Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nic není nemožné... - 7. kapitola

23.10.2011 (19:15) • Break • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1223×

„Ehm… Edwarde?“ zamumlala jsem tiše.

„Co je?“ zavrčel na mě. Jacob se při tom opět začal třást.

„Jacobe, zklidni se!“ nakázal Edward. „A ty si nastup do auta,“ kývl na mě.

„Dobře. Ale ty si taky nastup. Jacobe, ty udělej to samé,“ snažila jsem se uklidnit situaci. Ale marně. Jacob udělal krok směrem ke mně. Edward si to zřejmě nějak špatně vyložil, okamžitě si stoupl přede mě, zaujal obranný postoj a vrčel snad ještě víc, než předtím. Jacob se na Edwarda nenávistně podíval, odběhl o docela velký kus dál a tam… se změnil ve velkého červenohnědého vlka. Byl to docela šok, vidět to na vlastní oči. Vlk, tedy vlastně Jacob, se přiblížil a také začal vrčet.

„Jacobe, okamžitě přestaň! Přece jí nechceš ublížit!“ křikl na vlka Edward a přitom cenil zuby. Bylo to strašidelné. Cítila jsem se jako to ubohé jehňátko, akorát s tím rozdílem, že tady by byla z jehňátka potrava.

„Edwarde, prosím… On mi nic neudělá. Ale ty se musíš začít chovat normálně.“ Edward na moje slova zareagoval dalším zavrčením. Ale na mě to k mému divu vůbec nemělo vliv. Asi jsem ztratila pojem o tom, co znamená slovo strach.

„Tak už nastup do toho auta!“ přikázal mi. Radši jsem ho poslechla. Doufala jsem, že tak předejdu nějaké rvačce. Edwad za mnou zabouchl dveře a pak si sedl za volant. Oddechla jsem si, ze srdce mi spadl obrovský balvan. Edward nastartoval a my se obrovskou rychlostí vydali zpátky do domu Cullenových.

„Jak si to představuješ?! Scházet se s vlkodlakem?!“

„Promiň… Neměla jsem to v plánu. Byla to náhoda.“

„Náhoda…“ opakoval po mně Edward ironicky.

„Jo. Jen náhoda, nic víc.“

„A přesto ses stihla vykoupat,“ odfrkl si. Zase jsem se začala třást, zima se vrátila. Předtím jsem nějak otupěla, ale když mi to připomněl, zase se mě zmocnila třesavka.

„On myslel, že jsem jako vy,“ zabručela jsem na Jacobovu obhajobu.

„Ale nebyl si tím jistý. Pokud dostaneš zápal plic, osobně mu něco udělám!“

„Edwarde, zkus si prosím uvědomit, že Jacob pro mě není nebezpečný,“ řekla jsem a prosebně jsem na něj pohlédla.

„Je mladý vlkodlak, neumí se ovládat,“ stál si Edward za svým názorem.

„Všichni Cullenovi jste stejní! Věčně zaujatí proti vlkodlakům!“ zakřičela jsem na něj, ale už mi to bylo jedno.

„Terezo, ovládej se. Jsi horší, než ten vkodlak.“

„Neurážej ho. Nic ti neudělal,“ obhajovala jsem Jacoba.

„Udělal mi toho hodně,“ zavrčel naštvaně Edward.

„Je to kvůli Belle?!“ hádala jsem. „Trochu zdravé konkurence ti neuškodí,“ rýpala jsem do něj.

Edward už mi nic nestihl odpovědět, protože jsme dojeli k vilce. Hned jsem vystoupila. Na protest jsem pořádně třískla dveřmi. Edward tiše zavrčel. Nelíbilo se mu, jak zacházím s jeho milovaným Volvem. Běžela jsem do pokoje, ale  Carlisle mě chytl za ruku a přinutil tak zastavit.

„Terezo!“ zvýšil na mě hlas. Odmítala jsem ho poslouchat.

„Dej mi pokoj,“ zasyčela jsem na něj hněvivě.

„Začni se chovat rozumně!“

„A ty si třeba trhni nohou!“ zakřičela jsem na něj.

„Terezo,“ chytil mě za obě ramena. „Chovej se slušně!“

„Carlisle.... Nerada to říkám, ale jdi do háje!“

„Okamžitě pojď sem,“ popadl mě za ruku a já musela kráčet za ním.

„Pusť mě!“ zakřičela jsem po něm naštvaně.

„Začni se chovat slušně!“

„Tak se chovejte slušně i vy k vlkodlakům!“ obořila jsem se na něj, vytrhla jsem se mu a utekla do svého pokoje.

Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nic není nemožné... - 7. kapitola: