Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 23. kapitola

Kristen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dětská láska je nejsilnější – 23. kapitolaNevěděla jsem co za písničku a nakonec se našla tahle, doufám že se bude líbit.

19.12.2009 (11:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6311×

23. kapitola - Návštěva nebo trest


Byl to už měsíc od mého ´opět neudržení se´ a bylo to tak, jak jsem říkala. Edward si mě nevšímal. Před všemi jsem stále tajila svou nemoc a tajně si brala léky u Carlisleho v pracovně.

Edward chodí každý den do lesa, zatímco já jsem doma  a pokouším se, aby vše bylo jako dřív.

Když jsme dnes přijeli před dům, Edward okamžitě zmizel v lese a já se za ním jako vždy jen smutně koukala. Zase utekl. Steklo mi pár slz a zamokřily mi tričko. Alice si povzdechla, objala mě kolem ramen a odtáhla do domu.

Každý si šel za svou zábavou a já s Emmetem koukala na televizi.

Zničeho nic Rose začala křičet.

„Je to idiot, co si o sobě myslí?“ Alice a Jasper se ji pokoušeli uklidnit.

„Kdo?“ ptala se starostlivě Esme.

„Kdo? Edward. Je to vůl. Copak nevidíš, co dělá?“ zeptala se a ukázala na mě.

Zase začali debatovat o Edwardovi, ale mě už to nebavilo. Zvedla jsem se a šla.

„Mami, je táta v pracovně?“ Esme přikývla a já vyrazila za ním. Nikoho to nepřekvapilo, jelikož jsem s ním poslední měsíc byla hodně.

Šla jsem si pro prášky a taky jsme chvíli diskutovali o tom, kdy jim to povím.

Když jsem chtěla odejít, zastavil mě.

„A, Bello, měla bys to vědět. Večer přijedou Denalijští a budou tu pár dní na návštěvě. Pokus se být hodná.“ Věděl, proč mi to říká. Posledně jsem se s Tanyou pohádala tak, že museli zasáhnout, jelikož po mě skočila. Nikdy nemohla překousnout, že mě má Edward raději.

Přikývla jsem a odešla do pokoje čekat na večerní mučení. Mám je ráda, ale Tanyu ne.

 

Když měli přijet, všichni jsme vyšli ven a čekali. Najednou z lesa vyběhl Edward. Rose se na něj nepřátelsky mračila a zasyčela. Edward dělal, že ji nevidí a stoupl si co nejdál ode mně. To Rosalie rozběsnilo a začala syčet ještě víc. A mě to bolelo víc, než si myslel. Začala jsem se třást a měla co dělat, abych se nerozbrečela. Alice mi chytla povzbudivě ruku a Jasper se na mě vykuleně podíval.

Edward se na mě díval nechápavě a vykuleně. Už to nešlo všechno vydržet a navíc blížící se Tanya. Podívala jsem se na Jaspera. Bylo vidět jak mu moje emoce ubližují. Nechtěla jsem ubližovat někomu dalšímu a už vůbec ne jemu.

„Promiň,“ řekla jsem a běžela do pokoje.

„Belli, počkej,“ křičela Rose, ale já ji nevnímala. Zavřela jsem dveře a zhroutila se. Nemohla jsem zastavit příval slz. Ze zdola bylo slyšet jen jak křičí a poté vše utichlo. Už jsou tady.

Pokoušela jsem se zklidnit a na chvíli zapomenout, že Edward vůbec existuje.

Po chvíli se mi povedlo uklidnit a sešla jsem dolů. Všichni byli v obýváku, včetně Eleazara, Carmen, Kate, Iriny a Tanyi.

Tanya se lepila na Edwarda jak nejvíce to šlo a nechutně se na mě usmívala. Se všemi kromě ní jsem se přivítala. Když jsem se podívala na Edwarda a Tanyu, přepadla mě obrovská zloba a nenávist. No, prostě jsem žárlila. Jasper se na mě opět nevěřícně díval, asi jak se mi mění nálady. Omluvně jsem se usmála a on si něco začal šeptat s Alice. Všichni si, povídali a já neměla co dělat. Najednou mi do oka padl klavír. Nikdo na něj nehrál od doby, co jsem tady.

Je na čase to změnit. Usmála jsem se a šla si sednou na židli u klavíru.

Prsty jsem lehce přejela po klávesách a všichni se na mě otočili.

„Zase bude dělat hluk,“ stěžoval si Emmet.

„Zmlkni,“okřikla ho Rose a já se na ni usmála.

Jako první jsem začala hrát Esmeinu oblíbenou. Všichni se vrátili k hovorům kromě Rose, ta mě pečlivě sledovala. Určitě ví, že je něco v nepořádku, protože jindy se při hraní usmívám, ale dnes nemám důvod.

Hrála jsem, co mě napadlo. Většinou to byly Edwardovy skladby. Pak jsem přešla i na zpěv.

Když, jsem začala hrát Avril Lavigne I will be, tu písničku jsem měla vždy ráda a hlavně je až moc pravdivá .Když jsem hrála, podívala jsem se na ostatní. Pozorovali mě. Ti, co to chápali, měli v očích bolest. Rose jí tam měla nejvíc a taky se nenávistně dívala na Edwarda. Ten se díval překvapeně a nechápavě.

Když jsem dozpívala, rozhodla jsem se pro další - Clair de Lune od Debussyho. Tu skladbu jsem milovala stejně jako Edward. Už jsem se dívala jenom na svoje prsty.

Nakonec jsem začala hrát mou ukolébavku. Už tak dlouho jsem ji neslyšela. Jen jsem zavřela oči a vzpomínala. Byla to první skladba, kterou mě naučil. Má ukolébavka. Hrála jsem ji pořád dokola. Když jsem se rozhodla skončit, utnula jsem ji v půlce. Všichni ji dobře znali a tak se na mě zmateně podívali. Ale Edward se díval frustrovaně. Určitě si přeje slyšet moje myšlenky, ale má smůlu. Šla jsem si sednou mezi Rose a Esme. Jen co jsem dosedla, obě mě objaly a daly mi pusu.

„Krásně hraješ,“ pochválili mě všichni.

„To bude asi díky dobrému učiteli?“ zeptala se Carmen.

„Možná,“ hrubě jsem odsekla.

„Isabello,“ pokáral mě Carlisle.

„Promiň,“ zašeptala jsem. Carmen se divila.

„Co se s ní děje?“zeptala se a Emmet se začal smát.

„Ale nic. Plašej se jí hormony a nikdo s ní nevydrží, ani Edward.“ To, co řekl, bylo hnusné a hrozně to bolelo.

„Emmete, drž hubu,“ křikla jsem a na Jasperovi bylo vidět, jak ho moje emoce bolí. Tohle všechno totiž bolelo a byla jsem nesmírně naštvaná.

„Promiň,“ omluvila jsem se mu.

„To nic, ty za to můžeš jen z poloviny Bello,“ řekl ke mně.

Zvedla jsem se.

„Už půjdu raději spát, jinak někdo opět uteče a nebo budu hrubá,“ řekla jsem a odešla. Když jsem mluvila o útěku, dívala jsem se na Edwarda. Všichni přikývli a popřáli mi dobrou, až na jednu osobu. Když jsem šla po schodech, zaslechla jsem Alici.

„Ne, Edwarde, já ti to nepovím. Zeptej se jí,“

„Nejsem úplně hluchá,“ zašeptala jsem a šla do pokoje. Po dlouhé sprše jsem zalezla do postele. V tom se domem rozezněl klavír a to moje ukolébavka. Usmála jsem se a během chvilky usnula.

Druhý den se nešlo do školy, protože mělo být slunečno.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 23. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře