Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ďábel 1. kapitola

KEC


Ďábel 1. kapitolaEdward odešel tak, jak to znáte. Až na to, že tam náš příběh končí. Žádná Volterra se totiž nekonala. Bella se postupem času dala dohromady a od toho osudného dne uběhlo už dvacet osm let. Jako každý den chodí z práce přímo domů. Nemá manžela ani děti a žije nudným, stereotypním životem. Ale i přesto je dnešek jiný. Dnes má totiž narozeniny a právě ten den se změní celý její dosavadní život.
V hloubi duše stále chce být mladá a dostat druhou šanci. Ale láska se nedá vynutit a proto dychtí alespoň po mládí natolik, že ji zoufalství dovede tam, kam by sama nikdy nechtěla… Někdo totiž slyší její zoufalé volání o pomoc…

Otevřela jsem dveře a patou si sesunula obě boty a vykopla je k botníku.

„Sakra!“ vypískla jsem a mnula si prsty u nohy.

„Měla by sis tady uklidit,“ zasmál se povědomý hlas a já odtrhla oči od mé natékající nohy.

„Všechno nejlepší, Bello!“ zavřískala hromada lidí a strhl se obrovský potlesk.

Paralyzovaně jsem stála a otvírala na prázdno pusu. Nenapadala mě ani jedna kloudná věta, kterou bych měla říct. Ani to pitomé „děkuji“ jsem ze sebe nedokázala vytlačit. A za co taky? Že je mi už čtyřicet pět let a jsem bezdětná, nemám pořádnou práci, natož manžela, nebo přítele?

„Bello,“ drcla do mě moje Jessica a probrala mě tak z mého niterního dloubání se ve svém nudném životě.

„Zase se tváříš jako citron,“ špitla ke mně a házela na každého svůj křečovitý úsměv.

„Dík,“ řekla jsem polohlasně a dav se mezitím rozprchnul.

Jessica si mě začala nasupeně měřit a já přesně věděla, co řekne. Bylo to tak každý rok. Pořád tady byla a snažila se mě dostat zpátky do života. Už dvacet osm let. Je prostě nejvytrvalejší a nejlepší kamarádka, jakou jsem kdy mohla mít.

„Isabello Marie Swanová!“ zavolal na mě někdo ode dveří a já se s tichým „promiň“ odebrala za hlasem.

„Tohle si vyřídíme!“ zavrčela na mě vztekle a odešla za svým manželem, který nervózně přešlapoval u stolu s jídlem.

„Jacobe! Panebože!“ vykřikla jsem a rozběhla se mu do náruče. Voněl jako tenkrát, po lese a borůvkách. Je to už tolik let, co odešel a nevrátil se… Nerada na ty časy vzpomínám.

„Ty jsi ale…“ hledal vhodné slovo a já se ušklíbla.

„Jen to dořekni… stará jsem!“ hlesla jsem a ošila se při tom slově.

„Krásná!“ cvrknul mě do nosu a táhl na verandu.

„Tak máš někoho?“ vyptával se netrpělivě a já se rozesmála.

„Čekám pořád na tebe,“ mrkla jsem na něj a on se zachichotal jako puberťák.

„Teď vážně, Bello. Každý rok sem za tebou chodím a pozoruji tě, nebo spíš kontroluji,“ pousmál se a pokračoval. „Nechtěl jsem ti zasahovat do života, ale pořád vidím, jak chodíš z práce do práce a nešťastně pláčeš u našich fotek,“ zašeptal a já si začala nervózně mnout ruce.

Takže on tady celou dobu byl a neřekl ani blbé „čau“?!

„Mám chuť ti vrazit, že mě špehuješ a ani nepozdravíš!“ prskla jsem vztekle a zrychlila krok.

„Bello, počkej!“ rozběhl se a chytil mě za ruku.

„Musíš začít žít,“ vyřkl prosbu, kterou jsem slýchávala od všech.

„Víš, že to nejde,“ zašeptala jsem nesouhlasně a sklopila hlavu.

Palcem mi ji znovu zvedl a donutil mě tak podívat se do jeho čokoládových a smutných očí. Byly zalité slzami a prosily o jediné. Abych žila a já ani takovou kravinu nedokázala. Byla jsem neschopná a zoufalá.

„Pořád jsi mladý,“ řekla jsem a hlas se mi zlomil při posledním slově.

„Nenašel jsem svůj protějšek, proto jsem se ani nepřestal měnit,“ odpověděl a chytil mě pevně za ruku.

„Myslíš, že na nás někdo čeká?“ zeptala jsem se s nadějí v hlase a zaposlouchala se do ticha a přála si slyšet jediné. Jen jedno slovo, jen tři písmena…

„Nevím,“ zabručel a já si zklamaně povzdychla.

Celou noc jsme strávili v La Push na pláži. Vyprávěl mi o svém životě, co celý ten čas po škole dělal. Říkal mi, že potkal i Alici, ale když viděl, jak se mi stáhlo hrdlo a ušel mi zoufalý sten, rychle změnil téma. Asi doufal, že zmínka o ní by zmírnila mou bolest.

Nad ránem jsem přišla domů a rozloučila se s ním. Slíbil mi, že se za mnou zase určitě podívá a tentokrát špehovat nebude.

Na stole mě čekal vzkaz od Jess: „Isabello, tohle si vyžereš! P. S. Jídlo máš v lednici.“

Zakroutila jsem hlavou nad scénkou, která se mi vybavila v hlavě. Viděla jsem živě, jak se ze mě Jessica snaží dostat informace o všem možném a hlavně barvitě si vybavující naši strávenou noc s Jacobem.

Natěšeně jsem otevřela lednici a můj žaludek se okamžitě ozval.

„No jo, už jdu na to,“ zamumlala jsem si sama pro sebe a natáhla se po talíři. Zapnula jsem si televizi a najedená si položila hlavu na velký červený polštář a zavřela oči.

Ale po chvilce mě vzbudil rachot. Pomalu jsem vstala, rozhlédla se a všude byla tma. Překvapeně jsem se protáhla a rozdělala žaluzie. I venku byla tma, přitom se před pěti minutami rozednívalo…

Promnula jsem si oči a párkrát zamrkala a znovu se podívala z okna a nic. Štípla jsem se, ale stále žádná změna. Zakroutila jsem hlavou a šla si znovu lehnout, když v tom jsem uslyšela hlas, který mi měl změnit život. Ozýval se ze sklepa a volal mě k sobě…

 


Je to nová povídka, a tak prosím o názory, jestli pokračovat nebo ne.

Děkuji :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ďábel 1. kapitola:

 1 2   Další »
13. Pegi
11.03.2012 [12:06]

Pegi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. em
30.10.2011 [18:00]

určitě pokračuj, je to výborný začátek

11. anonymmka
09.10.2011 [12:46]

zajímavý nápad... jestli napíšeš pokračování, určitě si ho přečtu. zatím to vypadá dobře Emoticon

28.09.2011 [22:27]

Dorianna Emoticon

27.09.2011 [22:45]

Mishulerozhodně poračuj Emoticon Emoticon Emoticon

8. Lola
27.09.2011 [19:19]

Emoticon Pěkné.. Emoticon

7. martty555
27.09.2011 [18:12]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2011 [17:03]

Annabell Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2011 [17:03]

AnysPje to skvělýý honem dalšííí rychlee pokračujj.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2011 [16:27]

jesikataTo je super Emoticon Emoticon rychle dalsi Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!