Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Plamen naděje 13

09.08.2009 (16:00) • Verus • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3731×

13. Kapitola: Upíre, nezlob se.

Edward:

Chtěl jsem radši zůstat s Bellou, ale Esme mě vyhodila se slovy, že se o ní postará.

Šel jsem tedy s ostatními na lov. Nemuseli jsme ani daleko. Dokonce jsem slyšel i Esme myšlenky. Nechtěl jsem je šmírovat, kdyby si říkaly něco tajného, tak jsem Esme neposlouchal. Začal jsem se plně soustředit na lov. Na svoji kořist.

Zrovna, když jsem se připravoval skočit po krku pumy, Esme na mě v myšlenkách zakřičela. Říkala, že Bella omylem s chodila talíře a ty se rozbili. Bál jsem se, jestli si neublížila a Esme se neudržela. To už jsem byl na cestě zpět do chaty. Všichni mě hned následovali.

Naštěstí se jí nic nestalo, teda fyzicky. Psychicky se úplně zhroutila. Chtěl jsem jít za ní, ale Carlise mi radil, abych ji nechal chvíli o samotě. Všichni jsme stáli, jako sochy a poslouchaly Bellino vzlykání v Alicině šatníku. Každý vzlyk mi rval srdce. Připadalo mi to, že to trvalo roky.

Její naříkání, mě dělalo do hrudi díry. Jasper to nesl ještě hůř. On totiž cítil její bolest a ta prý byla nesnesitelná. Nechápal, jak s takovouhle bolestí vůbec může žít.

Nebyl jsem jediný, kdo to už nemohl vydržet, ale Ronyho nikdo nezastavil. Doufám, že ji Rony pomůže. Když já nemůžu.

Když přestala plakat, chtěl jsem jít za ní, ale tentokrát mě zastavila Esme. Přemluvila mě, že to zkusí sama. Potom, co jsme vyslechli jejich rozhovor, nebo spíš Belliny nesmyslně jdoucí věty po sobě, nemohli jsme uvěřit vlastním uším. Všichni jsme po sobě neurčitě koukaly. Ani Emmet nedělal své obvyklé vtipy. My jsme měli za to, že je slepá od narození. Tohle nás dostalo. Byl jsem vyděšený, když jsem si jenom představil, co se jí muselo stát, že oslepla. Nebyl jsem jediný. Všichni přemýšleli, jak se jí to stalo. Už jsme chápaly, proč o své minulosti nechce mluvit.

Měli jsme o ní strach, protože mluvila, jako by nebyla při smyslech, Jako třešnička na dortu bylo, když řekla, že slíbila rodičům, že se brzy setkají a že už se strašně těší. V tu chvíli jsem si uvědomil, že ji nemůžu nechat chvíli bez dozoru. Co kdyby ji zrovna napadlo skoncovat se životem a já ji nestihl zachránit. Rony ji snad taky bude hlídat.

Teď už je to ale za námi. Bella už funguje, jako normálně a připravuje se hra, kterou vymyslela. Já osobně jsem Člověče nezlob se, nikdy nehrál.

„Je nás osm, plus Rony. Potřebujeme někoho, kdo bude hlídat Emmeta, aby nepodváděl.“vysvětlila Alice svůj plán.

„Tak já budu soudcovat. S Ronym vás bude sudý počet. Bella a Emmet budou házet kostkou a budou poslední figurky. Emmeta budu hlídat a Bellu budu informovat, kde jsou rozestavěny její hráči a tak dále. Bello, Emmete můžete si vylosovat vaše figurky.“řekl Carlise a všichni s tím souhlasili.

Alice už měla připravené lístečky s našimi jmény na losování. Doufám, že budu s Bellou.

„Ok. Tak Bello, začni první.“nechal Emmet vybrat Bellu, jako první. Vylosovala si tři papírky a Emmet si vzal ty zbylé.

„Carlise, přečteš je prosím.“poprosila Bella Carlise.

„Alice, Esme a Edward.“přečetl Carlise papírky. Mé přání se splnilo. Určitě to vyhrajeme. Jasper nebyl moc rád, že je proti Alici, jinak všichni byli spokojený, kde jsou.

„Tak že to znamená, že druhý tým tvoří Emmet, Rose Jasper a Rony.“řekl Carlise.

„Jsi ráda, že jsi v mém týmu, miláčku?“zeptal se šťastně Emmet. Přitom laškovně zamrkal. Taky to před námi mohl trochu skrýt. Kdo se na to má koukat.

„Ovšem. Jestli ale prohraješ, tak to schytáš.“odpověděla andělsky Rose. Všichni jsme se mu začali chechtat. Známe Rose a víme, že jestli se tak stane, ta bude mít večer utrum.

„A ode mě taky.“přidal se ještě Jasper. To vyvolalo další nával smíchu.

„Emmete?“zeptala se Bella, jako by nic. Myslím, že má něco za lubem. Jestli to je proti Emmetovy, tak to se mi líbí. Mohl by to dnes pěkně schytat, jestli prohraje. Od každého trochu.

„Nechtěl by ses vsadit?“Bella měla v očích jiskřičky, jako Emmet. Chce mu vrátit to dopoledne. Říkala, že se chce pomstít.

„Že váháš. O co?“chytl se toho hned. No jo, to by nebyl Emmet, kdyby nebral nějakou tu sázku. A byl rád, že to někdo nabídl jemu. Většinou to je na opak. Bella se taky tvářila nad míru šťastně.

„Když prohraješ, můj tým vymyslí něco tomu tvému, tu věc bude muset splnit a naopak.“vymyslela Bella. Bylo vidět, že váhá, jestli nás do toho má zatáhnout všechny. Ale rozhodla se, že jo. Mně to nevadilo. Pro Bellu cokoliv. Věřím, že vyhrajeme. Když ne, tak si to Emmet pořádně vychutná, ale co. Alice to tak optimisticky neviděla, protože nevidí, jestli vyhrajeme, nebo prohrajeme. Musí být nervózní, protože jí se to také týká a ona nerada prohrává.

„Těš se Bello.“Emmet si je nějak jistý. Ještě, že ho Carlise bude hlídat. Všichni ho přece známe.

„Ale jsou tu nějaká pravidla. V domečku se nesmí přeskakovat a vyhazuje se bez milosti. I své figurky.“vysvětlila Bella jednoduše a když říkala to druhé, ďábelsky se usmívala. Všichni jsme se museli zasmát. Takhle jsme ji ještě nikdy neviděli. Takhle ďábelskou.

„Bello, jaká budeme barva?“zeptala se Alice. Zase nás chce oblíkat. To je celá ona.

„Vždycky modrá.“řekla Bella. Ani nad tím nepřemýšlela. Modrá je moje oblíbená barva, protože Belle strašně sluší.

„Emmete?“zeptala se ještě Emmeta.

„Černou.“ “Ne růžovou.“skočila mu do řeči Rose.

„Ale zlato, kapitán jsem já.“bránil se Emmet. Chudák. Rose se na něj jenom koukla a on se přikrčil. Já s Bellou  a Alicí jsme v sobě zadržovaly smích. Jasper se k nám nepřidal, protože on tu růžovou bude muset mít taky na sobě.

„Ach jo.“vzdychl Emmet poraženě.

„Skvěle kapitáne.“řekl Jasper sarkasticky. Růžovou nemá moc rád. Když ho neoblíká Alice, tak Rose.

Radši nechci vidět, jak bude vyvádět, když prohrajeme. Pomyslel si Emmet a já se už naplno rozesmál.

Chudák Jasper. Politovala Alice svého miláčka, ale na tváři ji hrál úsměv.

Zaběhla do pokoje a zpátky už nesla trika. Belle ta barva strašně slušela. Jak jsem říkal. Alice mezitím natáhla růžová trička Emmetovy, Jasperovy a dokonce to navlékla i na Ronyho. Ani jednomu se do toho nechtělo, ale Rose Emmeta s pražila pohledem a on poslušně poslechl. Dá se tak snadno zmanipulovat. Jasper a Rony držely při sobě a tvářili se, jako by je křižovali.

„Tak začneme, abychom to taky do večera stihli.“zavelel Carlise. Náš rozhodčí.

Emmet, jako pravý gentleman nechal hrát Bellu první. Hned na první pokus se jí povedlo hodit šestku. To hodím taky. Pomyslel si Emmet sebejistě. To jsem teda zvědavý.

„Alice.“nasadila Bella první figurku. Druhým hodem ji poslala o pět míst dopředu.

Emmet samolibě uchopil kostku a hodil. Nálada mu poněkud zchřadla, když na kostce uviděl číslo dvě. Carlise informoval Bellu, mezitím, co jsme se Emmetovy pochechtávaly. Rose moc do smíchu nebylo a rozzuřeně sledovala Emmeta. Proč nemůžu být v týmu s Bellou. To mí pako určitě prohraje. Přečetl jsem Rose myšlenky. Myslel jsem si, že bude myslet na něco takového.

Když Alice byla u růžového domečku, Emmet konečně hodil šest a nasadil. Jasper byl teď jen o dvě políčka za Alicí. Kdyby se Emmetovy podařilo hodit dvě, vyhodil by Alici. Ale při jeho smůle ji přeskočil.

„Panebože Emmete, vyměň si ruce. Zrovna si mě nasadil, nechci být hned doma.“stěžoval si Jasper. Emmet jen něco zamumlal.

Když Bella házela, Emmet  přestal dýchat, jako by to potřeboval a čekal, co padne. Žádný vyhazov se nekonal. Hodila šest a nasadila další figurku. Mně. Následovaly další šestky za sebou a já se objevil před Alicí. Tak to byla rychlost. Emmet jen vykuleně koukal.

„Vždyť jo.“povzdechl si Jasper nešťastně.

Emmet taky nezůstal pozadu a hodil taky šestku. Další figurka Rose.

„Začíná tu být poněkud těsno.“poznamenal jsem suše.

Rose teď stála na první políčku. Alice o dvě dál. Já byl hned před Alicí a Jasper ode mě o tři políčka.

Teď se Emmet začal usmívat. “Dva, nebo tři, to zvládnu.“povzbuzoval se a hodil kostkou.

„Tak co?“zeptala se Bella, jak to dopadlo. Já s Alicí jsme se začali smát. Esme k tomu taky neměla daleko, ale nechtěla se smát svému synovy, když je ta matka.

„Šest a vyhazuje vlastní figurku Jaspera.“oznámil Belle Carlise a taky se smál. Pro porozumění, když nasadíš, musíš s tou figurkou jet.

„Díky Emmete.“zamumlal Jasper sarkasticky a se svěšenýma ramena šel zpět domů.

„Jsi jednička Emmeta. Konečně si někoho vyhodil.“poznamela Bella s úsměvem od ucha k uchu.

Už jsme hráli půl hodiny a žádná figurka v domečku. Pořád jsme se jenom vyhazovaly. Byla to opravdu zábava. Třeba Jasper, když měl vyhodit Alici, vzal ji do náručí a odnesl ji domů. Potom se vrátil na už volné místo. Nebo když jsem měl já vyhodit Emmeta. Vyhodil jsem ho a to doslova. Měli jsme štěstí, že Bella byla plně zabraná do hry a těch obrovských ran si nevšimla. Taky bylo vtipné koukat na Emmeta, když měl vyhodit Esme. Ta se něj mateřsky usmívala a on, kdyby nebyl upír, už by byl zpocenej. Taky si pak stěžoval, že podvádíme. Že se na něj Esme usmívá a on se pak cítí trapně, že ji musí vyhodit. To ale nezměnilo fakt, že jsme se pořád smáli.

Rony byl už jen kousek od domečku. Už se nám ho nepodařilo chytit a růžový tým měl první figurku doma. Emmetovy teď hodně stouplo sebevědomý. Bella se ale nenechala předčasně vystresovat a bojovala dál.

Asi po další půl hodině se Rose a Jasper podezřele blížili domů. My měli nasazenou jen Esme. Nevím, jestli je zvládne oba. Bella se soustředila na pětku, aby mohla vyhodit Rose. Byla blíže, než Jasper.

„Pět.“řekl Carlise a Bella se usmála. Esme pokročila o pět políček a Rose už byla zase doma.

Jasper měl teď šanci, aby následoval Ronyho domů. Emmetovo štěstí se zase projevilo. Jasper už mohl být doma, ale v domečku se nesmí přeskakovat. Za to my jsme štěstí měli. Esme teď byla na Jasprovo místě.

„Co seš to za matku.“kroutil hlavou, když následoval šlápěje Rose.

Za chvíli:

Jasper je opravdu chudák. Teď to je po osmé, co jsme ho vyhodili před domečkem. A snad po patnácté, jako dohromady. My jsme zatím stihli dojet domů se dvěma figurkami. Esme a Alicí. Růžový tým byl na tom pořád stejně. Měli v domečku jenom Ronyho. Chudák, tak dlouho je tam sám.

„Tuhle hru už nikdy nebudu hrát, jestli mě nenecháte dojet domů.“vyhrožoval nám Jasper. Ani se mi nedivím. Být na jeho místě, taky bych byl mrzutý. Štěstí mu hold dnes nepřeje.

„Ale Jazzy, nejmenuje se to pro nic za nic, Člověče nezlob se.“utěšovala ho Alice, ale jí se to řekne, když je doma a vyhodili jí jenom párkrát.

Teď byly nasazené všechny zbylé figurky. Já byl v růžovém teritorii a Bella zrovna nasadila. Všechny růžové figurky  byli před Bellou. Emmet se rozhodl, že pojede hromadně. Je to teď na Belle. Já ji nemůžu pomoct.

Bella růžovým figurkám dýchá na záda. Nepodařilo se jí je vyhodit, ale pořád má šanci.

Ha, Ha, Ha. Zasmál se Emmet.

„Dělám to jenom napínavý. Nechám ti falešné naděje na vítězství. Nechávám tě prostě jenom vycukat.“bránila se Bella. To sotva. Pomyslel si.

„Aby ses nedivil Emmete.“klidnila ho Rosalie.

Jak to Bella plánovala, tak se taky stalo. Zbytečně neriskovala a nepřeskakovala růžové figurky. Místo toho hrála se mnou. Já se taky blížil ke svému domečku, jako růžový ke svému.

„Sláva.“vykřikl šťastně Jasper. Konečně se dočkal a dostal se domů. Skoro skákal radostí. Já se dostal taky domů. Teď už je v tom Bella sama.

Rosalie je taky opustila. Už zbývá jenom Bella a Emmet. Ten je ale před domečkem. Když ho Bella nevyhodí, pravděpodobně vyhrajou.

„Nebojíš se Bells?“provokoval Emmet.

„Proč bych se měla bát. Jediný, kdo by tady měl mít strach, jsi ty.“vrátila mu to Bella. Uměla taky provokovat.

Vrhla kostkou a šest. Emmetovy se roztáhl úsměv do mega rozměrů. Ne, že bych Belle nevěřil, ale nejsem si jistý, jestli dokáže objet půl kolečka dřív, než Emmet hodí jedna a bude doma. Bella byla optimistická a pořád se usmívala.

„Ještě není konec Emmete.“varovala Emmeta. Ten na to nebral ohled. Byl si jistý sám sebou.

Hodila a další šestka. Jako kdyby to věděla, nebo plánovala. Emmetovy trochu pohasl úsměv, ale pořád měl jistotu, že vyhraje.

„A další.“hlásila Bella a hodila další šestku.

„Jak to děláš?“zeptal se nevěřícně Emmet. Už bez úsměvu.

„To musíš umět.“poučila ho a další šestka. Teď už byla na stejném místě, jako Emmet. Nikdo nemohl uvěřit svým očím.

„To zvládneš Bello.“fandila Esme s Alicí.

„Ne nezvládnu.“řekla v klidu. Tak to jsem nepochopil, ale to nikdo z nás.

Hodila čtyři a ztvrdla před domečkem. Jako to věděla?

„Všichni se dívejte, ať nepropásnete vítězný hod.“chlubil se Emmet. Z jeho očekávaného hodu se vyklubalo stejné číslo, jako měla Bella. Tak že žádný vítězný hod se nekonal. Byl s toho celý rozrušený.

„Je mi tě líto. Papa, Emmetku.“zasmála se zvonivě Bella a hodila kostkou.

„Jedna.“oznámil nevěřícně Carlise.

Emmet s toho dostal tiky do oka. Všichni ostatní, bez výjimky se mnou, jen koukaly, jak vyvorané myši. Nebyly jsme schopní slova. Pořád jsme tomu nemohli uvěřit. Bylo to neuvěřitelné. Bella byla fantastická. Jak řekla, nechala Emmetova pořádně vycukat.

„Co se děje? To nikdo není šťastný, že jsme vyhrály?“prolomila ticho Bella. V tu ránu jsme byli u ní a drtili v náručí.

„Jsi jednička Bello.“pochvalovala ji Alici.

„Jednička, která nemůže dýchat.“upozornila nás a my se odtáhli. Omluvili jsme se a dál se usmívali.

„Kdybys nemachroval, co,“řekl sarkasticky Jasper.

„Emmete, váš co jsem ti říkala.“řekla výhružně Rose a Emmet se přikrčil, jak měl strach.

„Klid Rosalie. Musí být v pořádku, aby splnil trest. Vlastně vy všichni. Omlouvám se.“připomněla nám Bella. Na to Rosalie zavrčela.

Pff. Odfrkla si ještě, aby tak dala vědět, že se hodně zlobí.

„Tak co máme udělat.“zajímal se Emmet netrpělivě.

„My se domluvíme.“oznámila mu Bella a my se začali v kroužku domlouvat. Lítaly tu nápady všeho druhu, ale nakonec jsme se shodli na jedné věci. Každý k tomu nějak přispěl. Rose bude nadšená.

„Už to máme.“řekli jsme sborově a usmívali se.

„Je to úkol na zítřek. Celý den na sobě budete mít těsné kostýmy, barvy duhy. A to nejlepší. Budete k sobě přivázaní. Toaleta je dovolená. Tak si to zítra užijte. Nehnete se od sebe ani na krok.“řekl náš kapitán. Byli jsme spokojení, když jsme viděli tváře růžového týmu. Byly přímo nadšený.

„já se nebudu v těsném kostýmu lísat k Emmetovy.“vybuchl Jasper.

Jasper a Rose naštvaně koukaly na Emmeta. Který dal ruce před sebe v gestu, že se vzdává.

„Vždyť to nebude tak hrozný.“snažil se je uklidnit Emmet.

„Hledej si jinou postel na spaní.“oznámila Rose naštvaně, otočila se na svém podpatku a uraženě odešla.

„Díky, Bello.“zamumlal Emmet a tvářil se, jak hromádka neštěstí.

„Hele, to je odplata za to ráno.“bránila se Bella.

Alice si šla usmířit Jaspera. Emmet šel někam S Ronym, protože on jedinej na něj nebyl naštvanej. Esme a Carlise si šli taky po svých.

Autor: Verus (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Plamen naděje 13: