Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella prolog + 1. kapitola

Ošklivá Bella prolog + 1. kapitolaAhojik, tak tady mám první kapitolu ošklivý Belly. Doufám, že se Vám to bude líbit a moc prosím o komentíky. Jestli jich nebude moc tak asi nebudu pokračovat, zdálo by se mi to zbytečný. Nechávám to pouze na Vás.

Prolog-představení

Pohled Belly

Než začnu vyprávět tento příběh, tak bych Vám chtěla představit sebe i svoji rodinu.

Jmenuji se Isabella Charlotte Swanová, už přes dva roky bydlím ve Forks se svým otcem, nevlastní matkou a sestrou. Jsem obyčejná dívky dokonce bych řekla, že podprůměrná. Sice mám dobrou postavu, ale obličej mi bohužel zdobí brýle, které mám sice jen na čtení, ale zvykla jsem si je nosit furt a do toho ještě můj železný usměv, ano správně mám rovnátka, což by ještě nebylo hrozný, kdyby si moje vlasy každý den dělali něco jiného, nikdy se mi je nepodařilo pořádně učesat nebo dostat je do polohy, ve který by vypadali malinko normálně. To vše k mému vzhledu jinak jsem samotářská a mohla bych o sobě tvrdit, že jsem chytrá, protože kdo z mých vrstevníků chodí do školy a ještě pracuje ve společnosti. Přesněji řečeno jsem asistentka výkonného ředitele obchodní společnosti v Seatlu to z ní důležitě, co? Jsem ráda za to odreagování, což pro mě tato firma znamená. Abyste si nemysleli, že každý den dojíždím do práce hned po škole to je omyl, já sloužím spíš po telefonu, do firmy jezdím výjimečně, to se musí něco dít, abych přijela, své úřadování posílám přes fakt nebo E-mail, ale dost o mě.

Elizabeth Lily Swanová je moje nevlastní sestra, ale pro mě je jako vlastní vycházíme spolu dobře i přes to, že jsme úplně rozlišné, navzájem se doplňujeme. Ale tak se děje jenom doma, ve škole to je úplně na opak. Ve škole si mě moje sestřička moc nevšímá a já ji to nevyčítám, kdo by se jí divil ona je oblíbená hezká veselá a má ráda pozornost a já jsem tichá, zakřiklá šmudla.

Charlie Swan, můj otec je typický starostlivý otec, se kterým se nikdy nenudíte, jeho dobrá nálada je často nakažlivá. Otec pracuje jako šéf policista na zdejší stanici a od té doby co si před 3 roky vzal Susan je šťastnější, než byl před tím a já jsem za to ráda.

Susan Swanová otcova nová manželka je velmi milá a laskavá. Mám jí ráda, jako ona mě vycházíme spolu dobře, občas mi připadá jako moje kamarádka, často si povídáme dlouho do noci. Není, jako ostatní nevlastní mámy ona je hodná.

A pak jsou tady dva poslední členové mé rodiny René a Phil. Moje pravá matky a její nový přítel. Právě od nich jsem se před 2 roky odjela, protože jsem poznala, že není šťastná, když nemůže cestovat s Philem a tak jsem se odstěhovala do Forks.

A nakonec moje jediná a nejlepší kamarádka Angela ta se mnou chodí do stejného ročníku a je to jediný člověk, který se semnou na veřejnosti baví a chápe mě. Často mi tvrdí, že kdybych odložila brýle, rovnátka že bych byla krásná, ale to já nechci, chci, aby mě ostatní brali takovou, jaká jsem – ošklivá a samotářská.

Konec představování jde se na příběh.

1. kapitola – Ti nový

Pohled Belly

Je zase čas jít do školy a mě se zase nechce, sice si lidi už na mě zvykli, ale přece se vždy najde někdo, kdo se na mě podívá tím pohledem jako, co tady zase ta káča dělá nebo ježíši ta má zase ránu dokonce se tady najdou i pohledy lítostivé i odpudivé. Už mě to přestává bavit.

Sešla jsem tedy dolů, kde na mě už čekal táta, sestra určitě vyjela už do školy, protože dnes měli přijet nový studenti a ona si to nemohla nechat ujít, je na škole nejoblíbenější je hvězda a tak se vše řídí podle ní a taky u všeho musí být – jak jinak. Najedla jsem se tedy s taťkou a vyjela do dalšího otravného dne.

Přijela jsem do školy a nikdo si mě zase nevšímal ne, že by mi to vadilo, ale teďka měli důležitější věci než se mi posmívat, měli na práci prodebatovat ty nový, kteří podle jejich slov vypadají jako bozi. „No super“ pomyslela jsem si „další nafoukaní studenti.“ A to už jsme s Angelou šli na naši první hodinu, bohužel každá měla něco jiného, já se musela vydat na matiku a ona si to šinula na angličtinu.

Vešla jsem do třídy a zalezla k sobě do lavice, nikoho jsem si nevšímala a jen tak si čmárala do sešitu, v čemž mě vyrušil učitel.

„Tak třído, přivítejte u nás nové žáky, budou s vámi chodit do třetího ročníku. Jsou to Alice Cullenová“ ukázal na drobnou dívku podobné elfce, která když si všimla mého pohledu tak se usmála. Nesměle jsem jí ho oplatila“ pak Jasper Hale - Cullen“ ukázal na blonďáka po boku Alice, byl hezký, ale tvářil se, jako kdyby ho něco bolelo “a nakonec Edward Cullen“ představil posledního a já slyšela, jak holky zalapali po dechu. Musela jsem uznat, že je hezký, ale určitě to bude typický frajírek. Musela jsem se usmát, bylo zábavné pozorovat holčičí zasněné obličeje.

„Posaďte se“ vybídl je nakonec učitel a já si uvědomila, že si jeden z nich musí sednout ke mně, protože ve třídě byla pouze jedna volná lavice pro dva a jedno místo vedla mně. A tak jsem tedy shrábla svoje věci na svojí polovinu. Slyšela jsem vrzání židle vedle mě, ale neotočila jsem se, věděla jsem, že ať to je kdokoliv z nich tak semnou určitě  nebudou chtít bavit tak proč bych nesnažila představováním. Je to zbytečné. Viděla jsem, jak osoba vedle mě se chce představit, ale když viděla můj upřený pohled na učitele, nevydal ze sebe nic.

Zbytek dne proběhl jako vždy nudně, až do té doby než přišel čas na oběd. Vešla jsem s Angelou do jídelny a myslela jsem, že snad omdlím při nejmenším. U jednoho stolu sedělo 5 andělů, tři z nich jsem už znala, ale tím, jak málo pozornosti jsem jim věnovala, tak já husa jsem si nevšimla, že to jsou …upíři.  „Krá*o“ nadávala jsem si. Ale počkat, co dělají upíři ve škole? Ptala jsem se sama sebe, ale z mých úvah mě vyrušila Ang.

„Země volá, Bellu. Jsi v pořádku.“ Až teď jsem si uvědomila, že na ně zírám a oni se na mě dívali zkoumavým pohledem.

„Jo!“ Odpověděla jsem jí a vyřítila jsem se z jídelny. Potřebovala jsem přemýšlet o nich…..o upírech. O tom co se mi stalo, když jsem potkala upíry, o tom jak mi změnili a změní život. Pamatuju si to, jako by se to stalo včera.

Byla jsem malá, bylo mi něco okolo 10 let, když jsem se jednoho večera ztratila mamince. Chodila jsem furt dokola a nakonec jsem zabloudila v lese. Došla jsem na malý palouček, kde bylo shromážděno mnoho krásných lidí, kteří mě jistým způsobem děsili, nevěděla jsem čím, ale věděla jsem, že bych měla utéct, přes to jsem nedokázala vzít nohy na ramena, což se mi vymstilo. Lidé se začali prát, což by mě moc nevyděsilo, kdyby to nebylo nadpozemsky rychle a kdyby na sebe nevrčeli jako zvířata a nervali se na kusy, které později házely do ohně. Po bitce, když jedna strana vyhrála, mě bohužel objevili v mém úkrytu. Jakmile jsem jim řekla, co jsem věděla, bylo jsem totiž hrozně důvěřivá a tak mě nenapadlo lhát, což ani ted moc neumím. Lidi se začali hádat, chtěli mě zabít, ale těsně před tím se zastavili, měl mě totiž zabít, Aro tak ho oslovovali, ale ten když se mě dotknul, zastavil se a zajímavě si mě prohlížel. A pak se tedy dohodlo, že jsem moc vzácná, aby mě zabili a tak od té doby znám jejich tajemství, které nesmím prozradit, a dohodli jsme se, že mě na mé 18 narozeniny promění, tenkrát to totiž udělat nemohli, byla jsem moc mladá. Pamatuji se, jak mě hlídali na každém kroku, abych to náhodou neřekla třeba rodičům, měla jsem je neustále nenápadně za zadkem po nějakém čase, když jsem vyrostala uznali, že hlídkování není už moc třeba a tedka už jezdí jen na zběžné kontroly.

Tak se tedy občas setkávám s Volturovýma dokonce tam mám i nějaké přátelé oblíbila jsem si je a někteří si oblíbili mě i přes to, že jsem pouhý člověk a oni lidi moc nemusí.

Znala jsem je a věděla, co od nich můžu očekávat, ale od těch nových jsem nic nevěděla, nevěděla jsem, co tu chtěj, vždyť jsou mezi lidmi, jsou normální, takhle riskovat. Nevím, co od nich čekat. Dále říct, že se i bojím, ale uvidí se, co ukáže čas anebo bych si to měla nechat ověřit u Ara? Měla bych mu zavolat a zeptat se, nebo bych se měla zeptat jejich otce. Ne, to ne co by si o mě myslel, kdybych tam přišla a vybafla na ně: „Co děláte mezi lidmi?“ nebo něco podobného to by nešlo.

--------

(Prosím pište komentáře, abych věděla jestli mám pokračovat.)

---------------

Shrnutí Další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella prolog + 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!