Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The Mountain Mystery - prolog + 1. kapitola

The Mountain Mystery - prolog + 1. kapitolaPřinášíme Vám spolu s Danca95 novou povídku. Je to naše první spoluautorská. Bella, devatenáctiletá studentka vysoké školy, je úplně obyčejná dívka. Miluje hory a často je s přáteli navštěvuje. Má jen jednu malou zvláštnost, která ji vždy varuje před nebezpečím. Ale co dělat, když je to nebezpečí jediné, co vám může zachránit život? Bude se Bella držet dál nebo nakonec podlehne jeho kouzlu? To všechno se dozvíte, když si naši povídku přečtete. Příjemné čtení přejí zuzka88 a Danca95

The Mountain Mystery

Prolog

Ten den se to stalo poprvé. Stejně tak rychle jako přišla, tak rychle také zmizela. Už jsou to čtyři roky od onoho osudného dne. Ode dne, kdy Belle poprvé zachránila život.

Bella byla na procházce v lese. Milovala les. Byl tu klid a mír. Žádná auta, nic. Ráda se procházela mezi hustými křovisky, které jí cuchaly vlasy.

Tady mohla v klidu přemýšlet, být sama sebou. Mohla tiše poslouchat řeč přírody, která ji tolik uklidňovala, naslouchat svým přátelům, kteří poletovali ve stromech. Život tu byl daleko jednodušší. Zdálo se to skoro jako dokonalý svět. Veselý, barvitý svět, bez okolního nebezpečí.

Jenže se často stávalo, že díky tomu přestala vnímat okolí a občas upadla nebo se zamotala do maliní. Odřená kolena byla na denním pořádku.

Ale ten den se mělo stát něco horšího než jen bezvýznamný pád. A proto přišla Grace. Bellina nejlepší kamarádka.

„Gee,“ vydechla Bella. Sevřenými pěstmi si protřela oči, aby se ujistila, že nemá halucinace. Neměla, nebo možná ano, ale Grace stejně nezmizela. To není možné, opakovala si v duchu při pohledu na svou dávno mrtvou kamarádku. Před pěti lety ji našli utonulou v nedalekém jezeře, nikdo nikdy nezjistil, co stalo. Všichni byli otřeseni. Bylo jí pouhých deset let. Stejně jako Belle.

„Gee,“ řekla Bella znovu, ale dívka na ni stále jen němě hleděla. Vypadala pořád stejně. Husté blonďaté vlasy spletené do dvou copů, pomněnkové oči rámované dlouhými řasami. Měla na sobě ty samé šaty jako tenkrát.

Bella nechápala, co se děje. Jak to, že vidí svoji mrtvou kamarádku? To už začíná bláznit? Viděla ji ráda, ale její náhlá přítomnost ji trochu vyděsila. Tak dlouho pro ni přece smutnila a toužila ji opět vidět a proběhnout se s ní po louce.

Gee, jak jí Bella vždycky říkala, zvedla ruku a ukázala kamsi za Bellu. Ta to ale nevnímala a stále Grace sledovala. Šok z náhlého setkání ji ochromil tak, že nedokázala dělat nic jiného, než na ni jen zírat. Přála si jít k ní a obejmout ji, tak, jako to dělávaly každé ráno, když se sešly na smluveném místě.

Gracein pohled se stal naléhavý, dokonce rukou dvakrát mávla, aby Bellu upozornila. Bella se, ač nerada, otočila. Bála se, že když třeba jen mrkne, Gee zmizí.

Traktor byl jen nepatrný kousek od Belly a stále se nehlučně přibližoval. Nikde ani noha. Bella stála jako přimražená, nevěděla, co dělat. Opět se otočila na Gee a ta máchla rukou do strany. Bella pochopila. Uskočit a to co nejrychleji.

Vrhla se do mlází a způsobila si tak nějaké škrábance a modřiny, ale její život byl v bezpečí a přesně to Grace chtěla.

Když se Bella podívala zpět na místo, kde Gee postávala, bylo prázdné.

 

1. kapitola

Před školou už na mě všichni čekali. Zase jako poslední. Ale do začátku přednášky jsem stejně měla času dost.

Vyskočila jsem z auta a hned se ke mně přihnal Harry.

„Ahoj, zlato,“ pozdravil mě se stálým úsměvem na tváři. Ještě nikdy jsem ho neviděla jinak. Jeho úsměv je všudypřítomný a bez něj by to ani nebyl Harry.
„Ahoj, fešáku.“ Líbla jsem ho na tvář a nechala se chytit kolem ramen a dovést k ostatním.

„Nazdárek, ahoj, čauves,“ ozývalo se ze všech stran.
„Ahoj, lásko,“ řekla ta nejhezčí osoba ze všech, tím samozřejmě nechci nikoho urazit. Místo pozdravu jsem se natáhla ke svému příteli a políbila ho. Aaron mě vzal do náruče, aby polibek prodloužil.

Jo, asi jsem to zapomněla uvést na pravou míru. Harry je moje zpovědnice, můj rádce, vlastně taková nejlepší kamarádka a to doslova, protože je gey.

„No ták, nedělejte chutě,“ mírnil nás Wayne. Spolužák a brácha mé kamarádky Jamie v jedné osobě. Aaron, jen aby ho popíchnul, zajel rukou na můj zadeček a vysadil mě výš.
„Fůj, to je nechutný,“ křičel Harry a Simon s Jamie se smáli. Simon je Jamiin přítel. Ti dva jsou nerozlučný pár. Chodí spolu snad od školky. Nikdo si je nedovede představit odděleně. Jsou jak siamská dvojčata.

Aaron mě postavil na zem a spokojeně se usmíval. Stáli jsme tam jen ruku v ruce, ale znechucený výraz z Harryho tváře nezmizel. Ohlédla jsem se, abych zjistila, co se děje a uviděla Teda s Leilou, kteří si s námi mnoho nezadali.

Ted je fajn kluk. Pohodář. A Leila, no, tu zrovna nemusím, ale co bych kvůli Tedovi a hlavně pohodě v partě neudělala. Vlastně jsem ji skoro neznala, a to se mnou chodila do stejného ročníku a scházela se se stejnými lidmi jako já.

„Bell, měly bychom jít, jinak se Harrison zblázní.“ Podívala jsem se na hodinky. Jamie měla pravdu, za tři minuty začínala přednáška a profesor Minutka, jak jsme mu všichni říkali, začínal přesně. Každá minutka dobrá, opakoval každou hodinu.

Dala jsem pusu Aaronovi, rozloučila se s ostatními a po boku Jamie vyrazila do učebny.

Byl to den jako každý jiný tady na Aljašce. Jaro začínalo a po bouřlivé zimě konečně vystrkovaly hlavičky barevné květiny, obloha trochu zmodrala a tráva nabírala zelenkavý odstín. Všechny rostliny se natahovaly po prvních paprscích jarního slunka, jakoby soutěžily, které z nich bude vyšší. Jaro bylo mým nejoblíbenějším obdobím. Bylo to období, kdy vzniká nový život, období plné příslibů a něčeho nového ve vzduchu. Letos jsem to cítila intenzivněji než dřív.

Sedla jsem si do lavice, ještě jsme měly chvilku čas, takže jsme tu byly dřív než Minutka. Normálně výklady poslouchám, baví mě to, ale tenkrát jsem byla trochu mimo. Myšlenky mi běhaly všemi směry, nesprávnými směry.

Možná to bylo tím, že to byly přesně čtyři roky, co jsem poprvé viděla Gee. Gee, moji mrtvou kamarádku, která se nějakým zázrakem zjevila vždy, když mi hrozilo nějaké nebezpečí.

Zní to bláznivě, že. Taky proto o tom s nikým nemluvím. Jsem si jistá, že kdybych se třeba Aaronovi, nebo někomu z party zmínila o tom, že vídám ducha své kamarádky z dětství, neváhali by ani na okamžik a volali hodné pány v bílých pláštích. A kdyby mi přece jen někdo uvěřil, což pochybuji, nejsem si sama jistá tím, co by se stalo. Zmizela by mi zase?

Ze začátku se zjevovala jen krátce, ukázala, co se děje a když jsem vyvázla, odešla. Kam? To sama netuším.

Asi bych měla dodat, že jsem tak trochu magnet na drobné i větší nehody. Díky Gee jsem zatím ze všech vyvázla více méně v pořádku. Nic horšího než zlomená ruka nebo noha se mi zatím nestalo.

No, abych se vrátila k tématu. Po nějaké době se Gee i chvíli zdržela a začala se mnou i mluvit. Musela jsem si dávat majzla na to, abych byla při hovorech s ní sama, protože bych okolí těžko vysvětlovala, že mluvím sama se sebou a snad čekám odpověď.

Sice jsme si povídaly, ale nikdy jsem z ní nedostala nic určitého. Ptala jsem se jí na to, kde teď je, na její smrt, ale o tom se mnou mluvit nechtěla. Vždycky rychle zmizela a bylo.

I přesto se vlastně stala mým andělem strážným. Ani trochu mě její náhlá zjevení neděsila, ba naopak.

Jsem blázen, já vím, ale co s tím naděláte.

 


Tak co Vy na to? Byl to spíš takový úvod do děje. Doufáme, že se vám to líbilo a zanecháte komentář, jestli má vůbec cenu pokračovat v psaní. Díky:)

 


                SHRUNTÍ zuzka88 2. kapitola

SHRNUTÍ Danca95



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek The Mountain Mystery - prolog + 1. kapitola:

 1
1. kamčí
01.10.2011 [16:55]

začíná to moc pěkně, jen ten naprosto nehlučnej traktor mi tam moc nehraje. Něco takvého zatím svět neviděl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!