Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cresco - 1. kapitola

20.07.2009 (20:28) • Nikol18 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4970×

V latině se fáze dorůstání měsíce označovala jako cresco (rostu), fáze ubývání jako decresco (zmenšuji se). V latině tedy tvar Měsíce ukazoval na opačnou fázi, a proto byl Měsíc nazýván největším lhářem (Luna mendax maximus).

CRESCO

1. kapitola - Základ problémů

„Jakobe Ty jsi zase pil! Kolikrát jsem ti říkala, že nejsem ráda když piješ! Víš dobře,že to zrovna nevoní.“ Reneesme stála za kuchyňským stolem a ostře pozorovala Jacoba, který se snažil přijít neslyšně domů. Překvapeně hleděl na Nessi.

„Ale, Ness! To je jenom alkohol, klid!“ Hlučně vešel do domu.

„Kdyby jsi raději šel semnou na lov a ne do té hospody!"

„Co uděláš, Ness? Zavoláš tatíčkovi? Už mám dost chození s upírem, mohla by ses aspoň snažit jíst lidské jídlo?“ Vztekle uhodil pěstí do stolu až nadskočil talíř.

Ness trochu zneklidnila a hodila očkem po palačinkách co leželi na stole. Zašklebila se.

„Ale nebudeš tolik pít. Slib mi to“ Tvář jí zesmutněla.

„Když budeš jíst lidské jídlo, tak budu doma s tebou a ne se nalévat.“

Ness vztekle zasyčela a laškovně skočila po Jakovi a srazila ho na gauč.

„Myslíš, že se mi ubráníš co?" Pevně ho podržela za ruce a dívala se mu zpříma do očí. „Lidský jídlo jím náhodou. Občas.“ Zakřičela. „Ale to ty nejsi doma!“

Oba dva se na sebe mračí, ale Jakovi během chvilky oči zněžní, nedokáže se na svého anděla zlobit. Ness to vzdává, taky mu nechce ubližovat, ale poslední dobou je mezi nimi nějaké napětí.

Pustí ho. Ladným skokem překoná vzdálenost mezi gaučem a stolem a už se láduje palačinkami co leží na stole, ale tváři se přitom jako by jedla týden starou okoralou brokolici. Jake se neubrání smíchu.

Ness se zamračí. „Aspoň se snažím!“

„Já vím.“ Povzdechne si Jake a přijde k ní a políbí jí do vlasů.

„Miluju tě.“ Zašeptá jí tyhle dvě slůvka do vlasů a Ness se musí usmát. Jake jí obejde a když vidí její úsměv řekl : „To jsem říkal tvým vlasům, promiň.“ Ness po něm hodila hraný nenávistný pohled a přestala si ho ublíženě všímat a dál se ládovala palačinkami.

Jake ji chvíli pozoroval. Věděl, že se Ness musí hodně přemáhat, aby to snědla, ale dělá to pro něho. Má přeci pravdu. Neměl by tolik pít. Jenže mu to neusnadňuje. Pořád se mu tolik nabízí. Jenže proč to nemůže pochopit, že podle lidských měřítek je jí stejně jenom sedm let? I když vypadá na nádherných osmnáct, skutečný věk to nepřebije. Tohle Jake moc dobře věděl.

Ness se snažila ignorovat jeho pohled, věděla proč se tak nalévá, nechce s ní nic mít, ale ona po něm touží. Myslí si o ní, že je ještě děcko, ale ona není. Když se k němu rozhodla nastěhovat (k nelibosti rodičů a celé rodiny), chtěla aby se jejich vztah posunul dál, ale nic takového se nestalo, spí sice v jedné posteli, ale maximálně spí v obětí.

Dožvýkala poslední sousto. Měla co dělat, aby se nevrátilo zpátky. Stejně raději chodila na lov. S mámou nebo tátou, ale pokud byl Jake v hospodě nebo v práci. Jenže tu byly i chvilky kdy chodil na ty hloupé hlídky. Nechápala proč. Nebyl důvod. Přeci už nehrozilo nebezpečí. Volturiovi se neobjevili více jak šest let a ani jiný upír. Svědci se rozešli v míru. Někteří se přišli na ně podívat, tedy hlavně na Nessi jak roste a jak se rozvíjí její vztah s měničem Jacobem. Moc se jim to nelíbilo a moc tomu nedávali.

To se Ness nelíbilo, už nebylo nic, co by je rozdělilo, hádky musí přežít, ale nedokáže si představit život bez něj a ona ví, že on si nedokáže představit život bez ní. Hodně času trávila s její upírskou rodinou, protože Jake byl pryč, ale ještě více času trávila sama. Buď si četla nebo přemýšlela o životě, její otec už si všiml jak je skleslá, ale vždycky mu zakázala Jaka seřvat, dokonce se s ním o tom i pohádala. Nesnášela, když jí někdo z rodiny říkal, co má dělat, zvlášť pokud to obnášelo něco s Jakem. Její matka sice měla Jaka velice ráda a věřila mu, ale shazovala na něj Nessiino neštěstí.

Vstala od stolu, nechtěla se těmi temnými myšlenkami dnes zabývat. Nessi měla na dnešní noc připravený plán. Zajela s tetou Alicí do města pro nové sexy prádlo. Teta jí nemohla samozřejmě říct jak to dopadne, protože neviděla její ani Jacobovu budoucnost, ale jak se říká za zkoušku nic nadá. Odnesla talíř po palačinkách do dřezu. Jake se stále za ní smutně díval věděl, že není něco v pořádku. Nechal ji v kuchyni a odešel do ložnice. Svléknul se. Vzpomněl si jak Ness vadí, když se neosprchuje. Vešel do koupelny a rychle se osprchoval než se vrátí, aby ho nezastihla ve sprše. Nechtěl, aby jí dal jedinou příležitost. Oblékl si trenýrky a lehl si do postele. Za chvíli přišla Nessi, beze slova zmizela v koupelně.

Ness byla strašně nervózní, toužila konečně dosáhnout svého, ale nevěděla, co přesně dělat. Když se sprchovala, třas v rukou se jí celkem uklidnil, ale jakmile sprchu vypnula, vrátil se. Když si navlékala sexy prádélko měla nutkání to vzdát, ale její touha to přehlušila. Oblékla se a vzpomněla si, že si bude muset vyčistit zuby po tom odporném lidské jídle. Vyčistila si je a zhluboka se několikrát nadechla. Rozhodovala se, jestli takhle má vyjít rovnou nebo si má nejdříve obléct župan. Rozhodla se nejdříve si vzít župan.

Vyšla z koupelny nevšímajíc si Jacoba a šla trošku pootevřít okno na druhé straně pokoje. Pro jistotu zatáhla závěsy a odhodlaně se otočila a sundala si župan. Jake doslova vyvalil oči.

Naprosto jasně slyšela tlouct jeho srdce. Jeho reakce nebyla pro ni překvapivá, čekala ji. Opět nasadil tu svoji masku jako pokaždé, když se nažila ho svést. Mohl skrývat svoje reakce jak chtěl, ale srdce mluvilo jasně. Ladnými kroky došla k posteli a lehce se na ni posadila. Cítila jak z jeho tělo sálalo teplo. Díky tomu nepotřebovali žádnou přikrývku. Spali stále v objeti, ale nic víc. Jake byl silný.

Díky skvěle vyvinutým upířím smyslům Nessi poznala, že Jake se rozpálil ještě víc. Přiblížila se k němu víc. Tvář měl nepřístupnou, ale srdce tlouklo. To věděli oba. Oba to o sobě věděli navzájem.

„Ness.“

Napomenul ji, ale nezastavil ji, když si na něj sedla obkročmo. Ness věděla, že nemá čas, musí jednat rychle. Začala ho líbat na rty, po chvíli cítila, jak se do hry zapojil i on, drtil její rty svými, ale snažil se ji ze sebe dostat. Ness se jen tak nedala, chytla se ho jako klíště a nepouštěla, snažila se v něm vzbudit tu hroznou touhu, kterou pociťovala sama. Započal mezi nimi boj, nepřestávali se líbat, ale Jacob se ji snažil odstrčit, ale Ness se ho držela; ruce měla kolem jeho krku a nohy kolem pasu, jak se snažil sebevíc nemohl ji sundat.

Stále více se k němu tiskla, jenže Jacob v ní stále viděl tu malou holčičku, když se narodila. Ten malý uzlíček s velkýma hnědýma očima. Jenže ta touha byla tak obrovská, ale musel si pořád opakovat, že Nessi je pořád ještě dítě. Je jí teprve sedm. Ať si vypadá třeba na dvacet!

„Dost!“ Vykřikl nazlobeně, využil co nejvíce své síly, ale ne zas moc a sundal ze sebe Nessi. Roztrhnul jí přitom sexy prádlo.Ta se jen na něj ublíženě podívala. Zesklovatěli jí oči, začala plakat. Jako vítr zmizela v koupelně a zamkla se tam. Jake stále omámený se vyhrabal z postele a došel ke dveřím koupeny.

„Lásko.“ Lehce zaklepal. Z koupelny se ozýval jen tichý vzlykot. Trhalo mu to srdce, ale musel to udělat.

„Běž pryč, Jacobe.“ Zařvala na něj. Chtěla si to vytrpět sama, už to nemohla snést, bude tohle trvat navždy? Všichni s ní zacházeli jako s dítětem, ale ona dítě nebyla!

„Ness,“ šeptal na druhé straně Jacob, zamkla dveře, i kdyby chtěl mohl je klidně bez problémů vyrazit.

„Běž pryč!“ Řvala zničeně.

„Ness, ty víš proč to dělám!“ Jacob zněl zničeněji, ale nemohl být tak zničený jako ona.

„Už nejsem dítě!“ Vzlykala dál Ness, všichni se k ní tak chovali. Chápala, že její rodiče jsou stejní jako ostatní rodiče a nechtějí, aby jejich dítě vyrostlo tak rychle, ale ona už toho měla po krk.

„Vím, že se necítíš jako dítě lásko, ale...“ Selhal mu hlas. Nevěděl co jí na to má říct. Opřel si hlavu o stěnu, právě v tom místě kde byla opřená i ona. Její srdce se třepotalo vztekem, ale i smutkem.

„Ale co Jaku?“ Slyšel jak vstala.

„Ale když slíbíš, že počkáš ještě nějaký čas tak ti slibuju, že...“ Dveře se odemknuly, v nich se objevila s rudou tváří Nessi držíc si roztrženou podprsenku. Jacob se napřímil a ustoupil o jeden krok zpět. Nessi se zatvářil naštvaně.

„Že když počkám ještě několik let, že mi vyhovíš? Co? Jaku kdy pochopíš, že už nejsem dítě? Kdy už mě přestaneš měřit podle lidských měřítek!“ Křičel nazlobeně.

„Ness...“ Došel k posteli a zvednul župan a lehce jí ho podal, doslova mu ho vyrvala z ruku a oblékla si ho. Naštvaně prošla kolem Jaka pro svoje věci.

Ze skříně vytáhla jeany, spodní prádlo a tričko a šla se obléct do koupelny, aby to náhodou nebral jako svádění, pomyslela si jízlivě. Když vyšla Jacob stál pořád na stejném místě a tvářil se ztrápeně, když si všiml, co má na sobě, zmateně se zamračil.

„Jdu domů, abys náhodou nebyl v pokušení!“ Řekla se zaťatými zuby a vyšla z pokoje, vzala si klíčky od Rabita, i když neměla řidičák, ale Jake ji naučil řídit.

Nejela přesně domů, doma by táta věděl co se stalo, to nechtěla, navíc chtěla rodičům nechat trošku soukromí. Zastavila před Cullenovic vilou a beze slova prošla až do svého pokoje, který tady byl vždycky, když se jí nechtělo domů. Alice už všem řekla, že přijede, všichni byli v obývacím pokoji, tvářili se neutrálně až na Emmetta ten se neubránil smíchu, užíval si, Nessiiny manévry. Dělal si z Belly a Edwarda vždycky srandu, že jim dcera vyrostla nějak rychle.

V pokoji zalezla do postele v oblečení, které měla na sobě a rozbrečela se. Nechtěla chápat Jacoba, ale kouskem duše ho chápala, ale ona po něm prostě toužila.

Brečela dlouho do noci, slyšela, že se před jejími dveřmi vystřídalo hodně stráží, ale nikdo se neodvážil dovnitř až k ránu konečně se odvážila Esme. Neslyšně vešla dovntř a usadila se na postel. Položila Nessi ledovou ruku na paži.

„Zase jste se pohádali zlatíčko?“ Měla ráda její hlas. Byl tak příjemný chlácholivý a uklidňující. Dodával jí naději.

„Řekni mi to Ness.“

„To bude dobré babi.“ Možná se zdálo hloupé říkat Esme babičko, ale pro ni to babička byla i když hodně mladá babička, ale ta nejlepší babička na světě.

„Kvůli čemu jste se pohádali?“ Nessi se otočila a podívala se zarudlýma očima na upírku. „On mě nechce.ů Opět začala brečet. „Pořád si myslí, že jsem dítě babi, ale to tak není! Proč to nikdo nechápe!“ Posadila se a Esme ji objala.

„To bude dobré. To bude dobré má drahá. Musíš mu dát čas. Moc tě miluje, ale musíš pochopit, že tě zná ještě dříve než jsi se narodila a je pro něj těžké v tobě vidět dospělou ženu, když by ti mělo být teprve sedm. On sám rostl normálně Nessi. Dej tomu čas.“

Esmeino utěšování Ness ještě více rozvzlykalo, čas, všichni po ní chtěli čas. Ale ona nechtěla více čekat, neměla už sílu čekat. K němu domů se teď vrátit nemohla, protože by tam našla stejně jenom prázdno, Jacob šel určitě popíjet s Quilem. Quil vlastně mohl za to, že Jake začal pít, smrt Claire ho vzala, jediné co ho dělilo od smrti bylo několik vlků, kteří mu zabraňovali to skončit.

Člověk by si myslel, že když Jacob vidí, co se z Quila stalo, mohl by si více vážit její přítomnosti toho, že ji má, čehož si samozřejmě vážil, ale přesto ji nechtěl. Ness usnula po probdělé noci bolesti v náručí Esme, kterou po hodině vystřídala Bella, na kraji postele seděl i Edward a zničeně se díval na svou nešťastnou dceru, občas ji pohladil po vlasech. Naštěstí Ness dnes nesnila, na to byla až moc unavená a Edward se nic bližšího nemohl dozvědět, jen to co si přečetl u Esme.

Mezitím Jacob seděl ne s Quilem v hospodě, ale doma v ložnici a utápěl se lahvi alkoholu. Pořádně ji nakláněl a polykal. Cítil jak vysoký obsah alkoholu otupuje jeho dokonalé smysly. Moc dobře věděl co bude následovat. Ness bude brečet celou noc ve vile. Pak to někdo z pijavic vykecá Belle a Edwardovi, ti tak přiběhnou budou ji utěšovat, Edward bude zuřit a snažit se zjistit co se stalo. Až to zjistí tak okamžitě přiběhne. Jacob klidně zavrtěl hlavou. Sem nesmí. Podle smlouvy ne. Zavolá ať přijde na hranice, aby si promluvili jako muž s mužem. No jasně jak jinak. Znovu si přihnul. Takhle to praktikoval dokud neměl prázdnou láhev. Dopotácel se pro novou, ale nemohl najít novou. Prohledal všechny skříňky nic. V koši byly prázdné lahve. Ness musela všechny vylít.

Zmocňoval se ho amok. Miloval ji, ale ona nevěděla jak moc, nevěděla jak moc je tohle pro něj těžké. Před nedávnem jí viděl, jako malou holčičku, krmil ji a ona ho kousala, vzpomínal si na to jako by to bylo nedávno a taky že bylo, ale to ona nechápala, BYLA ještě dítě. Pokaždé utíkala za Edwardem a Bellou, věděl, že to nemyslí nijak zle, i když byla jejich malý rozmazlenec, ale Edward mu za to vždycky vynadal, ale co měl dělat? Kdyby Ness polevil, Edward by ho zabil, když nepoleví Edward ho jenom seřve. Nedokázal si představit svět bez Ness, to co by se z něj stalo, viděl dobře na Quilovi. Od té doby co se k němu nastěhovala je ten vztah horší a horší, vypadá sice jako dospělá žena, má touhy jako dospělá žena, ale je ještě dítě. Nejhorší bylo, že se dala dohromady s Alicí. Ach Alice. Ta to všechno jenom zhoršovala. Podporovala Ness v nošení toho nesmírně vyzývavého prádla. A celkově jak se Nessi začala oblékat. Tohle musí utnout. Dokud to jde. Otevřel poslední dvířka, našel v nich nevylitou láhev. Jenže když se na ni podíval, uviděl v ní tvář Quila, když mu řekli, že Claire umřela. Nikdy na to tvář nezapomene už nikdy. Takhle ho nikdy neviděl. Quila popadl takový amok. Nevydržel v lidské podobě. Všichni vlci z La Push měli co dělat, aby si neublížil. Ve finále většina z nich skončila s mnoha poraněními. Sám Jacoba nejvíce Quila krotil. Utržil tolik kousnutí, že mu Carlisle zakázal chodit týden za Nessi než se zahojí. Většinu kousanců měl totiž v obličeji. To byla nejdelší doba bez ní a už nikdy by to nechtěl zažít. Musí do vily.

Jenže proč to Ness nechce pochopit, že je ještě dítě? Proč? Vztekle chytil láhev a mrtštil jí o zeď. Láhev se roztříštila a sklo se rozlétlo po místnosti největší kus ze dne zasáhl Jaka do tváře. Vztekle zařval. Zbytek noci nervózně prochodil po domě, aby vystřízlivěl. Hodlal si ráno jít pro Ness do vili. Musí si všechno vyříkat a to nejlíp s Bellou a Edwardem, aby to pochopila.

Dal si hrnek kafe a trošku mu pomohl, začínalo svítat, ale radši ještě chvíli počkal. Jakmile se pořádně rozednilo proměnil se a rozběhl se k domu, protože Ness mu vzala jeho auto. Před vilou byl hned, nestihl ani dojít k vchodu a už v nich stál Edward, jeho výraz zračil velkou nenávist. Zvedl ruce na důkaz že se vzdává, ale vedle Edwarda se objevila Bella a měla ještě horší výraz. Jacob couvl a dával najevo, že nechce problémy. „Kde je Ness?“ Zeptal se. Bez ní to nepůjde vyřešit.

„Má dcera?“ zeptala se hystericky Bella. „Ta, které jsi ZASE ublížil?“

Edward výhružně zavrčel. Najednou se za ním objevila Ness, na Jaka se ani nepodívala. „Klid, vyřešíme si to sami.“ Edward s Bellou se chystali něco říct, ale vlkodlak je předběhl, pravděpodobně řekl to co chtěli oni.

„Ne, ať u toho jsou.“ Obě se na něho podívali vyjeveně, jediný Edward se tvářil chápavě, ale jeho naštvaný výraz nezmizel.

„Když to nechápeš ode mě, pochopíš to od nich!“ Řekl trošku víc nahlas a výhružněji než měl s ní ve zvyk mluvit, zabolelo jí to a jeho taky, ale musela to pochopit.

Překvapeně na něho hleděla, stejně jako její matka. Jedině její otec věděl o čem vlkodlak mluví.

„Ness, musíš pochopit, že jsi ještě dítě.“

„Jaku přestaň.“ Vykřikla dívka. Do očí se jí opět drali bolestivé slzy, vzpomněla si na minulou noc. Na to jak ji Jacob odmítnul. Edward se na ni nazlobeně podíval.

„Reneesme!“ Zahřměl. Ta se jen na něj překvapeně podívala a skryla se za Bellu, přiložila jí ruku lehce na tvář a ukázala jí co se stalo v noci.

„Nessi.“ Řekla zkroušeně Bella a objala dceru. Jake tam stál a hleděl na tu scénu a nevěděl co říct, Edward se k němu otočil.

„Děkuji.“ Zašeptal téměř neslyšně.

„Nessi pojď sem.“ Edward natáhl ke své dceři ruku. Ta něho vyděšeně hleděla, křečovitě sevřela matčinu ruku. Jake zahlédl v oknech většinu Cullenů až na Carlisleho ten zřejmě měl službu a Alice. Zavrčel. Ta na tomhle měla taky podíl. Edward se po něm překvapeně otočil. Stručně mu to vysvětlil. Zavrčel i Edward.

„S ní si to vyřídím já!“ Řekl nahlas, tak aby to slyšela i ona, někde schovaná v domě. Edward se znovu natáhl po Ness, ale ta se držela Belly, Bella se mračila, ale ne na Jaka. Chápala jeho stanovisko a zabila by ho, kdybych to vzdal, stejně tak Edward. Ness vzlykala v náruči Belly, ta se snažila zasáhnout : „Renesmee, musíš,“ nestihla to dokončit, protože Ness se ublíženě podívala po matce. Zradila ji i ona. Odtrhla se od ní a utíkala do pokoje, zamkla dveře a zalezla pod peřinu. Vzlykala bez přestání několik hodin, jen dvakrát někdo zkoušel dveře, ale když zjistil, že jsou zamčené vzdal to. Ness tentokrát neusnula, zradil ji Jake, zradili jí rodiče, možná jediná Alice byla na její straně. Trhla sebou když někdo opět zkoušel dveře, dvakrát stiskl kliku a pak do dveří praštil.

„Ness!“ okamžitě poznala Jaka, nikdy neměl trpělivost.

„Otevři ty dveře nebo je vyrazím!“ Ness je rozhodně nehodlala odemknout, takže za necelé dvě minuty je Jacob vyrazil. Rychle vylezla z pod peřiny a zařvala na něj: „VYPADNI, JACOBE!“ Drásalo jí to srdce, všechno to odmítání a zrada.

Došel až k postel nedbal jejího křiku. „Varuji tě Jacobe. VYPADNI!“ Přitáhla si peřinu blíž k bradě. Spíše se do ní zahrabala. Nechtěla ho vidět, ale bolelo to. Sedl si vedle ní na postel a snažil se vyhrabat ji z peřin. Zanořil ruku hlouběji, ale bolestivě ucukl.

„Ness nech toho víš, že mi to neublíží.“ Třel si místo kam ho kousla. Jasně viděl dvě jasně krvácející ranky. Otřel si je do šortek.

„Ness nebudu si s tebou hrát.“ Strhnul z ní peřinu, která odlétla na druhou stranu místnosti. Vzala s sebou i lampu. Při dopadu se rozbila.

„Nech mě být Jacobe.“ Znovu vykřikla Nessi a otočila se ke zdi, ale Jake si ji vzal do náručí a pevně přitáhl pevně k sobě tak, aby se dívala na něj. Snažila se uhnout pohledem, ale pak to vzdala. Vpíjela se do jeho očí. Zalitoval, že na něj byla tak zlá, ale to že ji odmítl, to mu neodpustila. Milovala ho nadevše. Líbnul ji do vlasů. Chopila se příležitosti. Začala ho líbat, ale hned ji odstrčil.

„Ness to ne.“

V Ness se to zase začalo hromadit, vybuchla v další pláč a snažila se ho od sebe odstrčit. Všechnu svojí sílu dala do toho odstrčení, ale dosáhla jenom toho, že se Jake zakymácel a spadl na zem, v náručí s Renesmee. Snažila se ho odstrčit, dokud jí nedošla síla, pak už jen vzlykala v jeho náruči, kterou tak milovala, v náruči která jí tak ublížila. Oba dva uslyšeli kroky, ale nezjišťovali, čí jsou, dokud ta osoba nedošla až k nim a nepromluvila : „Nech mi s ní chvilku,“ požádala ho Alice. Jacob hrozivě zavrčel, Ness se v jeho náruči ještě víc přikrčila.

„Uděláš nejlíp, kdy mi na pár dní půjdeš z očí, nejlépe na věčnost.“ Zavrčel na ni podrážděně.

„Nedávej to mě za vinu, pse!“ hádala se Alice.

„A komu to mám dávat za vinu? Válce v Iráku?“ řval na zpět Jacob. Ness to bylo nepříjemné, ještě více jí to nutilo k pláči, protože věděla, že se hádají kvůli ni.

Chvíli tam na sebe vrčeli. Byla to bezvýsledná situace.

„Jaku běž.“ Řekla po chvíli mezi vzlyky Nessi. Jake se na ni překvapeně podíval. „Jen si promluvíme nic víc.“

„Jo nic víc. A ty mě opustíš viď. Posledně ti dost dobře poradila viď?“ Vztekle zavrčel šlo mu to až z břicha.

„Prosím.“ Pohladila ho po tváři. Měl pevně sevřené čelisti, ale zvedl se a Ness lehce položil na postel. Prošel kolem upírky. Odporem nakrčil nos. Vztekle dupal po schodech. Alice nervózně pošlapovala po bývalých dveřích.

„Potom to dám spravit.“ Ness se na ni překvapeně podívala.

„Říkala jsi, že to oblečení nebude ani potřeba, že mě bude chtít i bez toho a on mě nechce ani s tím!“

„Nessi já...“

„Co? Pro jednou jsi se zmýlila? Pro jednou jsi neviděla budoucnosti? Když nevidíš budoucnost tak jsi naprosto v koncích?“ Nessi byla vzteky bez sebe, ne jenom na sebe, ale i na tetu Alici. Kvůli ní se hádali s Jakem. Sice po něm toužila, ale vyhledala pomoc u Alice a to neměla dělat. Už tak to mezi nimi skřípala. Jenže ona po něm tak toužila.

„Přiznávám chybu, neměla jsem to dělat, chtěla jsem ti jenom pomoct, chtěla jsem dokázat, že život zvládnu i bez své schopnosti, je mi to líto, Ness.“ Alice mluvila tiše a pomalu. Ness jí na to málem skočila, ale nakonec jí vztek opět probral.

„S tímhle na mě nechoď! Kvůli tobě se hádám s Bellou, Edwardem a - co je nejhorší (!) s Jakem! Je mi líto, že ti je to líto! Teď běž,prosím pryč!“ Křičela na ní hnusně, pozdě se jí bude muset omluvit, i přesto co udělala, tohle nebylo hezké. Alice s bolestným pohledem odešla, Ness zapadla do postele a zavřela oči. Po pár sekundách jí objaly horké ruce, už se nebránila, nechala se od něj konejšit.

„Miluju tě, Ness.“ šeptal jí do ucha.

Pevně ji držel a konejšil. Lehce pohupoval. Jako na houpačce tak to měla nejraději. Vzlykala.

„To bude dobré lásko.“ Políbil ji na krk.

„Nebude Jaku.“ Otočila se k němu. Podívala se na něj. „Promiň mi to Jaku, promiň, že jsem na tebe tak křičela. Nezlob se prosím.“ Smutně sklopila oči.

„To je v pořádku. Nezlobím se lásko. Neomlouvej se. To já bych tě měl prosit o odpuštění.“ Lehce odhrnul Nessi vlasy z tváře. Natáhla k němu svoje rty, čekala polibek. Jake jí položil na rty pouze prst. Ness se zamračila.

„Proč?“

„Víš proč.“

„Ale to není fér Jaku.“

„Ness nechceš se zase hádat.“ Káravě se na ni podíval. Než Nessi stačila něco podotknout ve dveřích se objevil Emmett.

„Vidím, že budeš potřebovat nové dveře Ness.“ Ta vykoukla z Jakovi náruče, dosti vražedně. Emmett, kdyby se dalo vraždit pohledem byl na místě mrtev.

„Jasně jdu hned pryč.“

Emmett vypadl a Ness si položila hlavu na Jakovo rameno, bylo nádherně teplé.

„Promiň, je mi to moc líto, Jaku.“

Jake si povzdychl : „Nemusíš se omlouvat, Ness. Jsi prostě rozmazlený polo-upír.“ Smál se. Ness se mu hned podívala do tváře a chystala se na výbuch, ale Jacob jí předběhl : „Polo-upír kterého tolik miluju a budu ho rozmazlovat do konce věčnosti.“ Zasmál se. Ness si zase schovala svůj obličej do prostoru mezi Jakovou hlavou a ramenem. "Ale musíš mi slíbit, že mi dáš čas, že budeš jednat rozumně. Nejsem připraven tě vidět jako dospělou, jsi moje malá Ness.“ Řekl Jacob a políbil jí do vlasů. Ness se ničeho víc nedoprošovala bude muset počkat, nechtěla další hádky, tahle byla nejhorší ze všech. Ness si povzdychla, ale nakonec to slíbila : „Slibuju.“

Zůstali takhle dlouho dokud nepřišel z práce Carlisle a dole se neseběhlo složité vysvětlování. Samozřejmě jako správný doktor Carlisle přiběhl nahoru, překvapeně hleděl na vyražené dveře. Vešel do pokoje.

„Nikdo nezraněn. Nessi? Jacobe?“

„Jen si Nessi kousla, ale to bude v pořádku.“

„Přesto bych se na to měl se na to podívat.“ Nessi se na dědečka nesmlouvavě podívala. „Tak dobře, jak myslíte.“ A odešel.

„Vrátíme se domů Ness?“

„Cože? Ty mě tam ještě chceš? Po tom všem?“ Jake se na ni láskyplně podíval.

„Přeci jsi mi to slíbila ne? Nebo to chceš porušit?“ Nessi trochu zčervenala.

„Nessi?“

„Přeci jsem to slíbila a sliby se mají plnit ne?“

„Tak jdeme domů ne?“

„Ano.“

Oba se zvedli. Společně a v objetí scházeli dolů do přízemí. Všichni Cullenovi seděli v obývacím pokoji v párech. Všech osm párů očí hledělo na Jacoba a Nessi. Bella s Edwardem vyskočili k patě schodiště.

„Mami, tati...“ Začala opatrně Nessi, ale když pohlédla na Edwarda věděla, že nemusí pokračovat.

„Pochopila jsi?“

„Ano tati.“ Došla k němu a objala ho. Musela se pousmát, vypadali na stejný věk, ale dával jí kázání. Objala se i s Bellou a mávla na ostatní. V ruku v ruce vycházeli z domu a nastoupili do auta. Celou cestu Jacob hladil Ness po tváři nebo vlasech, snažil se zabránit dalšímu výbuchu vzteku. Ness se smířila s tím, že nejdříve dospěje a potom dostane, co chce. Ale rozhodla se, že to dospívání nebude trvat dlouho, začne se chovat dospěle, žádné další výbuchy a utíkání k rodičům. Musí být rozumná, musí tady být pro Jaka, přišel čas na jeho slib.

„Teď musíš ty něco slíbit mě.“ Trošku překvapeně nakrčil čelo : „Musíš mi slíbit, že přestaneš s pitím a budeš víc doma!“

„Nic si nepřeju víc!“ Slíbil Jacob a natáhl se, aby dal Ness polibek alespoň na tvář.

Autor: Nikol18 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cresco - 1. kapitola: