Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - Profil uživatele Kaisa

Kaisa

KaisaPráva: ověřený přispěvatel

Reálné jméno: Kaisa

Věk: 18

O mně: Něco pěkného jednou napíši, slibuji. :)

Kontakt:

E-mail: ff-kaisa (zavináč) centrum.cz

Facebook: https://www.facebook.com/abkaisa

Web: kaisa-fireflie.blogspot.cz

Statistiky:

Moje články: 24

Moje komentáře

Titulek článku Text
04.07.2015 (19:43)FanFiction na pokračováníMůj bratr = Můj nepřítel?! - 18. kapitola Nejprve moc děkuji za tvůj návrat na tuto stránku, nemohla jsem uvěřit svým očím, že doopravdy vidím názvy těch povídek v tom vedlejším boxu, jak se vesele culí na mou maličkost a připomínají mi důvod, proč jsem tehdy s psaním vůbec začala. (A to, že to mělo hodně společného s Alecem a Bellou, vynechávám. :D)
Také se předem omlouvám tobě (a trochu i svému svědomí) za to, že nedám komentář ke každé kapitole, kterou jsem si musela osvěžit. Obávám se totiž, že bys mě třeba poté nařkla z nějaké psychické poruchy, stalkingu a tak. :D Jenže těžko si pomoci, když tohle jsou povídky, které úplně zbožňuji, miluji a těším se z nich jako malé dítě. A ten slib, že okomentuji vše, co si kdy přečtu... Uvidíme, tudíž upozorňuji nebohou maličkost spisovatele na to, že je docela možné, že se ti tam v té administraci namnožím... Nelekej se, prosím! :D
Chudák Bella s Emmettem, i když ten jejich incident... To asi není úplně nejzdravější nápad, ačkoli citům neporučíš. :D Edward je Edward a nikdy nikdo jiný nebude. Jsem ráda, že se Bella hned nedala, protože jindy mu padá ke kolenům, skučí, prosí nebo se zamiluje na druhý pohled (ačkoli to je spíše specialita zahraničního fanfiction s Bellou a Alecem, popřípadě Jasperem, ale já to vlastně vůbec nečtu, že ano... :D).
Zajímalo by mě, co Alice kuje za pikle a co ty dva spolu vymyslí ohledně dalšího postupu. Těším se, až se to začne trochu komplikovat (trochu více, takhle jsem to chtěla říct). :)
Skvěle napsané, jak jinak. Jsem hrozně moc ráda, že se tu objevila další kapitola a doufám, že jednou až sem zase zabrousím, tak opět nějaký takový poklad najdu a s ním i chuť se trochu podívat tomuto fandomu na zoubek. Jeden nikdy neví. A jsem moc ráda, že se opět vracím k autorům jako ty - těm, které jsem obdivovala od prvního momentu zde za to, co píší, za jejich nápady a hlavně za vynechání Edwarda (alespoň trochu) z Bellina repertoáru. :)
Tudíž moc děkuji a těším se u další kapitoly, kterou stoprocentně okomentuji a přečtu.
S úctou,
Kaisa.
26.06.2014 (20:12)FanFiction jednodílnéTanec labutí - 3. část Ono je nás více, jsme dvě. A Happy End je podmínkou soutěže stejně jako počet dílů, mimo jiné... Druhé díly bývají špatné a u Kaisy ty třetí tragické. :) Je pravda, že ten první je asi nejlepší, ale jak řekla básnička - je nám to úplně jasné. :)
19.06.2014 (7:02)FanFiction jednodílnéTanec labutí - 2. část Děkujeme moc, Empress. :-) To vždy potěší.
27.11.2013 (14:38)FanFiction na pokračováníSpútané Volterrou - 22. kapitola Někdo kdysi říkal, že dobří holubi se vracejí... Nepřijdu si jako pochybný opeřenec parkový, který okusují všechny zbytky, co spousta lidí po zemi rozházela a dobrá také nejsem, tak co je pak příčinou mého návratu? A jeho důsledkem?
Netřeba diskutovat nad nesmrtelností chrousta, většinou se podobné dohady stejně k žádnému dokonalému závěru nedostanou, protože všichni na věc nahlížíme jinak a třeba psychopat by teoreticky mohl tvrdit, jak hodné zvířátko jsem. Nejsem a lhát nebudu.
Hodný člověk by přece dopisoval postupně všechny komentáře, ne se o to jen snažil. Hodný člověk by přeci... Já nevím, už se na to nepamatuji, každopádně skládám Tvé maličkosti hlubokou a uctivou omluvu za to, že zde komentáře prostě nebyly, jenže čas je zlý, čas je svině a je ho strašně málo. Snad dokážeš pochopit utrápenou duši čtenáře, který chudák nestíhá, ale přeci chce... A já chci.
Musím říct, že si se neuvěřitelným způsobem vypsala, ze začátku jsem některé tvé povídky brala poměrně na lehkou váhu a četla jen kvůli tématice - teď bych byla pablb, neandrtálec a nevím, co všechno ještě k tomu. Líbí se mi tvůj styl psaní, kvůli němu bych třeba chtěla i znovu začít, ale bohužel, stále jsou tu věci, které já na jmenování autorem postrádám. Nejsou to nějaká hloupá práva, ta máme každý, ale spíše vůle začít a dokončit, jdou spolu ruku v ruce, ale u mé maličkosti je každá představa jen mlhavá. A nemám čtenáře, což víceméně bolí.
Kdosi chytrý někdy řekl, že by si autor měl psát pro sebe, že je to nejlepší, ale na druhou stranu... Dokáže jedna zbloudilá duše nahradit tisíce lidí, kteří vás vážně milují, potřebují a diskutují s vámi o něčem, co milujete? Nedokáže, nikdy nedokázala a myslím si, že to psaní pro sebe vede jen do pekel spisovatelských - pak chcete ejhle vydat knihu a nabere se tam spousta lidí, kteří se vašimi fanoušky nazvou, ale co dál? Nějaký podnět? Napsat autorovi?
Mám smůlu na lidi. Jinak si to neumím vysvětlit, ale totiž pochop mne, někdo narazí na pár pochybných existencí, co ho v nejbližší chvíli za někoho vymění - z pochybného důvodu změní svůj názor, protože někdo. A pak jsou lidé, které bych třeba byla schopna i obdivovat, cenit si komunikace s nimi, ale oni mají vlastní vesmír s vlastními hvězdami. A co tam dělá nějaká ledová planeta? Vlivem vědomí se drží, ale co více? Proč já musím komunikovat povětšinou s lidmi, se kterými nechci, kteří mě nelákají? A někdo má to štěstí podiskutovat s autory, jako jsi ty?
Nenazvu tě spisovatelem, ten výraz nemám ráda, stal se jakousi komerční fraškou všech pochybných ženštin, co se rozhodly vydat knihu po vzoru autorky Pottera a Twilight. Používá se na lidi, kteří se psaním živí, jenže to není ono, napsat knihu, vydat a získat peníze postrádá hloubku humanitních oborů. Já píšu, protože musím. Jinak to nejde, jinak to neumím a jinak bych si to snad nikdy nepřála... Dovolím si citovat muže, kterého opravdu spisovatelem nazvu:
don't be like so many writers,
don't be like so many thousands of people who call themselves writers,
don't be dull and boring and pretentious,
don't be consumed with self- love.
Já myslím, že kdyby ses ty pokusila vydat knihu, koupím ji. Ne, já si to nemyslím, já to totiž dokonce vím, takže až nějaká bude, ozvi se. Status spisovatele se změní, dám ti ho, přiřadím jako jedné z mála. Bude to můj osobní pohled, moje osobní věc, ale bude to. A to je hlavní.
K příběhu se vyjadřovat nechci, neshledávám hloubku celého děje v jakémsi střídání partnerů a nekonečném bludném kruhu chtíče a lásky, kde se nedá odpouštět, kde se nedá vystoupit, protože já to chápu. Chápu a doufám, že co čtu mezi řádky se vyvrbí, protože ono to tam je, hloubka, pointa, poutavost... Tajemství. A já mám strach, snad oprávněně se bojím, že to nějak dopadne. Smutné, ne?
Nejsem dobrý čtenář, nejsem dobrý autor, ale snažím se. Mohu při všech svých neexistujících božstvech přísahat, že já se opravdu budu snažit psát komentáře, protože ty si to zasloužíš. A já to vím. Ale kolikrát jsem si slibovala, že budu psát? Mohla bych milionkrát, ale stejně ztratím víru, kterou nemám. Já nechci prázdná slova, prázdné smajlíky, já potřebuji reakci, kterou ale evidentně nejsem schopna vyvolat svým psaním. Nenazvu to ale neveselou skutečností, protože na to, aby někdo mohl být autor, musí být vyvolený, vybraný. A já nevím, jestli jsem či nejsem, jistoty nemám, ztrácejí se, ale jedno vím jistě. Ty vybraná jsi, píšeš tak, že to upoutá i tu sadistickou dušičku a ona si vylije pochroumané srdíčko. A já jsem ráda, že jsem někoho takového našla. Protože komerce nejmenovaná není pro mě, já to nemám ráda, nelíbí se mi to proto, že je to oblíbené, je to plošné, ale co víc? Není to moje gusto, není to můj styl, není to něco, co bych chtěla číst. Ale tohle ano, doopravdy, přísahám.
Silná slova slabého člověka, řekl by někdo chytrý.
Ale kdo ví, kdo z nás tuší.
Protože já svou sílu získávám z práce jiných - tvé především. Ale udržet si ji? Je to jako chytat severní vítr mezi prsty, bolestná agónie a pak ticho a prázdno. Smutné.
A na závěr pokračuji v citování Ch. Bukowského:
when it is truly time,
and if you have been chosen,
it will do it by
itself and it will keep on doing it
until you die or it dies in you.
there is no other way.
and there never was.
A proč on? Protože ten chlap byl génius. A protože ty jsi génius. A protože já jsem loutka, jen ubohá loutka citů, písmenek a slov. A za to ti děkuji.
Kaisa
30.04.2013 (16:07)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 21. kapitola Ty jo, možná tady budu první, to je asi poprvé a když se to tak vezme, tak možná i naposledy... heh, tolik o mé ochotě, ale to je jedno, já nikoho nezajímám, tady jde o ten projekt, co si vytvořila a já si ho vesele přečetla... Ach jo, prostě stále je to na mě takové krátké, ale to není kvůli tobě, určitě to má spoustu slov, ale já bych to chtěla celé, hrozně se bojím, co se stane a nestane... Fíha, bude to ještě hodně zlé, nebo ne?
K tvému komentáři, než básník zapomene hlavu a patu, děkuji mnohokrát, že si se na mě nenaštvala, ani nevíš, jak by mě to mrzelo. Když jsem si zpětně četla ten komentář, tak jsem měla pocit, že se asi ukamenuji, sakra, ale to je jedno, prostě moc upřímnosti najednou, já většinou postrádám takt v těhle věcech, tak se omlouvám za případnou útočnou formulaci, dneska budu zase hodné monstrum, slibuji. Těším se a zároveň se bojím, co se stane, ale tak... Dneska toho nechám a budu hrozně hodné dítě.
Alec, zlobivý to chlapec, tohle udělat Bellince, když se jí podaří odtáhnout štít, ale hezky to schytal, pěkně jen co je pravda. Ani mi to nepřijde přehnané, když si představím sebe jako upíra ve Volteře a někdo mi tam tohle dělal, tak těch utrhnutých končetin bude asi dvakrát tolik, ale ona i ta představa mě jako upíra je dost zavádějící, to by byl svět rád, že je rád, při nejlepším. Ach, byla bych hrozná mrcha, horší jak všechny mrchy světa dohromady a k tomu nesmrtelná, no nepitvejme se v tom, posuneme se dál.
Cullenovi, chudinky malinké, teda po pravdě mi jich není vůbec líto, jsem ráda, že Bella má ráda Volterru, že zatím nemá žádné patologické objímání se všemi, protože já bych nikdy nespojovala Alici a Jane, že Bella vlastně miluje obě dvě a obě dvě jsou nejlepší kamarádky, nějak mi to prostě nejde dohromady, když se to tak vezme, tak každá je úplně a naprosto jiná a Jane prostě lepší. A Alec nejlepší, však mi víme svoje, že ano. :)
Ples, Edward... Sakra, to se mi nezdá, nevím, já toho chlapa po pravdě moc nemusím, znám daleko hezčí a nějak bych si vybrala jinak, kdybych byla ona, a on si ji může nárokovat, sakra, roztrhat, spálit! No ne, to raději ne, ale i tak, prostě je to poněkud divné, pro mou maličkost a jsem hrozně ráda, že to nehodláš měnit, to by bylo tak smutné, jako... Jako... nevím, nevím, co lidem přijde smutné, u mě to jsou jiné věci jak u nadpoloviční většiny, ale i tak, asi to chápeš, nebo alespoň já.
Pokračování, no ty šaty jsou nádherné a okouzlující, o tom žádná, mám sice poněkud jiný vkus, ale to na tom faktu vůbec nic nemění, já mám ráda hodně a honosně zdobené róby, jak ženy z dávných dob, což ostatně já bych někdy ocenila, mě by se to líbilo...
Pomalu se chýlíme ke konci, ale není to zase tak dlouhé, jak obvykle, co? To je ale hrozně špatný fakt, měla bych to natáhnout, ale pak si přijdu blbě a nevím, jak pomalu a bezbolestně ukončit svoje myšlenkové pochody, mám jich tolik a přesto všechny napsat nejde, ono by se to mísilo a dohromady vytvořilo velmi velmi ošklivou hmotu toho, co se zrodilo v mém malém mozečku, který ale na formulaci vět ještě postačuje. Zatím, nevím, co příště.
Líbilo se mi to, moc se mi to líbilo, není to sladké jak cecek a při tom je to dost citlivé, nějak to brnká na neexistující struny v mé maličkosti, teda... To je jedno. Nevím, jestli tenhle komentář někdo předčil, to by mě mrzelo, ale je to jedno, já mám dobrý pocit, že tu je, byl a bude. Snad příště u tvých dvou povídek, však ty víš jakých, ocením obě dvě a nejraději co nejdříve! :)
Dneska dokonce i smajlíky, překonávám se...
No nic, jak jsem říkala výše,
pac a pusu,
Kaisa.
26.04.2013 (20:33)FanFiction na pokračováníSpútané Volterrou - 1. kapitola Nádherné, úžasné, krásné... No co mám říci, prostě jsem ráda, že je to tu tak brzo, moc ráda, velmi ráda... Ach jo. Ten milostný vztah Aleca s Bellou... Ach jo, mrzí mě to, to musím říci, ale na druhou stranu tě chápu, asi si napíšu vlastní podobnou verzi, jen pro sebe, protože já jsem poněkud zvláštní, když se to tak vezme, ale já si to plně vykompenzuji u Krvavé trofeje, i když tam je pravda, že Edward bude střídat Aleca a Alec Edwarda... Bella je správně a dokonale hysterická, protože... umřelo jí všechno, je to husté. Jednou jsem měla podobný nápad, že Isabella zemřela a měla poslední přání a potom... Asi to napíšu, asi opravdu to napíšu, protože poslední dobou inklinuji k těmhle povídkám, ale poté k jiným ehm extrémům... Ach jo.
Slintám a nevím, co mám psát, protože je mnohem jednodušší psát komentáře k tvé druhé povídce, ani nevím proč, asi ta slova padají sama od sebe a tady nějak musím myslet a lidi jako já velmi neradi myslí, pokud to samozřejmě není nezbytně nutné, což tady je. Tvoje povídky se mi zamlouvají kromě jedné věci - délky kapitol. Přijdou mi tak krátké, neskutečně krátké, sama mám občas problém skončit s tím, co píšu a proto... neuspokojí mě to, mě neuspokojí ani 200 stránek prvotřídní knihy, ale nevím proč, prostě... Ach jo, hrozně mě to štve, takové krátké, ale ono asi nebude, co já vím...
Já se snažila jeden čas kapitoly zkracovat a přidávat pravidelně... Heh, to nepůjde. Já píšu dlouhé kapitoly na svoje poměry a ještě mi to trvá hrozně dlouho, jsem na odstřel. Tohle, kdyby si udělala ty, tak já si tě najdu! Najdu si tě, protože já ty povídky žeru, jako spousta lidí HP. Ale to je jedno, prostě...
Příště jsem jako na koni, ale teď jdu psát, psát a psát... Ale číst to nedám nikomu, jsem moc malá na takové věci (ale kuš, to vykládejte větříčku... ach, má schizofrenní osobnost)... No prostě budu hledat další kapitoly ty víš čeho, no a měj se fanfárově.
Kaisa
24.04.2013 (19:24)FanFiction na pokračováníSpútané Volterrou - Prológ Sakra holka, já jsem asi věštec nebo v tom stylu, jako fakt, jako opravdu, protože... Přesně tuhle jsem chtěla, naprosto, protože ty jsi konečně nějak... Udělal to reálné, podle mě prostě Cullenovi neměli šanci proti Volturiům a Alec a Jane... ach, miluju je, neskutečně moc ty dva žeru. Jsou dokonalí, úžasní a prostě si to zaslouží. A... já potřebuji další kapitolu, jako opravdu, jako fakt. Co nejdříve, nejlépe hned, protože tohle komentovat budu...
Nevím, jak to plánuješ s láskou, ale mé srdíčko bude vždy plesat jenom pro jednoho a ty to víš, musíš to vědět, protože nikdo jiný pro mě nikdy nebyl tak perfektní, tak dokonalý, ale jaká je pravděpodobnost, že to tak skončí? První kapitola a já přemýšlím nad koncem, jsem na ostřelení, ale po pravdě mám už dneska za sebou 2000 slov, což zní docela pateticky, ale na moji maličkost je to každopádně dost a před sebou asi první kapitolu Krvavé trofeje, protože tohle mě nějak... Nakoplo, no nevím, uvidíme, uvidíme. Každopádně nemám jako dlouho co okecávat, bylo toho na moje poměry málo, ale je to první kapitola, samozřejmě, chápu to.
Ach, Alec, zase bych šla básnit, ale jsem hodné dítě, tak toho nechám, já budu doufat, třeba někde v duši... tohle je wau, vážně, opravdu, nevím nějak co mám psát, slovní zásoba se mi omezila na citoslovce chuť dokončit rozdělanou práci vzrostla diametrální řadou, ale já nemohu a já to vím, já bych se měla držet toho, co chci. Hudbu jsem si nepustila, hraje mi do toho moje Nigtwish, moje milovaná kapela s těmi pár písničkami, které jsem si stáhla a byla ochotna vložit do příslušné složky...
Takže u příští kapitoly mne rozhodně čekej, ty víš, jakých povídek a já se budu těšit, třeba příště. :)
Kaisa

Dnes kratší, ale dlouhý by nestál za nic. ;)
24.04.2013 (15:07)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 20. kapitola Hm... ehm. No. Velice obsáhlá slovní zásoba, co? Mohlo to ale každopádně být horší, nebo i lepší, což vlastně teoreticky skoro vždy. Odpovídám o něco později, sama se teď věnuji psaní jak nejvíce to jde a ačkoliv to nejsou zrovna povídky, které prezentuji tady, tak mi na nich záleží, alespoň a částečně. Já... Ehm... Začneme dějově, pak bych to rozebrala z toho druhého úhlu pohledu, který se bude ještě muset nějak přeformulovat a dotvarovat.
Dějově... ano, je to fajn, neděje se nic extra moc nebezpečného, ale děje se něco, není to jen poetické tlachání, které je sice občas ulevující a dodělává dojem, ale jinak nejsem opravdu jeho veliká fanynka, což ostatně skoro ničeho, když se to tak vezme. Teď to vezmeme z té druhé strany...
I když občas působím stylem, že cit je mi cizí, tak tady ho občas trochu postrádám, zase jsou povídky, kde se to s ním přehání, ale tady mi prostě upíři přijdou trochu upíří jen tím, že sají krev. Bella je Alecova láska, do smrti jí bude milovat a když si vezmeme, jak těžce nese jakási puberťačka rozchod, tak jak to ponese on? Celou svou věčnost to tak ponese, tak... Přijde mi na to trochu chladný vůči Belle, obecně to s city nepřehání, ale miluje ji navěky, tak sakra, když jí někdo trhá hlavu, tak by ho to asi za srdce mělo vzít, nebo... Tohle neber jako hádání, spíše jako bezmoc trošičku nad danou situací.
To samé Victoria, to chápu, naprosto, ale že ji nechá utéct... Snad není s prominutím tak nízko inteligentní, aby nechal utéct někoho, kdo se určitě vrátí, touha po pomstě nepřestává nikdy, nikdy neuhasla, tak co tak najednou, že by měla? Hlídal by ji, nechal by ji hlídat, protože unesení dvou nejsilnějších Volterrských holek je potupa pro Volturiovi, co to znamená pro Rumuny? Že tohle mohou udělat kdykoliv i oni a shodit tak monarchii. A Victoria bude do konce existence nenávidět Bellu a on jí nechá jít? Sakra, to mi tam nesedí, prostě ta síla emocí je hrozně... lidská.
Další věc, co mu přijde patrně trochu zvláštní byla ta láska Aleca k Jane a k Belle, konečně tam nějaká je i tím prvním směrem, ale chová se spíše, jak kdyby byla další jeho milenka a ne sestra, prostě trochu zvláštní stav, vztah... Nevím jak to vyjádřit, ale kolik bratrů si myslí, že jejich sestra je jedna z nejkrásnějších holek? A kolik to ještě přizná své lásce? To je... divné.
A pak Bella co lže svému příteli, upír, to je zrada jako... prase, když se to tak vezme, oni se milují, do konce života se milovat budou a ona mu neřekne pravdu? To si jde hrát na hrdinku já sama proti světu, nebo jak?
To je jedno, tohle jsou jen mé poznámky, pochytila jsem je za ta léta povídek, sice jich nebylo moc úplně přečtených, ale tohle mi tady prostě nesedí, ten cit je vážně slabější než můj a já jsem docela chladný člověk jako... Docela hodně chladný člověk. Také mě fascinovalo, proč Viktorie nezabila Bellu hned, je to jako v těch filmech, jako kdyby padouch vyčkával na příchod hrdiny, ale to je blbost, taková Bella bez hlavy... bylo by to dost luxusní.
Z povídek, co chceš psát, nevím, co bych četla, já mám ráda pár Alec a Bella, takže něco na ten způsob no, ale jak jsem řekla, je mi to jedno, podívám se asi na všechny a pak se uvidí, u které jsem schopna vydržet a to že jich moc po pravdě není, nepočítám-li samozřejmě svoje, ty se mi moc líbí...
Takže tohle k dnešku, trochu jiný komentář, ale pokusím se polepšit, akorát jsem na to prostě potřebovala upozornit a asi také i na to, že častokrát použiji jedno to samé slovo snad milionkrát. Jinak se mi to líbilo, samozřejmě.
Tak zase příště, snad delší a pozitivnější,
Kaisa. :)
07.04.2013 (13:19)SoutěžeSme za koniec happy endom - Projekt BlackStar: Také jsem si toho všimla a nějak plánovala něco podobného, pokud se k tomu dokopu, ale jak jsem řekla - vypadá to dost dobře na to, abych to zkusila... I přes mou hroznou lenost.
07.04.2013 (12:19)SoutěžeSme za koniec happy endom - Projekt Hm... celkem se mi to líbí, jenom to omezení na týden... Ehm, to v mém případě každopádně nepůjde, pokud je to jednorázovka, tak svým tempem bych to měla tak... za měsíc minimálně no, jsem to ale hrozně líný člověk, každopádně to vypadá zajímavě, tak se na zkusím podívat... Uvidíme.
01.04.2013 (18:03)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopanúť Nov - 15. kapitola Ehm... komentář mě nezabije, to asi vážně ne, ale tahle kapitola jo, když... hm... ehm. :D Fíha, to je snad poprvé, co bych mohla připomínat moje spolužáky a jejich vyjadřování... ehm... tak začneme poetickými žvásty, ano? Potom teprv nějak konstruktivně vyjádřím to, co jsem asi chtěla říci, nebo snad ani nechtěla.... Ach jo, dneska to se mnou bude zlé a když řeknu dneska, tak myslím tenhle komentář vůbec nic jiného. :DD
Moc smajlíků, stop, začneme pěkně od začátku, jako civilizovaní lidé. Kapitolka... okouzlující, zajisté pohled Aleca měl co do sebe, to vůbec nepopírám, ale nějak přestávám přicházet na chuť tomu neustálému pošťuchování, protože... když já nevím proč, tolik se neperou ani moje 13 let staré sestry, když uznají, že je potřeba to udělat jako, neustále by se někdo mlátil, ale já nechci, aby se mlátily, nějaký klid by to chtělo, alespoň na chviličku, moment, sekundu... Fajn, asi jenom bezbožné přání, já také neumím udržet svoje postavy v klidu, hlavně dva Finy, když spolu diskutují, to je pak vážně na zabití...
Víš, kdysi mi někdo říkal, že se snaží komentovat co nejvíce povídek a já jsem to stanovisko nechápala. Do dnes ho nechápu, protože když vidím povídku, co mne zaujme, ten komentář se napíše sám, souvisle se tvoří a já a mé prsty jsme jen nějakými prostředníky pro to vytvořit ho, kdyby... kdybych měla tvořit komentář na něco, co mne nenadchlo, půjde to těžko, budu moc myslet a všechny fráze budou připomínat knihy, všechny, co mi tou dobou prolétnou hlavou... Líbí se mi tvůj styl hudby, mám ráda tyhle písničky a Simple Plan k tomu, trochu se to vylučuje, ale dobrá, prostě se mi to hrozně líbí. Tady ten komentář také není o tom, že by nešel psát, ale o přebytku emocí, co nevím, jak mám vyjádřit...
Hrozně oceňuji majetnickou povahu chlapů, jako chápu, že by to lezlo na nervy ženě, ale mě jako čtenáři se to líbí a přijde takové hrozně sladké, prostě jí dokáže, že ji miluje. Zrovna sladké řeči nemusím, ten živočišný chtíč je daleko zajímavější, podstatnější a pro mě poutavější, takže já jsem naprosto spokojená, možná bych občas ocenila nějakou ukázku toho, jak Alec Bells hrozně miluje, nebo ona, že se o něj bojí... To sem sice nepatří, až někam... potom, ale i tak, napíšu to sem, abych to mohla za nějakých deset minut, co vyvenčím psa, napsat znova.
Jsem spokojený čtenář, moc spokojený čtenář, co se nesmírně těší na podobné chvíle ve své povídce, sice budou... no možná trochu jiné, ale tak obecně podobná chvíle no. Snad chápeš, možná jsem se zase dost špatně vyjádřila.
Jedu dál v krasojízdě, měj se třeba famfárově a za chvilky naslyšenou...
Kaisa

(A tyhle fráze sebrala kde? O.o)
01.04.2013 (17:41)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 19. kapitola Baf! Mělo by následovat lek a poté řečení, jak moc mě mrzí, že jsem nepsala komentáře... Ano mrzí, ale skutečně jsem neměla čas, běhám od školy k povídkám, abych s nimi alespoň trochu pohla a když už si najdu chvilku, tak se věnuji hraní her, RPG nebo tak něco. Já přestala číst povídky, kromě té tvojí. Hlídala jsem je, četla jsem je a z některých byla nadšenější než z jiných, ale to je jedno. Teď jsem tady a to je pro tento moment podstatné.
Hm... myslela jsem, že Demetriho za jeho poznámku přizabiji, je to tak přízemní a dětinské tohle tvrdit, jak kdyby za to všechno mohla jen a pouze Bella, sakra chlape, takhle na to koukají děti ve školce, ale on ne se opravit, on na tom trval... Co pak Alec? Jako když zabijí Bellu a vesele vrátí Jane, tak to bude v pořádku, nebo jako co? Je to prostě na nic, tohle mě nesmírně vytočilo, ani nevíš jak, protože... mám za sebou docela zlou hru, kapitolu Eraxonta a pár těžkých rozhodnutí okolo Krvavé trofeje a tohle mě dorazilo, naprosto.
Victorii... Já ji mám ráda, její příběh má narozdíl od spousty jiných nějakou hloubku, pointu, ta chudinka se musela vyrovnat s tolika událostmi a neměla nic zadarmo, ale... Je trochu slepá, mírně, nepatrně... Všichni mi tam přijdou trošičku slepí, ale já jsem s tím spokojená, jsou to upíři, však je jasné, že si zachovají v rámci pudu sebezáchovy svou maličkost a ne kamaráda, že ano... A nebo také ne, každopádně, co já na to mohu říci.
Asi bych měla zastrčit ocásek ďáblíčka, usekat si rohy a přidat jednu obrovskou omluvu na závěr. Nepsala jsem komentáře, jen četla - jak patetické, jak... neuctivé, proto by se chtěla moc omluvit. Vážně jsem měla období, kdy by si můj komentář vážně číst nechtěla, opravdu ne, proto se hrozně moc omlouvám, pokusím se dohnat, co jsem zmeškala nejen kvůli tobě, aby ti to udělalo alespoň malinkou radost, ale hlavně tak nějak kvůli sobě, budu muset, pokud si chci udržet nějaký standart. Vážně, normálně povídku čtu stylem první kapitola, něco uprostřed a nakonec poslední, ale tuhle ne, tohle jsem si vychutnala od začátku a ono takhle... Hrozně mě to mrzí, zkusím se polepšit, možná... Určitě, musím to prostě zvládnout.
Tvůj styl psaní mi vyhovuje, čte se mi to dobře a nic mě nebije do očí, možná jen ten pocit, že jsou kapitoly tak krátké... Ale mě nikdy nenaplníš, mě bys musela poslat celou povídku v jedné kapitole, abych byla spokojená...
Takže s omluvou se vracím, nějak patologicky do sedla a doufám, že mě uvidíš i u další kapitoly, což mi připomíná, že bych si měla ujasnit, co chci napsat a kde jsem skončila, snad toho nebude tolik, jinak si těch pár lidí, co čte Eraxonta, bude muset ještě další tři měsíce počkat... Ale ne, to bych jim neudělala...
No měj se krásně, snad... snad to nějak pochopíš, ale i tak já budu mít pocit, že jsem udělala něco pěkného, alespoň částečně.
Kaisa
29.03.2013 (0:10)Drabble povídkyTo mi nemůžeš udělat! Já kritizuji ráda, ale co člověk mojí povahy, mých koníčků a zájmů jiného může dělat, že ano. Tak jsem to tam našla, protože... Chtěla jsem vyvrátit názor, že je to nesmysl, ale... ano, samozřejmě udělám to, co jsem celou dobu chtěla, ale nejprve bych měla začít nějak konstruktivně, což vzhledem k faktu, kolik je hodin, asi tak jednoduše nepůjde...
Drabble, no co s nimi, nejsou můj šálek kávy, většinou neobsáhnou to, co autor chtěl říci, u začátečníků, je v nich moc hluboká myšlenka na sto slov nebo tak. Sice je pár povedených, nepopírám, ale stejně je nemám ráda. Tohle... byl ten případ trochu neustálenosti toho, co si ve sto slovech chtěla oznámit.
Nejsem objektivní kritik, to upozorňuji, ale pokusím se tak nějak působit, alespoň namátkou...
Myšlenka vyloženě špatná nebyla, to určitě ne, jenom její následné provedení se nerovnalo těm nejlepším standartům, ale nikdo by ti neměl nic vyčítat, ne vždy máme náladu na něco tak dokonalého, ne vždy se dílo vyvede. Určitě bych vyzdvihla tu... pointu, ano, ta se mi dost líbila, vůbec nevypadala špatně, že by si to mohl uvědomit, když se vezme v potaz fakt, že jeho city jsou mnohonásobně silnější a cítí tu bolest, masochista asi nebude... Jako občas se stane, že sice ačkoliv u upírů dáme nekonečnou lásku, tak pomíjíme to, že i ty ostatní emoce jsou silné, nebo i naopak. Neumíme si to představit a tady je docela možná ta vidina toho, že by se rozhodl ustoupit. (No dobře, živí se zvířátky a dělá to pro její dobro, není sebestředný... ale kušujte, takový neexistuje člověk, natožpak upír.)
Na druhou stranu je to trochu dialog, buď bych to natáhla na těch 300 slov a pořádně opsala emoce, nebo omezila přímou řeč, nehledej v tom moc velikou radu nebo tak, ale já bych to tak prostě udělala. Pokusíš se opsat tu bolest a následné štěstí, to uvědomění a hned by to bylo o cancourek zase lepší, to mi věř. Přímá řeč má sice své kouzlo, ale já si jí vážím spíše u drabble, která mají působit vtipným dojmem, nikoliv vyloženě romantickým a citlivým, tam mi přebytek slov dělá spíše neplechu.
Neboj se opsat všechno různými kombinacemi, míšením vjemů, prostě city a emoce. Můžeš se kolikrát inspirovat v jiných povídkách či jakékoliv literatuře, věřím, že tam si načteš ty kouzelné pocity a třeba tě něco nadchne a příští drabble bude zase o kousínek lepší.
Takže za mě to bylo trochu unáhlené, jen pokus nastřádat myšlenku do slov, to ani nemusíš. Nepíšeš špatně, jen to trochu rozveď, budu ti určitě vděčná a hlavně...
Neber tohle jako buzeraci, ono je sice pěkné říci, jak je to odporné a tak (což není), ale potom co jako? Co to autorovi dá? Nic, já jen konstatovala, že to není dokonalé a má to své mouchy, řekla jsem, jak bych to udělala já a tím to hasne. Za svým názorem si stát budu, bohužel, bohudík. Snad ti to alespoň něco dalo a i kdyby ne, tak já mám pocit, že si tu o půlnoci nesedím zbytečně.
Papa a šáteček,
Kaisa.

Heh... bez smajlíků.
23.02.2013 (11:02)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 14. kapitola Tak jsem tu! Omlouvám se za zpoždění, ale lenost je šílená nemoc a já jsem asi v posledním stádiu před rozkladem, můj mozek už reaguje jen na písničky a tvoří nesrozumitelné věty, co nejsem schopna převést spolu s nápady do nějaké přijatelné formy... Ale měla jsem sen a prostě mě hlodalo svědomí, tak jsem se vrhla do elegantního psaní, abych ti tu zase nechala stopu toho, jak jsem ráda za další kapitolku, plus do toho mi to zase připomíná krvavé stopy... No to je jedno, vrhnu se opět na detailní rozbor a poté nakonec nějaké to okecání, abych ukonejšila svou maličkost délkou komentáře a plně ti tak vynahradila mé plané sliby, co se příště pokusím dodržet...
Původně měl komentář začínat slovy: slint, slint, ale poté jsem si podobnou ukázku mé pubertální maličkosti raději nechala pro sebe a spolkla slintající maličkost s velkým sebezapřením, protože zrovna Cameron Bright přispíval na svůj facebook a ty fotky... No nic, raději se vrhnu na kapitolku než bych začala řešit stárnutí a jeho neskonale sexy vzhled, k čemuž samozřejmě dodávám i sex appeal Aleca, i když to jsou dvě rozdílné osobnosti... jen mají oba dva dokonalý vzhled, samozřejmě.
Bella a Alec, Alec a Bella... skloňovala bych, jásala bych, ale začátek mne trochu zarazil, jejich hrátky se mi zdají poněkud vážnější poslední dobou, snad to nebude mít dopad na tu Ameriku... Ne vlastně se bojím pokaždé, co se stane ale alespoň mohu vesele tvrdit, že jsem to věděla. Nevěděla, ale těší mě to, že mám psychickou průpravu na podobné výlevy, kterým určitě neujdeš... Takže z kapitolky jsem i přes můj nenadšený styl psaní velice nadšená, miluji tuhle povídku celým svým černým srdcem a doufám ve veselý konec, doufám v další kapitolku... Ano, asi nikdy nepřestanu. :)
Snad se příště nestane nic tak hrozného a ještě chvilku budu mít oddych od vyhrocených situací, ačkoliv musím na jednu stranu uznat, že vyhrocené situace mám ráda, jenom o nich nedokážu psát, pak by na mě padla depka a další komentář by si viděla za pekelně dlouhou dobu, nejlépe ve chvíli, kdyby povídka došla ke konci a já si ochotně přečetla poslední kapitolku, abych věděla, jak to s tím nakonec bude. Jsem to ale podvodník, že ano, ale prostě je to tak, i přes dost nehezkých povahových rysů nesnesu pohled na neštěstí cizích postav, týrat se mohou jen ty moje...
Jsem ráda, že tě mé komentáře alespoň trochu těší, měla bych se za ně omluvit, jsou dlouhé, většinou zaměřené na mě, tudíž dost arogantní a celé trochu postavené na mě a mém vnímání světa bez špetky toho, abych vychvalovala tvé umění psát do nebe. Nebudu to dělat, nikdy jsem to nedělala, já obdivuji tiše a... Mám své názory za které se nestydím, ale ve směsici celého komentáře by působily rušivě, až příliš... Neeticky, řekla bych. To mi ještě připomíná, proč vlastně nejsem a nikdy nebude objektivní kritik... Nezajímá mě styl psaní, není-li to vyloženě nějaká obludnost či kudrlinky, mě zajímá pointa a vyústění děje, gramatika je mi také ukradená pokud tam nejsou vyloženě šílené překlepy a překliky, takže... tak.
Děkuji znovu za zmínění zkomoleniny mé přezdívky dole, jsem ráda, že jsi ráda... Tyhle komentáře co píšu jsou vlastně jen a pouze myšlenky, nic více a nic méně, je to můj dojem a pocit a proto je píšu ráda, protože ty dojmy a pocity se píší lépe jak strojené předvádění chůze proti davu. Sice ten dnešní stál za nic, ale kapitola mne nadchla, jsem ráda, že tu byla a já si ji mohla nadšeně ve škole přečíst bez toho, aniž by mě někdo či něco rušilo. Také jsem ráda, že si se ozvala, známe své sklerotiky, mezi které každopádně patřím...
Na závěr snad stačí dodat, že se na další moc těším a snad mé myšlenkové pochody budou stát trochu za to, ne jak dneska, trochu nemastné a dost neslané, prostě nic to určitě nikomu neřeklo, což mou maličkost hrozně mrzí, ale asi dnes nic kloudného dohromady nedám, chystám se rozepsat Krvavou trofej a pověnovat se trochu těmhle scénám, proto romantické věci jsou pro mě dnes trochu pasé. A stejně tak vylévání citů, krev je v tomhle ohledu praktičtější... Ale to je jedno, snad tu bude kapitolka co nejdříve, já zase vložím jeden nadšený komentář a všichni budeme spokojeni, protože... Stojí za to pokračovat.
Kaisa, ta co měla obrovské štěstí, že nevyšla zatím další kapitola.

P.S.: Vážně se omlouvám, komentář je chaotický a neřekl nic... Prostě je.
14.02.2013 (14:02)Shrnutí povídekPoviedky od VictoriaJamesLaurent Ahoj,
určitě nemáš za co děkovat. :) Já je píšu ráda, baví mě to a ostatně tu povídku, co jsem četla jako druhou jsem už zavrhla kvůli ději, takže... Zůstanu věrný čtenář. Všimla jsem si, že další kapitola vyšla, ale nějak jsem neměla poslední dobou čas, takže jsem ji ve škole přelouskala očima, prohlédla si jí, přečetla a chystám se na komentář, až budu na počítači, což teď momentálně jsem, tak snad brzy... Možná večer. :)
Ohledně Krvavé trofeje jsem poněkud rozpačitá kvůli omezení, co evidentně bude mít většina těch kapitol a následně ohledně vztahů, je to samozřejmě promyšlené, ale nejsem si jistá, jak to bude s koncem, jestli Alec, Edward... No uvidíme. Každopádně nejsi jediná kdo se ptá a jak jsem říkala... Krvavá trofej si na světlo světa měla počkat, dokud nenapíšu Eraxonta, který ale vypadá, že se mi pořádně protáhne už jen kvůli neochotě čtenářů a vlastně i kvůli tomu, že motiv byl moc jednoduše pojat, z počátku... Ale možná by mohla být tak do měsíce, jak jsem říkala... Eraxonta zatím asi vynechám a vrátím se k němu, na Krvavou trofej se momentálně těším určitě více. :)
Děkuji za krásnou kapitolku tvé povídky a snad někdy příště. ;)

Kaisa
06.02.2013 (15:33)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 13. kapitola Sešel se den se dnem a Kaisa je znovu tu, nikterak překvapující fakt a ostatně ani nic příjemného, jak si většina naší populace myslí. Ono když už někde něco napíšu, tak bud je to příšerně nicneříkající nebo je to podáno stylem, že by se jeden bál pokračovat dále, což u mne asi není nic překvapujícího, vezmeme-li v potaz povahu a podobné nesrovnalosti… Tak, to bych začala tímto poněkud nepoeticky poetickým úvodem, který tě stejně nezaujme a mně se píše tak špatně, protože vypadávají jak slova, tak písmenka a mozek je ještě zblblý z vyvřelin, chemických reakcí a jiných velice inteligentně podaných věcí, co jsem měla za své samostudium zpracovat. Nepovedlo se, tak snad bude komentář o něco přínosnější…
Chudák novorozená Bella a to hned z několika důvodu, samozřejmě, že první, který uvedu já, poblázněnec největšího kalibru je, že se nemůže dotýkat Aleca, mám za to, že podobné mučení by spolehlivě odrovnalo i mě, mezi námi děvčaty dost podivné, ale dobrá. Je sice krásné, že si hrají na to, že se neznají, nebo co, ale aby se jim to chudáků nevymstilo, ono se přiznat k lásce a pak o tu svojí přijít, aniž byste se mohli té dokonalosti dotknout, svěřit, plodit děti v neplodné děloze… Ne, vážně začínám mít trochu strach z toho, co se stane a bude, ale k tomu až někde níže, pokud se tam vůbec dopracuješ.  (Nebo také já, že ano…) Druhý problém je asi krev a vláčení z hradu Voltérského… Nemám tušení, jak moc je tohle vhodná pomsta a jak je Bellinka stará, to každopádně ne, ale tak nějak pár rozcupovaných hrdel nevinných lidí, zredukování počtu otravných obtloustlých Američanů v Itálii a možná pak dají s dětinskými hádkami pokoj, ne? No dobře, snad to nebude tak špatné, inu vyloženě se těším na to, co bude, určitě legrace. Doufám. Zatím…
Amerika. Ne, já se opravdu začínám bát a mám z ní neblahý pocit, ostatně to vždycky, když nastává nějaký zvrat a něco, co by ostatním mohlo přijít jako banální (Přišel, viděl, zvítězil.), tak mě přijde poněkud… Otevřené, nevím, vždy je prostor udělat něco takového, že se mi z toho zježí všechny mé peroxidové vlásky a co potom? Co budu dělat? Vždy tyhle komentáře mě jakž takž drží na úrovni společensky přijatelného člověka, nekynu tu jak neplodné těsto a také něco dělám… Jako, všeho všudy čtu dvě povídky, komentuji tuto a jestli se se něco stane, tak já vážně nevím, to se mi nelíbí a asi líbit nebude, inu připravím se na nejhorší a budu doufat, že mi to vážně neuděláš, že těm zlatíčkům neublížíš (ale jo, Jane klidně někam odtáhni, i Demetriho s Felixem, ale ty dvě chudinky… to snad ne!).
Ha, dostávám se tím k charakteru postav, který mě… poněkud… fascinuje. Vždy jsem viděla srovnání Jane a Alice, ale tady je ten podstatný, skoro až propastný rozdíl, za který jsem neskonale vděčná, jsou pomstychtiví a prostě to jsou upíři, ne kusy bláta, co se roztečou jako zmrzlina při prvním americkém dojáku, ne tenhle typ povídek s až „přílišně lidskými upíry“ nemám ráda, není to přirozené… (Já taky neběhám po čtyřech, že ano.) Jane je prostě malá mrška a Felix s Demetrim jsou poněkud… Zvláštní, ale jsem s nimi spokojená, takový dva šílenci, takže beru zpět tu závorku, já je tam potřebuju všechny! Jsou taková moje rodinka z amerických seriálů, ale nikdo tam neumírá. Zatím…
Sakra, koukám na to moc pesimisticky, ale je snad dobré mě pochopit, že já nechci ehm… přijít prostě o to potěšení, takže doufám ve šťastný konec, nebo alespoň pořádný zvrat a nějakou dohru. Bude to fajn, určitě, já tomu budu pevně věřit a ono mi asi nic jiného nezbyde… A ne, že by mi to vadilo. Dostávám se tím asi zase ke konci, což mě mrzí, napsala bych ti všechno, co chci, že obdivuji tvoji výdrž při psaní, čtení tohoto komentáře a že jsi vlastně dotáhla to, co já nikdy předtím… Ano, Alec a Bella jsou pro mě chystanou dvojicí, ale na poslední chvíli většinou z popudu čtenářů změním děj na Edwarda, možná tomu tak bude jinak, ale tam jsou zase skutečnosti povídky poněkud převrácené, zvrácené a bude to celkově povídka jen o hektolitrech krve, orgánech a podobně… No těšte se.
Na závěr znovu má veliká poklona a doufání, což dělám podezřele moc často, že tu bude další kapitolka a já s ní jako na koni, s tím počítej a neboj se ozvat, nemohla bych něco takového nechat si uplavat, co na to říci, že ano. Jmenovala bych to povídky měsíce a ty to víš, jenže já mám vůči podobným věcem averzi, je to princip, na kterém funguje mé myšlen a morální cítění, které s přibývajícími cynickými citáty a tvrzeními mizí… Ale tady zůstane vždy, bohužel. Pokládám za nutné ti tu ten komentář nechat, protože tady prostě musí být! Já ho tam potřebuji, chci vědět, že víš, že to čtu a také mít ten pocit, že jsem zase udělala něco dobrého a k psaní jako takovému se vyjadřovat nebudu, však proč, tam není důvod. Píšeš po svém, nemohu tě opravovat, stejně tam ty chyby nejsou… A sama také vím, jak neochota čtenářů dokáže autora rozesmutnit, asi proto jsem ještě se svými povídkami nepohla, ale to není výtka k tobě, spíš k mé maličkosti a nechápavosti, budu si muset zvyknout na to, že čtenáři prostě neocení nic jiného, než E+B… Což u mě samozřejmě nehrozí. 
S pozdravem, nefalšovaným úsměvem a vším tím okolo,
Kaisa, to nepříjemné, bezcitné, nelidské, cynické a odporné mostřátko.
01.02.2013 (9:47)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 12. kapitola A jsem zase tu, co se dalo čekat, že ano... Už musím být trochu otravná, když se to tak vezme, je to dlouhé, nesrozumitelné a píšu to já... Ano, měla bych toho urychleně nechat, ale když ono to nejde, i když chci číst (třetí díl Písně ohně a ledu je u maminky!) a nebo něco psát (a že toho je rozdělaného), tak ne... Já prostě budu dělat blbosti a reagovat na články, ale tak co, určitě mi to ještě nějakou chvíli vydrží. Kapitolka je tu brzy a já jsem za to ráda, jelikož neumím čekat, jenom pro svoje povídky mám spoustu času. O:) Hihi...
Nejprve se vyjádřím k ději, no... Začínám mít pocit, že se chystá něco velikého, jelikož zatím je to dětské plácání typu: Já ti něco udělám, ty uděláš něco mě. A nelíbí se mi ta Amerika, ani za mák, protože si nejsem stále jistá, že se tam nestane něco, co bych vážně nechtěla a co naprosto všechno změní, což bych... Ano, docela mám ráda ten klídek, ona nejistota je u mě docela nežádaná, když to tak vezmu... Ale budu ti věřit, ostatně určitě se mám ještě na co těšit. Zatím se Volterra odlehčila, tak snad Bella pozná, že to není zase jenom taková legrace a hlavně snad nikdo z nich neudělá nic Alecovi, jinak za sebe... Neručím! On je prostě zlatíčko, krásný, dokonalý a za ty jejich všetečné hádky vážně nemůže. Snad skončí, jen bych nerada, aby v tom konci byl smutek, jestli mne chápeš... No, závěrem, bojím se. A dost, možná i oprávněně a možná... ne.
Opět děkuji za zmínění mého jména dole, prostě mě to potěší, pokaždé a potom mám o čem psát, nechci-li se věnovat posttraumatické stresové poruše a holce na vozíku, kde mám přesáhlou svou obvyklou délku a ještě jsem se nedostala k pointě, což mne deptá. A štve, inu člověk si u mě musí zvyknout, že prostě nikdy ničím neřeknu všechno, musím se rozepsat do pochopitelné i nepochopitelné délky a doufat, že to čtenáře tak v půlce nepřestane bavit. Těším se na další kapitolu, to samozřejmě a... Když si tak po sobě zpětně pročítám své komentáře, znějí mi oproti těm ostatním suše, nejsou tam smajlíci... Za to se omlouvám, ale já jich využívám jen ve chvíli krajní nouze, když už není coby, nebo občas někde v textu, ale málo, určitě řady tleskajících smajlíků nemám ráda, i když ty by jsi si jich zasloužila více, než kdokoliv jiný.
Zvažovala jsem porušit své... krédo a zahlasovat pro tvoji povídku v Nej povídce měsíce, protože ona tam podle mě prostě patří, má tam svoje místo stejně, jako v mém srdci a v mém vědomí (určitě se k ní budu ráda i vracet). Jenže já jsem zatím nehlasovala a myslím, že s tím ani nezačnu, opakuje se tam dokolečka to samé a já myslím, že některé povídky... Není to můj styl, nezařadila bych to tam a hrozně to potlačuje něco tak úžasného, jako je například tahle. Chápu, jsou autoři vypsaní a potom jsou lidé, kteří píší o něčem jiném, ale prosím, ty by sis tam prostě zasloužila být, podle mě, samozřejmě, ale já nehlasuji. Tak se omlouvám...
No a na závěr zase trochu optimisticky. Doufám, že tenhle komentář je o něco delší, než můj obvyklý a nezazněla v něm žádná kritika, proto asi nemohu být objektivní kritik, praštilo by mě z toho, kdybych se měla snažit vyťuknout to dobré (u tebe vše) a najít to špatné (ehm... ono tam něco je?). A u ostatních by mi to evidentně zas takový problém nedělalo... :D Jo, jsem hrozná, nepopírám. Já mám také psaní jenom jako koníček, který občas zanedbávám, ale já hlavně z takového toho pocitu, že se nikam nehýbu. Na počátku je vidět rapidní vzrůst kvality, ale teď? Nejsem samozřejmě ostřílený spisovatel, to vůbec, ale prostě jak na to tak koukám, neposouvám se, což mne deptá a štve a provokuje snad více, než moji drazí spolužáci... No nic, konec o mě, to stejně nikoho nezajímá. Já půjdu něco... dělat, určitě, nebo se taky jenom flákat, dneska je na to ideální den, nepočítám-li ten hnusný a odporný trénink, ale to jsem tím říci nechtěla... Prostě příště mě tu zase čekej jako na koni a kdybych nenapsala, tak se zase ozvi na shrnutí, byla jsem ráda, že jsi napsala, i když mi komentář trval opravdu dlouho, měla jsem tehdy trochu potíže a zase se chtěla vrátit k něčemu jinému... Ale já bez psaní nemohu, just write, řekla bych... Tak se tu měj hezky, doufám, že tenhle komentář nezpůsobil nic špatného jako psychické poruchy, žaludeční vředy nebo občasnou nevolnost!

S pozdravem, nefalšovaným úsměvem a vším tím okolo,
Kaisa, to nepříjemné, bezcitné, nelidské, cynické a odporné mostřátko.
30.01.2013 (14:54)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 11. kapitola Prý urážka, ani jsem nedoufala! :D Akorát chodili okolo sebe jako dva neznámý, tak se to muselo trochu posunout a páni, já tu slintám a koukám, prostě pro jednou to nejsou liščí chlupy na hlavě, do kterých vjíždí prsty, ale Alecův zátylek... Holka, ty jsi asi první a poslední člověk, co mě dostane do hrobu! :D Je pravda, neznám tě, ale silně jsem pochybovala nad návratem Bells k Edwardovi, ty jsi spisovatel a já obdivuji tvá díla, je to pouze na této bázi. :) Takže... nechtěla jsem tě urazit, to samozřejmě, že ne, ale prostě... Snad mě chápeš, momentálně jsem na tom s vyjadřováním poněkud špatně, neustále mne napadají jakési nesrozumitelné fráze, inu... To je jedno.
Ke kapitole jako celku, co jsi nám publikovala, a čímž jsi mě hrozně potěšila... Ano! Konečně a tisíckrát ano! I kdybych se snažila, lépe to ani nenapíšu, nadchlo mě to, potěšilo a jsem ráda, že je tu další kapitola, která je dle mého gusta, jsou vlastně celkově jen dvě povídky, co čtu a komentuji jen tu tvoji, protože tady si chci komentář prostě užít a vychutnat stejně, jako tvoje kapitoly. Moje osobní droga, dalo by se říci. Těším se na příští sladké scény nebo na prostě jen další dějství a jsem hrozně ráda, že si povídku obnovila, něco takového mi tu chybělo...
Já sama nemám Edwarda příliš v lásce, čehož si je možné všimnout na většině mých kapitolových povídek, ty jednorázové jsou o něčem jiném, ale u mě je to celé trochu převrácené, hlavně díku mé zálibě ve špatných koncích. Mám je ráda, píšu je šíleně ráda, ta bolest, co z těch postav vytéká proudem... Fascinuje mě to, ale nedokážu o nich číst, nikdy.
Snad u další kapitoly, opět se omlouvám za nějakou průměrnou délku, ale momentálně přemýšlím, jestli mi umře postava a jestli se naučí s trojzubcem nebo ne... Ale to je na dlouhé povídání, má v tom co dělat moje záliba v RPG textových hrách a evidentně i Hunger games. Díky tobě nějak zvažuji své povídky a jejich konce... No každopádně se těším na další kapitolu a děkuji za zmínění mého jména v komentáři autora, to každého nabudí a potěší.

Snad někdy,
Kaisa.
27.01.2013 (15:55)HerciVšechno nejlepší, Alecu! Víme, slavíme, uctíváme. Moje, jenom moje a to Agulka ví, můj majetek. :D Jo, čím dál tím starší a čím dál tím hezčí... Takže slint slint a ruce pryč!
23.01.2013 (21:59)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 10. kapitola Jsem tu, měla jsem teď tak málo času a konečně jsem si to nahradila, no po pravdě vážně jsem si kapitoly nevšimla, zasloužila bych krumpáčem po hlavě, no já je prostě všechny žeru, tvoje postavy mají charakter a nechovají se jako ovečky či podle knih a to je dobře. Miluju Jane a Aleca, jsou to osoby tak neuvěřitelně tajemné a nedodělané, že je hřích se jich nechopit. Mě hrozně těší, že jsi se vrátila ke psaní téhle povídky, já bych ztratila vlastně svoji originalitu, zůstala bych u zásobování se levným a sladkymi příběhy, kde je Bella a Edward a skočí po sobě a konec.
Děkuji moc za komentář dole, jsem ráda za inspiraci, prostě celkově jsem ráda, že pokračuješ a ty komentáře si zaslouzis. K obsahu nevím co říci, Demetri mě štve, Felix mě štve a Alec se neprojevuje, což mě mrzí, ale tak možná to s jejich vztahem nebude tak horké a vrátí se k Edwardovi (a já ji má bacím něčím po hlavě). Snad se příští kapitola objeví brzo a já se omlouvám za délku, píšu na mobilu a po pravdě mi to vůbec nejde. Takže se omlouvám, příště se polepším jak časově tak délkou, slibují.
ta povídka mě mrzí, zdálo se mi to jako fajn nápad a netušila jsem, jak se to dál vyvine...
Těším se.
Kaisa. :-)
08.01.2013 (19:43)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 9. kapitola Hurá, já jsem nejprve málem zabila noťas, to je věc první, jelikož za mrcha se prostě rozhodla, že internet nepůjde a teď si přijdu a ona je tu další kapitola... Kdyby nefungoval déle, asi ho rozdupu a zahodím a nerozplývám se tu jak zmrzlina takové té ošklivé barvy, protože...
Bojím se. Možná neoprávněně, ale proboha... Bello, opovaž se vrátit někam a hledat svého Edwarda, nebo já tě vlastnoručně roztrhám a to nejsem upír. Promenáduje se před tebou nejvíc sexy chlap a ty nic, no to bych ještě při tvém vkusu brala (nic proti Edwardovi, ale Alec je pro mě Alec, šmitec), ale prosím tě.... Co čekala, že Volturovi se kamarádí se vším možným? Jak by to vypadalo, kdyby nebyly, Anarchie? Staly by se z nás otroci upírů? Tak to prosím, ať svoje šílené komplexy někam zahodí a pochopí, že oni tak musí jednat, jinak by to dopadlo jako naše politická scéna, nebo... Kniha Hraničářův učeň (ano, momentálně čtu) je toho jasným příkladem, kdy jedno království funguje - král, ačkoliv je milý, tak je v tomhle ohledu neúprosný (pokud se nejedná o Halta, ale na toho by mi někdo šáhnul a nadělám z něj sekanou, co jsme měli dneska k obědu) a to druhé má slabého krále a všichni si dělají co chtějí. A upíři při své povaze, své krvelačnosti a vláda nad světem? Myslím, že to vážně a opravdově není moc dobrý nápad, Bellinko, vzpamatuj se!
Ach, ano, zase jsou to mé komentáře, kde se i dozvíte, co čtu, co jsem měla k obědu a že na mě čeká Hostitel (ano, vím, že to tam nebylo, ale tak vám to říkám) a já jsem hrozně ráda, že je tu další kapitolka, že jsi to s námi nevzdala a že jsi to napsala na popud nás pár otravů a já přísahám (a budu jako Halt - pomožte mi někdo, nebo vás s tím za chvilku začnu štvát, načež mě ještě čeká Hra o trůny a to by vážně zdejším adminům odpadla hlava), že budu dodávat komentář pokaždé, když si povídky všimnu a budu mít na něj náladu, nerada bych to tu zahlcovala nějakými blbostmi, nebo tak... No, snad chápeš, hrozně se těším na další kapitolu, doufám, že bude brzy a jdu zase o dům dál, protože pár dní nečinnosti na mém milovaném počítači se promítlo do časového skluzu, který nabírám, ale naštěstí jsem shodila pár nepříjemných povinností, tak teď to s tím komentováním půjde snad lépe. :)
No nic, měj se krásně, hodně štěstí v další kapitole a určitě mne očekávej! :)
Kaisa ;)

PS: Neměla jsi nějakou povídku o... Victorii, Jane a Alecovi a ještě někom na škole s Bells? Teď jsem jí hledala, jestli třeba... nevím, nemá více kapitol, ale za boha jsem ji nikde neobjevila... :)
04.01.2013 (21:29)Shrnutí povídekPoviedky od Aďy1987 Zdravím, tak trochu reaguji na Eraxonta...
Mají času dost, nepopírám, ale zrovna vybrat si jeden z velmi těžkých a naprosto... takových ničemu nepodobných jazyků... Já bych si tedy finštinu vybrala, ale já jsem případ sám o sobě, Cullenovi podle mě dělají spíše to potřebné a nevěnují se učením tohoto jazyka, samozřejmě nepopírám, že mohu mít převrácená fakta, ale na konci povídky... Moje postavy se v tomhle budou vyvíjet, i jazykově. :)) Na konci třeba porozumí, třeba ne... :)

Kaisa. :)
04.01.2013 (20:19)Shrnutí povídekPovídky od Sundance Zdravím,
tak nějak... chtěla bych se zeptat, jestli nemáš čas na korekturu některých mých povídek, mám totiž s gramatikou šílené problémy, tedy spíše já sama si ty chyby neuvědomuji, ale oni tam pořád jsou.
Chápu, že máš určitě spoustu práce, ale já zrovna třikrát produktivní autor nejsem. :)
Kdybys měla čas, ozvi se mi prosím. :)

Kaisa
03.01.2013 (15:49)FanFiction na pokračováníVolturiovci - Ako mohol dopadnúť Nov - 8. kapitola Já jdu asi vyvěsit státní vlajku na naší odpornou školu, kam mne dneska donutily jít (světe, pomoz mi, nemám hotový referát na bitvu a neumím šutříky...). Koukala jsem a ono ejhle, najednou se objevila další kapitola, teď to dilema... Mám to otevřít, nebo dodělat výpisky, ten Stalingrad zas tak zajímavý nebyl, tak jsem klikla a čekala, kdy se ve dveřích objeví sestra, aby mě napráskala, že nedělám věci do školy a ono ejhle, dala pokoj, a já si spokojeně užila zbytek kapitoly. Koukám, zírám a nevěřím svým jinak obyčejně hnědým očím, protože... hurá!
Demetri je šašek, by zasloužil jednu malinkou lupnout a chudinka Bella, já být novorozená, asi je po celém Voltérském hradě, jak bych je všechny srovnala do latě. Jane... prostě takové malé zlatíčko, ale Alici se nepodobá, protože Jane je lepší, je sadista a celkově... Přijde mi méně těkavá. (Hm... to jsou mi výrazy, že by se někdo měnil v plyn asi nehrozí, ale stejně.) Alec není jako Edward... Alec je neotřelý, nádherný, dokonalý a nadaný... (Být tu, tak sbalím a nedám, moje!) Edwarda mám ráda, ale prostě svou posedlost Volterrou jsem neztratila a myslím, že v nejbližší době to vážně nehrozí, kdybys byla tak hodná a dala někdy další dávku mé drogy... *psí pohled*
Jsem nadmíru spokojená, dokonce jsem se i polepšila a máš tu takový nic neříkající komentář (ty já vážně ráda) s mými pochroumanými myšlenkovými pohledy. Kapitolka je tu, já jsem nadšená a to mě asi vůbec neopustí. Normálně jsem čekala, že ji vložíš někdy za sto let, ještě že tě otravujeme, tak jsem to nehlídala, ale díky díky adminům, kteří mou kapitolu ještě neopravily, jinak bych už strašila v adminu a děsivě nadšeně kontrolovala každých pět vteřin, jestli to funguje, jestli není komentář... Ano, ano, děkuji!
Hm... na závěr omluva za to kecání ta trochu o ničem, není to zase tak dlouhé, ale inu dobrá, snad se příště polepším. Nebudu tě nutit psát delší kapitoly, vím, jak je to otravné, piš si jak ti to vyhovuje a pokud bude nějaká delší pomlka, nebo by se stalo, že jsem nenapsala nový komentář k vydané kapitole, tak se mi ozvy, nerada bych něco promeškala!
To by asi stačilo...

Kaisa (ta, co skáče radostí) Emoticon
02.01.2013 (12:00)FanFiction na pokračováníEraxont - 5. kapitola Omlouvám se všem čekatelům na další kapitolu, trošku se mi to psaní protáhlo, ale dvě kapitoly se již nacházejí v administraci a čekají na opravu. :) Nevím, za jak dlouho se jich dočkáte, ale i administrátoři jsou jen lidé. :)

Kaisa
01.01.2013 (21:46)Shrnutí povídekPoviedky od VictoriaJamesLaurent Děkuji moc za odpověď, jsem vážně nadšená že tak brzy, ono... já pár takových povídek četla, ale většinou nějak záhadně zmizeli (možná jsem si je vymyslela) a hrozně mě mrzí, že je většina lidí nedokončí. Je sice pravda, že já nekomentovala zhola nic, ale jestli to pomůže, určitě se napravím. :)
Vážně moc děkuji za odpověď a budu držet paličky, ať to vyjde a samozřejmě hlídat! :)

Kaisa
01.01.2013 (21:14)Shrnutí povídekPoviedky od VictoriaJamesLaurent Hm... Neplánuješ někdy v budoucnu další kapitolky Volturiovci - Ako mohol dopadnout Nov? Já jen že podobné povídky žeru i s navijákem (hlavně Aleca) a moc jich tedy není a váznou... I kdyby ne, tak by mě spíše orientačně zajímalo kdy, abych si to poznamenala do kalendáře a pečlivě kontrolovala každý příchozí článek! :) Ale teď vážně, prostě se těším a ne a ne to vydržet. Snad přijde chuť to napsat a já budu netrpělivě očekávat. :)

Kaisa
22.12.2012 (22:11)Shrnutí povídekPovídky od ElizabetVolturi Zdravíčko,
vidím vidím Camerona, můžu se ti tu uslintat k smrti, protože je to prostě asi nejvíc sexy chlap ze všech a teď mě určitě jedna polovina milující Edwarda odsoudí a ta milující Jacoba si to ani nepřečte, no prostě... shrnutí k nakousnutí. ;D
One last girl je ve stavu, že bych ji měla napsat, něco z ní mám, to nepopírám, ale není to kompletní, asi to znáš, inu jestli máš ICQ, tak si mě stačí přidat a mohla bych ti ten úryvek poslat. ;) No a jak jsem to tam dala... jdi na mp3snadruhou, najdi si písničku a pak tam máš takový dlouhý nesrozumitelný text, vložení na blog. (HTML kód). Jdi na shrnutí, tam si v horním menu, kde nastavuješ barvu a podobné věci klikni zdroj - vlož tam to z mp3snadruhou.net a máš to. ;) Žádná věda, to určitě ne, jsou i jiné weby, ale písničky od SP (♥) tam nejsou. :)
Snad jsem trochu pomohla a maličko jsem si zaslintala...
Kaisa.
05.12.2012 (19:54)FanFiction jednodílnéOne more girl Hm... tak ze své strany děkuji, nápad jsem původně zavrhovala (byl můj), že je to k ničemu a že se mi to nechce psát, no uvidíme. Ohledně uspěchanosti... nepopírám, že to možná vzali trošku hopem. ;)
Jinak chvála na mou spoluautorku je samozřejmě na místě, povedlo se jí to a jsem ráda, že jsem ji do toho zasvětila, ona je vážně na tohle úžasná. :)
28.11.2012 (14:41)FanFiction poeziePrima et novissima Agulíčku,
hrozně moc ti děkuji za tak úžasnou poezii o mojí životní lásce, je vážně skvělá, si hotový básník. Jsem hrozně ráda, že si napsala něco i o maličkosti se jménem Alec a děkuji ti z celého srdíčka za něco tak kouzelného a romantického, a to přeci víš, jak moc jsem já a romantika kamarádi... Ne, vážně to bylo naprosto skvostné, přenádherné rýmy. Moc děkuji.

Kaisa. :)
21.11.2012 (16:11)Shrnutí povídekPoviedky od VictoriaCullen Zdravím,
tak nějak jsem se chtěla zeptat, jak to vypadá s těmi obrázky. Již jsem posílala e-mail s touto otázkou, ale jaksi mi nedošla žádná odpověď a to už to bylo prosím, na moje poměry, docela dlouho. Netlačím na tebe, ale ráda bych to věděla.
Děkuji za případnou odpověď,
Kaisa.
31.10.2012 (19:17)Shrnutí povídekPoviedky od Jessy Zdravím,
vážně moc děkuji za komentář u mé povídky, jelikož jsem opravdu nic takového nečekala a moc mile mě překvapil... Ne, ale opravdu jsem za něj hrozně ráda. Moc děkuji i za "pochvaly", které také hrozně moc potěší.
Tuším, že vlastně všechno je trochu moc tajemné a neobjasněné, no inu je to záměr a vlastně se to trochu poodhalí až za dost dlouhou dobu. Také chápu, že ty souvislosti mezi vším jsem naznačila tak nějak... Nijak. :D Eraxonti jsou mnou vymyšlení, ale je možné, že už tu něco takového bylo, inu nevím. :) Snad by ničemu neuškodilo, když řeknu, že Eraxonti jsou pro mě stejně podstatní v té povídce, jako jsou pro většinu čtenářů Edward s Bellou. :)
Finské fráze... mě se tam líbí právě proto, že jim nikdo nerozumí, respektive málo lidí a zasadila jsem to i do toho státu... No, bude jich tam ještě hodně a myslím, že ani těm vulgárnějším se nevyhnu... inu uvidíme. :)
Vážně moc děkuji za komentář a doufám, že se ti příští kapitolka bude také líbit, až bude napsaná. :)
Kaisa. ;)
28.10.2012 (18:41)FanFiction jednodílnéDívka, která stála na hřbitově Koukám, že mi to nevěříte, no inu je to bohužel pravda, nikdy jsem na jednorázovky nebyla, takže tak... Hledat moje díla je zatím, myslím, zbytečné, nemám tu takřka nic až na poezii a toto. :) Ale hrozně moc vám děkuji, jsem ráda, že se tahle jednorázovka líbila. :) Moc ráda.
Kaisa. :)
24.10.2012 (19:08)FanFiction jednodílnéDívka, která stála na hřbitově První, ale doufám, že nebyla poslední no. :)) Každopádně děkuji za pochvalu, ačkoliv dokonalost to podle mě není, tak i já sama jsem relativně spokojená, že jsem to dopsala. :)
24.10.2012 (18:24)FanFiction jednodílnéDívka, která stála na hřbitově Romulek: Zdravím, tak bohužel pokračování neplánuji, mám za to, že je to prostě ukončené a tečka, ale uvidíme, možná mě čtenáři přemluví, co já vím! :)
Děkuji za komentáře,
Kaisa. :)
20.10.2012 (19:53)Shrnutí povídekPovídky od IsabelMasen Zdravím,
našla jsem Vás v seznamu objektivních kritiků, proto bych se ráda zeptala, zda by si Vaše maličkost nenašla čas na jednu mou jednorázovku, co jsem aktuálně napsala. :)
Děkuji za případnou odpověď. :)
Kaisa
12.10.2012 (17:23)FanFiction poezieLhal jsem ti Velmi zvláštní, řekla bych. Jsem si jistá, že jsem nic podobného nečetla, jelikož většinou se to alespoň nepatrně rýmovalo, ale nevidím problém v opaku. :) Jde tam hodně o emoce, jak tak koukám a jsou vyjádřeny pěkně. Možná by to pro mě mělo větší kouzlo, kdyby tam ten rým byl, ale sama vím, jak je složité napsat něco, co se rýmuje, ale dá se to číst. ;) (Jsou lidé, co na to mají talent, inu já to nejsem). Nedokážu z toho posoudit, jak moc vyspěle na tom seš, ale líbí se mi to. ;) Opravdu.
Kaisa
08.10.2012 (20:49)FanFiction jednodílnéVšechno, co chci k Vánocům, jsi ty Zdravím,
nakonec jsem se jeden komentář rozhodla věnovat. :) Sice jsem chvilku uvažovala, jestli není na Vánoce trochu brzo, ale nakonec mi to nedalo, protože všechno, co jsem číst chtěla už přečtené mám, tak jsem se podívala na novinky.
Gratuluji k OP, opravdu sis to zasloužila. :) Jinak jsem i ráda, že to není kapitolovka, jsou sice krásné, ale já se v nich prostě ztrácím a nevím, co jsem četla a nečetla... Takhle mi to vyhovuje stokrát lépe. ;)
K příběhu... moc se mi líbilo to pojetí, je docela originální a přesto jednoduché, žádné složitosti a nepochopitelné fráze, což po náročném dni je potěšující okolnost. Bella byla Bella, Edward se nijak moc nezměnil, nerozpitvávala si to do úplných detailů a udělala jsi dobře. :) Nepotřebovala jsem vědět víc, než bylo řečeno, jelikož náročnosti typu: upíři, přeměna, povaha se mi sic podstatné zdají, ale nepotřebuji si o tom přečíst v jednorázovce nic.
No prostě se mi to moc líbilo a byla jsem spokojená, sice je pravda, že jsem četla i lepší, ale to bude asi služebním věkem autorek a myslím, že ty máš na to se jednou stát tou výbornou autorkou, co tu všichni budou oslavovat! :)
Snad tě malý a kratičký komentář alespoň trochu potěšil, ale nějak jsem neodolala pokušení tu nějaký nezanechat a když jsem se podívala na ty kratičké, tak jsem prostě musela i za cenu, že nebude přílišně kvalitní. :)
Poslední, co mi snad zbývá je rozloučit se. :) Doufám, že si brzy budu moci přečíst další tvou povídku. :)
Kaisa
30.09.2012 (19:27)Shrnutí povídekPovídky od Jane006 Zdravíčko,
tak jsem se rozhodla tu zastavit, když už se mi nechtělo psát komentář u všeho, co jsem od tvé maličkosti přečetla - a že toho bylo. ;) Tvoje povídky se mi opravdu moc líbí a četla jsem je již dávno, bohužel tehdy jsem si povětšinou komentáře odpustila, ale až nyní vím, jak moc dokáže autor komentář ocenit. :) Máš skvělé nápady a provedení taktéž velmi poutavé a pěkné... A hlavně máš ráda Volterru! :)
Prostě bych tímhle tlacháním chtěla říci, že se mi tvoje povídky hrozně líbí a obdivuji tě jako autorku... :) Jen tak dál a doufám, že brzy budeš mít spoustu nových nápadů a skvělých spoluautorů (ale i bez nich je to fajn ;)) a nové povídky. :) Samozřejmě také nové kapitoly těch starých... :)
Kaisa Emoticon
22.09.2012 (10:06)FanFiction na pokračováníVolterrská recepčná - 4. kapitola Zdravím,
je až pozoruhodně zvláštní, jací ti upíři mohou být. V tvé povídce jsou to prostě upíři se vším všudy, Bella s pudem sebezáchovy... Líbí se mi to. Je to originální a velmi neotřelé a každopádně skvělé.
Děsím se Cullenů, to bude asi hodně zajímavé, pokud přijedou a tedy Bella... takové "šťístko" jsem v životě neviděla. :D Edward je na druhou stranu zase jiný, ale každopádně proti nim vůbec nic nemám. Svým způsobem je to skvělá postava a ráda bych poznala blíže, jak to s ním ve skutečnosti je...
Nemá cenu psát dlouhé komentáře jak romány, stejně jsem v těch pár větách řekla, co jsem chtěla, takže prosím co nejdřív další kapitolku. ;)
Kaisaa

Datum registrace: 21. 9. 2012

Poslední přihlášení: 21. 8. 2016, 11:40

Shrnutí povídek:

 

Povídky od Kaisa

Povídky od Kaisa

Kapitolové povídky

Eraxont - pozastaveno

Rumunská princezna - pozastaveno

Svědek - píše se

Poezie

Pánové hluší, Gianno, prosím, odpusť, Za branami Volterry

Drabble

Volterrská šachovnice - věž, Volterrská šachovnice - střelec, Volterrská šachovncie - pěšec

Jednorázové povídky

Dívka, která stála na hřbitově

Články:

 

Tanec labutí - 3. část

Tanec labutí - 3. částPoslední sloka jedné písně. Ale jaké budou její tóny? Pro někoho snad šťastné a krásné, jako když ráno zpívají ptáci, ale co ti ostatní, co se mohou cítit odvrženi a sami? Jaká bude pro ně? Krásné počtení přejí ElizG a Kaisa.

Soutěžní povídka v soutěži Zamilovaný červen.

 

Tanec labutí - 2. část

Tanec labutí - 2. část

Hodně věcí slovy nevyjádříme - absolutní hloupost, bezbřehé zbožňování a kyselá žárlivost ve všech možných podobách. Bolí to více, než kdy před tím, ale mohou naši uvěznění milenci dělat? Jen tiše doufat, že i tu největší bolest jednou čas vyléčí...

Příjemné počtení vám přejí ElizG a Kaisa.

Jedná se o soutěžní povídku v soutěži Zamilovaný červen.

 

Tanec labutí - 1. část

Nedoporučujeme číst do 15 let.

Tanec labutí - 1. část

Vlčí smečka není to, co bývala, zlomená srdce zakopávají o tyrany a bratr bratru škodí. Ale co sestřička, rozdrcený zbytek vlkodlaka, který svou lásku obrátil tou nejhorší cestou, jakou mohl? A svědomí si vykupuje krvavými laskavostmi...

Užijte si zakázanou lásku v podání Kaisy a ElizG.

Jedná se o soutěžní povídku v soutěži Zamilovaný červen.

 

Pánové hluší

Pánové hluší

Kaisa se vrací, jásejte... Většina z nás mne ani nezná, ale což o to, mám ráda dramatické chvilky, ale to už je trochu mimo mé kompetence. A o čem to vyprávím? Co je tím strašným stereotypem dnes?
Kterak si Demetri uvědomil svou podřadnou pozici v sídle, kterak Isabella spasila dalšího upíra.

 

Eraxont - 12. kapitola

Eraxont - 12. kapitola

Byl to oheň? Byl to led? Bella si už není ničím jistá, ale soucit nás dělá lidštějšími. Ať jste co jste. Bude z toho problém, to je jasné všem, ale v ledové princezně se vzbudilo cosi nevypočitatelného. A nabízí se otázka, kdo zkrotí draka... Bude to láskyplná něha, hluboký cit nebo tvrdohlavé zmocnění, hra osudu? Boj mezi sebou, boj s osudem, boj se sebou samotným... Všichni se rvou, ale každý za něco jiného. A ve středu toho ledový květ.

Toivotan teille miellyttävää luettavaa.

Kaisa ;)

„Dluh neplacen, hřích neodpuštěn." - Srbské přísloví



Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!