Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Na skok u - Výbušného Paula

Na skok u - Výbušného PaulaTakže, tahle jednorázovka je o Paulovi, moc se mi nepovedla, podle mně, ale posuďte sami, a chtěla bych vás zase poprosit jestli by jste mi nenapsali o kom mám příště napsat díky vaše RenesmeCullen :)

Praštil jsem pěstí do stolu, až se pod mým nátlakem kapku zachvěl. V ruce jsem drtil prupisku. Kdyby rodiče byli doma určitě by vyzvídali co se děje. Jenže doma nebyli. Máma ta byla u své kámošky, kterou jsem ani neznal a táta? Ten byl taky nevím kde. Teď se mi hodně stranil. Místo aby mě podržel když mě opustil můj nejlepší a jediný kamarád –tělem mi projel jemný záchvěv- tak radči chodil do hospody. Když jsem se ho na něco zeptal, v pálil mi do tváře nějakou divnou legendu o našem kmenu. Vůbec, byl jak posedlej, pořád jen vlci, vlci a vlci. Divil jsem se že si jednoho nekoupil. Vzpomněl jsem si jak vyletěl když jsem mu řekl mé problémy z Jaredem. Tělem mi projel další záchvěv.

Poslední dobou jsem měl věší vztek, více zloby. Protože se na mně všechno dolehlo. Zůstal jsem sám, úplně sám. Vstal jsem ze židle a chňapl bundu, která byla přehozená přes opěradlo. Dlouhými kroky jsem přišel ke dveřím a prudce je otevřel. Svíral jsem v ruce kliku, která se pod mým dotekem deformovala. Rychle jsem ji pustil a otvíral vchodové dveře. Venku zase pršelo. Bundu jsem nechal nakonec ve vnitř protože mi nebyla vůbec zima.

Stál jsem uprostřed cesty a ledový vítr bičoval o mou polonahou hruď. Točila se mi hlava, jako pokaždé když jsem se kapku rozrušil. V ledovém větru jsem vzpomínal. Vzpomínal na ten poslední den , ale i první. První den do osamělosti.- Bylo to jako jindy. Jared čekal u školy, ale místo přivítání jsem si od něj vyslechl jen, Pomiň. Nechápal jsem, ale když jsem se s ním snažil promluvit. Vyhnul se mi obloukem. Na chodbě jsem ho potkávám jak chodí s Embrym, smějí se, postrkují. Stejně jako my předtím. Jared byl vlastně jediný kdo se semnou bavil. Jako dítě jsem měl více kamarádů, ale kvůli mé náladě jsem se s většinou pohádal. Jared se změnil. Začal sportovat, začal být přitažlivý pro holky. Pořádně si to užíval, jak jinak. – Tělem mi projel další záchvěv teď ale o něco silnější.

Triko už jsem měl promočené a tak mi vůbec nepomáhalo před zimou. Vzhlédl jsem do deště a chtěl jsem prostě přijít na to PROČ? Proč se všechno děje. Někdo si odkašlal. Rychlým pohybem jsem sklopil hlavu. Mhouřil jsem oči abych někoho viděl, ale byl moc daleko. Postava se pomalu přibližovala. Jeden, dva a ještě dalších pět kroků stačilo, abych poznal v postavě Sama Uleyho.

„Co chceš“ zavrčel jsem na něj, nikdy jsem ho nemněl rád.

„Paule uklidni se“

„Ty mi nebudeš rozkazovat“ štěkl jsem na něj. Tělem se mi projel silný zachvěv, který jsem necítil nějakou dobu.

„Radím ti dobře, uklidni se“

„TY! mi neporoučej!“ zakřičel jsem na něj a tělo se mi rozstřáslo, jako kdybych měl zimnici.

„Paule prosím“ řekl prosebně a natáhl ke mně ruku, ostře jsem ji odstrčil. Bylo toho na ně moc, on za vše mohl. Vztek mi začal kolovat v žilách.

Ještě jednou se na  mně pokusil šáhnout, ale ruku jsem zase hrubě odstrčil a snažil se co nejvíc, aby se mu něco stalo. Z očí se mi vyvalili slzy. Rychle jsem si je utřel. Bylo mi z toho na nic, úplně ze všeho. Kdyby on nebyl, nebyla by žádná sekta, měl bych přítele a rodiče. Přiložil jsem si ruce ke spánkům a začal si je masírovat, vždycky mě to uklidnilo. Musel jsem přestat protože jsem cítil, že si drtím lebku, a to by asi nebylo nejlepší řešení klidu.

„Už je pozdě“ pronesl tiše Sam.

Z hrudi se mi vydralo opravdové zavrčení. Cukl jsem sebou. Nemohl jsem tomu uvěřit, opravdové vrčení. Musel už jsem bláznit z historek mého otce. Tělem mi projížděly nesnesitelné záchvěvy, cítil jsem se jak při zimnici, nebo jestli se ten pocit dal vůbec popsat. Sam znovu ke mně natáhl ruku a pak se to stalo.

,Dobrý pako´ozvalo se mi v hlavě. Díval jsem se kolem sebe a nechápal jsem.

,Paule relax, uklidni se´ říkal mi v hlavě jako kdyby hlas od Jareda.

Pevně jsem k sobě přivřel víčka a snažil se probudit, pryč od toho všeho. V hlavě jsem měl pořád nějaké cizí narážky a tak. Chtěl jsem si zacpat uši, nevnímat. Hmatal jsem rukama po uších, ale nemohl jsem je nějak pokrčit, podíval jsem se  na ně abych zjistil co snima mám, ale nebyly tam. Byly tam obrovské psí tlapy.

,Co to se mnou je´ nechápal jsem. V hlavě jsem slyšel ohlušující smích, který mi nedovoloval myslet. Rozevřel jsem oči a spočinul na tváři Sama. V jednom jsem si byl jistý. Za tohle může on!  Bez rozmýšlení jsem se na něj vrhl. Sam padl na zem s potutelným úsměvem. Měl jsem chuť mu oddělit tu jeho hlavu od těla, za všechno co dělal. Pro dobro všech, beztak ovládal nějakou magii kvůli ní jsi teď pes. V hlavě se mi místo vrčení najednou ozval zase ohlušující smích. Než jsem stačil, ale cokoliv udělat. Něco mě odrazilo ze Sama pryč, na mokrou zem.

,Co to děláš ty pako?´ ozval se mi v hlavě hlas Jareda

,Jarede, jsi to ty?´nevěřil jsem. Vlk se narovnal a zvedl jednu nohu a pak se vítězně usmál.

,Co se ti to stalo?´

,Co by?´

,Jsme v přesile, můžem si ho podat s tím nebude počítat zato co nám -´

,Tak na to rychle zapomeň´okřikl mě.

´Jarede!  Klid a ty Paule soustřeď se na svoji přeměnu´ radil mi v hlavě další hlas.

,Jakou přeměnu co to blábolíš?´nechápal jsem

Za chvíli se mi naskytl obrázek správného soustředění.Zkoušel jsem to taky. Dokonale jsem se soustředil na svou postavu, na své tělo. Bylo to zvláštní, ale když jsem znovu otevřel oči, byl jsem zase člověk. Ohmatal jsem si celý obličej abych se ujistil že mi nezůstal třeba psí čumák. Sam stál vedle mě a potutelně se usmíval. Koukl jsem se na sebe. Byl jsem celý NAHÝ!!!!!

„Co to je za kanadský žertík“ vylítl jsem. Bylo to jako na začátku. Zase jsem vybuchl a byl jsem pes.

,Agrrrr´ zavrčel jsem v duchu. Na dva smíchy které neměli konce.

Začal jsem se znovu soustředit, abych mohl uniknout od tohohle blázince, který jsem nechápal. Teď to šlo mnohem pomaleji. Cítil jsem jak se mi zatahují drápy protože jsem měl silně semknuté ruce. Stejně za chvíli jsem byl opět člověk. Naproti mně Sam, vedle velký šedý vlk a za ním, bílý s hnědými flekami. Otočil jsem se na Sama a pomalu k němu mile promluvil.

„Bylo, to zajímavé, být vlkem a ty ses určitě taky pobavil,ale už to nedělej“ poslední  slova jsem zavrčel.

„Paule, ale já to neovlivním, teď si jedním z nás. Jsi vlkodlak“ řekl klidně, až moc klidně.

„Cože?“ zakřičel jsem na něj.

Zase, přes kůži se mi prorvali chlupy a já byl zas pes.

,Ty si číslo Paule´ozval se mi v hlavě hlas.

,A ty si jako kdo´

,Embry´ vydal hlas mezi záchvaty smíchu, potom si začel povídat s Jaredem.

, Ani, ty si nebyl takovej´

,No jo´

,To se jen tak nevidí, taková povaha´

,Vždyť ho znáš´

,Jestli to tak bude pokračovat, nebude za chvíli moct mezi lidi jinak by se jen při pozdravu přeměnil´zakřenil  Embry.

,Drž hubu´okřikl jsem ho, ale stejně nepřestal. Najednou se proměnil i Sam.

,Kluci ticho´zavelel a oba ztichli

,Tímto tě Paule vítáme v naší vlkodlačí smečce, která ochraňuje lidi, jo a prosím, dokud si nezpepšíš svoje ovládání, nechoď z domu´upozornil mě.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na skok u - Výbušného Paula:

 1
2. Jacobka
21.11.2011 [21:04]

RenesmeCullen, je to super.
Mě by se hrozně líbilo kdyby si napsala o Jacobovi. Prosím, jsem team Jacob a parodií na Jacoba je málo. Jinak je to fakt super! Hrozně jsem se zasmála. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.06.2011 [10:44]

BellaSwan666Dobré to bolo, zabavila som sa

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!