Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bez volby 15. kapitola


Bez volby 15. kapitolaU Cullenů je to jak po vymření (co je vlastně pravda ;o), všem je mizerně od té doby co Bella odešla a Emmett dokonce ztratil i svou dobrou náladu. Co by si však počal bez Rosalie. Ta jediná si zachovala chladnou hlavu a podaří se jí trochu toho rozumu namlátit i do palic těch ostatních. (Konečně jsem nechala pořádně zazářit i chuděrku mnou opomíjenou Rose)

15. kapitola

Co ty by sis beze mně počal

 

 (pohled Emmetta)

 Naštvaně jsem se ohlídl na příjezdovou cestu, kterou jsem stačil udělat. Bohužel vedla od zadního vchodu domu přímo do lesa. Kopal jsem do všeho, dokud za mnou nevznikla holá cestička přímo napříč Esminou zahradou.

Bylo mi to jedno a jí taky. Všem nám to bylo jedno. Posledních pár dní to u nás vypadalo jako v krematoriu zvířátek. Nikdo se neusmál. Nepomáhali ani mé vtipy. No uznávám, že už stáli za starou bačkoru, ale ani Rosalie mi je ze slušnosti nezhodnotila ťafkou po hlavě.

Alice dokonce přestala každému chystat oblečení, čemuž jsem byl nesmírně vděčný, protože sama chodila jen v tmavé a tu já hrozně nerad. Neviděla Bellu ani v naší budoucnosti. Byla podle ní čistá jak zrcadlo a zatraceně na prd.

"Aááááá!" zařval jsem naštvaně znovu.

Umlčel mě až Esmin další vzlyk. Zmlkl jsem a nakopl raději zbytek pařezu. Při vzpomínce jaká byla s Bellou švanda a teď je tu bez ní hrozně, jsem se začínal bát jít do lesa. Ten by vzhledem k mému vzteku lehl na padrť.

Za zády se mi někdo tiše pohnul. Bleskově jsem se otočil s nadějí, ale ta hned opadla. Za mnou stála Rosalie.

"Rose," povzdechl jsem zklamaně.

"Já vím," položila mi ruku na paži. Přitáhl jsem si ji k sobě. Já sice trpěl, ale pořád jsem měl ji. Nedokázal jsem si ani představit, jak muselo být Edovi.

"Tys ji sice moc ráda neměla, ale mě tak hrozně chybí," zafňukal jsem skloněný do jejích vyčesaných vlasů, které mě však zalechtali na nose, jak zavrtěla hlavou.

"Není pravda, že bych ji neměla ráda, jen nevěřím lidem. Po tom co mi provedli, vím jak může být první dojem klamný. Bála jsem se. Všichni jste si ji oblíbily téměř okamžitě bez jakýchkoliv výhrad."

"Nikdy by mě nenapadlo, že... že by Bella mohla..." snažil jsem se ze sebe vysoukat, ale nešlo mi to vyslovit.

"Co by mohla?!" odtáhla se ode mě. "Být zlá, patřit k Volturiovým, být jako oni a přesto být stále člověk?! Tos chtěl říct?"

Bezmocně jsem otevřel pusu, ale sám jsem nevěděl, co jsem chtěl říct.

"Já si sakra nemyslím, že nám chtěla jakkoliv ublížit. Vy jste byli možná zaslepení, ale já mám celkem tvrdou palici a jen tak něco mě neoblbne."

Rosalie si ode mě odstoupila a zamračila se do mého zmateného obličeje.

"Celou tu dobu se chovala, jako by neměla moc času a chtěla pořádně využít ten co má. Byla pořád s námi. Nikdy nikomu z nás neublížila, ale spíše nás chránila a nejen nás. Všiml sis vůbec, že po tom nahánění po Seatlu se tam už žádný záhadný vraždy nestaly?!"

Zíral jsem na ni. To byla celá moje Rose. Krásná a vždy mi dokázala otevřít oči. Cítil jsem, že má pravdu. Na to jsem si už za ta léta taky zvykl a ona se moc často nemýlila. Strhnul jsem ji k sobě.

"Miluju tě."

"Já vím," usmála se na mě.

Jen jsem ji letmo políbil a rozběhl se k domu. Netrvalo to ani dvě vteřiny a rozrazil jsem dveře do Edwardova pokoje. S bouchnutím dopadly kousek ode mě.

Edward pomalu zvedl své zčernalé oči ke mně.

"Co chceš."

"Zpátky svou sestřičku a ty mi pro ni hezky zajedeš!" založil jsem si zpupně ruce na prsou.

"Emmette..." zaúpěl.

Prosebně se podíval za mě na Rosalii, která se opřela o rám dveří a na rtech se jí začal rýsovat mírný úsměv. Zavrtěla na něj hlavou.

Žádný takový! "Přestaň se chovat jako slaboch! Oni ti odtáhnou holku a ty se tu jen zhroutíš a nic neděláš!"

"Odešla sama!" zařval najednou Edward.

Za mými zády se začali hromadit i ostatní.

"A měla vůbec jinou volbu? Víš jistě, že CHTĚLA odejít?!"

Řval jsem na něj. Z té jeho zabedněný palice jsem byl už na nervy. Edward se konečně zarazil a nepřítomně na mě začal zírat. Z fleku by mohl sloužit jako pomůcka do fyziky. Jako Alva Edison, který právě vynalezl elektřinu a začal rozsvěcovat svou první žárovičku.

Edward vyskočil na nohy a zíral na nás všechny, jestli si taky myslíme, že by tu mohla být možnost, aby chtěla zůstat opravdu s námi.

V očích ostatních za mnou musel vidět, jak jim probleskla naděje. Vystřelil kolem nás z pokoje.

"Kam jdeš?!" zařval jsem na něj.

"Kam asi, pro Bellu!"

"Bez nás?!"

Edward se zarazil a podíval se na nás, jak už se hrneme taky. On si vážně myslel, že bychom ho nechali jet samotnýho. To tak, ještě by zas něco zvrtal a vrátil se bez ní. Talentu na to má poslední dobou víc než dost.

"Co ty by sis beze mně počal," zakroutil jsem hlavou.

Za což mi okamžitě přistál jemný loktík velmi nejemně mezi mými žebry.

"Bez nás počal."

Přitáhl jsem si Rosalii do náručí a políbil tu její chladnokrevnou hlavinku, která se nedala jen tak snadno ošidit.

Edward nás sjel všechny vděčným pohledem. Všichni jsme věděli, že tam kam pro ni jde, bude potřebovat veškerou pomoc. Jestli se pro ni někdo od Volturiů namáhal dojít až sem, tak ji jen tak lehce nepustí. Ale to my taky ne. Byla naše, patřila k nám.

Jen Carlisle rychle cestou k autu zavolal do nemocnice, že s rodinných důvodů musí odcestovat, jinak jsme se s ničím nezdržovali. Okamžitě jsme naskákali do aut a o chvíli později se tři auta řítila k Seatlu.

Edward jel jako obyčejně sám, ani nevím, který maniak by s ním teď chtěl být v autě. Vypadal čím dál zuřivěji. Nevěděl jsem, co se mu honí hlavou, ale určitě to nebyly nejpříjemnější myšlenky. Střídavě si nadával do pitomců a vyhrožovat Alecovi a té bandě rozkrájením na kousíčky, nudličkami počínaje špagetami konče.

 

<< Mrzí mě to   Shrnutí   Je to jen člověk >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez volby 15. kapitola:

 1
1. Anys109
10.03.2012 [0:51]

Ježiš Emoticon začíná přituhovat. EmoticonAle je to supér Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!