Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cresco - 7.kapitola

15.08.2009 (18:00) • Nikol18 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2417×

7. kapitola – Čas vypršel

„Hodně štěstí, Nessie,“ usmál se Jacob na Ness a naposledy jí políbil. Vzpomněla si na včerejšek a hned se mu úsměv roztáhl větší a políbil ji vážněji.

Ness byla od rána trošku nervózní, tak se jen trošku pousmála.

„To bude dobrý, mrně. Zvládneš to, když tak tam máš Charlieho. Všechno ti řekne a pomůže ti se vším,“ povzbuzoval ji Jake.

„Já vím, Jaku. Miluju tě,“ špitla na rozloučenou a naposledy ho políbila. „Domů se proběhnu.“

„Dojedu pro tebe,“ nabízel své služby Jacob.

„Ne. Nevím, kdy se vrátím a ty musíš do práce,“ zněla nesmlouvavě.

„Dobře,“ naposledy ji políbil. A pustil její ruku, kterou stále držel a vydal se k autu.

Nastoupil a odjížděl. Ness mu zamávala a skousnula si ret. Otočila se a před ní stála Bella. Naštvaně si jí změřila a chtěla něco říct, ale Bella jí předběhla. „Nejsem tu, abych se hádala,“ zvedla ruce v náznaku vzdávání. „Je mi jedno, co tomu řekne on. Chtěla jsem své dceři popřát hodně štěstí do prvního dne v práci. S tím že se s Edwardem hádáte nic neudělám, jste oba stejní, ale nechci, aby sis myslela, že když se hádáš s ním, hádáš se se mnou. Chci, abys byla šťastná a to pravděpodobně právě jsi a já nechci, abych to promeškala. Nemusím souhlasit se vším, co děláš, ale budu tě podporovat v tom, co chceš, zlato.“

Ness se na ní zářivě usmála za její slova a objala jí. „Takže neví, že jsi tady?“

„Hádám, že se to někdy teď dozvěděl od Alice, ale sem snad nepřijde. Pokusím se mu domluvit, ale sama od sebe víš, že je to s ním těžké.“

„Proč mi každý říká, že jsme si podobní? On a já nemáme nic společného,“ Ness opět nasadila bojovný hlas.

„Ness, měla bych jít, aby mě tady někdo neviděl, ale tohle už neříkej. Vím, že až se vyvzteká, tak ho bude strašně bolet, co jsi mu řekla. Nechci se ho zastávat, protože ti nedává volnost a šanci na svůj život, ale JE to tvůj otec.“

Ness si povzdychla. „Já vím, ale nesnáším, když mi něco nakazuje.“

Bella se zasmála. „Když jsem zjistila, že tě čekám, myslela jsem, že budu mít jeho malou lidskou verzi se zelenýma očima a místo toho mám malého Edwarda povahově stejného jako on.“

„Díky,“ řekla kysele.

Bella se znovu zasmála a vytáhla něco zpoza zad. Bylo to nějaké sako. „Alici došlo i bez její schopnosti, že by nepřežila, co sis vzala poprvé do práce.“

Ness se zasmála a vzala si to šedé sako, které jí Bella podávala.

„Úspěšný první den a pozdravuj Jaka.“

Ness kývla a naposledy svou matku objala, ta pak zmizela stejně rychle, jako přišla. Asi by se divili, co se s ní stalo.

Jacob dojel do práce a pozdravil se s klukama. Embry, Paul a Jared ho pozdravili zpět, ale mračili se. Jacob je zpražil nepřátelský pohledem. „Není to její chyba!“ zavrčel a radši odešel. Nechtěl se hádat, ale opět by se někdo navážel do Ness, začínal mít pocit, že už tu je s Ness sám.

Ness vešla na policejní stanici a hledala očima dědu. Charlie, jakmile jí spatřil, k ní došel a objal. „Tak, pojď. Ukážu ti co a jak.“

Když dorazila domů, přisedla si beze slova Jacobovi na klín a objala ho. Jacob zrovna jedl, ale ten pach jí nevadil. Byla šťastná, v práci to bylo skvělé, usmířila se s Bellou a byla v jeho náruči. To všechno mu ukázala skrze svou ruku na jeho tváři.

Jake se spokojeně usmál nad její štěstím a podíval se na jídlo, na které se teď Ness šklebila. „Měla bys něco sníst.“

Ness mu ukázalo, co jí Charlie donutil jíst. Jake se usmál. „Aspoň dvě sousta.“

Ness sebou nepohnula, akorát si to jídlo dále měřila.

„Mám tě krmit?“ zeptal se výhružně Jacob. Ness se zašklebila a dala si z jeho talíře dvě lžíce.

„Nemáš ještě hlad?“ zeptal se.

„Ne,“ ubezpečila ho. Jacob si povzdychl. Ness si tedy nandala další lžíci, ale před rty lžíci zastavila. „Řekls dvě.“ Zabručela a položila lžíci zpátky do talíře. Cítila, jak jí ta nadšenost vyprchává.

Jake si povzdychl a dojedl to s Nessie na klíně. Ta se přestala mračit a užívala si tepla v jeho náručí. Byla naprosto spokojená. První den v práci proběhl skvěle. Usmířila se s Bellou. Chtěla to zkusit i s Edwardem, ale tak lehké to nebude. Snad to všechno napraví čas. Čas, který jí takovou dobu dělal problémy. Teď zase napraví něco ona.

Jacob Ness přejížděl lehce palcem po zahojeném rameni a zasypával její pravou tvář polibky.

„Jacobe?“

„Hm…“ vyloudil ze sebe Jake. Ness se usmála.

„Když máme za sebou tak úspěšný den,“ podívala se mu do očí. Milovala ten pohled, když se na ni takhle díval. Čekal co z ní vypadne. „Nechtěl by ses stavit za tátou? Sám? Promluvit si s ním?“ Jacob nakrčil obočí. Jeho oči zesmutněli. „Bylo by možná lepší, kdybys tam jel sám beze mě. Billy mě nemá rád jak Edward tebe.“ Jake se pousmál.

„To máš pravdu Ness.“

„Měli by jste si promluvit jako otec se synem. Vyříkat si to z očí do očí.“ Ness se posadila.

„Jenže co ty a Edward?“

„To teď nevytahuj. To je o něčem jiném. A hlavně zase nezačínej jak jsme si podobní.“ Utnula ho Ness hned v zárodku. „Jeď tam hned teď.“

„A nechat tě tu samotnou?“ Jacob zavrtěl hlavou a přitáhl si Ness na hruď.

„Já to tu chvíli sama vydržím.“ Odtáhla se od něj. „Jen běž, určitě si máte o čem povídat.“ Povzbuzovala ho Ness. Jake si ji měřil.

„Dobře, ale mám podmínku.“

„Jakou?“ Ness na něj lišácky mrkla.

„Zkusíš se usmířit s Edwardem, prosím.“ Ness ztuhla. Napnula čelist a hleděla před sebe. „Já ti taky slíbil, že to zkusím s tátou.“ Jacob do ní šťouchnul.

„No tak dobře, ale ne dnes.“

„Zítra.“ Ness zasténala. „Takže zítra.“

„Hlavně už jeď nebo tě zase kousnu.“ Začala vyhrožovat Ness s nepatrným úsměvem na tváři. Pomalu se postavila na zem, aby mohl Jacob vstát. Sama uklidila po něm ze stolu. Doprovodila ho ke dveřím, postavila se na špičky, přitáhla si ho a políbili se. Zamávala mu a zmizela do domu.

Jacob došel k autu. Chvíli stál na místě. Přemýšlel jestli má dojet k otci autem nebo doběhnout?

Doběhnout!

Sundal si přebytečné oblečení a svázalo do malého uzlíku, který připevnil řemínky na pravé lýtko. Naštěstí řemínky měl vždy nachystané v autě. Zašel hlouběji do lesa. Stačil jediný skok a už byl zase rudohnědý vlk. Již několik dní na něj nevyšla hlídka nebo si ji vzal Sam. Pátral po Quilově mysli, ale nenašel na to byl jeho starý kamarád moc daleko, ale hned se k němu připojil jiný vlkodlak co měl hlídku. Šedý vlk s černými skvrnami na zádech. Embry.

Tobě ta pijavice taky dovoluje se občas proměnit. Neodpustil si Embry ironickou poznámku.

Embry nech toho. Ness je taky napůl člověk. Nemám náladu se s tebou hádat a ještě míň ti něco vysvětlovat. Zavrčel Jacob.

Jasně to vidím sám. Vlk se zasmál, spíše vydal takový podivný zvuk. Jacob přidal. Střídal jednu packu za druhou. Embry byl daleko pomalejší a během chvilky zaostával. Kličkoval mezi stromy a začal cítit povědomou vůni domova. Bylo to příjemné. Ucítil závan čerstvě smažených palačinek. To musela být doma Rachel i Paul.

Jacob zastavil na kraji lesa a krátce zavyl, zůstal stát. z domu vyběhl Paul a v závěsu s Rachel, když ho zahlédli. Dalo se mluvit o radosti. Zašel do lesa kde se oblékl a vrátil se k domku.

Rachel ho okamžitě objala jakmile došel ke schodům.

„Jacobe, bráško tak ráda tě vidím. To jsem ráda, že jsi tady. Ani nevíš jak se mi stýskalo. Kde je Ness?“ Paul po ní střelil rozzlobeným pohledem.

„Ness zůstala doma, radši. Chtěla, abych si s tátou promluvil o samotě.“ Zašeptal Jacob sestře do ucha. Ta chápavě přikývla.

„Nedáš si palačinku? Právě jsem je dodělala.“

„Strašně rád Rachel. Cítil jsem je už z dálky.“

Rachel se usmála a vedla ho do domu. „Paul pořád tak strašně žere?“

Nestihl se ani zasmát, protože ho zezadu Paul uhodil. Vevnitř malý Paul připravoval stůl a Billy seděl v kuchyni vedle ledničky.

„Strejdo,“ vykřikl malý Paul, když ho viděl. Rozběhl se k němu a nechal stůl stolem. Rachel si povzdychla a začal stůl připravovat sama.

„Čau, prcku,“ rozcuchal mu vlasy.

Malý Paul se zamračil. „Nejsem prcek. Je mi pět!“

Jacob se rozesmál. Jeho synovci bylo pět a jeho přítelkyni sedm, akorát oba vypadali, že od sebe mají deset let. Paul se ještě více zamračil. Jacob se naposledy zasmál a vyrazil k otcovi, který se na něj mračil. Jacobův úsměv zmizel, ale nemračil se tak jako otec.

„Tati,“ pokynul hlavou a podal mu ruku.

„Kde je Renesmee?“ zeptal se bez zájmu.

„Dnes tady není, můžeš říkat krvežíznivec,“ řekl ostře. Vzpomněl si na účel své návštěvy a povzdychl si. „Přišel jsem si promluvit.“

„Promluvit? O čem?“

„Můžeme jít ven?“ zeptal se Jake. Nechtěl to řešit před sestrou a jejím dítětem.

„Dobře,“ souhlasil Billy a jel ke dveřím.

Jacob s ním vyjel z domu a natočil si ho k sobě.

„Tak o čem se chceš bavit, Jacobe? O počasí asi ne,“ řekl Billy a díval se jinam. Oba byli tvrdohlaví, ale jeden musel ustoupit.

„Chci, abys konečně pochopil, že já a Ness jsme spolu navždy a smířil se s tím. Nechci se s tebou hádat, ale pokud se s tímhle nesmíříš, tak spolu nemůžeme vycházet.“

Billy si ho nesouhlasně měřil, ale pak si povzdychl. Jeho syn měl pravdu. „Ale nemůžeš mě nutit jí mít rád.“

Jacob si zatnul čelist a jeho oči se rozběsnili. Ness měl každý rád. Nadechl se, ale udržel se. „Máš pravdu, nemůžu. Ale když přijdeme, budeš se chovat slušně.“

Billy si povzdychl, ale přikývl. „Tak se pojď najíst.“

Jacob ho zavezl zpět do domu, kde ostatní už seděli u stolu. Rachel i Paul se po nich zvědavě dívali, ale na nic se neptali.

„Příště přiveď, Ness,“ křikl na Jaka malý Paul, když Jacob odcházel.

„Přivedu,“ odpověděl mu Jacob a nevšímal si pohledů Paula a Billyho. Už zase se mu chtělo křičet, ale udržel se. V lese se přeměnil a běžel domů.

Ness mezitím všude uklidila. Při úklidu narazila na nějaké svíčky. Zůstala na ně zamyšleně zírat. Pomyslela na včerejší večer, na sprchu. Uvědomila si, že je připravená. Dnešek dokázal, že ten čas už vypršel. On chtěl ji, ona jeho.

Položila svíčky na polici a přemýšlela, jak to udělá. Ale vyrušily jí dveře, když klaply.

„Ness?“ zavolal Jacob.

„V ložnici,“ křikla zpátky a čekala na něj.

„Všechno vyřešeno, další na řadě jsi ty,“ usmál se a políbil ji na tvář. Přitáhla si ho za tričko blíže a políbila ho, vášnivě. Zasmál se a odtrhl se. „Jdu se vysprchovat, tentokrát sám,“ zasmál se opět a zmizel v koupelně.

Ness slyšela, jak zapnul sprchu a vzpamatovala se. Začala zapalovat svíčky, které rozmístila po celém pokoji. Víc zrovna neměla po ruce, ale bylo jí to jedno. Hlavní byli oni dva. To co bylo kolem, bylo jedno.

Zapalování jí zabralo hodně čas, ale sprcha pořád neutichávala. Ness začala být nervózní, už se nemohla dočkat. Touha v ní rostla. Kašlu na to, pomyslela si a sundala si oblečení včetně spodního prádla. Neslyšeně vnikla do koupelny a nedočkavě šla ke sprchovému koutu. Jacob stál jako včera zády k ní. Otevřela dveře a začala ho líbat na lopatku.

Jacob se rozesmál. „Nová tradice?“ zeptal se a otočil se. Zarazilo ho, co viděl Ness v očích. Přitáhl si ji k sobě a začal ji líbat. Náruživěji a chtivěji než kdy dříve. Rukou jí sjel na záda a přes celá přejížděl svou velkou rukou. Druhou jí přejížděl po boku. Dotýkal se při tom obrysu jejích ňader, Ness uhnula rty a zasténala.

Jacob se zadýchaně zasmál a snažil se ovládat, ale nešlo to, chtěl ji moc. Otočil si ji ke stěně a natiskl jí na ni. Teď už jí po těle přejížděl oběma dlaněmi. Z jejích rtů jí přejel na krk, Ness vzdychala a přejížděla mu rukama ve vlasech.

Jacob sjel z krku níže. To už Ness nevydržela a zvedla mu hlavu, aby ho mohla vášnivě políbit. Věnovala mu dlouhý polibek, uhnula, aby se nadechla. Jacob jí zasténal do ucha a ovinul jí ruce kolem pasu, aby si ji mohla zvednout. Když Ness nemohla dosáhnout na podlahu nohama, omotala je kolem jeho pasu. Jacob znovu zasténal a objal jí holá záda.

Vynesl ji ze sprchového koutu, vodu nechal téct dál. Nevšímal si ničeho jiného než jí.

Donesl si ji do ložnice. Po cestě nepřestával s vášnivými polibky. Opatrně Ness položil na postel. Rukama objížděl dokonalou linii jejích prsou a útlého pasu. Líbal její rty, které mu vždy voněli po jahodách, velmi pomalu sjížděl na krk. Ness zasténala. Tělo měla napnuté k prasknutí. Cítil to, vlnila se pod jeho dotyky. Stáhl si ji pod sebe. Vůbec neprotestovala. Věděl, že to chce stejně jako on. Nastal ten čas. Zasypával její ňadra svými polibky, nikdy v životě si nedokázal představit, že by po někom tolik toužil. Nessi opět zasténala. Její tělo se zatřáslo v milostné křeči. Její ruce konečně objali Jacobův objemný hrudník.

Jejich těla splynula. Ness zatnula zuby a zaklonila hlavu. Pohybovali se ve stejném rytmu. Pro oba to bylo dokonalé a nezapomenutelné. Většinu noci si hleděli do očí.

Ness se unaveně položila na Jacobův hrudník a zašeplala: „Miluju tě.“ Zvedla hlavu a podívala se na Jacoba. Ten se na ni usmál, ovinul kolem ní své paže.

„Miluju tě Ness.“

Oba usnuli jako když je do vody hodí. Spali v objetí. Dokud nevyšlo slunce a nenašlo si cestu na jejich spící těla. Jako první se probudil Jacob. Pomalu mrkal než otevřel oči, protože světlo bylo příliš ostré, ale to co se mu před očima naskytlo za tu námahu stálo.

Ness stále spala na jeho nahé hrudi a klidně oddechovala. Byla k němu přitisknutá, co to jen šlo. Přes sebe měla přehozenou jenom lehkou deku, dlouhé bronzové prstýnkovitě vlnité vlasy si jí rozprostíraly po nahých zádech. Pravou ruku měla položenou přes Jacobovo břicho.

Jacob nemohl přestat myslel na předešlou noc. Jak tak dlouho mohl odolávat. Vždyť byla připravená. Bylo to tak dokonalé. Tak krásné. Nikdy nic takového nezažil. Netušil, že něco tak dokonalého může potkat zrovna jeho.

Ness se začala vrtět. Pomalu se protahovala. Jacob ji lehce hladil po rameni. Ness zamrkala a široce se na něho usmála.

„Dobré ráno.“ Pozdravila ho a trochu se začervenala. Jacob zakroutil hlavou.

„Spíš skvělé Ness.“ Přitáhl si ji k sobě a vášnivě políbil. Ness si to nechala líbit a víc se uvelebila v Jacobově náručí. Nemohla tomu uvěřit. Minulá noc byla tak nádherná. Prostě dokonalá. Přesně takhle si ji představovala. A Jacob byl tak jemný, pozorný a hodný. Na nic nespěchal.

„Miluju tě Jacobe a nic se na tom nezmění.“ Zašeptala Ness a zavrtala se ještě víc do jeho obětí.

„Taky tě miluju Ness.“ Řekl klidně Jacob. Zůstali takhle spolu ještě nějaký čas. Nechtěli se ani od sebe odtrhnout, ale museli, začal zvonit budík.

„Práce volá.“ Zvolala vesele Ness. Jacob vylezl z postele ještě nahý a zašel do koupelny, aby nechal Ness v ložnici trochu klidu.

Ness ještě zůstávala sedět na posteli a s úsměvem na tváři hleděla z okna. Odpočatě se protáhla. Pomalu vstala z postele, došla ke skříni a začala se pomalu oblékat.

Za chvíli vyšel z koupelny Jacob jenom v trenýrkách s úsměvem od ucha k uchu. Objal Ness kolem pasu a políbil ji na krk.

„Dáš si se mnou něco k snídani?“ znovu zasypával její krk polibky.

„Dám, ale jenom trošku.“ Jacob jí úlevně dýchl úlevně do ucha. Ness se začala smát. „Hlavně se obleč a běž to nachystat než si to rozmyslím.“

Po snídani se pomalu chystali z domu, když zazvonil telefon. Ness ho hned zvedla.

„Prosím?“

„Ahoj Ness, tady máma.“ Hlas Belly zněl zničeně. Ness zmizel úsměv z tváře.

„Co se děje?“

„Po telefonu raději ne.“ Bylo slyšet, že se Bella snaží zamaskovat šílený smutek ve svém hlase.

„Mami co se děje ty mě přímo děsíš.“ Ness se podívala na překvapeného Jacoba. Natáhla k němu ruku, aby jí byl oporou. „No tak, co se děje.“

„Nemohla by jsi, teda nemohli by jste přijet. Do vily?“

„Teď to nejde mami, musíme do práce.“ Ness bolestivě polknula. Podívala se na Jacoba. Ten přikývl.

„Dobře. Tak se po práci zastavte. Potřebujeme si s Vámi dvěma promluvit.“

„Mami? Co se stalo? Řekneš mi to prosím?“ Ness najednou opustila všechna radost. Nevěděla proč je její máma tak smutná. „Něco s Edwardem?“

„Ne to ne, ale po telefonu to raději nebudeme řešit holčičko.“

„Dobře mami přijedeme.“

„Měj se zlato.“

„Ahoj mami.“ Zavěsila. Ness zůstala stát. dýchala trochu zrychleně.

„Jacobe?“

„To bude dobré Ness. Nechceš zůstat raději doma?“ Ness zavrtěla hlavou.

„To bych se tím musela moc zabývat. Raději půjdu do práce.“

Jacob přikývl. „Ale zavezu tě tam.“

Celý den Ness nemohla přestat myslel na telefonát s Bellou. Stále přemýšlela, proč byla tak rozhozená. Co se děje, že chce, aby přijela i s Jacobem. Tyhle myšlenky ji pronásledovaly celou pracovní dobu. Dokonce si toho všiml i Charlie. Zeptal se jestli se něco děje, ale Ness zakroutila hlavou a šla si raději po své práci.

Pozdě odpoledne si pro ni přijel Jacob a společně vyrazili do vily.

Autor: Nikol18 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cresco - 7.kapitola: