Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ďalekohľad lásky - 23 - Epilog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ďalekohľad lásky - 23 - EpilogNo a je tu spomínaný Epilog. Tak si ho teda hádam užijete:) A nehnevajte sa... že som taká:D, aká som :)

16.04.2010 (18:00) • RoseDublest • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 4704×

Epilog

 

Never slovám, čo píšem,

never slovám, čo vravím,

aj tak vieš, že je to niečo úplne iné,

ako teraz spravím.

(osud)

Laura Jensen - Bells

Ležala som na rozľahlej lúke, ktorú pokrývalo mnoho modrých nezábudok. Ani ja nikdy nezabudnem... Okolo mňa ležali moje deti, tak veľmi sa zmenili, dospeli. Ale on, on sa už nikdy nezmení a ani ja. Asi som vás tak trochu dostala...

V ten deň, kedy si Edward prečítal môj list a keď ja som si myslela, že už navždy budem snívať svoj sen, som sa dozvedela o ďalšej možnosti, ako môžem prežiť. Edward sa mi ospravedlňoval, že ma proste nedokázal nechať zomrieť. Jednoducho spravil smrti vo svojej práci chaos a tak som ja zostala živá. Edward tvrdí, že to tak malo byť, pretože boj, ktorý som si sama vybojovala a dobojovala do tej chvíli, sa nemohol tak skončiť. A nikde nie je napísané, že mi nik nemôže pomôcť. A dnes viem a aj budem vedieť, že urobil dobre.

Mnoho ľuďom sa takéto niečo bohužiaľ nepodarí, zomierajú, niekedy aj sami a keby je to v mojich silách, zmenila by som to. Ale, premieňať všetkých na upírov, to by nebola cesta. Okúsila som strach z smrti, ktorý sa vlastne zmenil na radosť a to nie preto, lebo si Edward vybojoval môj život, ale preto, že som to dobojovala až dokonca. To som si vážne po celú dobu myslela. Takže, vlastne nás Edward nachytal všetkých...

O možnosti premeny som vôbec nevedela. Nechcela som vedieť o upíroch veľa informácií a neskôr, sa už vôbec toto neriešilo, boli iné problémy. Edward nechcel, aby som o tom vedela... Nevedel sa rozhodnúť... Videl moje odmietanie upírstva, ale na druhej strane, nedokázal by ma nechať zomrieť. A tak, som vlastne prežila vlastnú smrť.

A ako to bolo ďalej? Tak krásne jednoduché. Moja schopnosť bola štít, ktorý ale nie len mohol blokovať schopnosti, ale aj chuť na krv. Takže moje začiatky boli úplne jednoduché. A potom, zrazu prešlo 6 rokov. Ja som aj s Cullenovcami nestárla, ale moje deti áno. Derekovi sme našli rodinu. Takže sa nakoniec zistilo, že ani on nebol sirota a jeho otec si po neho prišiel s tým, že sa musíme určite často navštevovať a to sa aj dialo.

Haylen a Eilen si našli priateľov na výške, ktorú sme museli všetci povinne navštevovať a naozaj nás to učenie bavilo. Takže tie sa s nimi usadili do bytov, ale vedeli, že vždy sú u Cullenovcov vítané. Asi najhoršie, toto všetko zvládala Rose a Esme... tak trochu aj Emm. Brali ich už za súčasť rodiny, ale tie časté návštevy ich vždy obmäkčili. Mishel a Adrien mali už aj dokonca svadbu a Cullenovci im venovali dom. Cullenovci, je to, ako keby medzi nich nepatrím, hoci nosím ich meno, som súčasť rodiny a taktiež som súčasťou ich tajomstva.

Ale aj tak, oni budú pre mňa aj tak niekto zvláštni, kto mi zmenil život, pridal sa do neho a tak neskutočne mi ho skrášlil... A Julien? Tak ten si našiel tiež na vysokej lásku. Je z neho veľa vážený profesor a práve čakajú spoločne prírastok do rodiny. Takže všetci sú neskutočne šťastní a ja s nimi. Tajomstvo je v úplnom poriadku a už im asi nič nestojí pred krásnou budúcnosťou. Uchránila som svoje deti, dala im lepší život, dokázala som ich spraviť šťastnými.

A ako som dopadla ja? No, ja mám iba Edwarda, žiadna výhra...

„Bell?!“

Zvýšil svoj hlas o dve oktávy a všetky deti sa na neho pozreli. Odokryla som mu totižto svoje myšlienky a hneď na to sa začala strašne smiať. Hlupáčik, to bol vtip! Poslala som mu odpoveď a on sa na mňa diabolsky usmial.

„Tak toto ti nedarujem!“

Vrhol sa na mňa a deti... hm... skôr u moja rodina, oni už nie sú deti... Takže moja rodina sa začala krásne smiať. Prekotúľal sa so mnou až pred náš dom. Bol presne, ako ten zo sna. Bola to skôr ako keby chalúpka, taká rozprávková a čarovná. Posadil sa provokatívne na moje nohy, ruky mi pripevnil svojimi o zem a lišiacky sa díval do mojich hlbokých očí.

„No a teraz, keďže som ťa premohol, očakávam odmenu.“

V očiach mu zaiskrilo, proste blázonko... Môj!

„No, ale ty si dnes vôbec neposlúchal!“

Zasmiala som sa a Edward sa sklonil svojimi perami, ku môjmu uchu.

„A teraz už poslúcham...“

Zašepkal. Ten neodolateľný hlas mi rozprúdil vlnu túžby v tele a tak nebolo čudo, že som hneď ležala na ňom a vášnivo bozkávala pery s lišiackym a víťazným úsmevom.

„Večer dáme odvetu.“

Zašeptala som ešte pomedzi bozky. A tak som si vysnívala môj život, tak trochu mi pomohol aj Edward, ale asi najviac Stuart, ktorý si užíval chvíle ticha a pohodlia, uložený v našej spoločnej izbe s Edwardom, v spoločnom dome s Edwardom, pozemku s Edwardom, životom s ním... mojím pánom dokonalo nedokonalým. A tak asi nejako zazvonil našej rozprávke klaksón, ktorý nám dal pred dom Emm, občas je to neznesiteľné, ale jemu to robí radosť, takže, čo už... No a našej rozprávke bol ešte len začiatok a stále a stále sme začínali nový deň s novou dávkou lásky. Pretože, my dvaja, sme mali komplikované životy, ale oni sa raz stretli a to iba vďaka Ďalekohľadu lásky...

 

Slovo Autora

Tak, asi pre niektorých prekvapujúci koniec... Ja, proste som nemala to srdce, nechať ju, že úplne umrela. Vlastne, jej ľudská podstata áno, ale inak je to naša Bell:)

Proste pri vás neskutočne mäknem, mäknem kvôli vašim komentárom, pocitom, ktoré do nich vkladáte a tie slová... Včera mi napísal jeden človek takýto komentár:

 

Ty nezomrieš tak ako Bella. Ju milovala jej rodina, no teba milujeme všetci. Vlastne my sme teoreticky jedna veľká rodina, aspoň ja vás tak beriem...

 

A práve pre toto vás tak moc MILUJEM. MILUJEM vaše komentáre, dokonca som MILOVALA aj túto poviedku a to kvôli tým komentárom. VY ste BOJOVALI spoločne s Bellou a cítili ste jej trápenie a potom, keď ste písali komentáre, cítila som JA vaše pocity. Vkladali ste do toho tú námahu a napísali ste ho! Pre to ste také neprekonateľné a preto vás tak MILUJEM!!!

 

A... ešte jedna vec. Táto poviedka, bola, je a bude vlastne najviac venovaná, nie len vám, ale hlavne Katinke (EdBeJinke). To ona bola a bude pre mňa ako Cullenovci pre Bellu. Ona si asi ani nevie predstaviť, ako veľa mi toho dala, tak isto ako aj vy. A Katinka, moja krásna Katinka, je proste úžasná. A ja už vážne netuším, ako by som poďakovala jej, vám a vlastne aj stmívku, inak by som vás všetkých nespoznala. A naozaj, každej jednej/nému z vás ďakujem, aj keď ste nenechali komentár. Mne stačilo, že ste si to prečítali...

 

A teraz, by som vás o niečo chcela POPROSIŤ... Ja viem, že asi to nie je moja vec a možno, to ani nič nezmení, ale PROSÍM, moc vás PROSÍM *** NEVZDÁVAJTE SA!!!***. Aj keby všetci boli proti vám, ostali sami, keby sa svet rúti do záhuby, nikdy, naozaj nikdy sa nevzdávajte. Váš život, to je váš najväčší boj a i keď je tak kurevsky skazený, odporný, hnusný, aj tak sa ho oplatí žiť, hoci aj na kolenách... len sa nevzdávajte... Bell sa nevzdala.

 

A tak, končí tento príbeh a ja dúfam, že vám niečo dal, že ste pochopili mojim nepochopiteľným slovám, vetám a že sa teda nikdy nevzdáte.

 

Rose Dublest nesmierne ĎAKUJEM týmto osobám:

EdBeJinke

DarkPassion

Ronnie

Dorianne

Ivv

Mimi79

Nikki

Paike

Beny

Blotik

Kixy25

Jarusinke

NeliQ

Rosalie7

Millie Cull

MI_ROSe_LAVE

eMushke

Eve

Eternity

Ashley Greene

Lololke

Elanor

Poppy

Gine

Tanii 4581

TayLoORiSsOoCuTeE

BellaCullenSwan

Anysek

HappyDee

Petronelke

AnnieCullenStefanovic

Nebraske

lucik113

Lettynke

Jaane

Belle007

Daske

AliceRenesmeCullen

Mishkaaa

Blackstar

Ange00

bubáčik

misqe

Vere 96

Klee

bellle87


Pretože, každá jedna, je z vás tak krásna... Teraz mi nejde o tú vonkajšiu krásu, ale o tú vnútornú. Takže dievčatá, lúči sa s vami Ďalekohľad lásky a dúfam, že tých možno 6 - 8 hodín čítania, ktoré ste pri ňom presedeli, vám nevyšli na nivoč... ĎAKUJEM...

... s Láskou, vaša Rosie...


Autor: RoseDublest (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ďalekohľad lásky - 23 - Epilog:

 1
7. AliceVBrandon
26.10.2017 [19:40]

Nemám slov prostě Wow Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Ve 22. kapitole jsem si myslela, že tě asi uškrtím, jestli necháš Bellu zemřít Emoticon ,protože bych asi nespala s moc suchým polštářem Emoticon
Ale tys to zakončila jak nejlíp si mohla a za tohle tě moc miluju a obdivuju Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon
Patří TI má velká poklona Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. monokl009
10.06.2012 [13:55]

monokl009úžasná povídka s tou 22 kapitolou jsi mě dostala..:)

5. alicecullenhale2
01.09.2011 [2:31]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
WoW tak toto si pomyslím zakaždým keď niečo od teba čítam... Emoticon Emoticon
úplne zdielam pocity so šmudla... Emoticon Emoticon Emoticon
vypila som minimálne liter koly aby som tu teraz mohla sedieť a prečítala som si pekne všetko na jeden šup a teraz tu revem ako taká koza... Emoticon
bolo to naozaj aj poučné lebo život je sviňa a aspoň tieto poviedky môžu končiť šťastne keďže rakovina ešte nejde vyliečiť... Emoticon
ale aj keď je život krutý je to tak, že sa oplatí bojovať život je ako na hojdačke húpeš sa a smrť je ako pád z tej hojdačky padneš na hubu a už sa nepostavíš... Emoticon Emoticon
ale ja teraz stojím a som tak nabudená kofejnom, že idem čítať aj to od teba, čo som už čítala... Emoticon
takže ti prajem veľa zdaru a predom sa ospravedlňujem, bo ak čítaš tento koment tak ťa aj picnúť môže... Emoticon
ale inak mám ťa rada a aj ľudí zo stmívka, ktorý mi veľmi pomohli... Emoticon

4. šmudla
31.08.2011 [1:41]

na večer jsem začala tuto povídku číst ...už dávno jsem chtěla být zachumnalá v posteli a spát ...ale ty slova, věty ...nemohla jsem se od nich odtrhnout! ...nádhera! ...několikrát jsem při jednotlivých kapitolkách řvala, jak mále děcko a nejvíce u předposlední - 22. - opravdu jsem věřila, že umře ...a probulela jsem celou kapitolu ...a když jsem si pak přečetla epilog... usmívala jsem se jako měsíček na hnoji ...jsi neuvěřitelná spisovatelka!!! obrovská poklona! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Katherina
28.08.2011 [0:24]

KatherinaNádhera, nemám slov Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Všechny tvé příběhy jsou tak originální, dobře čtivé, vtipné, emocionální-smutné,radostné apod... chytnou člověka za srdce a už nepustí Emoticon Emoticon Vtáhnou nás do děje a než se nadějem, prožíváme ty stejné pocity jako hlavní hrdinové...děkujem, jen tak dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. AngelJennifer
30.07.2011 [1:29]

To bylo tak krásné. Ani nevíš jak moc Tě obdivuji za to, že jsi dokázala napsala něco tak úžasného, dojemného a...no nechci říct poučného,ale prostě tak...motivujícího, protože když vidím, čím si Bella prošla a myslím si, že není jediná, kdo si musel projít takovými špatnými věcmi jako ona, tak se musím zastydět nad mými problémy a nad tím jak moc je někdy prožívám. Emoticon A stejně tak obdivuji Bellu za její ohromnou sílu, odvahu a statečnost, s níž zvládla čelit všem těm problémům.
I když se musím přiznat,že jsem si vážně myslela, že jí necháš umřít, i když jsem samozřejmě doufala, že jí Eda promění. Takže mé přání je splněno. Emoticon A jak tak koukám, tak jsem se nějak rozepsala, tak promiň, jestli Tě mým,asi až příliš dlouhým komentářem, nudím. Emoticon
A na závěr Ti chci ještě poděkovat za tuto krásnou povídku, protože to je asi ta nejkrásnější povídka jakou jsem kdy četla. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Eni..
29.07.2011 [10:51]

Nemám slov... Nedokážu pořádně popsat, jak hluboce na mě tvá povídka zapůsobila. Je až neuvěřitelné, kolik měla v sobě Bella síly a odhodlání nevzdat se a ochránit ostatní. Co vše zažívala a stejně to nevzdala.
Já to málem vzdala už tolikrát a to jsem zažila jen snad desetinu z toho... Ani nevíš, kolik jsi mi tímto dodala síly. Jsi úžasná a nesmírně si tě vážím za to, že jsi tuto povídku napsala.
Děkuji...

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře