Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cizinec 2. kapitola

16.03.2012 (16:15) • alanisealicecullen • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1609×

Bella:

Vešla jsem do jídelny a nabrala si oběd na tác. V jiných školách si můžete vybrat, kde chcete sedět, ale tady má každý své místo. Já sedím u stolu odpadlíků. Až na tu scénku s Jessicou, tak je to normální den. Angela pokukuje po Erikovi a na půl ucha poslouchá Lucy, která vymýšlí, jak se dostat z našeho postavení. Poslední z našeho stolu je Daniel. Ten pro změnu sní o Jessice.

„Ahoj, lidi.“

„Čus,“ odpoví jednohlasně.

„Je to děs,“ řekne Lucy a já nechápavě zvednu obočí.

„To, jak se k nám chovají. Na společenském žebříčku pod námi už je jen Cullen,“ stěžuje si dál.

„Který? Jasper? V případě tě musím opravit. On není pod, ale nad, takže jsme druzí nejoblíbenější na škole. To snad ujde, ne?“ obrátí to v žert Daniel.

„Já vůbec nechápu, co proti němu máte. Nemusíte si ho brát do pusy jen proto, že je míň oblíbený než my. A navíc za to nemůže. To už se můžete rovnou přidat k Jessice,“ bránila jsem ho. Lucy se tvářila ublíženě a Daniel uraženě.

„Bello, to jsi trošku přehnala. Neříkám, že jejich chování bylo dobré, ale přepískla jsi to. Jsou to tví přátelé,“ promlouvala mi Angela do duše.

„Omlouvám se, já jen, že dnes Edward pro mě udělal něco pěkného, a nezaslouží si být pomlouván,“ řekla jsem kajícně, a pak jsem jim řekla o střetu Jessicy s Edwardem. Když jsem domluvila, zavládlo ticho.

„Wow!“ řekli všichni tři naráz.

„To si podepsal ortel smrti a ty taky,“ pronesl Daniel upřímně.

„Páni, z kata se nám vyklubal záchrance.“

Nemohla jsem Lucy pokárat, protože už zvonilo, a já nechtěla dostat další hodinu navíc za pozdní příchod. Abych byla upřímná, víc mě deptala hodina po této hodině.

***

Stála jsem před dveřmi a pomalu jsem se polohlasně uklidňovala:

„Klid, nic se neděje. Každý přijde jednou pozdě. Bylo to jen pět minut, nikdo ti to nezapíše do přihlášky…“

„No, jestli ti na tom tak záleží, tak podplatí pár lidí, aby to přehledli. Hlavně jdi už dovnitř, protože chci jít domů,“ prohlásil vesele melodický hlas.

Otočila jsem se a tam stál Cullen. Na obličeji měl masku jako obvykle. Podívala jsem se mu do těch nádherných zelených očí a viděla jsem, jak mu tam probleskují malé jiskřičky veselí. Najednou jsem se v nich začala topit, byly jako černá díra, která nepřitahuje, ale pohlcuje.

Musel být nádherný, když se smál.

„Promiň, já jsem nechtěla,“ blekotala jsem rychle, když jsem se probrala.

„To nevadí,“ uklidnil mě s lehkým úsměvem na rtech. „Dámy mají stejně přednost.“ A už mi otevíral dveře.

„Děkuji,“ špitla jsem a už jsem pádila do zadní lavice, ani jsem se neohlédnula. Byl to muž – žádný kluk nebo chlapec, ale muž, a tak mé tělo zaplavila ta známá nervozita z opačného pohlaví. Když jsem se posadila na místo, tak jsem se rozhlédla. Bylo nás tu pět. Já, Edward, dva kluci a jedna emařka. Všichni jsme seděli vzadu.

„Můžu si sednout, Bello?“ zeptal se mě Edward nejistě.

„Samozřejmě.“

Otevřely se dveře a učitel si s nasupeným výrazem sedl za katedru. Otevřel si nějakou knihu a začal si v ní číst. Chvíli jsem čekala, ale nic se nedělo, tak jsem se naklonila k Edwardovi a zeptala jsem se ho na to.

„Všichni pevně věří, že se našich přestupků už nedopustíme, když tu budeme hodinu sedět a zírat do prázdna. Musím ti říct, že je to neúčinné, a nakonec i trest pro učitele,“ vysvětlil mi a uchichtl se. Já jsem ho ani pořádně neposlouchala, natož učitele, který nás okřikoval, že máme být ticho. Dostala jsem se do jeho osobního prostoru a mě ovanula jeho vůně a já byla totálně mimo. Sakra, co to používá za sprej? Snad Playboy – vymývání ženských mozků, anebo Axe – výtažek z marihuany, protože jsem si připadala, jak sjetá. A kdyby se takhle naklonil k učitelce z dějepisu, asi bychom nepsali test. Hm, až nebudu naučená, přemluvím ho, aby to udělal. Najednou jsem si uvědomila, že se mě na něco ptá. Rychle jsem se snažila vyčistit si hlavu, ale moc se mi to nedařilo.

„Krásně voníš,“ podotkla jsem omámeně.

Edward se uchichtl.

„Ale já jsem se tě ptal, jak to uděláme s tím projektem,“ řekl s náznakem pobavení. No, jak jsem řekla: nepodařilo.

„Slečno Swanová, laskavě si dejte s panem Cullenem odstup, nebo tady prožijete za chvíli orgasmus,“ prohlásil profesor. 

zpět        další

______________________________________________________________________________________________________________

Promiňte, že mi to tak dlouho trvalo, ale rozbil se mi počítač. V budoucnu se budu snažit přidávat kapitolky rychleji. Chtěla bych poděkovat korektorce EMCullen, že mě upozornila na chyby v povídce, dále korektorce Sheele za opravu chyb v mých povídkách, dále Lenussska 18, van, angela val, bellaswanovacullenova, sarahing, leluš, AAA, šmudla, Lucie7, MM, Roel, Kačka, martty555, Adus15, BellaSwanCullen8, NissiBell, Hejly za komentáře, kterými mě poctili. Udělali jste mi strašnou radost, a když jsem povídku vkládala, nevěřila jsem, že to bude nejkomentovanější povídka, co jsem zatím vydala. Byl to ten nejhezčí darek, jaký jsem dostala k narozeninám. Moc Vám děkuji. Můj největší dík patří Lenusilce, která je tou nejlepší spolubydlící a nejlepší kámoška. A nakonec mé dík patří i Dominice, která se mě zeptala na pár otázek ohledně Edwarda. Musíš počkat na další kapitolky. 

Autor: alanisealicecullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cizinec 2. kapitola: