Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dance is my life! 9. kapitola

TWilight boys

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dance is my life! 9. kapitolaDalší kapitolka, dneska jsem se fakt snažila a dva dílky za sebou to je výkon, tak doufám, že mě odměníte pořádnou dávkou komentářů=)

29.01.2010 (07:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2280×

Nevšimla jsem si, že za mnou jede nějaké auto, takže jsem jela celkem po prostředku. To auto mě začalo předjíždět a já jak jsem nedávala pozor, škrtlo o mě a já se lekla. Stočila jsem volant na stranu, ale udržela jsem ho.

Vyjela jsem skoro ze silnice. Zapalovač už byl nažhavený a tak jsem si svojí cigaretu v puse zapálila. Bylo to stříbrné volvo, které vyjelo velkou rychlostí dopředu. Dostala jsem nervy, takže jsem okamžitě sešlápla plyn až na podlahu a jen řadila. Jednou rukou jsem řadila a kouřila a druhou řídila. Rychle jsem to auto dohnala a naschvál zpomalila, abych viděla, kdo sedící na místě řidiče. Myslela jsem, že mám snad halušky, když jsem uviděla, že tam sedí ten nagelovanej debil ze školy. Ten Cullen.

Škodolibě jsem se na něj usmála a vyrazila vpřed. Snažil se mě dohnat, ale moc se mu to nedařilo. Ještě víc jsem otevřela okýnko a vytáhla ruku. Můj prostředníček se vztyčil do pozoru a ostatní prsty poklesly.

Docela ho to naštvalo a ještě přidal. Začal mě dohánět, ale já taky přidala, takže jsem se mu už skoro ztrácela. Jela jsem kolem 250 km/h. Užívala jsem si jízdu a cigaretový kouř, který proudil v každém mém dalším nádechu do plic, mě uklidňoval. Nevím proč, ale zpomalila jsem. Jen tak, instinktivně.

Měla jsem tušení, že tu někde stojí policajti a tak jsem jela nejvyšší povolenou rychlostí. Ten magor za mnou mě s vítězoslavným úsměvem na rtech předjel a pálil si to nejméně 150 km/h. Po chvíli co mě předjel, za ním vyjeli ze skoro neviditelné odbočky chlupatí. Spustili maják a on začal brzdit. Myslela jsem, že se poseru smíchy.

Jela jsem kolem nich a on už vystupoval, hodil po mě vražedný pohled a nasupeně odkráčel k policajtům. Klátila jsem se smíchy za volantem. Už jsem nechtěla pokoušet štěstí, tak jsem jela hezky pomalu. Jela jsem si hezky pomalu přes město domů, když jsem uviděla jak jdou Eric a spol. vedle po chodníku. Zastavila jsem přímo u nich a stáhla okýnko.

„Ahoj, kam valíte?" zeptala jsem se a Eric se sklonil, aby na mě viděl.

„Jdeme k Mikovi na párty. Oslava narozenin. Nechceš jít taky?" zeptal se a já na chvilku zauvažovala. Co bych nešla?

„Nastupte si," řekla jsem a oni se na sebe podívali. Okamžitě se začali prát a hádat, kdo bude sedět vepředu. Jako malí. Nakonec si to vybojoval Eric a s vítězoslavným úsměvem si sedl ke mně. Jo a Dimi si sedli dozadu.

„Dneska si nám vytřela zrak, že jo kluci," řekl a kluci jen horlivě přikyvovali.

„A co jste čekali?" zeptala jsem se a zasmála se.

„No čekal jsem... Něco míň," řekl Eric naprosto upřímně a já se jen věnovala jízdě. Nevěděla jsem, kde ten kluk bydlí, takže mi museli napovídat, ale za deset minut jsme stavěli u baráku, kde stálo plno aut. Byla jsem nucena zaparkovat tedy trochu dál, ale nevadilo mi to.

Zaparkovala jsem docela dost daleko od baráku na konci dlouhé řady aut. Vystoupili jsme a já zamkla, vyšli jsem tedy a pořád se dovnitř domu hrnuly davy lidí. Šli jsme mlčky a čím blíže jsme byli tím více na hlasitosti nabírala muzika, která se od tamtud linula. Došli jsme až ke dveřím, když se před námi prudce otevřely.

„Čaute chlapi," řekl ten Mike a plácl si s nima. Připadalo mi to dětinský, protože tohle dělali ti největší loserové v Londýně. Jen jsem se tomu uchechtla. Koukl se na mě.
„A vidím, že jste s sebou přivezli i vzácnou návštěvu," řekl a já se musela ještě víc usmát.
„Ne to já přivezla je," řekla jsem a všichni se hlasitě rozesmáli.
„Pojďte dál," řekl a podržel nám všem dveře. Na každým rohu byly líbající se páry, tančící lidi a flirtující oplzlí kluci.

No tak tady asi moc dlouho nevydržím. Mike někam zmizel a já šla s klukama tam, kde byla nejsilnější hudba. Před tím, to byl asi obývák, ale teď se to tu změnilo na taneční parket. Ve prostřed byl utvořen kruh, ve kterém tančila mě povědomá holka. Určitě jsem jí už někde viděla, ale nevím kde. Prolétla jsem osazenstvo jen letmým pohledem a vydala se k baru. Jelikož budu řídit, nesmím alkohol, takže jsem si dala jen kolu.

Sedla jsem si na barovou stoličku a koukala na tu holku. Tahle písnička co hrála, byla mimořádně těžká a ona na ní zatancovala celkem slušně. Pozorovala jsem ji a všímala si několika chyb. Nedotahovala pohyby rukou.

Bylo by to skoro bez chybičky, kdyby dotahovala. Písnička dohrála a ona se udejchaná vydala k baru. Svalila se vedle mě a objednala si jen kolu.

„Neviděly jsme se už někde?" zeptala jsem se a ona si mě s přivřenýma očima prohlédla. Cítila jsem se jako pod rentgenem.

„Jo ty jsi ta, jak tancovala v tom klubu v Londýně," řekla a mě to docvaklo. Tak tam jsem jí viděla.

„Jsem Simon," řekla a vzpřáhla ke mně ruku. Přijmula jsem jí a pevně stiskla.

„Jsem Bella," řekla jsem a ona se na mě usmála. Pořád jsem se nemohla zbavit dojmu, její nezletilosti a dětinskosti.
„Můžu se zeptat kolik ti je?" zeptala jsem se nesměla, ale přesto bez ostychů.
„Je mi 16," řekla a já na ní vykulila oči. Cože? Typla bych tak 14, ale 16? Ani náhodou.
„Promiň, vypadáš na míň," řekla jsem a ona se jen usmála.
„Co tu děláš?" zeptala se.
„Přestěhovala jsem se se  k tátovi," řekla jsem a položila jsem jí stejnou otázku.

„Co ty?" zeptala jsem se.

„Přistěhovala jsem se k tetě. Moji rodiče zahynuli před dvěma týdny při autonehodě," řekla úplně v klidu a mě to udivilo. Jak může mluvit o smrti svých rodičů takhle klidně?

„Je to osud, Bello. Mělo se to stát a tak se to stalo. Jednou se možná setkáme a to mě dělá tolik klidnou. Taky až budeš umírat, tak nebudeš chtít, aby tvoje děti se kvůli tomu trápily. Ber to objektivně. Zkus se vžít do jejich role," řekla s naprostou sebejistotou a já musela uznat, že má pravdu, ale nikdy bych nedokázala netruchlit. Najednou se rozezněla moje oblíbená písnička a já začala nohou podupávat do rytmu.

Zvedla jsem se a šla doprostřed parketu. Začala jsem tančit jen tak a kolem mě se rozestoupili lidé a se zájmem a nadšením mě pozorovali. Plně, jako na parkovišti, jsem se do hudby ponořila a nic nevnímala. Když najednou jsem ucítila, jak všichni obdivně vzdychli, ale nebylo to nade mnou, ale nad něčím za mnou. Otočila jsem se a naproti mě to rozjížděl ten pošuk z parkoviště.

Tak jemu to nestačilo? Asi mu budu muset dát ještě jednu lekci, aby si šel poplakat mamince na rameno. Rozmazlenec. Viděla jsem, že začal dělat sekané pohyby (robota), ale nic moc to nebylo. Snažila jsem se ho napodobit, ale dělala jsem to desetkrát líp.

Všichni věnovali pozornost zase mě a já si myslela, že jediným tahem už mám vyhráno, ale nebylo tomu tak. Byl to asi remix, protože tam najednou naskočila jiná písnička a já nevěděla co udělat. Tohle bylo snad poprvé v životě, co se mi to stalo, ale rychle jsem se vzpamatovala. Byla to nějaká pomalejší. Docela válel a byl dokonce lepší.

Všichni svou pozornost otočili k němu, když se přepla zase muzika a ta byla přímo na kroucení prdelí. Taková, jakoby klouzací. Začala jsem vlnit svým tělem a dělala sexy pohyby, ale on dělal to samé. Nikdo nevěděl na koho se má kouknout dřív a já věděla, že bude konec, a je to nerozhodně. Snažila jsem se ještě víc, ale naše skóre to nijak neovlivnilo.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dance is my life! 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře