Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » „Bude líp, uvidíš...“ - 18. kapitola

kris


„Bude líp, uvidíš...“ - 18. kapitolaSvatba a malé překvapení... Co víc dodat. ;)

Přeju pěkné čtení. Vil. :)

Na začátek malé překvapení, máme tu Edwarda, i když se původně měl objevit až o deset kapitol dál. :D


Všichni jsme stáli doslova jako přikovaní. Nicole procházela uličkou, která byla zdobena okvětními lístky růží, zavěšená do svého bratra a na tváři šťastný úsměv. Byla nádherná, moc jí to slušelo, o tom nebylo pochyb. Řekla bych, že jsem krásnější nevěstu snad ještě neviděla, jenže já kromě ní jinou neviděla. Avšak nádherná byla. I můj otec si to evidentně myslel, v jeho očích jsem spatřila ten úžas. Charlieho pohled byl upřen na ni a nevšímal si ničeho jiného. Možná, že kdybych teď udělala, já nevím co, stejně by mě ignoroval… Ale tak ať, přeju mu, aby byl konečně šťastný, můj tatínek si to po těch letech samoty zaslouží.

Nicole došla pomalým, ale nedočkavým krokem k Charliemu. V mžiku políbila Jamese na tvář a pak svůj pohled věnovala pouze svému nastávajícímu. Bylo krásné to sledovat, sledovat tu velkou lásku…

Kněz k nim promlouval tichým hlasem, ptal se jich, jestli spolu chtějí být navždy, a oni tichým hlasem odpovídali „ano". Vždycky mě zajímalo, co by se stalo, kdyby jeden z nich odpověděl ne. Viděla jsem to sice v nějakých filmech, ale řekněme si, opravdu by to bylo jako ve skutečnosti? Že by nevěsta rychle utíkala z kostela, mezitím by si přišlápla šaty, takže by jí spadly, a ještě by na svého, teď už vlastně bývalého, snoubence zařvala nějaké nepěkné vulgární slovo? No, já si nemyslím. Každopádně ani dnes to nezjistím, protože se to nestane, tím si můžeme být jistí.

„Já, Charlie Swan, odevzdávám se tobě, Nicole Ebony Newtonová, a přijímám tě za manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.“ To mě probudilo z mého přemýšlení a já se zaposlouchala do Charlieho slibu. Říkal to s takovým přesvědčením v hlase, že nebylo pochyb, jak moc má Nicole rád. Po Charliem odříkala slib ještě Nicole a mohli se políbit a vyměnit si snubní prsteny.

S hromovým potleskem se postavili všichni hosté a s širokými úsměvy na rtech postupně všichni gratulovali novomanželům, až přišla řada na mě.

„Hrozně vám gratuluju! Jsem za vás tak šťastná.“ Objala jsem nejdřív Nicole a pak mého otce.

„To my jsme šťastní, že tě tu máme,“ usmál se na mě Charlie a pevně mi stiskl ruku, aby mě ve svých slovech ještě více utvrdil.

ϗϗϗ

Držela jsem skleničku naplněnou šampaňským za stopku a na stole s ní otáčela dokola. Hladina se houpala sem a tam, vytvářela zajímavé vlnky, které se odrážely od žárovek na uměle vytvořeném stropě v zahradě. Občas jsem sklenku pozvedla a trochu si usrkla, abych svou dosavadní činnost něčím vykompenzovala. Nedělala jsem jen to. Jednou pro mě přišel můj otec, abychom si zatančili. Dobrá, šla jsem, i když jsme nejspíš vypadali jako dva neohrabaní tvorové pohybující se sem a tam, navíc se snahou nepošlapat si nohy ještě víc, než se doposud stalo. Mike se nám přihlouple smál, zatímco proplouval po parketě s nějakou holkou, kterou bych tipovala na jeho spolužačku nebo v jeho případě i něco víc. Radši jsem nad tím jen zakroutila očima a dál se pokoušela vést konverzaci se svým tatínkem a zároveň tak nějak korigovat své pohyby.

„Nazdar,“ vyrušil mě z přemýšlení Mike, který těžkopádně dosedl na židli vedle mě. Měl červené líce, jako by snad před chvílí doběhl maraton, a zrychleně dýchal. Usoudila jsem, že bude lepší se ho neptat. Co si domyslet můžu, to si domyslím a víc určitě vědět nepotřebuju. Pouze jsem na něj kývla a dál svou pozornost věnovala sklenici, ze které jsem si upila a položila ji zpět na čistě bílý ubrus.

„Nenudíš se tu trochu? Tak sama…“ začal se snažit o navázání rozhovoru.

„Ani ne, nemám problém být chvíli v klidu a zaobírat se jen vlastními myšlenkami,“ vysvětlila jsem mu a poklepala si na svůj vzácný klenot ukrytý v lebce.

„Áha,“ prohlásil a hned nato sklapl. Netrvalo dlouho a došlo mi, že nechápe, co myslím. Koutky úst se mi pozvedly do úsměvu a chvíli jsem přemýšlela o tom, jestli má vůbec cenu někomu, jako je on, něco takového vysvětlovat. Nakonec jsem zavrtěla hlavou, smysl by to mělo jen ten, že bych vyzkoušela, jak moc toho mé nervy vydrží.

„Omlouvám se, že vyrušuji,“ ozvalo se mi najednou u hlavy a já vzhlédla. „Ale směl bych vás poprosit o tanec?“ vyšlo z těch nejnádhernějších úst, které jsem doposud viděla. Teda, celý byl nádherný.

Teď přišlo na řadu jedno obrovské dilema. Přijmout, nepřijmout? Zvlášť, když neoplývám zrovna velkými tanečními schopnostmi.

„Budu ráda,“ usmála jsem se a za pomoci tajemného muže, tedy spíš mladíka, vstala. Ať už jsem tančit uměla či nikoliv, slušnost byla to přijmout. Vedl mě doprostřed parketu, kde se pomalu zastavil a rukou, kterou mě objal kolem mého pasu, si mě přitáhl blíž k sobě. Druhou ruku si zapletl do té mé a začali jsme v pomalém tempu pochodovat se strany na stranu. Nevím, jestli se tomuto dá říkat tanec, ale vzhledem k mým schopnostem a vzhledem k tomu, že jsem mu ještě nestoupla na nohu, i tohle považuji za tanec. V podání někoho jiného by to zřejmě působilo těžkopádně, ale on se pohyboval s takovou ladností, až mě to udivovalo.

Prohlížela jsem si jeho dokonalé kontury obličeje a měla co dělat, abych nezavzdychala nad jeho krásou. Jemně nazrzlé hnědé vlasy, které měl rozcuchané do všech stran, zmírňovaly jeho mírně hrozivý avšak překrásný vzhled. Husté obočí, které zakončovalo jeho široké čelo, bylo mírně zamračené, jako by nad něčím usilovně přemýšlel. Zlatavé oči, u kterých jsem měla pocit, že se v nich při nejbližší příležitosti jednoduše utopím, působily zvláštním způsobem tak nějak hrozivě, a přesto jsem jím byla stále dokonale omámena. Nutno podotknout, že řasy by mu záviděla kdejaká žena. Byl nádherný. Jeho rty stažené do úzké linky byly doslova k zulíbání. Tedy, až na to, že vypadal, že z nich neplánuje vydat jedinou hlásku.

„Jsem Bella,“ zašeptala jsem a obdařila ho jemným úsměvem.

„Těší mě, Bello,“ prohlásil zdvořile a zadíval se hluboko do mých očí. „Já jsem Edward.“

Vykulila jsem oči jak morče na jídlo a zarazila se. Můj společník to poznal a okamžitě se začal ujišťovat, jestli jsem v pořádku.

„Ano, je mi dobře, jen mně něco zaskočilo,“ vysvětlila jsem a zatřepala hlavou ve snaze vymanit z hlavy myšlenky na to, že by tohle mohl být můj Edward.

„Omlouvám se, že ruším vaši krásnou chvilku,“ ozvalo se po chvíli ticha.

„Mikeu, potřebuješ něco?“ zeptala jsem se otráveně a přemýšlela o tom, jestli by ho náhodou nešlo přerazit o nějaký předmět, který se tady nacházel. Jo, šlo by to, dokonce by to nemusel být problém.

„Charlie tě shání, prý ti chce někoho představit,“ pokýval důležitě hlavou a nabídl mi rámě, aby mě mohl doprovodit.

„Ne, děkuju, zvládnu to sama,“ odmítla jsem se a v duchu se na něj ošklivě zašklebila. „Edwarde, jsem ráda, že jsem tě poznala,“ řekla jsem mu předtím, než jsem odešla s Mikem za zády.

 

Volným krokem jsme procházeli celou zahradou a snažili se vyhnout všem tančícím, kymácejícím, procházejícím a v některém případě i odcházejícím lidem. Nakonec jsme došli ve zdraví k mému otci, jenž byl k nám otočený zády a zřejmě byl velmi zaneprázdněn rozhovorem s nějakým mužem. Zastavila jsem se pár metrů před nimi a ze slušnosti jen stála, neposlouchala a čekala, co bude dál. Dobře, to bylo blbý a byla jsem na to včas upozorněna.

„Co tu stojíš, pojď,“ rozkázal mi můj bratříček a za ruku mě popostrkoval k nim.

„Charlie, vedu ti tvou dcerunku,“ oznámil mu Mike za zády a Charlie se otočil.

„Jo, aha…“ řekl, jako by mu právě došlo, o co že to jde. Přistoupil ke mně a vedl mě směrem ke svému společníkovi. Byl to mladý muž s blonďatou kšticí, možná bych ho přirovnala k jednomu z těch nádherných řeckých bohů… Ale o tom až později. Tvář mu zdobil přívětivý úsměv a jeho karamelové oči, které jsem dnes už jednou viděla, se mi zdály trochu divné. Mohou mít dva rozdílní lidé stejnou barvu očí, jež je tak ojedinělá a já ji ještě nikdy, až dnes, nespatřila?

„Bells, chtěl bych ti představit svého dlouholetého přítele, doktora Carlislea Cullena.“ Počkat… dlouholetého? To se jako znají od doktorova narození, nebo co? „Carlisle, moje dcera Bella Swanová,“ představil nás.

„Dobrý den, pane Cullene, těší mě,“ řekla jsem a natáhla k němu pravici.

„Mě také. Charlie mi o tobě často vypráví, podle něj jsi opravdu výjimečná,“ začal konverzaci.

„Jako každá dcera pro svého otce,“ pokývla jsem hlavou s dávkou ironie v hlase. „Jinak myslím, že v ničem jiném má výjimečnost není.“

„Občas lidé mohou být něčím výjimeční a nejsou to pouze slova příbuzných, to si pamatuj.“

„Snad to tak být může, ale řekla bych, že něco takového se mi vyhýbá velkým obloukem. Vy tu bydlíte, pane Cullene?“ zeptala jsem se, protože mě zajímalo, odkud se s Charliem znají.

„Ne, s rodinou bydlím v Kanadě, ale již dlouho přemýšlím, že bychom se mohli přestěhovat do Forks, dostal jsem skvělou nabídku v nemocnici a navíc je tu skvělé počasí,“ vysvětloval mi.

„No, pokud vám svědčí déšť, tak jistě ano,“ zasmála jsem se.


Doufám, že se vám kapitola líbila, musela jsem dlouho uvažovat nad všemi pro a proti, jestli mi to naruší povídku nebo ne, než jsem se rozhodla, že tady Edí bude.

Budu ráda za komentáře. ;)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 18. kapitola:

 1 2 3   Další »
29.10.2012 [23:23]

Agule99Tak jsem se během dvou dnů dostala až jsem. Tééda, valim oči! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Fakt píšeš úžasně, a od teď budu tvojí pravidelnou čtenářskou! Emoticon Emoticon Emoticon Doufám, že další kapča bude co nejdřív, i když chápu tvojí situaci s učením, taky jsem v osmičce, a je to stejný Emoticon Emoticon Emoticon Fakt sis tímto získala čtenáře, a neboj, teď už budu komentovat u každý kapči Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Fakt bomba! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. Rena16
01.10.2012 [13:53]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.09.2012 [18:09]

monokl009Naprosto úžasná kapitola, ale že to Edwardovi nebylo divné, jak se Bella zasekla, když uslyšela jeho jméno... Už se těším na další kapču..:D

25. martty555
30.09.2012 [17:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. ClaireStew
30.09.2012 [9:06]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.09.2012 [20:26]

11dalia11 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.09.2012 [18:03]

áááááá nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. 1ajjka1
29.09.2012 [14:46]

nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.09.2012 [13:08]

NessieCullenBlack Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.09.2012 [12:03]

Stefi72wau, nádhera, úžasný, už se těším na pokráčko, jen tak dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!