Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čarodějky II - 5. kapitola

Tapeta z Robertem


Čarodějky II - 5. kapitolaJeště jeden a poslední pohled na ples. Řekla bych ale, že tenhle je možná nejdůležitější. Jedna věc je tu navíc. Co vlastně dělal Nicolas, když nešel na ples? A co nepříjemného slyšel? Pěkné počtení přejí AndyBCullen a jane006.

5. kapitola – Hádka

(pohled Emmett)

Ples byl v plném proudu, když se rozrazily dveře a do nich vešly moje dvě holčičky. Celý sál na chvilku ztichl. Tak jim to slušelo. Jasonovi, který právě pil punč, zaskočilo, až ho musel Edwarda poplácat po zádech. Zasmál jsem se a vyrazil k Beth.

Sice je to zvláštní, že otec nerozezná od sebe své dcery, ale u nich to vážně nešlo, jelikož si zase nasadily kontaktní čočky. Došel jsem k nim a jako by to nebylo jasné, jsem se zeptal: „Jste to vy?“

„A kdo jiný by to asi byl?" mrkla na mě jedna z mých dcer. Beth, tohle měla po mně. Nabídl jsem jí rámě a doprovodil ji na parket. Všiml jsem si Jasona, jak jde k Janee. Vysekl jí poklonu a vyzval k tanci. Stejně mi na tom něco nehrálo…

Už po druhé písničce všichni přestali tančit a koukali na podívanou, kterou představovala naše rodinka. Usmál jsem se, jelikož jsem byl rád středem pozornosti. Tohle po mě Beth nezdědila, a tak trochu znervózněla, ale kvůli její oblibě k tanci byla za chvilku zase v klidu. Moje malá tanečnice.

Asi po dvanácté písni mi zapípal mobil. Omluvil jsem se Beth a vyšel ven do klidu to zvednout. Byla to Rose, prý nakonec stihne konec plesu. Měl jsem radost a věřil jsem, že holky budou mít ještě větší. Vrátil jsem se zpátky, ale to už Beth tancovala s někým jiným.

Cítil jsem, jak to ve mně vře, jelikož tancovala s jedním z těch psisek. Začal jsem potichu vrčet, ale on to asi neslyšel. Já mu urvu hlavu. Moji holčičku mi nikdo nevezme. Ještě aby se do ní otiskl. Mé vrčení bylo stále hlasitější.

Rose právě dorazila a chytla mě za ruku.

„Jdeme domů,“ zavrčel jsem.

„Ještě chvíli. Taky mi to vadí, ale ať si to holky užijí,“ domlouvala mi Rose a provrtávala toho čokla pohledem. Povzdychl jsem si a radši pohledem vyhledal Janee. Netančila už s Jasonem, pro něj si teď šla Rose. Tancovala s nějakým cizincem. Vůbec jsem ho neznal.

Pohledem jsem znovu zalétl k Beth, s kterou se právě ten čokl loučil, jelikož si pro něj přišla smečka. Sedla si smutně na žíněnku a bezmyšlenkově odmítala všechny. Byl jsem rád, že je všechny odmítá, ale to značilo jediné, a to bylo mnohem horší. Ten čokl se jí líbil.

Snažil jsem se normálně dýchat. První dcera se zakouká do čokla a druhá (dle intenzivního pohledu) do úplně neznámého, tajemného cizince, co se mi ani trochu nelíbí. To už bych bral radši i ty normální kluky, co za nimi lezou. Jenže co nadělám? Tolik sem chtěly, nechci jim to dnes zkazit. Ale pak jsem se podíval na Edwarda. Jeho pohled značil jediné. Něco se děje.

Chtěl jsem nějak Beth zpacifikovat a tak jsem ji šel vyzvat k tanci. Přijala, ale nebyl to ten stejný tanec jako ten první. Já toho čokla asi uškrtím. Chvíli jsme jen tak tancovali, když moji pozornost upoutalo Edwardovo zavrčení následováno vrčením těch čoklů.

Znovu mi zapípal mobil v kapse. Poslal mi sms.

Něco se děje. Vlkodlaci si chtějí promluvit. Vem holky domů. My s nimi mezitím domluvíme schůzku. Kývl jsem směrem k němu a poslal Beth pro Janee. Koukly po sobě a Janee se omluvila tomu cizinci. No sláva!

Sice mi Edward napsal, ať holky dovezu domů, ale byl jsem rozhodnutý, že se s tím čoklem musím setkat osobně. Nemá právo zmást Beth hlavu. Vydal jsem se za Edwardem a pak s celou rodinkou na školní hřiště, kde už čekali všichni vlkodlaci. Můj pohled padl na toho, který mi oplácel rozzlobený pohled. Byl to ten, co tančil s Beth.

(pohled Nicolas)

Ještě jednou jsem se zkontroloval v zrcadle a usmál se na sebe. Vzal jsem kytku, kterou jsem měl už předem připravenou a šel jsem na náměstí, kde jsem měl čekat na ni. Dívku, která ukradla moje srdce a vkradla se i do všech mých myšlenek.

Přišla přesně ve smluvenou hodinu. Na sobě měla jednoduchou tuniku a minisukni. Vlasy rozpuštěné. I tak jí to moc slušelo. Nedokázal jsem od ní odtrhnout pohled, a tak jsem ji místo pozdravu přivítal polibkem. Začala se červenat, ale byla roztomilá. Tahle lidská reakce se mi na dívkách líbí nejvíce.

„Ahoj Nicku,“ přivítala mě a já se na ni usmál. A jako upír jsem slyšel, jak její srdce zrychlilo.

„Ahojky Katrin,“ oplatil jsem jí pozdrav a znovu spojil naše rty v dlouhý polibek. Nechtěl jsem ho ukončit, ale Kat docházel vzduch, přešel jsem pouze na její krk, který jsem kousek po kousíčku zlíbal. Katrin zavzdychala.

„Tohle mi nedělej, mám problémy myslet.“

„To je účel.“ Usmál jsem se a znovu ji políbil na rty. Zacukaly jí koutky. Po chvíli jsem se odtáhl. Nesouhlasně se zamračila.

„No, tak kam půjdeme, vzácná paní?“

***

Vracel jsem se z toho úžasného rande, kvůli kterému jsem nemohl jít na ten ples ve Forks. Ale vůbec jsem toho nelitoval. Katrin bych nikdy nevyměnil za nějaký ples se svou sestřenicí. Sice nemám nic proti Janee ani Beth, ale prostě Kat je úžasná. A moje.

Měl jsem skvělou náladu, chtělo se mi dokonce radostí si pískat, ale neudělal jsem to. V domě nebyl večer nikdo, všichni byli na plese, až na Lea a Nessie. Z jejich pokoje se ozýval křik, to bylo neobvyklé. Tihle dva bez sebe nikdy neudělali ani krok. Nechtěl jsem je poslouchat, ale dům byl tak tichý, že jsem je slyšel i ze svého pokoje. Každé jejich slovo.

„Dokonce i Jason tam šel, a to už je co říct," řvala z plných plic Nessie.

„Sakra, Ness, pochop to, já tam musel! Nemohl jsem se z toho vykroutit, starší mě tam potřebovali!" oplácel jí to Leo.

„A co bylo tak důležitý, že jsi tomu dal přede mnou přednost?" Ness stále řvala a už jsem v jejím hlasu slyšel hysterii.

„Potíže s tou havětí, co jiného? Musel jsem zachránit jednu svěřenkyni a pomoct starším. Dřív ti to nevadilo!" Leo pěkně zuřil.

„Ale v poslední době mě pořád přehlížíš!" Nessie neměla daleko k pláči, ale zuřivost byla větší.

„Ty myslíš, že to chci? Myslíš, že mě to baví? Honit se za démony a upíry? Za těmi krvelačnými příšerami, co chtějí jen jedno? Zabíjet?" Leovi se do hlasu vloudil trošku nevěřícný tón, ale stále zuřil.

„A já jsem kdo? Jsem upír, ale raději se budeš honit za jinýma upírama, než jsem já." Asi hodila vázu po Leovi, jelikož jsem slyšel předmět, který letěl vzduchem a pak roztříštění porcelánu.

To mělo být co, jako? Nejdu podle tebe a je to špatně?! Hned na mě útočíš? Promiň, lásko, ale asi zapomínáš na to, kým jsi. To prostě nezměníš, ani když se živíš zvířaty!" Slovo lásko" křikl pěkně ironicky. Myslím, že teď pěkně ujel, uhodil totiž do Nessiina citlivého místa.

Slyšel jsem zvuk, který vyzněl jako facka, silné bouchnutí dveří a vzlykající Nessie, která utekla do lesa. Myslím, že hádka skončila.

Nevěděl jsem, co to mělo znamenat. Tihle dva se prostě nikdy nehádali. Nikdy neměli rozepře, ale potom, co jsem si tady vyslechl. Možná to tak vypadalo jen navenek. Nevěděl jsem, jestli se o to mám podělit s někým z rodiny, nebo si to nechat pro sebe.

Takže, rodokmen je sice už pár týdnů hotový, ale někdo si ho na našem shrnutí asi nevšiml. Snad už vám teď budou rodinné vztahy jasnější.

Rodokmen

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čarodějky II - 5. kapitola:

 1
1. ZuzunQa
20.07.2011 [12:48]

No podme podme na dalsiu kapitolu, uz sa neviem dockat !!!!!
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!