Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella s rozumem v koncích - 6. Nákupy s návštěvou z aljašky, Ancharage

kirsten0011


Bella s rozumem v koncích – 6. Nákupy s návštěvou z Aljašky, Ancharage

Bello, prosím  pomoz mi. Ona si nedá pokoj a to jsem jí odmítl důstojně, ať se mě aspoň nedotýká. Vyslal ke mně Edward myšlenku. Já jsem byla pořád v garáži, ale poslala jsem mu štít. Nevím jestli si ale budeš moc sednout, zkoušela jsem to na Emmettovi a on chudák stál a snažil se sednout, ale štít nepovolil a já se snažila, ale ono to opravdu nešlo. Smála jsem se a Edward hned vyslal myšlenku. Myslím, že jsi od té doby pokročila. Už sedím a ona má smůlu. Tvůj štít je opravdu spolehlivý. Přišla jsem do obýváku a rozcuchala Edwarda.

„Co?“hned se lekl a koukal, kdo ho rozcuchal.

No no. Ty jí asi opravdu velmi přitahuješ. Je to můj štít a on to ví, takže mě k tobě pustí. Myslela jsem si v myšlenkách.

Kde máš štít? Postřehl to celkem rychle. Podívala jsem se po řehtajícím Emmettovi a Roselie, která mu chtěla dát pohlavek. Ty jsi blázen. Oni opravdu nic nedělají. Jsou to naši přátelé. Ale v tom Rose narazila do štítu.

„Já ti věřím, ale chudáček Emme by dostal pohlavek a to jen kvůli tomu, že jsme ho rozesmáli.“řekla jsem nahlas s úšklebkem směrem k Rose.

„No počkej.“vstala, ale to už jsem měla svůj štít zpátky u sebe.

„Pozor.“řekla jsem jen a už koukala jak Rose brzdí.

Pomalu zvedla ruku a narazila na štít. Zatlačila do něj, ale ono nic.

„Isabello Krakelee, okamžitě mě přestaň s… ehm štvát.“naštvala mě a zároveň rozesmála, takže moje oči hořeli, ale ústa se skroutili do pobaveného úsměvu.

Řekla mi mým lidským jménem. Jak jsem měla zlost, tak se štít zvětšoval, až se opíral o Rose, ta pochopila že to přepískla  a otočila se na úprk. Začala jsem se uklidňovat. Můj štít, když se naštvu, tak zčervená, ale teď zase bělal až do průhledné barvy.

„Co to bylo?“vykoktala jedna z těch upírek.

Lekla jsem se a štít vyslala do vzduchu. Bello, klid to bude v pořádku, jenom to nikdy neviděli. Fakt. Věř mi a k tomu to vystoupení, to sis mohla odpustit. Poslal mi Edward a já ho hned zabíjela pohledem.

„Proč bych se měla přetvařovat? Já se takhle chovám pořád, Edwarde. No jo ty sis toho jetě nevšiml co? Omlouvám se, MUSÍM vychladnout. Pokud se tu zdržíte, tak se s vámi ráda uvidím, ale teď mě omluvte.“řekla jsem a v tu ránu byla pryč a za mnou putovali mé štíty, které mě dohnali a dvakrát objali (přilepili se na mě a bránili mě, teď mi Edward nemohl číst myšlenky a ani mi je poslat).

„Asi jsme přijeli v nevhod, že?“zeptal se ten cizí upír.

„No od té doby, co jsme se sem přistěhovali je Bella nějak zvláštní. Poslední dobou mi nepřipomíná tu starou mojí sestřičku, která se mi se vším svěřila, teď dělá přede mnou tajnosti.“řekla Rose, ale pak jsem je, už neslyšela, protože jsem se převlékla a vyskočila z okna.

Běžela jsem do lesa, kde jsem trénovala svůj štít. Pořád mi vrtalo hlavou, kam Esme každý den chodí. Rozhodla jsem jí vyrobit z mích štítů jeden a darovat jí ho. U Carlisla v knihovně byla o tom kniha. Návštěvu u nás doma jsem vypustila z hlavy a byla venku celou noc až do rána.

Když jsem přišla domů, všichni se mi vrhli kolem krku. Tedy Esme, Rose a Alice.

„Co se děje?“zeptala jsem se nevědomky.

„Alice tě chvíli neviděla ve svých vizích, ale už je to v pořádku. Viděla tě vracet se domů. Ona totiž nevidí vlky a my měli o tebe strach. Kde jsi byla celou noc?“vyjela po mě Esme.

„Omlouvám se, já nevěděla, že musím hlásit každý svůj krok…“tím jsem všechny zaskočila. „Promiň Esme. Potřebovala jsem přemýšlet.“došlo mi, co jsem teď řekla a jak to ublížilo Esme.

„To nic Bello, jsi jen podrážděná. To se časem zlepší, že?“podívala se mi do očí.

Přikývla jsem a objala jí. Podívala jsem se jí za záda. Seděla tam včerejší návštěva, Cullenovi a sestřička s bráškou.

Odkašlala jsem si: „Alice nechcete…“začala jsem, ale Alice už vyskočila a začala jančit.

„Jistě že Bello. Šup všechny dámy vztyk. Bella nám platí oblečení.“smála se Alice a každou upírku zvedla.

Emmett dostal záchvat smíchu.

„Co je?“zeptala se ta jedna z pro mě cizích upírek.

„To je poprvé, co Bella navrhla nákupy.“smál se dál Emmett.

Nenápadně jsem Emmetta shodila ze židle mým štítem. Všichni se mu začali smát, ale on začal vrčet a vrhl se ke mně, poznal to. Naštěstí jsem měla na sobě druhý štít a on narazil.

„Proč jsi předtím Roselie upozornila a teď Emmetta ne?“zeptala se zase jedna z té návštěvy.

„Kdybys nás znala o trochu dřív a viděla jak ty dva se chovají normálně, tak se zhrozíš a teď se ani neptáš.“smála se Esme.

„Jo a Emme pak kuje pikle snad týden na Bellu, ale skoro nikdy mu to nevyjde. Vlastně nikdy.“zasmála se Rose a políbila Emmetta.

„Ale teď mám řadu pomocníků, který jsem neměl, ty mi pomůžou. Esme s Rose mi nechtěli pomáhat.“pohrozil mi Emmett.

„Válku přijímám.“řekla jsem a svůj štít jsem poslala hlídat pokoj.

Ale co to najednou mi problesklo hlavou, jak mi Emmett bere auto. Edward se po mě podíval s úžasem a zároveň zaskočen.

„Tak jo, až se vrátíte, tak tu budeš mít menší překvapení.“sdělil mi Emmett a já přikývla.

„Alice, pojedeš semnou mým sporťákem? Rose bude řídit mé druhé auto a Esme s návštěvou pojedou s ní. Když platím celý výlet.“řekla jsem a usmála se.

Edward se konečně probral ze šoku. Ty máš vize? Ty jsi trénovala štít a odrazila jsi Alici? Vyděšeně mi sděloval, to co jsem z něj už vycítila. Nenápadně jsem mu přikývla a zakryla si oči. Můj jeden štít, který byl stále u židle zmodral a blížil se ke mně.

„Jedeme.“řekla jsem a vyrazila do garáže. Zamnou se rozeběhla Alice a za ní šel zbytek holek.

Na nákupech jsme strávili celý zbytek dne, dokud nezavřeli. Alice musela obejít všechny krámy, ale nikomu to nevadilo, ani mě i když  jsem platila. Poznala jsem Tanyinu rodinu, ale bez Elezara. Tanya, Kate a Irina. Dalo se to s nima vydržet a ani jsem se moc neotrávila, byla sranda. Hlavně, když si Alice v každém obchodě vybrala někoho jiného jako model.

Večer byli plné auta tašek a museli jsme Alici držet, aby nejela do dalšího nákupního centra. Cesta domů mým rychlím autíčkem a mou rychlou jízdou trvala dvě hodiny. Ani jsme si nevšimli, že jsme se tak vzdálili. Alice byla šťastná a to stálo za to. I Rose nevypadala zklamaně a to ani návštěva.

Seděla jsem s Alicí ve svým sporťáčku a jela po dálnici rychle směr domů, do nového domu. Najednou semnou něco cuklo a já poznala, že s mým štítem doma je zle.

„Co je?“zeptala se vystrašená Alice, protože nic neviděla.

„Někdo mi ničí u nás doma štít.“

 

Předchozí kapitolka:Bella s rozumem v koncích 5. Co se děje s Esme?

Další kapitolka:Bella s rozumem v koncich - 7. Mistr



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bella s rozumem v koncích - 6. Nákupy s návštěvou z aljašky, Ancharage:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!