Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlčí sny - 13. kapitola

the-host


Vlčí sny - 13. kapitolaTak a je to tady. Setkání s Jacobem. Vzpomene si Ness konečně? Odpoví na otázky? Co cítí? Kdo vlastně je? Renesmé nebo Mary?

13.kapitola – Setkání

POHLED EDWARDA:

Gianna nás zavedla do korunovačního sálu, kde na nás už čekal Aro. Vítal nás jako staré přátele. Od toho incidentu, kdy chtěl zabít Renesmé a vyvraždit moji rodinu, se nás snaží naklonit na svou stranu. Pořád doufá, že se já, Bella a Alice přidáme k němu.

Chvíli se bavil s Carlislem, který se z nás choval asi tak nejvíc přátelsky. Pořád vychvaloval novou posilu své gardy, ale přitom si chránil myšlenky. Chtěl, aby to bylo překvapení.

Uslyšel jsem tiché hlasy zpoza hlavních dveří a Aro promluvil.

„A teď je načase, abyste se seznámili s novým klenotem mé gardy!“ Otevřely se dveře a v nich stál Alec a držel za ruku... Renesmé?! Proboha kde se tu vzala?! Zíral jsem na ni neschopný slova. Ostatní na tom byli stejně. Ona pomalu přistoupila k nám a Aro ji objal kolem ramen.

„Tak tohle je ona. Mary. Je u nás teprve měsíc. Moje garda ji našla poblíž Vancouveru v lese. Má dlouhodobou ztrátu paměti a nepamatuje si nic ze své minulost, protože spadla ze skály,“ řekl.

„Renesmé,“ zašeptal jsem. Nemůžu tomu uvěřit! Ona je živá a zdravá! Přímo přede mnou!

„Renesmé!“ zakřičela Bella a rozeběhla se k ní. To probralo i všechny ostatní. Všichni jsme ji objímali a ona šla z náruče do náruče. Tvářila se udiveně. Z jejích myšlenek bylo jasné, že si vážně nic nepamatuje a neví kdo jsme.

„Vždyť ji umačkáte!“ usměrňoval jsem je. „Nejdřív jí alespoň musíme říct, kdo jsme. Vůbec si na nás nepamatuje.“  Každý od ní kousek odstoupil až na Bellu. Ta ji objala kolem ramen a podívala se jí do očí.

„Ach, Renesmé! Já jsem tvoje matka. Bella. Pamatuješ si na mě?“

„Je mi líto, ale já vás neznám,“ odpověděla a překvapeně si Bellu prohlížela, jako by ji viděla poprvé. Bella začala vzlykat a bezradně se podívala na mě. Přistoupil jsem blíž a položil jí ruce na ramena.

„Já jsem Edward. Tvůj otec. Opravdu si nevzpomínáš?

„Opravdu ne.“ Zamračila se, jak se snažila si vzpomenout.

„Nevzpomínáš si na náš domov? Na Forks? Ani na Alici, Jaspera, Emmetta, Rosalii, Carlislea, Esme a Charlieho? Dokonce ani na... Jacoba?“ Otočil jsem se. Jacob, jako jediný z nás, ji ještě ani neobjal. Pořád stál na tom samém místě a nábožně se na ni díval. Ness se na něj podívala taky a na něco si vzpomněla.

„Ty jsi přece ten z vlčích snů!“ řekla mu. Jacob se při zvuku jejího hlasu vzpamatoval a usmál se. Potom přiběhl k ní a políbil ji.

POHLED RENESMÉ (MARY):

Ten, kterému říkali Jacob, přiběhl ke mně a začal mě líbat. Bylo to jiné než s Alecem. S ním to bylo jako líbat kus ledového kamene. Pak jsem si ale uvědomila, co dělám. Tohle nemůžu Alecovi udělat! Miluju přece jeho! Odtáhla jsem se od něj a zakřičela.

„Ne!“ Výraz jeho tváře se náhle změnil. Už se neusmíval. Byl to neuvěřitelně zoufalý pohled. Píchlo mě při tom u srdce a přepadlo mě nutkání políbit ho znovu, aby se zase usmál. Ale to přece nesmím! Otočila jsem se a vyběhla pryč z místnosti.  Slzy se mi řinuly po tvářích a neviděla jsem na cestu. Párkrát jsem vrazila do sloupu nebo zakopla. Pak jsem konečně uviděla ty zpropadené dveře do mého pokoje. Už po tolikáté jsem zabořila hlavu do polštáře a brečela.

Proč si na nic pořád nevzpomínám?! Proč se mi něco nevybavilo, když jsem je uviděla!  Nepoznala jsem vlastní rodiče! A jakou roli hrál Jacob v mém životě? Proč mě líbal a proč ho vídám ve snech?! Ničemu nerozumím! Můj život je jako zlý sen!

A úplně nejhorší je, že se ztrácím ve svých pocitech! Nechci zradit Aleca, ale zároveň nechci ublížit tomu Jacobovi. Stále cítím, že nás spojuje nějaké pouto... Ale proč tomu tak je? Jak on zapadá do mé minulosti? Musím to zjisti! A to hned!

Vyběhla jsem z pokoje a snažila se co nejrychleji dostat do korunovačního sálu. Prudce jsem otevřela dveře a naskytl se mi pohled na Aleca, jak bojuje s obrovským vlkem. Vykřikla jsem a okamžitě použila svou schopnost a přenesla Aleca vedle sebe. Původně jsem chtěla odrazit vlka, ale nefungovalo to na něj. Jakoby měl nějaký štít nebo co.

Alec mě objal kolem ramen a omluvně se na mě usmál. Vlk zuřivě vrčel. Začal ho uklidňovat jeden z Cullenových. Vlk odešel a za chvíli se místo něj vrátil Jacob. Naprázdno jsem polkla. Opravdu je vlk?

„Jacob je vlkodlak,“ řekl můj... Otec. Jak to, že odpovídá, i když jsem se na nic nezeptala?

„Umím číst myšlenky.“ No tak to je bezva. Co zjistím dál?

„Bella má štít proti schopnostem, Alice vidí budoucnost a Jasper ovládá emoce.“ Proboha, copak mi musí odpovídat úplně na všechno? On se usmál pokřiveným úsměvem a objal mou ehm... Matku. Je divné říkat jim tak. Vůbec na to nejsem zvyklá.

Alec najednou s odporem nakrčil nos. Zhluboka jsem se nadechla. Nic jsem necítila. Jenom nasládlou vůni upírů a ještě něčeho. Že by Jacob? Podívala jsem se na něj a setkala se s jeho bolestným pohledem. Tohle mu způsobuju já? Což mi připomíná důvod, proč jsem sem došla.

„Ehm, tati? Jakou roli má Jacob v mé minulosti?“

„On byl tvůj... Snoubenec. Zmizela jsi měsíc před svatbou.“ Zatočila se mi hlava. Snoubenec? Místo abych našla řešení téhle situace, tak se do toho čím dál víc zamotávám. Na tohle opravdu nemám.

„Já... už půjdu spát. Dobrou noc,“ zamumlala jsem a opět zbaběle opustila sál. Nezvládáš to Mary... nebo Renesmé?  Ale copak to jde? Milovat Aleca a zároveň neublížit Jacobovi? Proč musí být život tak komplikovaný? Možná by bylo lepší, kdybych se s Cullenovými nikdy nesetkala. Akorát to převrátilo celý můj nový život naruby.

V pokoji jsem si lehla do postele a zavřela oči. Nechci usnout, určitě se s ním zase setkám ve snech. Tentokrát už žádné procházení za ruku nebude. Protože on je skutečný a zrazuju tím Aleca. Nesmím za žádnou cenu usnout!

Jenže spánek mě brzy přemohl.

Jako vždy jsem se ocitla v lese. On tu ještě nebyl. Alespoň něco pozitivního. Sedla jsem si na kmen stromu ležící na zemi a čekala. Najednou se přede mnou zablesklo a Jake stál přede mnou. Ve tváři měl ten samý zhrzený výraz. Jenže ho nemůžu nijak utěšit. Slovy rozhodně ne. Těmi bych mu ublížila ještě víc. A obejmout ho taky nemůžu. Tím bych ublížila zase Alecovi.

Přistoupil ke mně a sedl si. Hrozně dlouho jsme jen seděli a mlčeli. Jenže potom promluvil.

„Nessie já tě pořád miluju!“ řekl zoufale a já začala panikařit. To nesmí! Nesmí něco takového říkat! To prostě nejde! Nedokážu mu na to odpovědět. Nebo spíš nemůžu.

V životě po vás pořád někdo něco chce. Především odpovědi. V mém životě je to právě tak. Všichni mi pokládají otázky, na které neumím odpovědět. Ale zajímá někoho, co cítím a na co chci odpověď já? Každý myslí jenom na sebe. Kdo myslí na mě?

Renesmé, pamatuješ si na mě? Vzpomínáš si? Jak je to možné? Co jsi to udělala? Proč jsi to udělala? Proč jsi na mě taková? Proč jsi utekla? Co tu děláš? Co jsi zač? Opravdu jsi ztratila paměť? Víš jak se jmenuješ? Kdo jsi? Koho miluješ?

Koho miluješ, Mary?

Koho miluješ, Renesmé?

 


Tak co, líbilo? Mimochodem moc vám děkuju za komentáře u minulých kapitol. Vážím si

← 12. kapitola x 14. kapitola →



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí sny - 13. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!