Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Staré panny s. r. o. 5. kapitola

perexarena1


Staré panny s. r. o. 5. kapitolaTato kapitola je z velké části věnovaná Alice. A na Jaspera se dozvíme menší tajemství, které zamíchá hlavně s osudem Alice. A jak to, že Alice zná Esmé a Carlisle? Doufám, že se vám bude nová kapitola líbit. Vaše Iva.

Rose

 

     „Startovací kabel se zkroutil,“ řekla jsem klidným hlasem, i když mé nitro bylo pramálo klidné. Mé srdce tlouklo na poplach, při sebemenším zvuku jsem se lekla a ohlížela za sebe, jestli tam On není. Bože, proč jsem se s ním zapletla? Každá myšlenka, která mi nyní probíhala hlavou, byla o něm. Až teď jsem si uvědomila, že i přes tu všechnu bolest z jeho nevysvětlitelného zmizení, jsem ho stále milovala.

 

     „Sláva, že máme Rose!“ zaradoval se Edward, ale když jsem na něj pohlédla, upíral zrak na Bellu, která si soustředěně prohlížela své boty, i když má intuice mi říkala, že nekouká po svých botách, ale po Edwardových. I přes své vlastní trable jsem se musela usmát pod vousy nad tím, jak slibně tato situace pro ně vypadá. Když jsem se na ně dívala, Edwardův pohled se střetl s mým, ve tváři nepopsatelný údiv. Jako kdyby četl mé myšlenky, ale to je blbost.

       „Tak co s tím?“ přiblížil se ke mně Jasper.

       „I kdybys nechtěl, Jaspere, musíš s tím jít do autoopravny. Můžeš přijít k nám,“ řekla jsem a z batohu jsem vyštrachala vizitku naší firmy.

       „Díky,“ poděkoval a mrkl na kartičku, „kdy se tak můžu zastavit?“

       „Je to jedno, ale za chvíli přijede má mamka i s odtahovým zařízením, tak se to zařídí rovnou, souhlasíš?“

       „Ve skutečnosti to není na mně, ale na Edwardovi, protože tohle Volvo je jeho.“

       Podívala jsem se na Edwarda, ale než jsem stačila vyslovit otázku, odpověděl mi na ni.

       „Jo, počkáme.“

 

      Jen co to Edward vyslovil, ozvalo se vedle mě něco mezi zasyčením a zavrčením. Střelila jsem pohledem po Jasperovi, ale ten koukal upřeně na Edwarda a jeho pohled byl rozzlobený. Ale proč?

       Podívala jsem se na Alice, ale ta stála vedle auta jako v transu a hleděla někam mezi nás. Co se to tady sakra děje? Bella byla opřená o svůj náklaďáček a koukala do dáli, takže žádná změna se nekonala. Se zaujetím jsem pozorovala tuto situaci. Když jsem se podívala na Jaspera a Edwarda, přišlo mi, že i když si nepovídají na hlas, probíhá mezi nimi nějaká komunikace. Celé to bylo divné, zvláštní.

      „Víte co? Já, Jasper a Edward půjdeme do školy pěšky a já vás omluvím a vy počkejte u aut,“ řekla nám Alice, ale pohled upírala na Edwarda a Jaspera.

      „Já souhlasím, počkáme u aut,“ řekla potichu Bella a já jsem se musela po ní ohlédnout. Kde se u ní vzal ten smutný podtón?

     „Dobře, počkáme u aut,“ souhlasila jsem a sedla jsem si na kapotu Volva.

 

 

Alice

 

     To snad není ani možné! Musela jsem si dávat pozor na myšlenky, ale věděla jsem, s kým mám to dočinění. Pomalu mně všechno začínalo dávat smysl. Mrkla jsem po Rose a bylo mi jasné, že se jí tu něco nelíbí, tak jsem musela zakročit.

      „Edwarde, já vím, co jste a co umíš! Musím s vámi mluvit,“ pomyslela jsem si velmi naléhavě.

      Edward na mě udiveně pohlédl, ale já jen rychle mrkla na souhlas.

      „Víte co? Já, Jasper a Edward půjdeme do školy pěšky a já vás omluvím a vy počkejte u aut,“ navrhla jsem podle mě nejlepší řešení této situace.

      „Já souhlasím, počkáme u aut,“ Bellin hlas byl velmi tichý a svým způsobem smutný. Něco se muselo stát mezi ní a Edwardem, ale na to přijdu časem.

      „Dobře, počkáme u aut,“ po delší chvíli souhlasila i Rose.

 

     Kývla jsem na holky a vyrazila jsem jako první. Cítila jsem za sebou Jaspera i Edwarda. Když jsme došli lidským krokem za zatáčku, otočila jsem se k nim.

      „Tak pánové, asi všichni víme, co jsme. Já cítím vás a vy určitě mě. Ale musím s vámi mluvit, takže bych byla potěšena, kdybyste mě následovali.“

      Oba dva vypadali jako by nevěděli, co říct, a já se jim ani nedivím. Kdyby ke mně přišel nějaký upír a řekl mi, abych mu důvěřovala, asi bych se mu vysmála, ale asi něco v mém výrazu je přesvědčilo. Až nyní mi došlo, proč jsem od své přeměny vídala ve svých viděních Jaspera. Asi kolem mé přeměny byl s Carlislem.

      Naší normální rychlostí jsme doběhli k malému jezírku v hlubokých lesích kolem Forks. Postavila jsem se k jezírku a koukala do dáli. Celý les byl plný různých pachů, severozápadně od nás se na mýtině páslo nějaké srnčí. A já tak dlouho nejedla, i když musím uznat, že já jsem hladová pořád.

      „Tak co po nás chceš?“ ozval se za mnou Jasper a jeho nenávistní osten v hlase mě zabolel.

      „Já vám nechci nic udělat, jen od vás něco chci,“ řekla jsem tichým hlasem, ale byla jsem si jistá, že oni mě slyší.

      „Jestli ti narušujeme nějak území, tak stačí říct, ale vždyť jsi vegetarián jako my, ne?“ Jasperův hlas začínal nabírat na intenzitě.

      „Nekřič, Jazzi, nestojí nám to za to. Já vás oba dva znám. Z vyprávění Esmé a Carlislea.“

      Oba dva tam stáli jako zařezaní a nechápavě na mě hleděli. Já to pochopila jako souhlas k vysvětlení celé situace.

     „Carlisle mě zachránil před znásilněním v blázinci, kam mě zavřel můj otec na žádost jistého Jamese Commeye. Ti lidé mě nechtěli jen znásilnit, ale i zabít. Na první pohled Carlisle neviděl všechny mé rány a zlomeniny. Protože už nemohl nic jiného dělat a já mu umírala pod rukama, proměnil mě a on a jeho žena Esmé mi pomáhali v prvních měsících mého nového života. Já je beru jako své rodiče. A ti dva mi vyprávěli o svých synech, Edwardovi a Jasperovi. Edward, také upír, kterého Carlisle našel v nemocnici umírat na španělskou chřipku. Pokud vím, Edwarde, čteš myšlenky, že?“ Podívala jsem se na něj a já sama viděla, jak oba dva jsou celí roztěkaní a koukají jeden na druhého. Tak jsem dál pokračovala.

 

     „A Jasper. Tajemný Jasper, který byl miláčkem Esmé stejně jako Edward. Esmé jej našla zdivočelého, celého od krve v lesích u jejich domu. Utíkal jsi z občanské války, viď? Esmé tě našla a stal ses pro ni synem. Carlisle tě miloval jako svého syna a přivedl tě na vegetariánský život. Ovládáš pocity, že? Říkal mi to Carlisle. Oba dva vás velmi milují. V tu chvíli, když mě zachraňovali, oba dva jste byli jinde, studovali jste, myslím. Proto si mě nemůžete pamatovat. Jediné, o co vás chci poprosit, jestli byste mě nedovedli k Esmé. Carlisle mi taky chybí. Stýská se mi po nich a až dnes mi došlo, že vy jste Cullenovi. Kde jsou? Pracuje Carlisle v nemocnici? Co dělá Esmé?“ Celou mou mysl zaplavil pocit stesku a jediné, co jsem v tu chvíli chtěla, bylo spočinout v Esméině náručí. Ani jsem si neuvědomila, že jsem vzala Jaspera za klopy u jeho černého saka a přitiskla jsem se k němu.

 

      Jasperovi krásné oči v tu chvíli poznání nabraly temně zlatou barvu a pomalu přecházely do černé barvy. Nevěděla jsem, jestli se na mě zlobí nebo cítí to samé co já a to spalující touhu po splynutí s ním. Podvědomě jsem pohnula rukama a přejela mu dlaněmi po jeho pevné hrudi a vychutnávala jsem si hru svalů pod jeho oblečením. Ani jsem si neuvědomila, že jsem roztouženě zamručela. Ve svých prvních měsících života jsem byla velice lačná po krvi, ale teď jsem byla lačná po něčem úplně jiném.

 

     „Nemám odejít?“ otázal se Edward a v jeho hlase se ozýval posměšný tón. Tímto dotazem ukončil tu krásnou chvíli, ale nevím, jestli přišla krásná jenom mně nebo i jemu.

      „Tak já radši půjdu,“ řekla jsem zhrublým hlasem, který jsem ani neznala, a odskočila jsem od Jaspera. Chtěla jsem se vydat směrem ke škole, ať stihnu aspoň třetí hodinu, ale v tom mě někdo chytil za ruku a přitáhl k sobě. Jasper.

      „Nikam,“ zašeptal a když mou tvář ovanul jeho sladký hlas, mé nohy byly jako z těsta.

      „Edwarde, jdi napřed, ale nikomu nic neříkej, překvapíme Carlislea a Esmé. My tě za chvíli doběhneme,“ řekl Jasper někam za sebe, ale svůj pohled upíral do mého obličeje.

      „Proč jsi mě nenechal jít?“ zašeptala jsem. Ruce jsem tiskla k jeho hrudi, ale neměla jsem odvahu mu pohlédnout do očí. Když se jeho prsty jemně dotkly mé brady, celým mým tělem se šířil tak zvláštní pocit. Něžně mi zvedl hlavu, aby mi mohl pohlédnout do očí.

      „Co mi to děláš? V ten první den, kdy jsem tě potkal na chodbě, cítil jsem něco, co jsem nikdy necítil! Okolnosti tvé přeměny mě naplňují zlostí a touhou po pomstě. Chci tě ochraňovat.“ Jeho slova mi určitě uvíznou v paměti navěky. Vypadalo to, že je myslí doopravdy vážně. Kdyby mé srdce bilo, udělalo by hned několik přemetů, ale teď jsem byla schopna jen oddaně hledět do jeho očí. Opatrně jsem zvedla ruku a opatrně jsem se dotkla jeho hladké tváře, jako bych se bála, aby se mi pod dotekem nerozplynul.

 

     „Jazzi,“ zašeptala jsem a zajíkla jsem se, když jsem viděla jeho ztmavlé oči, které po mně hladově hleděly.

      Když mě jeho ruce obtočily jako dva mocní hadi a přitiskl mě k nejbližšímu stromu a naklonil se nade mne, cítila jsem se tak šťastná jako nikdy před tím.

      „Jazz… tak mi nikdo nikdy neříkal, ale ze tvých rtů to zní jako nejlíbeznější jméno. Já opravdu nevím, co to se mnou děláš! Když tě teď políbím, nekousneš mě, že ne?“ řekl s úsměvem a jemu se v tu chvíli nedalo nic odepřít.

      „Copak bych ti mohla něco odepřít?“ řekla jsem s úsměvem a chtěla jsem naklonit hlavu, ale znenadání se mi v hlavě objevily nějaké obrázky, vidění.

 

      „Miluji tě, neopouštěj mě, pouze mě líbej,“ šeptá Jasper neznámé blondýnce. Ona mu leží v objetí a naklání k němu hlavu.

     „Pro tebe cokoliv, lásko má,“ říká ta žena.

      „Jaspere, slib mi, že mě nikdy neopustíš! Že navždy zůstaneme spolu,“ šeptala blondýnka mezi polibky, kterými posévala Jasperovu nahou hruď.

     „Pro tebe cokoliv, Irino.“ A Jasper se nad ní s úsměvem naklonil a začal ji líbat.

    „Musím Jaspera zase vidět, tak moc jej miluji a stýská se mi po něm!“ vykřikla ta blondýnka a sáhla po telefonu a začala vytáčet telefonní číslo.

 

     Z mého vidění mě vytrhlo zazvonění telefonu. Jasper na mě vyjeveně hleděl, stále mě objímal pažemi.

 

     „Vezmi to.“ Můj hlas byl znovu chladný, kontrolovaný.

     Bez sebemenšího zaváhání vytáhl z kapsy mobil, ale nevzal to, típnul to.

      „Proč jsi to nevzal? Teď bude Irina velmi smutná!“ vykřikla jsem rozezleně a odstrčila jsem ho od sebe. Jasper na mě vyjeveně koukal.

      „Co to meleš? Jak jsi přišla na Irinu?“ vykřikl popuzeně.

      „Ještě mi lži! Já to viděla! Jsi jako každý jiný! Lhář a sukničkář,“ vykřikla jsem rozezleně a vydala jsem se za pachem Edwarda. Snad když najdu Edwarda, bude tam i Esmé. Schovám se v jejím mateřském náručí a budu se pokoušet zapomenout na tu bolest na srdci.

 

      Tak blondýna! Co každý chlap vidí na blondýnách? Co mají navíc? Nebo jim imponuje to, že většinou blondýny nemají mozek? A ještě se jmenuje Irina. Mé srdce se pomalu, ale jistě rozpadalo na tisíc kousků. Za tak krátkou chvíli to nebylo ani možné, ale já ve skutečnosti Jaspera znám velmi dobře, ale nikdy jsem o žádné Irině neměla vidiny.

       Doběhla jsem až k nádhernému domu, který byl postaven přesně v Esméině stylu. Vydechla jsem úlevou, protože se mi doopravdy moc stýskalo po mých rodičích, i když nebyli těmi, kteří mě zplodili, ale i tak pro mě byli mnohem více než ti biologičtí. Zastavila jsem se u cestičky k hlavnímu vchodu, ale než jsem se stačila vydat ke dveřím, vyběhla z nich Esmé a s výkřikem radosti a otevřenou náručí se na mě vrhla. S radostným smíchem jsem se jí vydala naproti.

      Když jsem se jí ocitla v náručí, cítila jsem se klidná, šťastná, spokojená. Doma. Esmé mě objímala, různě mačkala a líbala na tváře a do vlasů. Byla jsem spokojená.

 

     „A koho to tu máme?“ ozvalo se za námi. Když jsem vzhlédla, uviděla jsem, jak Carlisle pomalu schází ty tři schody u dveří a míří k nám s úsměvem na tváři. Rozesmála jsem se a vrhla jsem se do jeho náručí. Carlisle mě také objal.

      „Návrat ztracené dcery,“ zašeptala Esmé, když k nám přišla a objala mě kolem ramen.

      „Kdo je to?“ ozval se za námi hlas, který jsem nikdy neslyšela, ale přece mi byl tak povědomý. Zvědavě jsem natáhla krk, abych viděla na vchodové dveře. A tam jsem viděla člověka, kterého bych nejraději zaškrtila.

       Emmetta.  

 __________________________________________________________

Co říkáte na novou kapitolu? Další tu bude za týden touto dobou. Budu nadšená za každý komentář, jak kladný, tak i záporný. Vaše Iva.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Staré panny s. r. o. 5. kapitola:

 1 2   Další »
12. AngieCullen
27.11.2012 [18:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. AngieCullen
27.11.2012 [18:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. Sara
27.11.2012 [15:51]

boze Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jazz a Irina! to néééééé Emoticon už se moc teším na další kapitolku PLS PLS PLS přidej ji brzo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Niki
27.11.2012 [10:15]

Pekneeeeee :D

26.11.2012 [22:27]

JusseppeRychle další!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Leník
26.11.2012 [22:27]

taková romantika a - myslím tím Jazze a Alice - a ty to zkazíš Irinou, hned jí vymaž. Jinak super a honem prosím další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Pavla777
26.11.2012 [21:56]

super kapitolka, honem další Emoticon

5. Charlotte147
26.11.2012 [21:48]

Úplne úžasné!! Som veľmi zvedavá ako to bude s tou Irinou.. a Emmett? Júúúj už sa strašne veľmi teším na pokračovanie !! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.11.2012 [20:48]

LeahCcTak za prvé: Bylo to naprosto nepřekonatelně ÚŽASNÉ!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Je neuvěřitelné, jak moc je tvoje povídka náviková, ale je to tak Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Tak především, naprosto jsi mi touto kapitolou spravila náladu, i když nebyla veselá. Píšeš vážně dobře, měla jsem to přečtené jedním dechem a pro větší efekt četla znova Emoticon Emoticon Emoticon
Moc mě mrzí to s Alicí a Jasperem. On je jedna z mojich nejoblíbenějších postav v celém Twilight stejně tak i Alice. A v tvojem podání se mi obzvlášť líbí, hlavně ona. KOnečně to není ten stereotypní praštěný skřítek posedlý nakupováním Emoticon (teda ne že bych ji tak neměla ráda, ale je to dobrá změna Emoticon)
Taky ta její minulost. Tohle se jí teda stalo? Chudák! Ať už svoji pomstu směřuje na kohokoli, moc mu to přeju i s úroky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
A potom, když už to vypadalo, že bude naprosto šťastná, ji Jazz takhle zradí. Emoticon Emoticon Emoticon Pochybuju že jí lhal, tomu nevěřím. Možná si to Irina jen představovala nebo na to vzpomínala potom, co ji nechal. Hlavně ať se to vyřeší. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Rychle další dávku pro jednoho závisláka alias pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. barča
26.11.2012 [20:45]

bylo to super už se těším na další kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!