Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rebelka 29

Rebelka 29Jsem zklamaná, naštvaná! Jistě, asi je na čase Rebelku ukončit! A nejlépe nejasným koncem! Zasadím vám do hlavy brouka a řešte si to jak chcete! Další dílek... bude záležet na komentech, zatím jste mi dokázali, že o to nemáte zájem...

 

29. CHVILKA SLABOSTI

 

Nikdo:

Silnice mizela pod koly staré dodávky jako nic. Bella se opřela o opěradlo a s lehkým úsměvem na rtech koukala na nervózního muže.

,,Proč jsi tak nervózní?‘‘ Zeptala se.

Muž po ní střelil nechápavým pohledem.

,,Potřebuju jen odvoz, pak tě nechám plachtit, ale o nic se nesnaž, jsem silnější než ty.‘‘

Muž přikývl a vydechl. V autě panovalo nepříjemné ticho, které jen zvyšovalo napětí. Bella si začala broukat melodii a muži se to zřejmě líbilo, protože se mile pousmál.

,,Tady zastavte.‘‘ Zamumlala po chvíli a ukázala na benzínku.

,,Proč?‘‘

,,Potřebujete se vyspat.‘‘ Muž sklonil hlavu. Byla to pravda. Bella se necítila unavená, ale nemohla sama řídit auto… neuměla to.

,,Mám vám dát deku?‘‘ Zašeptal a zkoumavě si ji změřil.

,,Ne, děkuju.‘‘ Přikývl a natáhl ruku na zadní sedačku, kde byly tři deky. Opřela se hlavou o sklo a sledovala, jak pán pomalu usíná. Po chvilce se začalo ozývat z jeho úst pochrupování.

V hlavě jí jezdily obrázky Belly, která byla někde hluboko v jejím nitru… ta Bella, která miluje a chce se vrátit. Byly to chvilky s Edwardem, touhy, když stále netušila, že ji přitahuje…

 

Nech toho Bell, nepovede se ti mě zviklat.

Snaha tu je.

To jistě, stejně si ale nemůžu vynachválit tu rozkoš, kterou ti způsoboval.

Že ty na nic jiného nemyslíš?

Počkej, nech mě myslet…ne.

Nech toho, vraťme se domů.

Myslíš tam, kde nás matka seřve a dá zaracha na doživotí? Na to zapomeň.

Ne, tam, kde je naše srdce, prosím…

Až jindy.

 

Venku začalo svítat a její řidič se začal probouzet.

,,Dobré ráno.‘‘ Pokusila se o úsměv. Muž si promnul oči a zamlaskal.

,,Spěcháte do Skotska?‘‘

,,Ano.‘‘

,,Tak rovnou vyjedeme.‘‘ Vyhoupl se do sedu, sedačku si upravil a otočil klíčkem v zapalování. Auto se s nesouhlasným zavrčením nastartovalo a zase se dali do pohybu.

 

***Řecko***

Jistě… už se zase přesouváme jinam… Obrovský palác v horách, střecha z pravého zlata blyštící se do dálky.

,,Tengele! Tengele!‘‘ Křičel muž a k nohám mu běžela prapodivná rasa psa. Bylo to něco mezi vlkem a německým ovčákem, ale se stejně mramorovou, ledovou kůží jako jeho majitelé a se stejnými kukadly.

,,Marajo, kde je Tengel!?!‘‘ Vyhrkl na ni muž-byla to fenka, asi půlroční štěně. Muž byl vysoký, svaly mu vystupovaly po pažích, ve všech budil respekt, ale zdaleka ne tak veliký, jako jeho vůdce…král.

Král Tengel. On byl poslední upír, který zůstal z braterstva. Pamatoval časy, kdy měl osm bratrů, ale ty časy jsou už pryč. Z těch studených bratrů zůstal jen on. Jen jeho sílu nepokořili vlkodlaci, kteří nejspíš chystali odvetu.

Fenka šťastně zavrtěla ocasem a utíkala chladnými, mramorovými chodbami až do knihovny.

,,Kde jinde by byl, že?‘‘ Uchichtl se muž- jmenoval se Marian- a   zaklepal na mahagonové dveře. Zpoza nich se ozvalo zavrčení.

,,Zmiz!‘‘

,,Pane, služebnictvo a vaše žena se ptají, zda stále existujete.‘‘ Jemné zachichotání… to absolutně stačilo Marianovi, aby ho přesvědčilo, že pánova knihovna už dávno neslouží  pouze ke studiu. Bohužel…

,,Jo.‘‘ Zavrčel znova a pak další kus nábytku se roztřískl.

Dveře se rozletěly a v nich stál vysoký, mnohem svalnatější, se širokými rameny, hnědými,rozcuchanými vlasy a okolo pasu s ovázaným prostěradlem Tengel. Na krku se mu kolébal zlatý erb jejich rodu.

,,Sol ještě nic neví?‘‘

,,Ne můj pane.‘‘ Tengel si oddechl. Kdyby to viděla jeho žena, ztropí tak neobyčejnou scénu, že bude mít z toho pohromu minimálně na dvacet let. Marian přes jeho rameno nahlédl opatrně dovnitř… ,,Nevydržela?‘‘ Pozvedl obočí nad roztrhaným ženským tělem.

,,Lidé jsou příliš křehcí. Co víš?‘‘ Změnil hned téma. Marian se spiklenecky usmál.

,,Viděl jsem krásnou blondýnu se španělským chlapcem prohánějící se Skotskými lesy.‘‘

,,Přestaň si hrát na proroka!‘‘ Zavrčel.

,,Severní Anglie, Skotsko, lesy okolo jezera Loch Katherine.‘‘ Král se usmál.

,,To nebude tak těžké je dostat. Svého bratra můžu zajmout, muže dáme tady do klecí aby vyhladověli a ženy si zotročíme. To bude mnohem lepší než lidská krev. Tahle krev je nekonečná.‘‘ Zuby se mu zablýskly v temné chodbě.

,,Ale jdou tam teď i horkokrevní, slyšel jsem, že někoho koní.‘‘

,,Koho?‘‘

,,Nevíme, někoho, kdo už zabil dva z jejich druhu.‘‘

,,Dívka či chlapec?‘‘

,,Nevíme.‘‘

,,Jdi to zjistit hlupáku!‘‘ Zavrčel, úsměv ze rtů mu zmizel a zase se zavřel v knihovně, aby odstranil tělo.

Shrneme si to tedy. V Řecku žije královská rodina upírů. Jejich hlavním vůdcem je Tengel. Ten, když byl mladší měl ještě dva bratry stejného druhu a dalších šest, kteří se jim ani v nejmenším nepodobali. Říkali si esence tohoto primitivního světa. Nejstarší ze tří bratrů se jmenoval Dorian, pak byl Tengel a nejmladší Victor.

Oba bratři zemřeli v bitvě proti vlkodlakům, kdy upíři zvítězili a jen hrstka se vrátila. Stále proti sobě vedli různé bitvy o moc… které nakonec zvítězil prostřední bratr…

Jediný, kdo byl stejně mocný jako on byla jeho manželka- Sol. Dcera čarodějky, kterou přeměnil v jednu z nich.

***Skotsko***

Muž vysadil Bellu poblíž parku. Ta s úsměvem poděkovala a běžela do lesa. Hledala něco, co ani nevěděla, jak vypadá. Něco, co bylo pro ni velkou záhadou i když ji to tahalo jako magnet. Tam, kde se dotkla prsty, když byla naštvaná zanechala místo zeleného listu ohořelý kousek. Spálila na popel cokoliv konečky prstů když byla naštvaná.

Nechápala to. Nechtěla chápat. Nechtěla vědět, proč má takovou moc…

,Bell…‘ Zašuměly tiše koruny stromů a vánek jí rozčechral vlasy. Nebe bylo zamračené. V podivné barvě mezi modrou, bílou a černou… Podobalo se dříve bílému, nyní prapodivné barvy trička, které měla Bella na sobě.

,Bello…‘ Zašeptal zase ten medový, dokonalý hlas a Belle vyhrkla malá kapička slz. Její vlasy i oči se začaly vracet do původní barvy.

,,Edwardééé!!!‘‘ Zařvala a padla na kolena. Nehty zaryla hluboko do zeminy a slzy jí brázdily obličej. Proč ho musela opustit! Proč to ta její druhá část udělala?! Nenávidím tě! Křičela pro sebe a bolest jí drásala srdce. Roztrhávala vnitřnosti. Tahle Bella…ta hodná byla bezmocná, lidská… zlá měla pravdu… nemá na to…nemá absolutně na nic.

Seděla takhle tři hodiny. Tři hodiny její srdce spalovaly vzpomínky na něj. Oči už víc slz neprolévaly. Vyschly. Opřela se zády o strom, džíny celé špinavé a pravou rukou zašátrala v náprsní kapse. Potřebovala poprvé po tak dlouhé době svou dávku nikotinu. V pravé kapse u kalhot našla i zapalovač. Alespoň něco nepodělala.

Slastně zavřela oči když jí z nosu a úst vystupoval bílý dým. ,Jděte se všichni podělat. Seru na vás…‘ Propadla zase…  Plíce se jí plnily tím hnusným sajrajtem, který s takovým potěšením do sebe dostávala.

Najednou vedle ní křupla větvička. Úlekem se trhla a zírala do další krásné tváře. Stejně bledé… vysoké… Muž měl ostré rysy, blonďaté vlasy a blankytně modré oči.

,,Co tu děláš?‘‘

,,Hulím, co tu děláš ty?‘‘ Bella byla jako opilá.

,,Jo, budeš to asi ty… tak pojď.‘‘ Pokývl směrem za sebe.

,,Kam tím myslíš? Jestli mě hodláš zabít, můžeš rovnou tady.‘‘

Muž se rozzuřil, přiskočil k Belle a vrazil facku až jí cigareta odletěla od rtů.

,,Ty hajzle! Moje poslední!‘‘

,,Už nebudeš nikdy kouřit!‘‘ Zavrčel, jeho vlasy tmavly… dostávaly špinavě hnědou barvu. Bella se začala taky měnit. Zase se ven drala její druhá osoba. Muž se uvolnil. Lehce se napřímil a podíval zpříma do Belliných ohnivých očí. ,,Jsem Zack.‘‘ Usmál se a táhl za sebou.

,,Ne! Pusť mě!‘‘

,,Hledala jsi nás, tak pojď.‘‘ Zamumlal. Belle až pak došlo, že ji něco k němu poutalo. Že chtěla zjistit víc… víc o tom, kdo je on, kdo jsou ti druzí.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rebelka 29:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!