Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé - 2. kapitola

05.09.2010 (16:45) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4026×

Bella

Následující den už po celé škole visely pozvánky na naši párty. Všem jsme je ještě dávaly do ruky, aby věděli, kdo tu párty pořádá. Pořádně jsem ani nesledovala, komu je dávám, takže když jsem ji dala Edwardovi, nedošlo mi to.

„Ale, ale. Párty? A naši o tom ví?“ zeptal se posměvačně.

„Pokaždé, když přijedeme na nové místo, pořádáme párty a navíc naši budou od pátku do pondělí pryč,“ odpověděla jsem stejným tónem.

„Měl bych tě upozornit, že místní děcka nestojí o čajové dýchánky, ale o pařbu, tak neplakej, když na tu párty nikdo nepřijde.“

„Edwarde, uzavřeme sázku, pokud na mou párty přijde víc než padesát lidí, nebudeš moct celý měsíc ven, kromě školy a lovu.“

„Fajn, a pokud na tvou párty přijde míň, než padesát lidí, tak ty zůstáváš celý měsíc bez zábavy, platí?“

„Platí,“ řekla jsem mu a na znamení smlouvy jsme si podali ruce.

Na obědě jsem o sázce řekla Al a Rose. Ty se, jak jsem zjistila, vsadily s Emmettem a Jasperem. Výhru jsme měly jistou, na naši párty už se rozhodlo jít kolem šedesáti lidí. Ovšem Edwardovi jsem to neřekla, těšila jsem se na ten jeho krásný obličejík, až zjistí, že bude muset celý měsíc trávit večery doma s knížkou nebo televizí stejně, jako se holky těšily na obličeje Jaspera a Emmetta.

Zbytek týdne uběhl jako nic a najednou byl pátek večer a do našeho domu zrovna vcházela první skupina, asi deseti hostů. Když to Edward viděl, zašeptal, tak, aby to slyšeli jenom upíři.

„Ještě pořád zbývá dalších čtyřicet, takže se moc neusmívej.“

„Ujišťuješ mě, nebo sebe?“ zeptala jsem se ho na oplátku.

Jen se ušklíbl a sedl si na schody. Za dvacet minut, už u nás bylo asi kolem sedmdesáti lidí. A Edward se zavřel v pokoji. Ten jeho obličej si budu pamatovat navždy, byl tak nasupený, ještě by se mu mohlo kouřit z uší.

„Ta párty se nám slušně vydařila,“ zatrylkovala Alice.

„Jo a navíc, Edward bude muset měsíc čučet doma,“ řekla jsem se smíchem.

„Bello, Alice, pojďte se bavit,“ zavolala na nás Rosalie od hloučku tancujících kluků.

Já a Al jsme na sebe kývly a šly za ní a za těma pěti klukama, kteří tam byli s ní. Začaly jsme s nimi tancovat a za chvíli se kolem nás vytvořil kruh tancujících lidí, já tam tancovala s nějakým klukem a všichni na nás zírali, no, přiznávám, spíš to vypadalo, jako kdybychom se tam po sobě mírně plazili, ale na kluky to zabíralo vždycky dobře. Rosalie a Alice tam taky s někým tancovaly a ostatní holky jen závistivě koukaly. Po několika minutách jsme šli všichni k bazénu, já se vysvlíkla do plavek a skočila tam jako první, zároveň s Al a Rose. Všichni kluci na nás koukali, jako kdybychom na sobě neměly vůbec nic. Ach ti lidé, i když upíří nejsou občas o nic lepší. Chvíli jsem nad tím přemýšlela a najednou mě něčí ruce objaly ze zadu, něčí ruce, které měly stejnou teplotu jako já.

„Ahoj,“ zašeptal mi Edward u ucha.

Co si o sobě myslí? No nic, zahraju si s ním malou hru.

„Ahoj,“ pošeptala jsem mu na oplátku a otočila se k němu čelem.

„Ale, co ta náhlá změna názoru,“ zeptal se mě Edward zvědavě.

„To víš, věčně ti odporovat nemůžu, ne když po tobě tak toužím,“ pošeptala jsem mu do ucha.

Pomalu jsem k němu začala přibližovat rty,  když se naše rty už skoro spojily, odtrhla jsem se a zasmála se.

„Vážně si myslíš, že bych tě políbila?“ zeptala jsem se ho ještě pořád se smíchem.

Nasupeně odplaval a já si neušetřila pohled na jeho vypracovanou hruď.

Alice

Když jsem nad Jasperem vyhrála sázku, byl naštvaný, ale líto mi ho nebylo. Znamenalo to pro něj, že měsíc mi bude dělat sluhu. Ta představa se mi líbila, to mu srazí hřebínek, šla jsem pustit nějakou hudbu a najednou se odněkud objevil kluk, se kterým jsem dneska tancovala.

„Ahoj Alice.“

„Ahoj,“ odpověděla jsem mu bez zájmu a dál se přehrabovala v CDčkách.

„Víš, že v těch plavkách ti to moc sluší,“ řekl těsně za mnou.

„Děkuji,“ odpověděla jsem mu, ale moc jsem to neřešila.

Když jsem se otočila, začal mě líbat, ihned jsem ho lidskou silou odstrčila, ale on se nevzdal, kdybych použila upíří sílu, dopadlo by to špatně, takže jediné, co jsem mohla dělat, bylo couvat.

„Nech ji na pokoji,“ řekl Jasper, ani jsem nevěděla, odkud se vzal.

Když ho ten kluk neposlechl, dal mu lidskou silou pěstí do nosu. Ten kluk se za ten nos chytl a utíkal pryč, bylo to celkem vtipné, ale nezasmála jsem se.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě Jasper a hned byl u mě.

„Jo, dobrý, jen jsem nevěděla co dělat, když jsem nesměla použít upíří sílu,“ odpověděla jsem.

Najednou mi došlo, že kdyby Jasper nepřišel, nakonec by mě ten kluk možná i znásilnil. V tu chvíli, kdy mi to došlo, zhroutila jsem se na zem a začala vzlykat. Jasper byl najednou u mě a utěšoval mě.

„Pššt, to bude dobré, jsem si jistý, že bys to nakonec nějak vyřešila.“

To byla možná pravda, ale byla tady jistá možnost, že by se to nakonec stalo.

Jasper mě vzal do náruče a než jsem se nadála, byla jsem ve svém pokoji a on mě pokládal do postele.

„Ale, já se musím postarat o hosty a navíc není ani půlnoc,“ protestovala jsem.

„Nemůžeš tam jít v tomhle stavu Alice, nebo aspoň ne, jenom v plavkách.“

„Dobře převleču se,“ přitakala jsem a vstala z postele.

Rosalie

Párty, se vydařila a já se opravdu bavila, hlavně na Emmettův účet. No, já nejsem ta, kdo bude muset měsíc jíst lidské jídlo na obědech ve škole. Emmett už se teď tvářil dost znechuceně, usmála jsem se na něj posměvačně a zamávala. Šla jsem se převléct do normálního oblečení, zrovna když jsem na sobě měla jen krajkové spodní prádlo, otevřel dveře od mého pokoje Emmett. Nemělo by mi to vadit, vždyť plavky jsou skoro stejné, jenže spodní prádlo, je prostě spodní prádlo.

„Emmette, okamžitě vypadni,“ zakřičela jsem na něj.

Ale on nevypadl, jen tam stál a zíral, šla jsem ke dveřím s úmyslem, zabouchnout mu je před nosem. Když jsem byla už skoro u něj, pohnul se, ale směrem ke mně. Najednou mě z ničeho nic chytil kolem pasu a políbil, v tu chvíli jsem se nechala unést a polibky mu oplácela, pak jsem se, ale rychle vymotala z jeho objetí a zabouchla za ním dveře. Převlékla jsem se do normálního oblečení a šla za svými hosty.

Párty se nakonec opravdu hodně vydařila a skončila, až  v sobotu dopoledne. No jo, talent jako já, Alice a Bella se nezapře. Teď jsem, ale musela řešit jiné věci, jako třeba ten včerejší polibek s Emmettem, proč jsem se hned neodtrhla? Cítím k němu snad něco? Doufám, že ne.

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé - 2. kapitola: