Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Životní zkouška ~ 4. kapitola

2


Životní zkouška ~ 4. kapitolaJacob nebyl celý víkend doma a nešel ani do školy. Bella má o něj starost a rozhodne se to říct Charliemu... Jak se Charlie zachová a co Jacob? Příjde Bella na to, co se kolem ní děje?

4. KAPITOLA ~ Chladnokrevný vrah

Vystoupila jsem se svého nového auta a vydala se do školy. Ano, přesně tak. Mám auto. Naštěstí je to „jen“ stříbrné Volvo. Dalo mi práci přemluvit Charlieho, aby mi nekoupil něco ostře žlutého nebo červeného.

Vím, že jsem říkala, že auto nechci, ale... už nemám s kým jezdit do školy. Od té události se mnou Jacob nemluví. Po návratu z lesa jsem se ho chtěla zeptat, co se opravdu stalo a ukázat mu tu baterku, ale něco v jeho výrazu mi v tom zabránilo.

Rodiče si samozřejmě ničeho nevšimli. Typické. Jacob byl celý zbytek víkendu pryč. Myslím, že se domů nevrátil ani v noci. Viděla jsem se s ním až dnes ráno, když jel do školy.

Ovšem nikde na parkovišti není jeho auto. Asi se někde zpozdil... zase.

„Bello! Tady,“ zavolala na mě Angela.

„Ahoj,“ řekl jsem jí a beze slova vstoupila do budovy a ona mě následovala. Nejspíš se už stává tradicí, že mě vždy čeká před vstupem.

„Stalo se něco? Jsi taková skleslá.“

„Ne, nic mi není, jen... Jacob se v poslední době chová divně. Nemluví se mnou.“

„Aha. Máš tušení, co by to mohlo být?“

„Nevím. Když se ho na něco zeptám, tak je dost agresivní a vyjede na mě. Celý víkend nebyl doma.“ O té části s lesem jsem pochopitelně pomlčela.

„Nemůžou to být drogy?“ napadlo ji.

„Já nevím. Tohle mi na něj nesedí, ale možné to je. Nedokážu si představit, co ho mohlo dohnat k takovému chování. Byl to můj nejlepší přítel.“

„Třeba je to jen nějaké přechodné období. Určitě se to zlepší. Uvidíš.“ Povzbudivě se na mě usmála a pak jsme společně šly na hodinu.

 

***

 

Po vyučování jsem chtěla jet domů, ale Edward mě zastavil.

„Bello, já...“ Jeho zelené oči mě hypnotizovaly. Nedokázala jsem od nich odtrhnout pohled. Jenže než stačil domluvit, uviděla nás Dylan.

„Edwarde! Tak tady jsi!“ zavolala a přiběhla k nám. Mě si vůbec nevšímala a začala ho líbat.

Znechuceně jsem se otočila a odešla k autu. Proč mě něco takového zraňuje?

„Bello! Počkej!“ zavolal za mnou, ale já nastoupila do Volva a odjela. Stačí, že Jacob dnes nebyl ve škole. Nepotřebuju, aby mi ještě on motal hlavu. Líbí se mi víc, než je přípustné.

Charlie byl výjimečně doma. Nejspíš sestoupil ze svého vlastního světa zpátky na zem, aby zkontroloval svou dceru.

„Tak co, Bells, jak bylo první den ve škole?“ zeptal se.

„Ve škole už jsem byla potřetí.“ Povzdychla jsem si. On se nikdy nezmění. Žije si jen ve svém světě.

„Ten čas ale letí,“ mumlal si. „No ale i tak. Jak ses měla? A co Dylan a Jacob? Daří se vám?“

„No,“ zaváhala jsem, jestli mu to mám říct. Ale je to pro Jakeovo dobro. „Mám starosti o Jacoba. Už několik dnů nebyl doma. Dneska ráno jsem ho viděla, jak odjíždí autem, jako by jel do školy, ale ve škole nebyl. Bojím se o něj.“

„Vážně? Tak to potom... Musím si s ním promluvit. Neboj, Jacob je rozumný kluk. Určitě pro to má nějaký důvod,“ utěšoval mě. Poprvé za dlouhou dobu mi připadal jako opravdový otec.

„Díky, tati,“ řekla jsem a odešla do pokoje. Čeká mě další „úžasné“ odpoledne s učebnicemi.

 

***

 

Zvenku se ozvalo bouchnutí dveří od auta. Zaklapla jsem knihu a sešla dolů, kde právě vcházel dovnitř Jacob. Přestože venku slabě pršelo, tak měl na sobě jenom ty kraťasy z ustřižených džínsů.

„Jacobe, pojď sem, musíme si promluvit,“ zavolal Charlie z kuchyně. Jake se po mě podezřívavě podíval, a pak vešel do kuchyně. Já jsem se posadila na schody. Chtěla jsem vědět, co mu táta řekne.

„Jaku, vím, že už jsi dospělý a že máš právo na soukromý život, ale všechno má své meze. Celý víkend jsem tě doma neviděl a dneska jsi nebyl ve škole. Takhle by to nešlo,“ začal táta mluvit.

„Do toho ti nic není!“ křičel Jake. „A kdo ti vůbec řekl, že jsem nebyl ve škole? Byla to Bella?! Bello, pojď sem. Vím, že posloucháš v předsíni! Pojď sem, ty práskačko!“

Jeho slova mě zraňovala. Jako by mi vypaloval velkou díru přímo doprostřed hrudníku. Tohle není ten Jacob, kterého jsem znala. Je to někdo úplně cizí.

„Promiň,“ zašeptala jsem, když jsem vešla do kuchyně.

„Bella se nemá za co omlouvat. Udělala, co bylo správné,“ zastal se mě táta.

„To teda není!“ rozkřikl se můj bratr znovu.

Najednou Charlie celý zrudnul a vypadal, jako by se dusil. Chtěla jsem se ho zeptat, jestli nepotřebuje pomoc, ale začal taky křičet.

„Jacobe Swane! Můžeš mi říct, co to máš na rameni?!“ Podívala jsem se na Jakeovu paži. Na rameni se mu skvělo velké tetování. Kruh s ornamenty uvnitř nebo nějaký znak? Těžko říct. Takhle z dálky to nejde moc vidět.

„To je tetování. Máš snad něco proti?!“

„Proti normálnímu tetování nic nemám! Proti tomuto ale ano! Kde jsi k němu přišel?!“ Nechápala jsem, co to do Charlieho vjelo.

„Do toho nic není!“ odsekl mu Jacob.

„To teda je! Teď půjdeš do svého pokoje a dům opustíš jedině, když půjdeš do školy! Je ti to jasné?! Do La Push už nikdy nepojedeš! Rozuměl jsi?! Už nikdy!“ Teď už jsem to nechápala vůbec.

„O čem to mluvíte? Co je s tím tetováním a co je La Push?“ zeptala jsem se.

„Nestrkej svůj nos, kam nemáš!“ vyjel na mě Jake a pak odešel do pokoje. Charlieho vztek rychle přešel a sklesle se posadil zpátky ke stolu. Byla jsem už na odchodu, když jsem uslyšela, jak si mluví sám pro sebe.

„Věděl jsem, že se to jednou stane...“

Musím zjistit, co to bylo za zvíře v tom lese. Zapnula jsem počítač a čekala, až se nastartuje.

Na internetu jsem šla na vyhledávač Google a zadala Vlkodlaci. Našlo mi to spoustu stránek, ale nebylo tam nic,  s čím by se dalo pracovat. Téměř všude vlkodlaky popisovaly jako vlka s lidskými proporcemi. Nikde nebylo nic o obrovských vlcích.

Pak mě ale zaujalo, že člověk se ve vlkodlaka mění za úplňku. Sice to byla jen jedna z dalších domněnek a pověr, ale... copak ten den, kdy jsem byla v lese nebyl úplněk? Co když se tu v okolí potuluje nebezpečný vlkodlak a vraždí nevinné lidi?

Jsem blázen. Vlkodlaci přece neexistují! Ale co potom byla ta bytost v lese, která zabila toho člověka?

Jenže byl to vůbec člověk? Co ty červené oči a kamenné tělo? Bylo to skutečné, nebo to bylo jen výplodem mé fantazie?

Zkusila jsem ještě zadat Červené oči. Ale všude byli jen reklamy na kapky do očí a nebo rady jak odstranit červené oči z fotek...

Stejně je to hloupost. O co se to snažím?! Navíc i kdyby v tom lese byl opravdu vlkodlak, jak by to souviselo s Jacobem a jeho chováním?

Jenže co ta horká kůže a tetování? Proč to Charlieho tak vytočilo?

Pak mě ale něco napadlo. Co když... co když Jake je ten vlkodlak? Hodně věcí by souhlasilo. Agresivita, podivné chování, vlčí vytí, když Jacob odešel do lesa, škrábance na pažích..., co když je můj bratr chladnokrevný vrah?

 


Tak co? Myslíte si, že má Bella pravdu? :) Jinak omlouvám se za delší mezery mezi kapitolami, ale admini toho mají zjevně moc a nestíhají. :))

← 3. kapitola x 5. kapitola →

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Životní zkouška ~ 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!