Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bloody love - 10. kapitola

07.06.2010 (19:30) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1372×

10. kapitola

Pohled Edwarda

Byl to už týden od toho, co jsem málem zabil Bellu. Nikdo se k tomu zbytečně nevracel a já se snažil nezabíjet nevinné. Alice byla spokojená, protože jsem ani jednou za tu dobu nepomyslel na vraždu Belly, ale bohužel se mi nepodařilo zjistit, proč tolik stála o její život. Měl jsem Alice rád jako sestru, ale někdy s ní bylo k nevydržení. Třeba když chtěla jet na nákupy, to bylo vždycky hrozné. Jediný Jasper to s ní vždycky nějak vydržel, protože musel.

Já jsem zvědavý, jak to s ní vydržím na té škole v přírodě. Určitě budu s Jasperem, ale nejspíš k nám někoho dají a to bude horší než otravující Alice. Ale Alice to bude mít horší, protože bude sama s nějakýma holkama, to jí nezávidím, ale dobře jí tak.

„Pojďte sem všichni, musíme si promluvit,“ zakřičel Carlisle, když přišel z práce a vytrhl mě z mého přemýšlení. Když jsme byli všichni v obýváku, začal mluvit.

„Zítra jede Alice, Jasper a Edward na tu školu v přírodě. Kdyby to šlo, omluvil bych vás, ale bylo by to moc podezřelé, že jste všichni tři doma, takže musíte jet. Snad nemusím připomínat, že nikdo nesmí zjistit nic o tom, co jsme. Z toho důvodu, buď budete lovit zvířata, což nejspíš nebudete chtít, takže lovte daleko,“ ukončil svůj proslov. Všichni jsme mu na to kývli a šli si po svém. Já jsem ani nepočítal s tím, že by nás omluvil, ale bylo by to dobré, škoda, že nemůže. Radši jsem si šel sbalit věci.

Pohled Belly

Když jsme si vybalily věci, šly jsme do společenské místnosti. A Jessica začala básnit o tom, koho tady sbalí.

„A víte, koho chci nejvíc? Samozřejmě, že Edwarda. Ten je ze všech úplně nejhezčí a je fakt boží,“ rozplývala se nad ním.

„Jess, přece nemůžeš chtít Edwarda. Vždyť se na něj podívej, je fakt divnej. Já bych se ho bála, navíc se nehne od ostatních Cullenů. Nezačínej si s ním, mám z toho špatný pocit,“ rozmlouvala jsem jí to.

„Ježiši, Bello, co blbneš. Vždyť je to úplně normální kluk, akorát je hezčí. Co by mi asi tak…,“ najednou se zarazila. Chtěla jsem se jí zeptat, co se děje, ale ona po chvíli začala mluvit sama.

„Ty ho chceš pro sebe, to jsem si mohla myslet. Sedíš vedle něj na biologii a on se ti začal líbit. Proboha, místo abys mi to řekla, tak děláš, že se bojíš o mě. Tohle jsem si o tobě nemyslela,“ zakončila jedovatě. Bylo mi jasné, že se urazila.

„Takhle to není, já ho přece nechci, vždyť je divnej. Chápeš? Nic pro mě,“ rozmlouvala jsem jí to, ale ona mi nevěřila. Byla na mě naštvaná, tak jsem radši nechala Angelu, ať jde mezi námi. Angela se bavila s oběma a naštěstí se nikdo neptal na její názor, protože vážně nevím, co by řekla a radši to ani nechci vědět.

Nechápala jsem, jak ho může chtít sbalit. Ne, že by nebyl hezký, to byl až moc, ale všechnu jeho krásu přebíjel ten strašlivý pocit strachu, který se mě zmocnil při každém pohledu na něj.

Cestou do společenské místnosti jsme šli kolem krásného křišťálového jezera. Hladina se leskla pod náporem slunečních paprsků, které vykoukly před chvílí z mraků. Ani jsem si neuvědomila, jak moc mi slunce chybí, snad tady bude svítit častěji. Druhý břeh jezera obklopovaly vysoké skály. Celé to vypadalo moc kouzelně, určitě tu udělám pár fotek.

Vešly jsme do budovy, před kterou byla terasa, která přímo vybízela k posazení. V budově byla chodba s třemi dveřmi. Na jedněch bylo napsáno jídelna, na druhých společenská místnost. Třetí byly otevřené a za nimi byly schody do dalšího patra. My jsme vešly do společenské místnosti. Byla tam televize a před ní v řadách rozestavěná pohodlně vypadající křesílka. Už v nich pár lidí sedělo a povídali si, někteří hráli karty. My jsme se také posadily. Angela seděla opět uprostřed a Jess na mě vrhala nenávistné pohledy. Prostě mi nevěřila, že ho nechci pro sebe, že jí jen varuji.

Postupně se do místnosti trousili lidé, až nakonec přišel i učitel. Stoupl si před televizi a zatleskal. Všichni v místnosti ztichli a on začal povídat. Říkal nám, kde co je. Tím jsem zjistila, že v patře jsou záchody. Už jsem se viděla, jak v noci ve tmě jdu až sem do budovy na záchod. Přeběhl mi mráz po zádech. Od té noci, co jsem byla napadena tím zabijákem, jsem tmu moc nemusela. Sice jsem si toho moc nepamatovala, ale stejně.

Učitel nám dál říkal, co budeme dělat zítra a nakonec vyvěsil na nástěnku, které jsem si před tím ani nevšimla, denní režim. Budeme chodit spát ve 22:00 a budíček bude v 8:30. Aspoň lepší než vstávání do školy. Podle učitelových slov jsme zítra po obědě měli jít na nějakou túru do hor. Na pochody po horách jsem nikdy moc nebyla, ale co se dá dělat. Dobrá zpráva byla, že jsme se každý den měli učit jenom tři hodiny a to zeměpis, přírodopis a dějepis.

„Užijte si celé ty tři týdny a hlavně nic nevyveďte. Uvidíme po večeři, která bude za půl hodiny. Teď už můžete jít,“ ukončil učitel svůj proslov. A odešel ven. V místnosti se opět rozběhl hovor, jak všichni probírali plán na zítřek.

Jess už to trochu přešlo, protože občas něco řekla i namířeného na mě. Domluvily jsme se, že ve společenské místnosti počkáme půl hodiny, než bude večeře. Zůstaly jsme sedět v křesílkách a povídaly si. Rozhlédla jsem se po místnosti a úplně vzadu jsem uviděla Edwarda a ostatní Cullenovi. Potichu si povídali a vypadalo to, že řeší něco, co neměl nikdo slyšet. Odtrhla jsem od nich pohled a podívala se zase na holky. Jess zírala jenom na Edwarda a nám nevěnovala žádnou pozornost. S Angelou jsme se tomu zasmály, ona na nás vrhla vražedný pohled a zrak opět obrátila k Edwardovi. Také jsem se tam podívala, a když Edward zvedl zrak k Jessice a viděl, jak na něj mrká řasami, jenom zvedl obočí a Jasper s Alice se začali smát. Nevím, jestli se smáli Jess, ale vypadalo to tak.

S holkama jsme si dál povídaly. Jess byla zaražená z Edwardovy reakce a my jsme jí uklidňovaly.

„Tak to neřeš, vždyť to přece nemusí nic znamenat. Určitě se mu taky líbíš, on to jenom neumí dát najevo. Bude to dobré,“ dávala jí naděje Angela. Já jí na to jenom přikyvovala.

„Víte co? Máte pravdu. Budu ho balit dál a on se nakonec chytí,“ rozplývala se nadšeně Jessica a básnila dál, jaké to bude skvělé, až budou spolu chodit.

„Všechny holky my ho budou závidět. Sice teď chodím s Mikem, ale to jenom abych nevyšla ze cviku. Budu s ním dál, ale až začnu chodit s Edwardem, rozejdu se s ním a Mike bude ještě žárlit.“ Díky tomu jsem zjistila, že Jess je ve skutečnosti docela potvora. Chudák Mike, měl jí opravdu rád.

Půl hodinka uběhla rychle a my jsme se už zvedaly k odchodu na večeři. Otočila jsem se a viděla jsem Cullenovi v šíleném záchvatu smíchu, Edwardovi také cukaly koutky, ale tvářil se naštvaně. Bylo to poprvé, co jsem je takhle viděla, uvolněně. Trochu se vzpamatovali, a pak vstali a vešli do jídelny. My jsme šly za nimi a Jess vybrala stůl tak, aby seděla naproti Edwardovi.

Shrnutí

Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bloody love - 10. kapitola: