Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The Mountain Mystery - 31. kapitola

The Mountain Mystery - 31. kapitolaOpět se nic nevyřeší, užijeme si trochu klidu zakončeného nečekanou událostí. Příjemné čtení přejí zuzka88 a Danca95

31. kapitola

„A pak přišla Alice,“ řekla jsem a vděčně se na kamarádku podívala. Kdyby nebylo jí, bůh ví, co by se tam mohlo stát.
„Ten hajzl,“ zašeptal Edward a pevněji sevřel moje ruce.

Konejšivě jsem se na něj usmála. Nejhorší strach mě už přešel. Vědomí, že mám po boku dva upíry, kteří si s jedním člověkem určitě hravě poradí, mi zvedalo sebevědomí a já se cítila skoro neporazitelná… skoro.

„Proč to ale dělá?“ dumala Alice. Jo, tak to bych taky ráda věděla. Nějaký maniak mě tu honí v noci po lesích, kouká mi do okna, no… Edward to dělal taky, ale to se nepočítá, a ve dne si vystupuje jako ruka zákona. Co po mně může takový chlap chtít?

„Jsi si jistá, žes ho nikdy předtím neviděla?“ Zavrtěla jsem hlavou.
„Poprvé tehdy, když ho táta přivedl k nám domů, vlastně poprvé tehdy, když mě honil po lese a Edward mě pak zachránil před tím medvědem, ale tehdy jsem to netušila. Ale Gee v jeho přítomnosti vždycky vyvádí, mohlo mě to napadnout.“
„Ona ho zná?“ ptala se okamžitě Alice.
„Nevím,“ pokrčila jsem rameny.
„Ale když tě před ním chrání, musí ho znát,“ namítla.
„Ona mě chrání před nebezpečím, ať už je to cokoliv. Nějak vycítí, že se mi má něco stát. Nevím, jak to funguje. Ona mi nechce nic říct.“
„A co kdybychom se jí na to zeptali?“ navrhla Alice a nadšeně zatleskala rukama. Ha, řešení je na světě, ale omyl…
„Už nechodí na zavolání, musím být v nebezpečí a stejně by ti nic neprozradila. Už dřív jsem se jí vyptávala, jenže marně.“ Zabořila jsem se do opěradla pohovky. Co dál?

„Neboj se, nedostane se k tobě, budu pořád s tebou,“ šeptal mi Edward do ucha a objal mě kolem ramen.
„Nemůžeš se mnou být čtyřiadvacet hodin denně,“ protestovala jsem.
„Můžu a budu. Nedovolím, aby ti ublížil. Nějak zjistíme, o co mu jde a pak něco vymyslíme,“ plánoval. „Ne, Alice, s obyčejným člověkem si poradíme sami,“ řekl z ničeho nic.
„Nevíš, jestli je obyčejný. Nevidíme ho, neslyšíme, necítíme…“ Vážně povzbudivá slova.

Jak se řeklo, tak se taky udělalo. Byl se mnou Edward, popřípadě Alice.

Přítomnost Edwarda si vyžádala seznámení přítele s rodinou. Teda, táta už Edwarda znal, ale máma ne. Možná trochu, zpoza záclony. Vyslechla jsem si nemálo řečí směrovaných na můj nový vztah a hlavně na kluka, kterého máma nezná.

„Přiveď ho zítra na večeři, pořád se tu s vámi míjím, myslím, že je nejvyšší čas, abys mi ho ukázala. Aaronem ses chlubila hned a s tímhle ti to nějak trvá,“ lamentovala máma.

Není vůbec pravda, že jsem Aarona ukazovala hned. Jen ho naši znali. Naše městečko není zase tak velké. Edward je… Občas mám strach, jestli se mi to všechno jen nezdá. Nikdy jsem nic podobného nezažila, a i když tenhle čas není zrovna růžovoučký, jsem moc šťastná.

„Večeři?“ Edward to slovo vyslovil jako by to bylo něco sprostého. Věděla jsem, že upíři nejedí, ale občas se musí přinášet oběti, že.
„Ano, večeři. Mamka už plánuje, že uvaří svoji specialitu. Takže se na to připrav. Bude to mňamka,“ smála jsem se. Edward si povzdychl.
„Pro tebe všechno.“ Sklonil se a políbil mě.

A tak jsme se dostali až k tomu, že jsem, mírně nervózní, vedla Edwarda k nám domů. Hned jak jsme vstoupili, přiběhla do chodby máma s tátou.

Trochu jsem si odkašlala a začala s představováním.

„Mami, tohle je Edward Cullen. Edwarde, moje mamka, tátu už znáš.“
„Těší mě,“ usmál Edward a podal našim ruku.
„Mě taky,“ zatrylkovala máma a mírně se zarděla. Moje máma se červená před mým klukem? Dívala se na něj jako na obrázek. Tak to teda ne!
„Ehm, ehm,“ odkašlala jsem si. „Hezky to tu voní, mami. Co budeme mít dobrého?“ Máma párkrát zamrkala a zčervenala ještě víc.
„Hovězí pečeně, ale přeci nebudeme stát v chodbě, pojďte se posadit.“

Rodiče šli před námi, podívala jsem se na Edwarda, co tomu říká a obrátila oči v sloup. Pousmál se, a šli jsme se za nimi.

Večeře byla výborná. Máma Edwardovi strkala pod nos samé laskominy a snesla by mu modré z nebe, stačilo by slovíčko. Jenže… můj milovaný všechno slušně odmítal a toho, co měl na talíři, se sotva dotkl.

Ale mámě to zřejmě nevadilo. Táta její nakrucování sledoval s úsměvem, já trochu zamračeně. Co to vyvádí? Chová se jako nějaká puberťačka.

Po večeři následovala káva v obýváku a jablečný koláč. Z čehož Edward ani jedno neochutnal, ale nikdo si toho zřejmě nevšiml, teda kromě mě.

Nakonec to všichni ve zdraví přežili a já si cestou v autě mohla oddechnout. Byla jsem ráda, že tu méně příjemnou část večera mám za sebou a teď se můžu těšit jen na ty příjemné věci. Měli jsme namířeno do kina a pak jsem měla spát u Edwarda. Alice odjela domů, jen na chvíli, aby si užila Jaspera, takže… celý dům jen pro sebe, hmm.

„Na co máma celou dobu myslela?“ Musela jsem se zeptat. Mámu jsem takhle nikdy neviděla.
„Líbil jsem se jí,“ culil se.
„To jsem viděla, ale na co konkrétně myslela?“
„Lásko, myslím, že to je soukromá věc tvé matky,“ řekl a věnoval se řízení, jako by snad musel.
„Teď jsi to řekl, moje matka. Neměla by snad matka své dceři říkat všechno?“ zkoušela jsem na to jít z jiné strany.
„Myslím, že všechno ne. Bello, tohle ze mě nedostaneš,“ ukončil debatu. Naštvaně jsem se opřela a dívala se z okna. Tohle má u mě.
„Miláčku, přece by ses nezlobila.“ Rukou mě hladil po stehnu a já proti své vůli cítila mrazení v celém těle. „Každý má svá skrytá tajemství.“ Představila jsem si, jaká mohla mít asi moje mamka tajemství, že si na ně vzpomněla při pohledu na Edwarda a celá jsem se otřásla, ale nebylo to vzrušením. Dobře, nejspíš bude mít pravdu. Některé věci by nikdy neměly vyjít na povrch.

V kině mi Edward koupil kotel popcornu a kolu, divil se, že ještě nepraskám ve švech. Přiznávám, dneska jsem toho snědla trochu víc, ale když já měla hlad.

Usadili jsme se v poloprázdném sále. Takticky jsem vybrala místa v poslední řadě. Akční filmy mám sice ráda, ale Edwarda raději.

Hned při úvodních titulkách jsem se pustila do popcornu posazeného na klíně a druhou rukou jsem nechala Edwardovi, který proplétal naše prsty. Byla to pohoda.

Dobrotu jsem slupla ani nevím jak, a pak jsem se uvelebila v Edwardových pažích. Film byl vážně dobrý, napínavý, jenže… Edwardův dech mi ovíval ucho. Občas jsem na něm cítila jeho studené rty. Sem tam mě políbil do vlasů a je jasné, že pak šel film stranou.

Natočila jsem hlavu k němu a vyhledala jeho rty. Nenechal se pobízet dvakrát. Než jsem se nadála, seděla jsem mu na klíně a tiskla se k němu, co nejvíc to bylo možné. Chtivými prsty jsem mu zajela pod tričko a pohladila ho po plochém břiše. Edward se nenechal zahanbit a za chvíli jsem cítila jeho dlaně na zádech.

Museli jsme být jako myšky, abychom nerušili ostatní diváky, což mi přišlo strašně vzrušující. No, a pak kdo je tu puberťačka.

„Měli bychom toho nechat,“ zašeptal mi Edward do ucha.
„Já vím,“ dostala jsem ze sebe. Ale ani jeden z nás s tou „činností" nepřestal.
„Líbí se ti ten film?“
„Ani ne,“ zhodnotila jsem ho, aniž bych z něho viděla víc než deset minut.
„To je fajn, půjdeme?“ mrknul na mě a odtáhl se. Pohled do jeho očí mluvil za vše.

Posbírali jsme své saky paky a ruku v ruce mířili k východu. Vyhodila jsem nádobu od popcornu i koly a nechala se vést k autu. Nemohla jsem se dočkat, až přijedeme k Edwardovi. Budeme mít pro sebe celou noc. Nikdo nás nebude rušit. Paráda.

Edward se před kinem náhle zastavil, až jsem do něj narazila, otočil se, objal mě a prudce políbil. Tohle se mi líbilo. Byla jsem jak ovce. Kdyby teď řekl, pojď, skočíme z mostu, vůbec bych neprotestovala. Hladově se vpíjel svými rty do mých, až se mi motala hlava a pomalu docházel vzduch.

„A helemese koho tu máme,“ ozval se vedle nás hlas, který jsem bezpečně poznala. „Slečna Swanová,“ pronesl uštěpačně. S těmi slovy se zjevila i Gee.

Edward mě nenápadně strčil za svá záda a jednou rukou stále svíral. Gee se postavila vedle mě, jakoby na obranu. I když tady její pomoc nejspíš stačit nebude.

„To jsou mi způsoby, ani mě nepozdravíš, že si budu muset postěžovat tvému tatíkovi,“ zasmál se.
„Co od ní chceš?!“ řekl Edward zuřivě.
„Tobě to tak budu vykládat, mladej. To je jen mezi mnou a jí. Jsem si jist, že si spolu užijeme spoustu zábavy, Isabello.“ Olízl si rty a mně se zvednul kufr.
„Ne, Bello. Nesmí ti ublížit,“ křikla Gee.
„Ani se k ní nepřiblížíš,“ zasyčel Edward a mírně zavrčel.
„A myslíš, že mi v tom zabráníš?“ zeptal se posměšně Ian.
„Jsem si tím jistý.“ Pokročil o krok dopředu, až stál těsně u něj.
„Bello, pojď pryč, prosím,“ naříkala Gee a vypadalo to, že skoro brečí.
„Jestli se jí jen dotkneš, zbyde z tebe jen mastný flek, to si pamatuj.“
„To bys nezvládl, upíre,“ zašklebil se Ian a s veselým pohvizdováním odcházel.

Upíre?

„On ví, co jsi zač?“ zašeptala jsem překvapeně. Ale evidentně se Edwarda vůbec nebojí.
„Nejspíš, ale nechápu, jak na to přišel.“ Zadumaně se za ním díval a krčil přitom obočí.

„Bello,“ zafňukala Gee.
„Gee,“ rychle jsem se na kamarádku otočila. „Co se děje?“
„Nevím, nejde to,“ rozhodila rukama.
„Co nejde?“ starala jsem se. Lidi kolem koukali, proč mluvím do prázdna, Edward mě pozoroval taky, ale z jiného důvodu. Vyřešila jsem to tak, že jsem ho popadla za ruku a postavila vedle Gee.
„Potřebuju s ní mluvit,“ vysvětlila jsem. Takže jsem mluvila jako by s Edwardem, částečně jsem na něj i koukala, ale všechno bylo určeno mé malé kamarádce.

„Co se děje?“
„Nemůžu jít pryč. Nemůžu zmizet,“ panikařila. Natáhla jsem ruku a bez problému jí prošla. Stále byla duch.
„Zkus to znovu,“ radila jsem jí. Zamračila se na mě.
„Pořád to zkouším.“
„Tak promiň. V tomhle já se vážně nevyznám. Nemáš rozbitý křídla nebo pomocí čeho mizíš?“ Edward vyprskl smíchy. Obě jsme na něj vrhly nehezký pohled, a on, i když Gee neviděl, obrátil dlaně vzhůru v obraném gestu.
„Nemám křídla,“ prskla Gee.
„No tak promiň.“
„Nechci vám do toho mluvit, ale možná by bylo lepší promluvit si v soukromí. Pojedeme ke mně. Tam to můžeme probrat. Všichni,“ dodal.

„A jak se tam asi dostanu,“ čertila se Gee. Pokrčila jsem rameny a pak mě to napadlo. „Autem.“

Nechala jsem Edwarda odemknout, otevřela jsem zadní dveře a čekala. „Tak dělej, když jsi žila, byla jsi rychlejší.“ Dáma si s nedůvěrou prohlížela Edwardovo Volvo, ale nakonec přece jen nastoupila.

„Gee jede s námi,“ vysvětlila jsem Edwardovi, který mé počínání nechápavě pozoroval. Zabouchla jsem za ní dveře a šla na svoje místo.

Večer ve dvou byl v háji. Ach jo, proč já, úpěla jsem v duchu, když jsem nastupovala. Gee seděla zamračeně na zadním sedadle a vypadala jako trucovité dítě. No skvělé. Jak dostat ducha tam, kam patří? Dobrá otázka, pochválila jsem se. Ale odpověď žádná.

„Tak jedem,“ řekla jsem a Edward plynule vyjel do ulic.


Co se stalo Gee? Jak to, že Ian ví, že je Edward upír? Samé otázky... na odpovědi si budete muset počkat, ale nebojte, nebude to trvat dlouho. :)


30. kapitola    zuzka88     32. kapitola

Danca95



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek The Mountain Mystery - 31. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!