Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dědička trůnu - 18. kapitola

Pitomost č. 3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dědička trůnu - 18. kapitolaDalší dílek kapitolky DD je zde. Doufám, že se vám bude líbit. Za chvíli už bude Epilog, takže doufám, že budete komentovat. :) Rosette Děj: Isabell je zpět ve Volteře, ale je ve vážném stavu. Někteří se domnívají, že je mrtvá. Mezitím vypráví Alex, co se za tu dobu odehrálo. P.s.:Pohled Vypravěč, Alexandra a Isabella

04.02.2012 (08:15) • Rosette • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1309×

*Vypravěč*

 

Už je to sedm měsíců od doby, kdy se sem ztracená volterská princezna vrátila. Jenže se neprobudila ze svého spánku. Nikdo nevěděl, co s ní je, ale pár z těch nejstarších typovalo, že buď zemřela, nebo se nachází někde mezi životem a smrtí. Kdo ví?

 

 

Každopádně to všechny sebralo. Nikdo Isabelle Marie Sarah Ann Volturi nedával šance na přežití. Nikdo kromě jediné osoby. Její sestry. Ta pořád věřila, že jednou se Isabella probudí a opět se usměje na ostatní, jak to dělávala, když měla dobrou náladu. To se však nestalo. Princezna spala dál svůj věčný spánek…

 

 

 

 

*Alexandra*

Seděla jsem ve volterských zahradách na houpačce, která se mírně pohupovala. Nohy jsem měla spuštěné k zemi a lehce se odstrkovala. Přišlo mi to přirozené, stejně jako dýchání. Slzu, jež mi stékala po tváři, sušil vítr. Vše vypadalo normálně, jako v době, kdy Volteře nic nechybělo, a já se svou sestrou nebyla poznamenaná okolním světem. Teď bylo ale vše jinak. Isabell ležela ve své posteli jako mrtvá a všichni už přestávali věřit v její probuzení. Já však ne. Tedy postupně už taky, ale pořád jsem se snažila věřit.  Se sestrou jsem se pokoušela několikrát spojit, ale vždy se pokus setkal s neúspěchem.

 

Od doby, co je Bell mimo, se také mnoho věcí změnilo. Sarah, která byla při Bell v době, kdy žila u de Casty, se zamilovala do Felixe a za měsíc měli být svatba. A já? Já se zase sblížila s Philippem, upírem, který přijel spolu se Sarou. Myslím, že mě taky chce požádat o ruku, ale bůhví…

 

Ke štěstí tady mi chyběla Bella. Alec od její „smrti" chodil po hradě jako tělo bez duše a s nikým nemluvil. Rodiče se strýci a tetami se přestali smát od srdce. Všechno bylo špatně. Edwarda nechal otce žít ve vězení do doby, než pro něj přijel Carlisle, a odjeli. Alec se s tím, ale nespokojil, a tak ho alespoň pořádně zmlátil. Nevadilo mi to. Už jsem ho nemilovala, mé srdce patřilo Philippovi a navíc jsem mu vyčítala stav mé sestry.

 

S povzdechnutím jsem vstala a vešla zpátky do hradu. Pocítila jsem nutkání vidět sestru. Rozeběhla jsem se a po chvíli jsem opravdu došla před dveře jejího pokoje. Otevřela jsem je a spatřila ji.

 

Ležela na posteli ve žlutých šatech, na tváři mírný úsměv. Jako by spala, pomyslela jsem si. Bohužel to tak nebylo. Nespala. Sedla sem si k ní na postel a sledovala její klidnou tvář. Nehýbala se, jen ležela. Nic víc. Její tvář však byla mrtvolně bledá, snad horší než u upíra.

 

Nahnula jsem se nad ní a lehce ji políbila na čelo. Do očí se mi nahrnuly slzy.

 

„Proč zrovna ty, Isabell?" zašeptala jsem ochraptěle a jedna slza se mi pomalu koulela po tváři. Skanula na jejím čele, na místo kde jsem ji před chvíli políbila. Připadalo mi to jako v pohádce. Namísto polibku od prince, slza bolesti ze ztráty od sestry.

 

„Kdyby tohle byla jen pohádka, právě bys byla osvobozena z moci zlé čarodějnice, Iss. Jenže," nedopověděla jsem a nahlas popotáhla. „Jenže tohle pohádka není a ty se neprobudíš. Necháš mě tu samotnou. A to jen proto, že tohle není pohádka," poslední větu už jsem vykřikla a s pláčem položila hlavu na postel vedle jejího břicha.

 

„Já myslela, že jsme si jako malé říkaly, že život je pohádka," ozvalo se u mě. Zpozorněla jsem a rychle vystřelila do sedu. Zírala jsem do očí mé sestry neschopna pohybu. Mile se na mě usmívala a hladila mě po ruce, kterou jsem měla stále položenou na posteli. Pak mi to konečně docvaklo. Ona žije!

 

„Bello!" zařvala jsem a hned ji stiskla ve svém náručí.

 

 

*Isabella*

Nicota… Nic jsem neviděla, neslyšela, necítila. Jako bych vůbec neexistovala. Je snad tohle smrt? Jsem mrtvá a už nikdy neuvidím ty, které miluji? Alex, mou milovanou sestřičku, které jsem tolik ublížila? Tátu, mamku, strýčky a tety? Aleca, mou lásku? Nic?

 

Všude kolem mě byla tma. Oči jsem měla zavřené, ale stejně jsem věděla, že světlo kolem mě není. Tak to bylo dlouhou dobu až pak, jako by někdo rozsvítil malou svíčku. Jako jiskřička naděje, kterou mi snad někdo dal, ve chvíli kdy jsem už přestala doufat.

Pomalu jsem pootevřela oči, ale pod náporem světla jsem je opět zavřela. Pomalu jsem začínala vnímat i zvuky kolem sebe. Uslyšela jsem zaklapnutí dveří a vrzající podlahu, jako by po ní někdo šel. Jsem snad pořád u de Casty?

 

Někdo něco říkal, ale já to slyšela spíš jako vzdálený šepot. Nerozuměla jsem, přesto jsem ale cítila lehké otření na čele, a pak jako by na to stejné místo dopadla kapka vody. Nakonec jsem opět uslyšela ten šepot, ale tentokrát jsem mu rozuměla.

 

„Kdyby tohle byla jen pohádka, právě bys byla osvobozena z moci zlé čarodějnice, Iss. Jenže," řekl hlas a poté se ozvalo silné popotáhnutí.

 

„Jenže tohle pohádka není a ty se neprobudíš. Necháš mě tu samotnou. A to jen proto, že tohle není pohádka."

 

Poslední větu hlas vykřikl a mě došlo, odkud mi přišel ten hlas známý. Vždyť je to Alexandra! Moje sestřička. Otevřela jsem pomalu oči a koukla na ni. Měla hlavu položenou vedle mého břicha a plakala.

 

„Já myslela, že jsme si jako malé říkaly, že život je pohádka," zašeptala jsem zmoženě, hlavu trochu pootočenou směrem k ní.

 

To, co se stalo poté, mi přišlo spíš jako sen. Alex ztuhla a v té samé chvíli vystřelila do sedu. Já ji mezitím hladila po ruce a snad se i usmívala. Al pak vytřeštila oči a skočila mi kolem krku. Objetí jsem jí zmoženě opětovala, ale po chvíli jsem ji pustila. Připadala jsem si tak vyschlá.

 

„Bello!" vykřikla šťastně a okamžitě mě objala.

 

„Alex, dáš mi prosím napít?" zeptala jsem se jí ochraptěle, zatímco mě svírala v náručí. Rychle vstala a ze stolku vedle postele mi podala sklenici s vodou.

 

Uchopila jsem ji a začala hltavě pít. S vodou, jako by se mi vrátila energie a vše špatné ze mě v tu chvíli zmizelo. Odložila jsem sklenku a tázavě jsem se podívala na sestru.

„Jak dlouho jsem mimo?" zeptala jsem se s o poznání lepším tónem. Alex ztuhla a trošku se zadrhla. Věděla jsem, že je zle.

„No, Bell. Zatímco jsi spala, trochu věcí se změnilo. Vlastně hodně věcí se za těch sedm měsíců událo…" řekla a já ztuhla. Sedm měsíců?!

 

Autor: Rosette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dědička trůnu - 18. kapitola:

 1
4. Paxl
04.02.2012 [16:29]

PaxlKrásná kapitolka. Moc se ti povedla. Moc moc se těším na další kapču. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. love
04.02.2012 [12:55]

bezva kapča Emoticon jsem ráda že se Iss probudila a honem další kapitolku prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Roxana
03.02.2012 [23:19]

RoxanaAhoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na chyby:

° čárky;
° překlepy;
° přámá řeč; pokud následuje za PŘ řečí věta uvozovací, jež navazuje na PŘ (řekl, zamumlal, zašeptal...), bude uvozovací věta začínat malým písmenem a PŘ končí čárkou;
° ji/jí; krátce ve 4. pádě;
° počáteční uvozovky se píší dole; buďto klávesami shift + ů, anebo si je najdeš v našem editoru vyznačené Omegou,
° shoda podmědu s příísudkem; /"... jako malé jsme si říkali.../ -> /"... jako malé jsme si říkaly.../ - obě jsou ženského rodu;
° číslovky do deseti piš slovem;

Příště si dávej, prosím, větší pozor.
Děkuji... Emoticon

1. Neyimiss
03.02.2012 [15:15]

NeyimissČlánek ti vracím.
* Alespoň jednou větou do perexu napiš, o čem kapitola vlastně je.
* V článku máš chyby (namátkou třeba přímou řeč, číslovky, chybějící mezery, uvozovky, malá/velká písmena, ni/ní, překlepy).

Pokud si sama s gramatikou nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a vyber si tam korektora, který ti s ní pomůže.

Až si vše opravíš, zaškrti "Článek je hotov". Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře