Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Toto má být život?! - kapitola 2.

Plakát1

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Toto má být život?! - kapitola 2.Bella v této kapitolce přijíždí ke své tetě. Pozná se tam se sympatickým chlapcem Jackem, který ji začne později učit základům anglického ježdění. V kom nebo v čem nalezne Bella zalíbení? Doufám, že se bude kapitolka líbit. Tato kapitolka je stále oddychová.

01.10.2011 (16:30) • jerrda • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 937×

 

Kapitola 2.

 

Vystoupila jsem z taxíku. S hlubokým nádechem jsem se vydala k malebnému domku. Teta o mém příjezdu nevěděla, jak by taky mohla? Není tu ani signál… Dlouho jsem ji neviděla, jsem zvědavá, jestli mě pozná, taky už mi není šest let. Váhavě jsem přistoupila ke dveřím, další hluboký nádech, zaklepala jsem. Nic. Znovu jsem zvedla dlaň a hřbetem ruky zaklepala, tentokrát o poznání výrazněji. Slyšela jsem pouze, jak někdo za dveřmi láteří: „Koho nám sem čerti vedou?“.

Dveře se otevřely. Teta na mě nevěřícně a nechápavě koukala. Nepoznávala mě mě. Co mám říct? „Co tě k nám vede?“

„Teto…“ hlesla jsem tiše. Posunula si brýle na oči, zamžourala na mě a její vrásčitý obličej probleskl kouzelným úsměvem. Opětovala jsem ji ho.

„Mari… ne, ne, Bello!“

„Teto,“ zopakovala jsem.

Znova se na mě láskyplně usmála a jednoduchým gestem mi pokynula, abych šla dál. Usadila jsem se v polstrovaném křesle. Dlouho jsem jí líčila svých pár let, samozřejmě, tu verzi, co je pro lidi, tu přijatelnější. Do pokoje náhle vrazil do půli těla svlečený chlapec. Byl… snědý, jeho svaly se linuly v dokonalé formaci, ramenatý a v obličeji strhaný.

I přes svou očividnou únavu vyčaroval na svém obličeji sladký úsměv, při kterém by se podlamovala kolena mnohým dívkám. Ostýchavě jsem se mu snažila úsměv oplatit. Rychle se zvedl ze svého křesla a třemi dlouhými kroky se dostal přímo přede mě a zastínil mi výhled svým obrovským tělem. V některých ohledech mi připomínal Jacoba. Někdy bych se mohla zeptat, jestli tady náhodou nemají smečku pubertálních vlkodlaků. Své myšlence jsem se v duchu zasmála.

„Ukážu ti naše stáje, jo?“ spustil veselým toném.

„No, dobře, dobře.“ Neoplývala jsem zrovna náklonností k těmto zvířatům. Možná to bylo tím, že jsem nikdy neprahla po usazení do koňského sedla, nikdy jsem nebyla blíž, než přes elektrický plot. Nechovala jsem ke koním žádnou averzi, prostě… nenaskytla se mi příležitost.

Popadl mě za ruku a už mě táhl ze dveří.

„No tak! Zpomal!“ křičela jsem na něj. Zbytečně. Celý nadšený - jako malé dítě, co se chlubí novou hračkou -, mě táhl ke stájím. Náhle zastavil.

„Dámo, vítej v našich stájích,“ pronesl formálním tónem.

„Už se nemohu dočkat, až překročím hranice svých obzorů a obdařím se tímto nevšedním zážitkem,“ pronesla jsem ironicky. Zemí náhle otřásl hrdelní smích. Počkala jsem, až se zklidní. Přikročila jsem blíže ke stájím, váhavě sáhla po klice. Nic. Zatlačila jsem více. Nic. Už jsem toho měla dost, vložila jsem do toho všechnu sílu, kterou jsem v sobě nalezla a zatlačila. Se skřípavým zvukem se dveře rozletěly. Stájí se opět ozýval ten hlučný smích. Copak jsem tak k smíchu?!

„Ještě ses mi nepředstavil,“ pronesla jsem lhostejným tónem.

„Jack.“ S úsměvem mi podal svou upocenou medvědí dlaň.

„Bella.“ Váhavě jsem k němu natáhla ruku. Hřmotně se zasmál a než jsem mohla protestovat, přitiskl si mě ke své obrovské hrudi. Protestovat bylo zbytečné.

„Dobře, dobře, to stačí,“ snažila jsem se vyprostit z jeho objetí. Pustil mě s předstíraným zármutkem.

„Tak, zpět ke koním!“ zvolal nadšeně.

Nechala jsem ho stát za sebou a vydala jsem se prozkoumat stáj. Byly tu spousty destiček se jmény a daty. Zastavila jsem se u jednoho koně. Zpozoroval můj zájem. Hlučně zadupal kopyty a zaržál na celou stáj. Vztyčila jsem svou ruku, chtěla jsem ho pohladit po nozdrách.

„Bello! To nedělej!“ Naléhavě se za mnou rozběhl Jack. Nechápavě jsem se k němu otočila a věnovala koni další pohlazení. Jeho výraz nebyl naštvaný, spíše nechápavý.

„Bello, jsi v pořádku? On se nechal pohladit?!“ Stále měl na obličeji ten nechápavý výraz. Přestala jsem ho vnímat, nechápala jsem, co tím chtěl říct, teď mi to bylo jedno, očima jsem sklouzla k cedulce. Blesk, arabský plnokrevník, vraník, bývalý majitel neznámý. Byl krásný, stále neklidný, neustále svými ebenovými kopyty bušil do dřevěných vrat boxu. Nepřestával házet hlavou. Až teď jsem si všimla závaží, jenž měl připevněné ke krku. Vrhla jsem na něj rozhořčený pohled.

„Proč?“ zavrčela jsem na něj.

„Co, proč?“ opáčil. Vrhla jsem zlostný pohyb na závaží.

„No, nevím, jak ti to vysvětlit,“ řekl vyhýbavě.

„Jistě to pochopím,“ zavrčela jsem stále tím podrážděným tónem.

„Určitě sis už všimla jeho povahy… Temperamentní, někdy agresivní…,“ dodal, již znuděný jednotvárnou konverzací.

„Hm… proč?“

„Ježiš, Bello, to nemáš lepší téma, než tohoto pitomého koně?!“ V jeho hlase jsem slyšela podtón, který jsem nebyla schopna rozpoznat.

„Hm… proč pitomý?! To mi teda vysvětlíš!“ nenechala jsem se odbýt.

„Někdy jindy… Teď by to opravdu nemělo cenu,“ dodal smířlivějším tónem. Pochopila jsem, že teď to už nemá cenu, ale zvědavost mě nadále užírala… Však co, zeptám se ho, jak sám říkal, později.

„Víš, na co jsem přišla?“ pronesla jsem tónem jakoby nic. Místo odpovědi pozdvihl obočí.

„Naučíš mě jezdit…“ dodala jsem a čekala na jeho reakci.

„To si tě vychutnám,“ dodal se zlomyslným úšklebkem.

„Pche!“ Lhostejně pokrčil rameny. Rozběhl se, později se vynořil z menší místnůstky. Na jedné ruce sedlo a na druhé ohlávku.

„Anglii?“ zeptal se. Co já vím? No, western určitě ne.

„Jo,“ dodala jsem.

Jakoby nic mi hodil sedlo. Pod jeho tíhou jsem se zlomila.

„Zbláznil ses?!“ štěkala jsem na něj. „Víš, jak je to těžké?“ Nezamyslela jsem se nad logičností mé úvahy. Zakoulel očima.

„Přistroj si ji.“

„Eh…“ Vykulila jsem na něj oči.

„Jsem si mohl myslet…“ Jednou rukou chňapl po sedlu, se kterým jsem stále balancovala.

„Tak se dívej,“ řekl, nyní o poznání srdečnějším tónem. Hbitě spojil velký chuchvalec několika řemínků k sobě. Na kohoutek vyhodil několik deček, na které později připevnil i sedlo. Když utahoval řemeny u sedla, kůň začal neklidně podupávat. Koho vlastně přistrojuje? Až teď mě napadlo podívat se. Carmen. Krásná klisna Araba, dvanáct let, jedno hříbě, kariéra – parkúr…

„Ještě závodí?“ pronesla jsem s předstíraným zájmem. Ve skutečnosti mě to nezajímalo.

„Ne, chudina měla při tréninku úraz,“ pronesl smutně.

„Aha.“

„Měla slibnou kariéru, tady vidíš, kolik málo stačí k tomu, aby si již nikdy nedovezla zlato.“

„Hm, tak už pojeďme,“ dodala jsem netrpělivě.

„Vyveď si ji.“ Nemotorně jsem ji chňapla za udidlo. Slyšela jsem pouze dlouhé povzdechnutí.

„Z druhé strany. Koně vždy veď zleva,“ dostalo se mi vysvětlení. Neohrabaně jsem přeběhla na druhou stranu. Vyvedla jsem koně před stáj. Jack mi chytl koně a já jsem se škrábala do sedla.

„Jacku? Upravil bys mi, prosím tě, ty třmeny?“ požádala jsem ho a na tváři jsem vykouzlila úsměv. Posunul třmen o několik dírek.

„Takto?“ zeptal se ochotně.

„Ještě trochu,“ zaškemrala jsem. Posunul třmen ještě o pár dírek.

„Teď je to ideální,“ pochválila jsem ho.

„Tak, vzhůru dolů!“ Zasmál se. Nechápavě jsem se na něj podívala.

„Na jízdárnu,“ dodal posléze.

 

Tato kapitolka je opět trošku nudnější. :) Ale tyto začátky prostě přeskočit nejde. :) ;)
Doufám, že i tak se bude povídka líbit. :)

 

 

 

<< prolog + 1. kapiatol >> 3. kapitola

Autor: jerrda (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Toto má být život?! - kapitola 2.:

 1
9. LadyLilianne
02.10.2011 [13:37]

LadyLilianne Emoticon Emoticon Emoticon

8. Faire
02.10.2011 [12:46]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. vilinka
01.10.2011 [19:11]

vilinkaMiluju to! Tak rychle další Emoticon

6. martty555
01.10.2011 [17:53]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Anettt
01.10.2011 [10:27]

kráása! Vůbec není nudná! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Byla uplně úžasná! ;) těším se na další pokrááčko! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Mooc se mi to líbí! Emoticon Emoticon Emoticon

4. Neyimiss
01.10.2011 [8:55]

NeyimissČlánek jsem ti opravila, ale stále jsi v něm měla spoustu chyb. Příště se více zaměř na:
* čárky;
* číslovky - alespoň ty základní se vypisují slovem, ne číslem;
* malá/velká písmena;
* střední rod - koncovky u sloves!
* překlepy;
* špatně volená slova;
* špatně dělená slova;
* chybějící slova;
* oddělování oslovení čárkami;
* jsem/sem;
* vsuvky;
* přímou řeč - příště se drž následujícího konceptu:

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."


Dále jsem ti také v celé povídce sjednotila časy, nemůžeš jednou psát tím, podruhé zase tím. Dávej si na to pozor, příště ti to nikdo opravovat nebude, povídka se ti vrátí...

Pokud máš s gramatikou problém (hlavně s přímou řečí), najdi si korektora, který ti s ní pomůže. Emoticon

3. Twilightkacert
30.09.2011 [22:34]

TwilightkacertAhoj,
článek ti musím vrátit, protože:
+ Před interpunkčními znaménky se nepíše mezera - viz název.
+ Máš v perexu chybu.
+ Střídají se ti hodně časy; přítomný a minulý. Přepiš si to, abys psala pouze jedním.
+ Ji/jí; krátce pouze ve 4. pádě.

Až si to opravíš, zaškrtni, že je článek hotov. Děkuji. Emoticon

2. Neyimiss
29.09.2011 [18:04]

NeyimissČlánek ti vracím. Možnost "Článek je hotov" zatrhni až po vydání 1. kapitoly. Díky. Emoticon

1. Roxana
25.09.2011 [10:30]

RoxanaAhoj,
článek Ti vracím a prosím Tě, abys zatrhla "Článek je hotov", až bude zveřejněn prolog s první kapitolou. Chyby se zde najdou a stejné principu jako v mém minulém komentáři. Podívej se na ně, oprav si je a poté zatrhni "Článek je hotov".
Děkuji... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře