Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Black angel - Bonus

Kris teda vapadá


Black angel - BonusBonus pro Akimamat.
Užijte si ještě chvilku s andílkem. A potěšil by mě i komentář. Pajam

 

Bonus

„Dále,“ zavolal jsem ke dveřím, na které vehementně klepala jedna z duší.

„Dobrý den, pane.“ Poklonil se ten muž. Myslím, že tu byl za znásilnění. „Mám vám prý vyřídit, že další člověk umřel a měl byste se tam dostavit.“ Jen co to dořekl už se zpakoval a odcházel. Nevím, co jim připadalo na mě tak strašného, že chtěli okamžitě odejít. Ještě, že jsem měl své andílky.

Vstal jsem tedy a vydal se do té hnusné bílé mlhy. Opravdu jsem nechápal, proč je prostě nehodí rovnou ke mně. Stejně je dnes hodných lidí jen málo. Přemístil jsem se do nezemě a čekal na svého bratra.

„To už zase nedorazil?“ zabručel jsem, když jsem uviděl jeho poskoka, jak se zde objevil. Bratrův život bych si opravdu nechal líbit. Na všechno má lidi a on se jen vyvaluje u sebe v nebi.

„Má mnoho práce, poslal tedy mě.“ Jo, mnoho práce. To bych chtěl tedy vidět.

Před námi se z mlhy stvořilo tělo a vkročila sem žen. V myšlenkách byla velmi zmatená a doufala, že není mrtvá. Měla dvě děti a nemohla je opustit. Tak to vypadalo, že dneska práci mít nebudu.

„Kdo jsi, dcero?“ zeptala se ta duše.

„Jsem Anna,“ špitla ta dívka. Nemohlo jí být více jak pětadvacet let, ale přesto už měla dvě malé děti.

„Anno,“ usmál se shovívavě. „Podej mi svou ruku,“ jemně jí nakázal. Nedůvěřivě ji natáhla a čekala, co se bude dít. Jemu se její život náhle promítl a já ho mohl s ním pozorovat. „Myslím, že ta patří k nám,“ usmál se. Na mě se vůbec neotočil, ale mě bylo jasné, že tahle věta mi patřila.

„Taky si myslím,“ souhlasil jsem. Možná bylo lepší, že tu bratr nebyl. Mohl jsem se s ním jen pohádat.

Hned na to si ji odvezl k nim a já se mohl pohodlně vrátit ke své práci. Nikdo by nevěřil, kolik je toho papírování, ale každý hříšník musí mít nějakou práci, která ho hodně zaměstná. Navíc se musí ještě rozlišovat, jakou mu přidělím. To je podle toho, za jaký hřích je u nás v pekle.

Právě jsem se rozhodoval nad masovým vrahem, který k nám přišel před rokem. Nejdříve bych ho podrobil stoletému mučení. Natahování na skřipci je moje. Ale co pak s ním? Ještě, než jsem se stačil rozhodnout vkročil ke mně zase poslíček se vzkazem dalšího mrtvýho.

Časté vyrušování už mi bylo zvykem. Navíc jsem ještě učil těch pár svých andílků ve škole. V součastnosti by se měli každým okamžikem vylíhnout dva malí, ale zatím si dávají na čas. Mám z nich takový zvláštní pocit, jako by byli pro mě něčím důležitým.

Později odpoledne jsem se teprve dostal k mému relaxu – mučení. Nejprve jsem vzal jednu ženu, u ní už si ani nepamatuji, za co se provinila, nejprve jsem ji dal do železné panny. Následně jsem ji vyndal a dvě hodiny sám natahoval na skřipci. Bylo to pro mě jako extáze vidět v jejím obličeji bolest a vzlyky. Nesměl jsem moc, abych ji nepoškodil, ale přesto jsem si mohl dovolit hodně. Slyšel jsem kosti, jak začali křupat, o svalech ani nemluvě...

Z mé zábavy mě vyrušil až zase jiný posel, který mi dával pravidelný úkol. Rozhodnout o duši.

Konečně jsem měl tu čest a uviděl svého bratra. Zase si kroutil ty své blonďaté kudrliny na prst a tvářil se znuděně.

„Bože,“ pozdravil jsem ho, ale vyznělo to jako nářek.

„Ďáble,“ oplatil mi.

Tentokrát se tu objevil nějaký muž. Bratr už byl zvyklý, že se první dotýká. Nikdy nepochopil proč, ale mohl jsem mu říct, že čtu myšlenky? Jenomže u něj mi to nešlo. Pokaždé, když se dotkl nějaké duše, tak jsem se snažil se mu dostat do hlavy, ale měl tam nějakou bariéru. Odfrkl jsem si tedy a duše se dotkl také.

Konečně případ pro mě. Už jsem si myslel, že se snad svět napravuje. Byl to obyčejný zlodějíček, takže dostane nějakou lepší práci, ale i tak jsem byl rád za každého.

Rozloučili jsme se a mohli jsme se vrátit. Přemístil jsem se rovnou před rozmisťovací bránu a nechal jim ho tam. Oni už si s nim poradí a mě pak příjde jen papír, kde budu mít všechno jak na dlani.

Vrátil jsem se tedy do kanceláře a doufal, že toho umírání už dneska bylo dost. Dokončil jsem naštěstí stanovený limity, než si pro mě někdo zase přišel.

Velmi mi pomáhaly duše, kteří se v lidském životě bavily pomlouváním a donášením. Díky ním jsem věděl o všech. Jakýkoliv pohyb, který nebyl dán, jsem věděl do deseti sekund a mohl dotyčného okamžitě potrestat.

Učil jsem zrovna mé andílky prvnímu pravidlu, tomu nejdůležitějšímu, jehož porušení bych krutě potrestal smrtí, když za mnou přilétl můj asistent a tvářil se nějak moc nadšeně.

„Už se klubou,“ zvolal a hned odešel.

Klubou, mé děti jdou na svět. Okamžitě jsem ze třídy vystartoval jako raketa a běžel jsem k nim. Opravdu se klubaly, zapraskala skořápka, a pak na mě vykoukly dva páry čokoládových očí.

„Vítám vás v pekle, Katy a Bello,“ usmál jsem se.

 


 

Shrnutí >>> Prolog



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Black angel - Bonus:

 1
5. Ja Som Ja
17.11.2013 [18:27]

Ďakujem za super putavu poviedku,bola senza. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 14.11.2012 [18:37]

Co říct? Snad jen tohle Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.03.2012 [20:17]

kajak34 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Kačka
04.09.2011 [13:22]

Taky krásný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Afrodita_Alice_Cullen
12.06.2011 [17:08]

úúúúúúúúúúúúúžasnýýýýýýýýýý tohle fakt ještě nikoho nenapadlo!!Je to super,fakt skvělí Emoticon Emoticon Emoticon úžasně si zachytila všechny postavy.Souhlasim s Jane,že by ten bonus měl být na začátku,ale zase by to taky vyznít jako,že postupě Ďábel vyměk,né?Určitě je to i tak úžasný HLAVNĚ TO NIKDY,NIJAK NEPŘEPISUJ!!!!!protože to by byla božs-blbá chyba Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!