Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bella s rozumem v koncích 4. Lov

Jacob!


Takže tady je čtvrtý díl, jak jsem slíbila, ale je v něm malá chybička. Byla jsem u babičky s notebookem, ale neměla jsem tam internet a napsala to podle sebe. Teď nemám moc času to předělávat, tak mě prosím omluvte a slibuji, že pátý díl bude perfektní. Prosím nezapomeňte na komentíky. =D

Bella s rozumem v koncích – 4. Lov

 

Pohled Belly:

 

Edward se nenechal ukecat od mé rodiny a raději poslechl Alici.

„Jdeme?“zeptal se Edward vedle mě.

Byl opravdu rychlí. Ale já také a v tu ránu jsem pelášila směr les. Neotálel a vydal se za mnou. Vycítila jsem v zádech jeho obdivný pohled. Zpomalila jsem a počkala, až mě doběhne. Sledoval mé kopačky NIKE.

„Líp se v nich běhá, už nemám moc síly.“řekla jsem mu a přidala do běhu.

Nenechal se nechat pozadu a běžel vedle mě.

(Děj podle 3. kapitoly!!!)

„Co? Jaké dary?“zeptal se ohromeně a zároveň se začal mračit.

Pokusila jsem se vycítit jeho pravý reakce. Ona má více darů? Já jsem fakt blbec. Vždyť oni nic nevím a málem jsem se s ní miloval.

„Proč myslíš, že jsem přestala a řekla ti to?“proklouzlo mi, abych něco mohla zachránit, ale hned jsem to ho litovala. Prozradila jsem mu své tajemství. Ani Esme o tom neví a já se prořeknu před cizím upírem, dá se to tak říct, že? Otočila jsem se po Edwardovi, který mě sledoval. Celou dobu mi četl myšlenky, cítila jsem to, díky daru. Nebo spíše rozšířenému daru štítu. Já nejsem jen obyčejný štít! Podívala jsem se mu do očí. Byli ztuhlé.

„Chtěla jsem ti to říct, abys věděl s kým máš tu čest, ale koukám, že to byla chyba.“řekla jsem sklesle a vstala od něj pryč.

„Ne.“promluvil konečně.

Zaměřila jsem se na jeho myšlenky. Ona je ten unikát, o kterém mluvil Aro. Ne to není možné. Já jí nehodlám ztratit v gardě v Itálii. To mi stačilo. Snažila jsem se přivolat své dva štíty. V jednom byla puma pro Edwarda a v druhém los pro mně. Edward s obdivem sledoval štíty se zvířaty a vrtal se mi v hlavě. Vycítila jsem to, už zase. Začal vrčet. Podívala jsem se po něm.

„Nelez mi do hlavy. Já si nepamatuji, že bych řekl, že mám rád pumy.“odsekl dotčeně a naštvaně.

„Tak mimochodem, nevím kdo komu leze do mozku a to že ty máš rád pumy ví každý upír, který zná Culeny. Chytni si ji nebo ti zdrhne.“zasyčela jsem na něj.

Vsála jsem na sebe nazpátek své štíty a skočila po losovy. Edwardovi samozřejmě ta puma utekla, nemohl číst mé myšlenky a byl stále hladový. Sála jsem krev losa a sledovala ho, jak se blíží. Hodila jsem po něm nedosátého lososa. Chytl ho.

„Dík.“zabrumlal a vyskočil na strom, kde se krmil.

Odešla jsem z té louky. Chtěla jsem Edwarda škádlit, ale došlo mi, že je dost snad na měsíc. Nasála jsem vzduch. Cítila jsem Edwarda, losí krev a pumu. Vydala jsem se po stopě a použila svou malou nevyvinutou schopnost myšlenkového stopaře, použil ji na mě jeden z řad Ara, ale nenašel mě.

 

Pohled Edwarda:

Bella má i jiné dary. Ne, má jeden dar s větvemi. Co to znamená? Je ojedinělá. Je jednou z těch unikátů, kdyby to zjistil Aro, tak má Bella po svobodě. To nedopustím. Byla na mě naštvaná a i přesto mi darovala pumu, kterou jsem nechytl svojí vinou. Ale ona mi dala napít z medvěda a losa i když to ona také potřebuje. Jsem opravdu blbec. Musím si jí usmířit, kde je? Musím jí najít. Nasál jsem vzduch. Ucítil jsem Bellu, ta překrásná vůně. Dále jsem cítil zbytek losa pod mým nosem a ucítil jsem i tu pumu. Vystopuju jí a donesu jí Belle. Vydal jsem se po stopě té pumy.

Uviděl jsem tu pumu, jak kolem sebe skáče a do něčeho naráží. Přišel jsem pozdě. Tak si jí vezmi. Ozvala se Belly myšlenka u mě v hlavě. Ona mi jí vyslala a přitom není v mém dosahu. Zakousl jsem se do pumy, protože dát Belle něco co si ulovila je jako vrácení daru a to je nemravné. Vychutnával jsem si jí.

Vrátil jsem se na tu louku. Bella seděla uprostřed a na něco se soustředila. Najednou zamňoukala jako puma. „Další dar?“zeptal jsem se jí. „Ne, pššš…“zašeptala medovým hlasem a znovu zamňoukala.

Posadil jsem se naproti ní do trávy a cítil její energický štít kolem mě. Začali okolo nás cvrlikat ptáci. Přišli i jiní malincí savci. Dlouho jsem neměl u sebe zvíře, které by se mě nebálo. Ptačí orchestr bylo pro moje uši pohlazení na duši. A teď ti ukážu jaké jsme zrůdy. Vyslala ke mně další myšlenku. Energie jejího štítu byla ta tam a zvířata taky.

„Už náš pach jim dává alarm.“řekla poklesle a zvedla se.

„Aro ať si najde jiný… unikát. Pár jich už získal, ale mě nedostane a jestli mě prozradíš komukoliv, tak si mě nepřej. Ještě pořád o mně nic nevíš.“zasyčela jsem na něj.

Chápal jsem jí i mě chtěl Aro do své gardy, ale já nechtěl, už kvůli Carlislovi.

„A ty si myslíš, že mě na Esme nezáleží?“vyjela po mně.

„Hej klid.“snažil jsem se jí uklidnit.

„Posloucháš moje myšlenky, ale to není větev štítu.“došlo mi.

„Je pokud tvůj dar odrazím.“řekla a hned toho litovala, tohle nechtěla nikomu říct, bylo to její tajemství.

„Je pokud štít brání i proti myšlenkám, kdybych se nechala vytrénovat, tak jsem ten nejlepší upír na světě. To mi bylo řečeno, ale já NECHCI. Každém by na mně koukal a Volttury(to jméno řekla s odporem) by mě chtěli do jejich italské gardy. Oni ale neuznávají zvířecí krev a já nedokážu pít lidskou krev, ale dohnali by mě k tomu mou žízní. Dneska kdybychom vás nepotkali, tak bych byla prozrazená a hlavně bych zaútočila na veřejnosti. Nechci dělat Esme potíže. Děkuji, že jsi mě držel.“podívala se mi jejíma smutnýma a vděčnýma očima do mých očích.

Měla je krásně zlatavé. Neunesl jsem to a přiskočil k ní. Začal jsem jí líbat. Po chvíli ani ne po pěti sekundách mi začala oplácet polibky. Prohrábla mi vlasy a já si na ní lehnul. Konečně někdo, kdo mi nic nevyčítá a chápe mě. Myslela si. Konečně ta pravá. Myslel jsem si já a po její reakci usoudil, že mi čte myšlenky, protože si sedla a zalapala po vzduchu, ač to nepotřebovala.

„Člověk.“vypustila z pusy.

Její tělo se začalo chvět.

„Použij štít.“řekl jsem rychle, ale nevěděl co to bude mít za následky.

Přece jenom na tom světě nebyla tak dlouho jako já. Nemohla se soustředit, hodně jsem jí rozhodil. Poslechla mě a přitáhla si oba štíty. Tím mě odhodila a já se zastavil až o strom. Přiběhla ke mně s vystrašenou tváří. Vstal jsem a nasál vzduch. Ten člověk se blížil k nám. Natáhl jsem ruku k Belle. Její štíty se roztáhli kolem nás. Omlouvám se. Poslala ke mně myšlenkou a já se usmál.

„Za co se omlouváš? Byla to správná reakce. Koukám tvůj štít je sám o sobě dost silný, nemusím mít o tebe moc velký strach.“došlo mi to až když jsem to dořekl.

Právě jsem jí vyznal svou lásku. Když jsem se jí podíval do očí, byli zlatavé a upřeně mě zkoumali. Usmál jsem se na ní a nadechl se.

„Ten člověk je už moc blízko.“vydechl jsem jí do tváře.

„Tak jdeme.“řekla a sklopila hlavu.

Litoval jsem toho. Měl jsem toho člověka zabít. Chytl jsem jí za ruku a ona mi propletla prsty svými. Rozběhli jsme se.

„Co ti je?“zeptal jsem se jí, když jsme byli v dostatečné vzdálenosti.

Byla celá nějaká zaskočená. Tvářila se všelijak a oči jí hořely vzteky. Pustila mou ruku.

„Ty něčeho lituješ?“zeptala se mě a byla připravená k rychlému odchodu.

„Ne. Měl bych?“zeptal jsem se, protože jsem nechápal co si myslí, její mysl byla barevná jako duha.

Byl to snad její štít, když se rozčílí? Co to je? Její štíty lítali nad námi jako dva balónky. Změnili se v míče.

„Ty lituješ, že mám takovou sestru? Vždyť Rose je v pořádku. Je zábavná a ukecaná. Zažila si jako člověk hodně zklamání a to se na ní až tak moc nepodepsalo!“začala na mě řvát.

Nevěděl jsem co říct, vždyť já jsem na to teď nemyslel. Co to má za dary.

„Žádný dary, ale dar. Jo Rose není důvěřivá, tak se nemůžeš divit, že se s tebou hned nebavila a nadávala ti myšlenkami.“rozčilovala se dál.

„Pššš… nemůžeš brát můj první dojem vážně. On se časem změní.“začal jsem klidně.

Bella zavrčela a skočila ze skály. Její štíty zůstali u mě. Vrazili do mě a vydali se za Bellou. Skočil jsem za ní, ale ona mě zmátla stopu. Proběhla to tu za tu chvíli dokolečka a já nevěděl, která je ta pravá. Vydal jsem se k domu.

Narazil jsem na její stopu, ale neběžel po ní, nýbrž o dvacet metrů dál. Bella si po cestě ještě vysála srnku a pak běžela přímo domů. Vyskočila do jednoho okna a já pokračoval ke dveřím.

„Kde je Bella?“zhrozila se Esme.

„Edward jí naštval. Bella je už dávno v pokoji.“řekla Alice smutně.

„Tak to si schytáš Edwarde!“zařvala Rose a vyběhla schody nahoru.

„Tak a je to. Teď sis nenaštval jen Bellu, ale i Rose. Ty dvě jsou jak siamský dvojčata.“řekl Emmett klidně.

Skácel jsem se na gauč. Podíval jsem se po čtyřech párech očí, které na mě upřeně hleděli. Co se stalo Edwarde? Ptala se mě v myšlenkách Esme.

„Nevím to přesně.“řekl jsem sklesla.

„No měli bychom vyrazit domů. Carlisle se za chvíli vrátí z práce, tak aby si nemyslel, že jste nás roztrhali.“řekla Alice a já se zvedl k odchodu.

Předchozí kapitolka:Bella s rozumem v koncích 3.Edward

Další kapitolka:Bella s rozumem v koncích 5. Co se děje s Esme?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bella s rozumem v koncích 4. Lov:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!