Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » New lease of life - 8. díl - Konečně doma

3.Sasanka-Místo, kde Edward v Novém Měsíci řekne Belle, že ji opouští


New lease of life - 8. díl - Konečně domaPřidávám další díl. Doufám, že se vám bude líbit. Předchozí díly nebyly moc úspěšné takže... nevím jak budu pokračovat.

„No Bello, lepší už to asi nebude, nejsi holt jednou z nich.“ Ježiši co to plácám. Naposled jsem se podívala na svůj odraz v zrcadle. Tmavé hnědé vlasy jsem nechala splývat volně na záda a tváře měly opět tu barvu, kterou jsem měla nejraději. Alespoň jsem nebyla tak žalostně bílá. Jenže jsem měla poměrně špatné oblečení. Měla jsem jen tílko a přes to volnou mikinu, ze které mi vykukovalo jedno rameno. Špatné proto, že jsem nechtěla aby bylo vidět zrovna to rameno, kde byl ten obrovský rudý flek. Budu se muset hlídat celý zbytek dne. Proč prostě nemůžeme mít tělocvik odpoledne, jako každý den doposud. Doufám, že to bylo jen kvůli tomu rozřazování. Ach jo, chtěla bych domů.

Vyšla jsem ven a začala přemýšlet jakou mám asi teď hodinu. Nakonec jsem musela vytáhnout z tašky rozvrh.

„Pondělí… sakra angličtina. A já nemám tu esej.“ Věděla jsem přesně, kde se právě teď nachází. V mém pokoji pod postelí. Skončila tam, když jsem ji před víkendem někdy kolem půlnoci dopsala. No, to zase bude.

„Chjo.“ Naposledy jsem si povzdechla a vykročila správným směrem, snad.

„Bello?“ Ale ne, proč na mě čeká? Nemá snad jinou práci? „Co dělá rameno?“

„V pohodě.“ Rozhodně jsem se nehodlala zastavit.

„Počkej, mohla bys…“ Nedořekl a místo toho mě předběhl a postavil se mi do cesty. „Mohla bys na chvíli zastavit?“

„Proč?“ Vrazila jsem si ruce v bok a snažila se dívat kamkoliv jinam než do jeho očí. Vím, že kdybych se jen jedinkrát do nich podívala, veškerý můj vztek by zmizel v hlubinách jeho očí. A to jsem nechtěla.

„Ukázala bys mi to rameno prosím?“

„Rozhodně ne! Proč bych to proboha dělala?“ Vytáhla jsem si okraj mikiny ještě výš na zraněné rameno a podržela ji na místě.

„Jen se chci podívat, jestli nepotřebuješ lékaře.“

„Ccc, zas takovou sílu snad nemáš ne?“ Bello, zase to děláš, zase ho popichuješ. Uklidni se.

„Mohla bys…“ Sápal se mi po rameni. Ale tak, aby se nedotkl holé kůže. Ucukla jsem před ním až mi v rameni začala pulzovat nová bolest.

„Sss, au.“ Usykla jsem. Snažila jsem se potichu ale vím, že to určitě slyšel.

„Vidíš. No tak, nedělej hrdinku.“ Ušklíbl se mi.

„Víš co, starej se o sebe jo?“ Odsekla jsem mu a dala se na útěk. Jenom doufám, že sebou někde neseknu. To by mi tak ještě scházelo. Vím, že jsem na něj byla trochu moc ostrá a mrzelo mě to. Jenže začal na mě působit ten jeho dokonalý vzhled a omamná vůně a… a… vůbec.

„Ahoj Bello.“ Zpěvavý hlásek na mě zavolal hned jak jsem vstoupila do třídy. Jistě Alice. Tak přece o mě někdo ví. Naše malá jasnovidka. Ale jak to, že o mě neví Edward? Neřekla mu to? Nebo to snad nepoznal z jejích myšlenek?

„Ahoj. Alice?“ Jméno jsem stočila do otázky. Nechci abych prozradila, jak moc toho o nich vím.

„Ano. Ale to jistě už víš, že?“

„Proč si to myslíš?“ Hrála jsem nevinnou.

„Ale no tak, Bello….“ Zamračila se na mě. Sakra to mají všichni tak skvělé přesvědčovací schopnosti nebo co?

„No, tak možná něco málo vím.“ Řekla jsem neurčitě a sesunula se na své místo. Bohužel, pro mě, místo vedle bylo volné a tak se napasovala vedle mě.

Nemohla jsem se dočkat oběda. Alice se už naštěstí nedostala k další komunikaci díky učiteli, který celou hodinu vyžadoval naši pozornost. A já si hrála na super vzornou studentku.

„Uvidíme se u oběda Bello.“ Zavolala na mě ještě, když jsem vyletěla ze třídy a hnala se na opačnou stranu, než šla ona. To určitě. Na oběd jít nehodlám. Přetluču tady nějak ještě ty dvě hodiny do oběda a pak… Hurá domů. Odpolední hodiny nám dnes odpadly a já si tak užiju chvilku klidu.

Neužiju! Zaúpěla jsem. Vždyť, jestli končím já, tak oni také! Mám to já ale pech!

Vím, že mi nic neudělali a jsou ve skutečnosti strašně fajn… I když to ani nevím. Znám je jen hodně málo a přesto mi připadají fajn. A v tom je možná ten problém. Aby se mi nelíbili až příliš. Hlavně jeden z nich. Mám strach… Ani nevím proč. Jsem blázen.

 

Nikdy jsem nebyla tak nervózní a nerozhodná jako teď. Na parkovišti už skoro nikdo nebyl. Moje autíčko stálo osamocené vedle dalších dvou parádních kousků. Musela jsem uznat, že vážně mají vkus. Pěkný kabriolet BMW a další XC60 jako mám já. Jen černé. Musí být Cullenových.

Přišlápla jsem plyn o něco více než obvykle. Nemůžu se dočkat Jakea. Neviděla jsem ho celý víkend. Stýskalo se mi a moc.

„Ahoj, zlatíčko!“

„Mami!“ Byl tak nadšený, že mě vidí. Už ho neopustím na tak dlouho, nikdy. I dva dny mi připadají moc. Skočil mi do náručí a dal mi svou sladkou růžovou pusinkou malý polibek.

„Že ty jsi zase vyrostl?“ Řekla jsem mu pyšně ale při tom se ustaraně podívala na Eleazara. Ten jen nepatrně kývnul hlavou. Snad už na něco brzy přijdeme. „Co jsi dělal celý víkend broučku?“ Nesla jsem ho s sebou nahoru do svého pokoje. Musím se jít osprchovat. Sice jsem se myla po tělocviku ale potřebovala jsem ze sebe smýt všechen ten stres a únavu posledních pár hodin.

 Aleca jsem celý den už neviděla a i přes to, že byl celý víkend až moc otravný jsem s ním byla ráda.

Pomalu jsem si vybalovala věci z batohu a při tom poslouchala Jakea jak mi vypráví, co všechno už dokáže.

„Něco jsem ti namaloval.“ Odběhl do svého pokoje a přinesl mi obrázek domu.

„Je vážně krásný Jakeu.“

„Tady jsi ty.“ Ukázal do jednoho z oken, kde byla snadno rozeznatelná postava.

Slyšela jsem ze zdola hlasy. Museli už přijet. Copak nemají k dispozici dům pro hosty? Musí být tady?

„Víš co Jakee? Zavolej na tetu Carmen, ona ti dá čokoládu, kterou máš tak rád ano? Maminka se půjde umýt.“ Pošeptala jsem mu a on s radostí přikývl. Ještě jsem počkala než si pro něj přijde, abych věděla, že bude v pořádku a odešla do koupelny.

Dávala jsem si na čas. Nechtělo se mi dolů za ostatními. Ale už se to nedalo dál odkládat. Kůže už mě pálila a byla zrudlá horkou vodou.

Vysušila jsem si vlasy a hodila na sebe domácí odrbané džínsy a bílé tílko. Nemusím se snad fintit…

Sešla jsem pomalu dolů, nemělo cenu se snažit být nenápadná. Před nimi ne.

„Ehm… Ahoj.“ Pozdravila jsem. Seděli pohromadě na sedačce a okolo a pozorovali spícího Jakea. Ale ne prošvihla jsem ho. Zase spinká.

„Vezmu ho do postýlky a hned se vrátím ano?“ Chtěla jsem tak oddálit představování. Na nikoho jsem se nedívala, jen na Jakea. Carmen mi ho opatrně podala ze své náruče a já ho donesla nahoru. Měl pokoj hned vedle mého. Políbila jsem ho na čelíčko a na chvíli si přitiskla jeho ručičku ke své tváři. Zdály se mu krásné sny. Bylo v nich tolik barev… Občas jsem to dělávala, bylo to příjemné zpestření.

Vrátila jsem se dolů a zastavila se za pohovkou.

„Tak Bello, seznámím vás.“ Postavila se pyšně Tanya.

„Tohle je Carlisle… Esme… Jasper… Rosalie… Emmet… Alice a Edward.“ Všichni si se mnou podali ruku a Alice mě dokonce horlivě objala. Samozřejmě Edwarda si nechala nakonec. Zíral na mě jako na zjevení. Oči měl černé a zuřivé, jak při našem prvním setkání.

 

7 Shrnutí povídek 9



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek New lease of life - 8. díl - Konečně doma:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!