Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poslední vůle - 9. kapitola

Official poster - Cullens and Bella


Poslední vůle - 9. kapitolaDefinitivně a nenávratně...

9. kapitola

Ráno to nebylo o moc lepší. Můj psychický i fyzický stav byly na bodu mrazu. Vůbec se mi nechtělo sejít dolů a čelit Edwardovi nebo Randalovi. V noci se mi o nich dokonce zdálo, a že to nebyly hezké sny. Uhýbala jsem v nich před jejich pohledy a dotěrnými poznámkami o tom, jak je dítě důležité, a že chci zabít živou bytost. Nikdy jsem si nemyslela, že by sny mohly mít až tak silný vliv na psychiku. Připadala jsem si jako přejetá parním válcem. A musím přiznat, i když nerada, že jsem už o svém rozhodnutí nebyla tak přesvědčená. Ale přece se nebudu řídit tím, co si myslí ten moula, který se nějakým nedopatřením dostal do mé rodiny.

Ve snídani jsem se rýpala, kafe jsem už ani nezkoušela, protože jsem věděla, jak by to dopadlo. Hlavu jsem si opírala o ruku položenou loktem na stole.

„Slečno Swanová,“ kárala mě paní Brooksová, „musíte pořádně jíst. Miminko potřebuje jídlo.“ Hodila jsem po ní zamračený pohled. Ještě ona bude začínat. Ale mlčela jsem. Jí to nějak šetrně oznámím, až bude po všem. Dovedla jsem si živě představit, jak by reagovala. To bych už vážně nezvládla.

Proč je mi tak divně, když uvažuju o interrupci? Možná jen malá nervozita, nic jiného.

Edward se objevil ve chvíli, kdy jsem si asi po milionté míchala čaj. Mechanický pohyb, nad kterým jsem nemusela moc dumat. 

„Dobrý,“ zahučel a hned se sápal po hrnku s kávou. Byl rozcuchaný a zjevně právě probuzený.
„Čau,“ odpověděla jsem mu. Pohledem jsem hypnotizovala tekutinu v hrnku, která se pomalu otáčela ve víru způsobeném nerezovou lžičkou. Slyšela jsem, jak vrzla židle, když si sedl a klepnutí talíře, když mu paní Brooksová podala talíř s míchanými vajíčky.
„Děkuju.“
„Co jsem vám říkala?“ ozval se hlas paní Brooksové.
„Že mám snídat.“
„Správně, takže to koukejte sníst. Jdu na chvíli za Randalem a pak chci vidět čistý talíř.“

Edward počkal, až se hospodyně vzdálí a pak se k ní přidal. „Má pravdu.“
„Co zase?“ zeptala jsem se otráveně. Jen prosím nepokračuj ve včerejším rozhovoru, prosila jsem ho v duchu.
„To jídlo. Potřebuješ ho.“ Převrátila jsem oči v sloup. Mám smůlu.
„Já vím sama nejlíp, co potřebuju.“ Nehodlala jsem to s ním zase probírat, takže jsem ho tam nechala sedět samotného a šla si na chvíli sednout do obýváku. Potřebovala jsem chvíli klidu, než se vypravím za Randalem žadonit o práci, kterou mi v poslední době dával dost nerad.

Schoulila jsem se do křesla a zavřela oči. Zhluboka, pravidelně jsem dýchala. To byla pohodička. Jako by bylo všechno při starém. Zamručela jsem a protáhla si ruce.

„Isabello Swanová,“ rozlehlo se domem. Ajaj, to neznělo dobře. Boty paní Brooksové klapaly po dřevěné podlaze. Nejdříve mířily do kuchyně. Slyšela jsem tlumené hlasy a pak změnily směr a postupně se přibližovaly k obýváku, kde už jsem neodpočívala, ale čekala na nastávající bouři.

„Isabello Swanová!“ zahřměla hospodyně na prahu pokoje. „Jak si vůbec dovolujete myslet si, že byste si mohla nechat to dítě vzít? Jak vás taková pitomost vůbec napadla?“ křičela. Paní Brooksovou jsem vždycky považovala za klidného člověka. Nic ji nerozhodilo, nic nerozčílilo. Nikdy jsem ji neviděla, takže rozzuřenou. „Vy jste se snad zbláznila nebo co? Taková úžasná věc vás potkala. Nemůžete jen tak zahodit tak ohromný dar. Jsou tisíce žen, které se o miminko pokoušejí a mají tu smůlu, že to nejde. A vám se to podaří a vymýšlíte takové hovadiny.“ Kdyby mi nebylo tak úzko, musela bych se tomu výrazu zasmát. Místo toho se mi stahovalo hrdlo a v očích hromadily slzy.

„Já… já…“
„Vy co, mladá dámo? Nedovolím vám takhle si zničit život. Jestli do té nemocnice půjdete, tak jsme spolu skončily. Považovala jsem vás za svou rodinu, ale tohle vám odpustit nemůžu.“
„Ale já… vy mi nerozumíte… nechtěla jsem.“
„Ne, slečno, vy nerozumíte. Dítě je požehnání. Dar. Ne něco, čeho se můžete zbavit, když se vám to nehodí,“ pokračovala v lamentacích a ukazovákem šermovala ve vzduchu.
„Ještě to přece není…“
„Ale je, slečno. Sice není úplně vyvinuté, ale je to dítě, miminko. Bude mít oči jako vy, malé prstíčky, nos jako knoflíček. Copak byste dokázala něco takového zabít?“ Slzy mi tekly po tvářích. Klepaly se mi ruce. Místo dalších obhajujících slov ze mě vyšlo jen jakési zavytí. „Rozmyslete si to dobře, protože tím můžete ztratit víc, než si myslíte.“ S tím se otočila a rázně odkráčela.

Rozbrečela jsem se na plno. Cítila jsem tlak na prsou. Automaticky jsem si to místo promnula. Ano, tohle byl přesně ten důvod, proč jsem paní Brooksové nechtěla prozradit své úmysly. I když bych nečekala až takovou reakci. Každé pronesené slovo se do mě zabodávalo jako nůž. Nejspíš bych už byla jako cedník, kdyby to tak skutečně bylo. Každé z těch slov se mi vrylo do paměti spolu s jejím rozhořčeným výrazem.

Objala jsem se rukama. Proč to všechno tak bolí?

„Jsi v pořádku?“ Edward se ke mně pomalu blížil. Chtěla jsem mu odpovědět, odseknout, sprdnout ho… Zatmělo se mi před očima a já ztratila pevnou půdu pod nohama. Zakymácela jsem se. Okamžitě mě podepřely pevné ruce.

„Měla by sis sednout,“ zamumlal a opatrně mě zvedl do náruče. Normálně bych měla spoustu řečí, ale v tu chvíli jsem mu byla vděčná. Opustila mě veškerá zbývající síla. Prostě už jsem dál nemohla. Napětí, které jsem několik posledních dní potlačovala, vybublalo na povrch a smetlo mě jako nečekaná, ale o to silnější tsunami. Složila jsem se jako domeček z karet. Zvládla jsem jen ronit slzy a v hlavě si jako na zaseknuté gramofonové desce přehrávat něco z toho, co řekla paní Brooksová.

Bude mít oči jako vy, malé prstíčky, nos jako knoflíček. Copak byste dokázala něco takového zabít? Jsou tisíce žen, které se o miminko pokoušejí a mají tu smůlu, že to nejde. Jestli do té nemocnice půjdete, tak jsme spolu skončily.

Otřásla jsem se.

„Neměl bych zavolat doktora?“ staral se Edward. Další z věcí, které jsem viděla poprvé. Nikdy bych do něj neřekla, že by se mohl zajímat i o někoho jiného než o sebe.
Zavrtěla jsem hlavou. „To je dobrý,“ zaskřehotala jsem, ale nebylo to skoro slyšet.
„Donesu ti trochu vody,“ napadlo ho.

Byl zpátky co by dup. K obličeji mi strkal skleničku do poloviny naplněnou čirou tekutinou. „Dělává se to tak, ne? Když je někomu špatně,“ ujišťoval se. Bylo to srandovní, ale taky milé. Normální Bella by si ho dobírala a vysmívala se mu. Ta nešťastná a vyčerpaná to přijímala bez řečí.

Nepatrně jsem si lokla a prsty si rozmazala slzy po obličeji.

„Tys jí to řekl?“
„Já? No dovol, do cizích záležitostí se nepletu,“ odvětil maličko naštvaně.
„Nikdo jiný to nevěděl.“
„Mluvila venku s Randalem, viděl jsem je oknem. Pak sem přilítla jako fúrie a… zbytek znáš,“ vysvětlil. Přikývla jsem, jakože rozumím. Sledovala jsem vodu ve sklenici, kterou jsem postavenou na břiše držela rukou. S každým nepatrným pohybem se hladina rozvibrovala. Ani na okamžik nebyla v klidu. Jako můj život. Když už to všechno vypadá dobře, zdá se, že jsem konečně nalezla své místo, zem se zachvěje a všechno se čeří.
„Víš, jestli na tom vážně trváš, odvezu tě tam. Myslím, že bys tam měla jet s někým.“

Zvedla jsem pohled. Díval se na mě vážně. Beze stopy výsměchu, zlosti nebo pohrdání, na jaké jsem u něj byla zvyklá. Ani obviňování z toho, co chci udělat, jsem tam neobjevila. Jeho tvář vypovídala o tom, že to myslí vážně. On by to opravdu udělal, i přesto, co všechno mi řekl…

„Zvládnu to sama.“
„Hele, vím, že jsi hrdinka a tak dále, ale určitě po tom budeš oblbnutá všelijakýma práškama nebo co do tebe nacpou. Těžko bys mohla řídit. Takže si, drahá sestřenko, odpusť všechny výmluvy, zítra jedeme mým autem.“

₪₪₪₪₪

Vešla jsem do dědečkovy pracovny. Od začátku svého pobytu jsem neměla čas ten pokoj navštívit. Vlastně mě to ani nenapadlo. Ráno jsem šla pracovat a večer pak rovnou do postele. Ale v ten den mě to tam nějak táhlo.

Vonělo to tam pořád stejně. Tabák, který děda používal do své dýmky. Zhluboka jsem nasála nosem a zavřela oči. Jako by tu byl se mnou. Dlaní jsem přejela po krbové římse. S mírným úsměvem, který se mi po hodné době přikradl na rty, jsem si prohlížela fotky, které tam měl vystavené. Nebylo jich moc. Já při nástupu do první třídy, na ukončení střední školy a na dvoře ranče. Pak tu byl Carlisle s Esmé a jedna fotka Edwarda. Rámeček s ním jsem si vzala do ruky a usadila se s ním do koženého křesla, kde děda kouřívával.

Edward mi maličko připomínal schizofrenika. V jednu chvíli protivný a najednou starostlivý. Uštěpačný a milý. V jednom těle se schovávaly dvě naprosto rozdílné osoby. Začínala jsem z něho být zmatená. Dosud jsem znala jen to špatné, ale na ranči se chvílemi ukazovaly i světlé stránky jeho osobnosti.

Povzdechla jsem si.

Jaké by asi bylo to dítě? Sladká holčička s růžovými mašlemi ve vlasech nebo divoký kluk, který chvíli neposedí? Podobalo by se na mě nebo na Marka? Ať už byl jakýkoliv, chlap to byl pěkný. Měl delší světlé vlasy, úzkou tvář s výraznými lícními kostmi. Nos maličko kulatější a modré oči orámované hustými kartáči řas.

Na co to proboha myslím? vyděsila jsem se.

Rozhlédla jsem se po pokoji. Byl stejný už takových let. Zůstane tak navždy nebo se změní jako všechno? Všimla jsem si nějakých papírů, které vyčuhovaly z nedovřené skříňky. To byl celý děda. Papíry strkal všude, kam se vešly. Zvedla jsem se, abych to šla trochu urovnat. Až bude čas, budu se muset vrhnout taky na nějaké to účetnictví. Probrat to tady a vyhodit, co není potřeba, uvažovala jsem a otevřela skříňku.

Mimo hlady potištěných bílých listů se na mě vysypala i dvě foto alba. Se zájmem jsem je zvedla a vrátila se s nimi do křesla. Ta halda počká na později, usoudila jsem.

Panebože. Hned z první stránky modrého alba se zlatými ornamenty na mě koukalo baculaté miminko. Fotka byla černobílá, ale podle tmavých očí a chomáče vlásků na hlavě jsem poznala tátu. Nikdy jsem neviděla jeho fotky jako dítěte. Byl tak roztomilý. Jako mimčo rozvalený nahý na přebalovacím stole, trochu větší s prvními zuby a stále stejně divokými vlasy. Táta na malém koníkovi, u krávy, s vidlemi, s větším koněm… smála jsem se a prohlížela si jeden obrázek za druhým.

Červené album patřilo Esmé. Ano, takhle nějak si představuju malou slečnu, pomyslela jsem si při pohledu na její lokýnky. Třeba je bude mít mé dítě taky.

Mé dítě… Snad poprvé jsem o něm uvažovala jako o svém. Zahnala jsem tu myšlenku. Zítra jsem přece objednaná k doktorovi. Jenže jsem si vzpomněla, co říkal Edward, Randal a paní Brooksová… Nejde to vzít zpět. Jsem rozhodnutá a hotovo!

₪₪₪₪₪

Ve zpocených dlaních jsem drtila bezpečnostní pás. Dívala jsem se přímo před sebe, ale místo cesty do Monroe jsem viděla… Ne, na to nemůžu ani pomyslet.

„Uklidni se, už to budeš mít brzo za sebou,“ řekl Edward. Bylo to poprvé, co promluvil od chvíle, kdy jsme vyjeli.
„Jsem klidná,“ opáčila jsem nepřítomně.
„Jasně, jak nejvíc to jde.“ Sarkasmus v jeho hlase nešel přeslechnout.
„Nikdo tě nenutil se mnou jezdit.“
„Nó jo, naše stará Bella je zpátky. Jako tichá holka ses mi líbila víc,“ podotknul.
„Polib mi.“

Zase se vrátil Edward pitomec. Kampak asi zastrčil toho ze včerejška? Snad nespáchal nějaký zločin… Hahaha, dneska srším vtipem.

Až před kliniku jsme dojeli mlčky.

„Takže… měl bych ti popřát štěstí nebo tak něco?“ Jeho otázku jsem nechala bez povšimnutí.
„Až budu hotová, tak ti zavolám.“ Už jsem vystupovala, když… „Díky moc. Za všechno.“

Šla jsem, co noha nohu mine. A čím blíž ordinaci jsem byla, tím hůř mi bylo. Dech se mi krátil a srdce prudce bilo. Neměla jsem daleko k omdlení.

Otevřela jsem dveře a málem se srazila s maminkou s kočárkem, která právě odcházela.

„Jejda, promiňte,“ omlouvala se.
„Nic se nestalo.“
„Jsem s tím trochu neohrabaná,“ ukázala rukou na kočárek, ve kterém leželo miminko. Vypadalo jako panenka. Tak maličké, že se v prostoru kočárku skoro ztrácelo.
„Je tak drobné,“ zašeptala jsem.
„Říkala jste něco?“
„Jak je staré?“
„Necelý měsíc. Je to moje zlatíčko. Nejdřív jsem si nemohla představit, že bych ji měla a teď, že bych ji neměla. Ale to jednou poznáte sama.“

Dítě sebou v kočárku začalo nepatrně mlet, jakoby tím chtělo vyjádřit svou netrpělivost.

„Už musíme jet. Nashledanou.“
„Nashle.“

Stála jsem mezi dveřmi a nedokázala udělat krok vpřed. Obě dlaně jsem měla přitisknuté na břiše, jako bych chtěla chránit, to, co se schovává uvnitř. Ano, mou povinností je chránit své dítě a to před vším a přede všemi, i před sebou.

Nemůžu ho jen tak vymazat, protože ono je a i přesto, že se ještě nedává najevo svou přítomnost, vím o ní. Cítím, že je mou součástí. Jak jsem si mohla myslet, že bych se ho mohla zbavit? Takového bezbranného drobečka.

S úsměvem od ucha k uchu jsem zakroutila hlavou. Ne, nedám ho. Nikdy!

„Edwarde, jsi ještě u auta?“ zeptala jsem se do telefonu.
„Už je po všem? Jsi připravená jet domů?“ Zněl překvapeně.
„Jo. Jsem připravená…“ Být matkou dodala jsem v duchu.


Zkrátka jsem ji nemohla nechat to udělat. Copak nás asi čeká dál?

Opět Vám moc děkuju za komentáře!:-) 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poslední vůle - 9. kapitola:

 1
46. wera
04.10.2012 [21:19]

jóóóóó taková Bella bojovnice se mi líbí Emoticon správná to ženská Emoticon jdu na další dílek, protože tahle povídka je fakt závislost Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.09.2012 [18:54]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2012 [21:14]

BellaSetNo jo, tak teda bude těhotná... Emoticon Emoticon Trochu mě akorát mrzí, že to dítě není Edwardovo, no, ale předpokládám, že bude, až budou s Bellou zaláskovaní. Emoticon
To, jak ji paní Brooksová seřvala, rozhodně nebylo hezké. Já vím, přijde jim to hrozné, že by chtěla pryč své dítě, ale zkrátka to není jejich věc a Bella k tomu měla jisté důvody. Doufám, že se brzy dozvíme, jak to vůbec bylo s tím Markem celé (ano, konečně si pamatuju jeho jméno Emoticon ).

Edward začíná být opravdu... lepší. Možná by se příště mohla hodit nějaká přitažlivější scéna. Emoticon Emoticon Emoticon Prostě potřebuju nějakou Belward akci, no.. Emoticon Emoticon

Paráádní kapitola! Těším se na pokračování.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2012 [19:17]

SabiennaJežiš! Emoticon Mám radost! Emoticon Ale v tom perexu jsem se teda fakt vyděsila Emoticon To je dobře, že si ho nechala, moc dobře Emoticon
To bude mít paní Brooksová radost, i Randal a určitě i Edward, že? Emoticon
Teď už to bude určitě zase veselejší a na to se fakt těším Emoticon Tak šup šup, pospěš s další kapitolou, už se nemůžu dočkat Emoticon
Nádherná povídka Emoticon Emoticon Emoticon

42. klarusha
23.09.2012 [17:16]

Uf,to jsem si oddechla. Sice jsem nebyla nadšená, že je Bella těhotná, ale potrat? Tak to ani náhodou. To dítě by si to nezasloužilo. Jsem moc ráda, že Bella podlehla a dítě si nechala. Taky se mi moc líbilo Edwardovo chování. Jejich vztah je na dobrE cestě. Doufám, že bude pokračování co nejrychleji. Nemůzu se dočkat.

41. Kim
23.09.2012 [15:14]

KimJupííííí! Emoticon
Sice jsem nebyla nadšená, když zjistila, že čeká dítě - k tomu s tím parchantem, ale je to dítě, to za nic nemůže, takže jsem teď spokojená, že si ho nechá. Určitě by si to po zbytek života vyčítala a možná by pak třeba ani děti mít nemohla, takže je dobře, že nakonec přece jen otevřela oči a udělala tohle zásadní rozhodnutí. Emoticon
Líbilo se mi, jak na ni vlítla paní B, protože si to zasloužila a řekla bych, že jí to hodně otevřelo oči, ale samozřejmě na tom má svůj podíl i ta neznámá paní. Bůh jí žehnej. Emoticon
Strašně moc se těším na ty další kapitoly a myslím, že nemusím říkat proč. Emoticon Emoticon
Krásná kapitola. Edward je slaďouš. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.09.2012 [13:17]

N1I1K1O1LTakže bude mimčo? Umf, nevím, jestli jsem ráda, nebo ne... Emoticon Emoticon
Povídka je úplně jiná, než jsem na začátku myslela, že bude. Ale to nevadí!!! Emoticon Emoticon
Teď jsem vážnně zvědavá, jak to bude pokračovat. Předpokádám, že Bella zavolá otci dítěte, aby se na mimčo psychicky připravil. Emoticon
A doufám, že Edward bude stále starostlivý, milý, hodný, krásný, k sežrání... Emoticon Emoticon Emoticon
No, opět nádherná kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

39. Naťule
22.09.2012 [22:58]

No,musím říct,že jsem to čekala.Ale nevím,jestli jsem ráda,nebo ne.Snad se rozhodla dobře.Jak to bude dál,hm?Už se těším na další,tak rychle prosím. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [22:00]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

37. BellaEdward
22.09.2012 [22:00]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

36. DAlice
22.09.2012 [21:27]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [19:35]

mima19974Jéééééé!!! To je skvelé!!! Krásna kapitola!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

34. mmonik
22.09.2012 [19:22]

mmonikNo krasna kapitola...jsem zvedava jak tohle pujde dal Emoticon Moc se tesim..mam tuhle povidku moc rada... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

33. marushka
22.09.2012 [19:15]

Úžasný!! Dokonalý!!! Emoticon Emoticon Emoticon
Jsem moc ráda jak to dopadlo a moc se těším na pokračování.

32. Domik
22.09.2012 [18:56]

Domikmoc se těším na další díl!

31. khaculinka
22.09.2012 [18:29]

A malá renesmé je na cestě :) nemůžu se na ní dočkat :):D... jsem šťastná, že si jí nechala se rozhodnout tak jak se rozhodla :D....

30. martty555
22.09.2012 [17:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [17:41]

KristenPattinsonTwilightjupí,bude malé mimčo,moc to Belle přeju. A Edward, no ten se nezdá. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [16:34]

NessieCullenBlack Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. Eleonor
22.09.2012 [16:20]

Jé bude miminko :D Emoticon Emoticon

26.
Smazat | Upravit | 22.09.2012 [16:06]

Skvělá kapitolka. Těším se na další. Emoticon Emoticon

25. Nikki
22.09.2012 [15:22]

skvěle napsáno, jsem ráda, že jsi se rozhodla tak jak jsi se rozhodla a těším se na pokráčko Emoticon

24. paulus
22.09.2012 [15:22]

paulusuff... dobre že to nedala preč... Emoticon

23. Scherry
22.09.2012 [15:09]

No, jsem moc zvědavá na pokračování Emoticon

22.09.2012 [14:53]

daslli141Super... a teraz nech sa Edward predvedie aký bude pomocník. Spolu s Bellou to určite všetko zvládnu aj dieťa aj ranč. Teším sa na ďalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. Michy
22.09.2012 [13:59]

přesně takhle sem si myslela že to bude Emoticon už se těším jak to bude pokračovat Emoticon

20. SofiaN
22.09.2012 [13:57]

Od zacatku mi bylo jasny, ze na potrat nepujde, ALE tahle kapitola se mi teda moc nelibila. Za prve to melo byt jen jeji rozhodnuti, a ne couvnout jen kvuli tomu, ze ji nekdo servala jak malou holku ( nachupu, ze si to nechala libit ) navic to byl strasny skok, nejdriv 100% jistota, ale pak hned otocila.

19. Mell
22.09.2012 [13:55]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. kiki1
22.09.2012 [13:52]

kiki1Joooo, já věděla, že si ho nechá Emoticon Emoticon Krásná kapitola, jsem zvědavá na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. Evík
22.09.2012 [13:51]

Jsem ráda, že si Bella to dítě nechá a těším se na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. cechovicovam
22.09.2012 [13:51]

:D

22.09.2012 [13:51]

ada1987 Emoticon Emoticon

14. Nessie92
22.09.2012 [13:38]

To jsem ráda, že Bell bude mít miminko...nejsem nějakej zaritej odpůrce potratů ale stojím si za tím, že když to není v zájmu dítěte tak by se dělat neměli takže jsem ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo

22.09.2012 [13:36]

EmpressUf Emoticon Takýýýýýto veľký balvan mi padol zo srdca, že si ju to nenechala urobiť Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon . Neviem či by som sa potom k tvojej poviedke dokázala vrátiť, aj keď píšeš fantasticky Emoticon Emoticon Takže ti ďakujem a neviem sa dočkať pokračovania a stále milšiehoEdwarda Emoticon Emoticon

12. MyLS
22.09.2012 [13:19]

MyLSpěkné....

22.09.2012 [13:16]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
som naozaj zvedavá, čo nás čaká ďalej... Emoticon
naozaj fantastická kapitolka... Emoticon Emoticon Emoticon
dúfala som, že nepôjde na potrat inak by som ju asi nemala rada... Emoticon
už sa strašne teším na pokračovanie a hlavne na reakcie okolia... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [13:11]

TheBabu1998 Emoticon Emoticon sem zvědavá co bude dál... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. BabčaS
22.09.2012 [13:05]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. viki
22.09.2012 [12:52]

Moc hezké ! Jsem ráda, že jsi jí to nenechala udělat Emoticon

7. Niki
22.09.2012 [12:45]

nooo aspoň, že tak... Bella se rozhodla správně Emoticon Emoticon

6. Nel
22.09.2012 [12:44]

Dokonaléé... som rada, že si ho nehala. (:

22.09.2012 [12:37]

kikuskaJa som vedela, že to Bella neurobí! Ale aj tak mám z toho obrovskú radosť! Určite bude skvelá mama a bábätko si zamiluje. Emoticon Prekrásna kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [12:24]

Aspoň doma nebude mít tyjátr :-D

3. lelus
22.09.2012 [12:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Dawn
22.09.2012 [12:19]

krásne napísané aj keď si myslím, že sa mala rozhodnúť inak.. no je to tvoj príbeh ty vieš akým smerom sa má uberať Emoticon

1. BJana
22.09.2012 [12:15]

krása, jsem ráda, že jsi to napsala takhle, moc pěkné, nádherné, těším se na pokračování, tleskám ti Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!