Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zloději v utajení 1. kapitola - Nový úkol

twilight


Zloději v utajení 1. kapitola - Nový úkolMoje první povídka o Belle a Edwardovi. Oba jsou zloději, ale ne úplně dobrovolně. Jejich osudy řídí záhadný muž, který si říká Amo. Má je v hrsti a oni budou donuceni spolupracovat, což bude ještě velmi složité. Jak Bella, tak Edward jsou hrozně paličatí a jsou zvyklí jednat na vlastní pěst. Podaří se jim spojit jejich síly a odhalit záhadného Ama? Vysvobodí své blízké? A dají se dohromady? Snad se bude líbit a předem děkuji adminům za trpělivost se mnou.

Zloději v utajení

1. kapitola

Bellin pohled

Jsem Bella, poloupírka. Od dětství jsem žila v dětských domovech, nebo na ulici, jelikož moje maminka zemřela při porodu a tatínek upír se nechal zabít. Bylo to hodně smutné, ale tak můj tatínek by se bez maminky trápil, takže to do jisté míry chápu. Naštěstí mě, než navždy odešel, naučil se o sebe postarat a vysvětlil mi, co obnáší život takového poloupíra.

Bylo pozdě večer a já se dozvěděla od mého šéfa Ama, že mám zítra další akci. Vůbec jsem takováhle překvapení neměla ráda, ale co jsem mohla dělat. Můj šéf mi nedával na vybranou. Řekl mi, že když nebudu spolupracovat, tak zabije mého přítele Chrise, který je ve vězení za krádeže. Měl mě v šachu, a tak jsem pro něj kradla. Stala jsem se jednou z nejlepších v oboru krádeží. Byla jsem šikovná, spolehlivá a rychlá. Proto si asi můj šéf vybral zrovna mě.

„Prosím?“ zvedla jsem telefon.

„Tak jak jsme se domluvili, tak ti přináším informace o tvém zítřejším úkolu. Půjdeš na oslavu, auto, oblečení a všechno máš zařízené. Vkradeš se do místnosti, kde budou vystaveny korunovační klenoty a ukradneš je. Očekávám, že mě nezklameš a tvoje práce bude bezchybná jako vždy,“ odpověděl můj šéf Amo.

„Šéfe, můžete se spolehnout, vše provedu bez chyb.“

„No to doufám, jinak by se mohlo něco stát tvému Chrisovi.“

„Ne, to určitě nebude třeba. Vše proběhne v klidu.“

„Dobrá, zítra se ti po akci ozvu.“

„Nashledanou,“ odpověděla jsem, ale už jsem uslyšela jen pípání telefonu. Zavěsil.

Nelíbilo se mi, že mě má tak v hrsti, možná časem něco vymyslím, abych se z jeho moci vymanila, ale v současnosti to nebylo v mých silách.

 

Edwardův pohled

Vztekal jsem se, co jsem taky mohl dělat. Nějaký pitomec, který si říkal Amo mi unesl rodinu. Moji drahou Esme, Carlisla, Emmetta, Alici, Jaspera, Rose a já s tím nemohl nic dělat. Jen mi vrtalo hlavou, jak by se někomu mohlo podařit unést pět upírů naráz. Ledaže by to byl taky upír, však já tomu přijdu na kloub, chce to jen čas.

Mezitím musím splnit další úkol od mého šéfa.

„Ano?“ zvedl jsem telefon.

„Tady je tvůj šéf Amo. Přináším ti informace o tvém zítřejším úkolu. Půjdeš na oslavu, auto, oblečení a všechno máš zařízené. Vkradeš se do místnosti, kde budou vystaveny korunovační klenoty a ukradneš je. Očekávám, že mě nezklameš a tvoje práce bude bezchybná, jako vždy.“

„Můžete se spolehnout. Pustíte pak moji rodinu?“

„Hmm, hošánku, to bys měl až příliš snadné. Ještě s tebou mám určité plány, ale neboj se, dočkáš se. Ozvu se zítra.“

„Dobrá,“ odpověděl jsem a zavěsil.

 

O 18 hodin později.

 

Bellin pohled

Přijela jsem před krásnou vilu a šla dovnitř. Všechno vypadalo neuvěřitelně luxusně a já si uvědomila, že do tohoto života určitě nepatřím. Vyrůstala jsem na ulici a luxus mi nic neříká.

Šla jsem dlouhou chodbou až do sálu, kde jsem si dala občerstvení a zrovna probíhala módní přehlídka. Po ní se zhruba za 30 minut měly jít představovat korunovační klenoty. To ovšem neví, že k žádnému představení nedojde, protože je do té doby ukradnu.

Vzala jsem si sklenici s vínem a najednou kolem mě prošel nějaký chlápek a nedával pozor a vrazil do mě. Samozřejmě se na mých krásných šatech objevila velká červená skvrna.

„To nemůžeš dávat pozor!“ zařvala jsem naštvaně.

„Oh, já dával pozor, ale problém bude v něčem jiném. To ty jsi mě viděla a říkala jsi, óó, ten klučina je tak pěkný, s tím bych si mohla něco začít, musím se s ním seznámit a využila jsi příležitosti a vylila jsi to na sebe, abys měla důvod se se mnou sblížit. A teď si navíc ještě hraješ na naštvanou,“ odpověděl mi ten pitomec.

„To nemyslíš vážně, že ne? Myslím, že jediný, kdo se zrovna snaží navázat se mnou kontakt, jsi ty. Ale mohu tě ujistit, rozhodně po tobě nejedu, jsi mi odporný. A teď mi uhni, jdu si vyčistit šaty.“

Odešla jsem na toalety a tam jsem měla nechaný můj batoh s věcmi. Oblékla jsem si černé kalhoty, černé tričko na ramínka, dlouhé černé rukavice, které sahaly až za lokty a černou kuklu. Vím, že mě určitě nikdo nepozná.

Došla jsem až k místnosti, kde měly být šperky, když jsem uviděla další zamaskovanou osobu. Pravděpodobně to byl muž, byl velký a vypadal silně.

„Kdo jsi?“ zeptala jsem se.

„Ne, ty, kdo jsi?“ odpověděl mi neznámý.

To už jsem nevydržela a napřáhla svoji nohu a kopla ho. Jenže on se sklonil a místo toho mi podkopl nohy, což jsem mu hned vrátila. Leželi jsme na zemi a já jsem si na něj pohotově sedla a začala mu dávat pěstí do obličeje. Najednou jsem rychle stoupla a šla dát bombu na dveře místnosti. Za minutu se mi otevřou dveře a já splním úkol.

On se taky zvedl a vykopl nohou a já mu ji chytla a zatočila s ní natolik, že se ocitl znovu na zemi.

„Vzdej to a uvědom si, že proti mně nemáš žádnou šanci,“ řekla jsem mu.

„To se ještě uvidí,“ dodal a jedním rychlým pohybem mě stáhl znovu na zem.

Náhle se otevřely dveře a začal pípat alarm. Oba jsme rychle vklouzli dovnitř a začali sbírat klenoty. Pak se začaly pomalu zavírat dveře a zamaskovaný muž je chytl a já pod nimi proklouzla a pak i on odešel. Začali jsme společně utíkat, když se za rohem vyřítila ochranka…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zloději v utajení 1. kapitola - Nový úkol:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!