jí do náruče a jít s ní domů,“ díval jsem se na silnici a Esme nic neříkala, ani si nemyslela.

Doma jsem vyložili nákup a nastěhovali to prozatím ke mně do pokoje, než bude její, zítra přivezou nábytek. Esme jí vařilo jídlo a já si sní hrál. Byla úžasná, pořád se usmívala.
Musel jsem jí ale zase krmit. Když se vrátila Alice s ostatními a uklidily nákup rozhodovala se, co s Belli podnikne. Chtěla jí večer vykoupat a převléct do pyžama bez mé přítomnosti. To bude řevu.

Když se začalo stmívat, Alice odnesla Bellu k sobě do koupelny. Šly tam i Rose a Esme. Jakmile se s ní zavřeli v pokoji, začala křičet a brečet.

„Edward, já chci Edwarda,“ tomu jsem se všichni dole smáli, ale mě jí bylo líto, nechtěl jsem, aby brečela. Lehl jsem si na pohovku ve svém pokoji a začal si číst Romea a Julii asi posté.

Nevím, za jak dlouho vrzly dveře. Podíval jsem se a tam stála Bella. Měla mokré vlásky a na sobě růžové pyžamko. Usmála se na mě a šla ke mně, lehla si a hlavu si opřela o moje rameno, oči měla uplakané.

„Chceš, abych ti četl před spaním?,“ přikývla. „A co chceš číst?“ Ukázala na knížku, co jsem měl v ruce. „Tohle? A nechceš něco jiného?“ Záporně zakroutila hlavou.


Zvedla se do sedu, objala mě kolem krku a dala mi pusu na tvář. Ztuhnul jsem a jen zíral. Pořádně se uvelebila. Přikryl jsem jí peřinou, aby jí nebyla zima a začal číst.
Když usnula, šel jsem na lov, pro jistotu. I když jsem jí chtěl pozorovat, ale přes den nemůžu odejít.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 3. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!