Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction poezie » Čtverec milenců

Co když Bella je princezna a miluje Edwarda, který to na ni jen hraje, protože je bohatá? A co Jacob? Co když on k ní cítí pravou lásku, ale kvůli ní přijde o život? Čtěte... A jako povinnou četbu to má VerCullen. ;) Čeká tam na tebe překvápko. :) Sundance

21.08.2012 (15:00) • Sundance • FanFiction poezie • komentováno 10× • zobrazeno 2352×

Koukal jsem se na ni,

jak tam sklání hlavu.

Jen jemu se klaní,

aby zadržel tu vřavu.

 

Vřavu, do které šli s koňmi.

Díky její jedinečné kráse

se teď prali o ni,

ale ona dobře nemá se.

 

Znám ji, ona to vidět nechce,

nenávidí kruté souboje –

každý se jen mlátí lehce, 

ani neví, koho zabije. 

 

Odpor její je nemalý, 

vůbec toho nelituje. 

Je tam její milý,

kterého miluje. 

 

Já ji také miluji, 

ale ona srdce má jinde.

I tak za ni bojuji,

jednou na to přijde.

 

Ona má ráda lupiče a vraha,

který jenom rabuje.

Rodiny z domů tahá

a ji nemiluje.

 

Je to dcera krále,

ta pomůže mu k bohatství.

Všechno jen hraje,

i to naše přátelství.

 

Ona klaní se před pohledným princem

ze sousedního království,

ať hned stane se jejím milencem,

ale nejdřív zastaví to barbarství.

 

Jen zamyšleně nakloní hlavu

a zakouká se do neznáma.

V jeho očích objevím lávu,

když najednou úsměv má.

 

Přikývne a zvedne ruku.

Ale ne, co to dělá?

Najednou už není hluku,

už skončila ta mela.

 

Co když jí ublíží?

Co když to nepřežije?

Všichni jen nahlíží,

nikdo ji nekryje.

 

Princ sám je jí nebezpečný,

každý tohle ví,

ale jen já nelačním,

až se to projeví.

 

Už se nezdráhám a běžím,

nesmí s ním jen tak odejít,

už se k ní těším,

ale strážce nejde obejít.

 

Poslední, co vidím,

jsou jen oči její.

S úžasem do nich hledím,

teď smím odejít.

 

Strážcův meč mi protnul srdce,

jednou to muselo přijít.

Už neuteču smrtce,

už nikdy nebudu žít. 

Moje láska k ní byla pravá,

moje oddanost k ní byla oprávněná,

jeho láska k ní byla lživá,

jeho oddanost k ní nebyla žádná.

 

Už nikdy asi nezjistí,

že jsem ji obhajoval,

tak prosím, řekni jí,

že jsem ji miloval. 

---

No, rozhodla jsem se po delší odmlce napsat další rýmovačku, tak snad to není zas tak nejhorší. ;) Co myslíte? Tahle básnička je věnována VerCullen. Verůůů, vždycky dokážeš potěšit i kratičkým komentářem, ve kterém je třeba jenom kritika; i když už nemáš moc času, ještě nějaký vyhrabeš a hodíš tam aspoň smajla; vtípků máš na rozdávání, ale nikdy jimi neurazíš. ;ú Mám tě ráda, tak tohle je tedy pro tebe. :)

Sun

Autor: Sundance (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Sdílet

Diskuse pro článek Čtverec milenců:

Oceňuji, že ses snažila o zapasování aspoň nějakého příběhu do otrhané rýmovačky, ale udělala bys líp, kdybys svou ideu sepsala jako obyčejnou jednorázovku. Asi sis to nepřečetla nahlas, protože bys jinak musela jasně slyšet, že ti vůbec nesedí počet slabik, což je dost důležité u střídavého rýmování. Tudíž tvá poezie zní dost kostrbatě.

Zlaté. Nikdy som nefandila moc Jacobovi, ale v tejto básni si to nezaslúžil.

Nádhera, krása!

super, ze je k tomu povidka

Sice sem team Edward a ne team Jacob ale tohle je prostě úžasný

Nieje to zlé, ale ako tu už zaznelo, bola by z toho dobrá jednorázovka ak nie aj kapitolovka Až na ten záver Len nech nám pekne ostane Jake nažive, nakope Edovi zadok a je s Bellou

Wow! Tak to bylo dokonalý. Opravdu nádherná poezie, moc pěkně napsané a skvělý nápad.

Jůůů, tohle je... Tohle je... (Snažím se působit jako taková ta namachrovaná kritička, tak se, prosím tě, nedívej na smajlíky, co jsou dole, páč to by mi zkazilo efekt :D). Asi začnu tím, čím normálně končím; děkování co se týče věnování. A to z jednoho jediného důvodu - já ho ze začátku vůbec nepochopila.
Jsem si říkala, proč je tam zvírazněné to slovo, co je tak silné a přitom tak křehké, a pak mě to trklo... Děkuju, opravdu se mi v tu chvíli zpotily dlaně a PŘÍSAHÁM, že jsem na vteřinku ztratila dech. Opravdu moc děkuju, jsi skvělá. Je fajn vědět, že... No, to je už jedno, prostě moc děkuju, hezčí věnování jsem ještě neměla. A teď k poezii;
Někde to sice malinko drhlo, ale to jen někdy. :) Nápad byl originální, moc originální a to to vyvážilo, a ačkoliv poezii moc nečtu a povinnou četbu považuju za zbytečnou (:D), tak tohle se mi opravdu líbilo. Poslední sloka mě - a určitě ne jen mě - chytla za srdce. Vyřídím jí to. Navíc jsem u přečtení poslouchala písničku - <a href="http://www.youtube.com/watch" rel="nofollow" onclick="return !openWindow(this.href);">www.youtube.com/watch</a>?v=5wCD-S0XKm8 * - která je hodně dojemná a společně s tou poezií to vytvořilo... kapku. Fakt, slza ukápla. A potom bych měla radu/výtku/upozornění - nazývej to, jak chceš.
Proč jsi toho neudělala alespoň jednorázovku? Tohle je prostě skvělej námět, tak proč jen poezie? Neříkám, že se mi to takhle nelíbilo, ale je to škoda. Víš, kolik by té kapitolovce mohlo být emocí, lásky, vášně a smutku? A i když bych třeba neměla na čtení náladu či čas, tobě jako pisatelce by to prospělo. Popsala bys to totiž báječně, jak tě znám, a... vždyť ty víš.
Ale jinak:
R.I.P.

* Sadness and sorrow

Přidat komentář:

Nick:

Text: