Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemiluji tě, Bello! - 4. kapitola

Jane Volturi


Nemiluji tě, Bello! - 4. kapitolaTak jsem tedy napsala další díl. Jacob jel pro Bellu ke škole, protože jí nejede náklaďáček. S někým se tam potkává, s kým? A jaký to bude mít vliv na další rozhovor s Bellou? A jak bude reagovat Sam na to, že Jake neuposlechl jeho rozkaz? Dozvíte se níže. Jinak bych hrozně, hrozně moc chtěla poděkovat za komentáře u předchozího dílu. Přeji příjemné čtení. Kacennnka.

4. kapitola


„Kde máš tričko?“ ptala se mě Bella, když otevřela dveře od mého auta.

„Jejda,“ usmál jsem se na ni. Život vlka mě tak odnaučil oblékat se, že mi to vůbec nedošlo.

„To je jedno, děkuju, děkuju moc. Jsi moje záchrana. Cullen tu do mě celou dobu hučel, že mi náklaďáček domů odtáhne,“ zašklebila se. Zasmál jsem se tomu a vystupoval z auta.

„Zdravím, Jacobe,“ zdravil mě úsměvně Edward.

„Čau.” Bella si mě nechápavě měřila pohledem. „Pak ti to vysvětlím,” řekl jsem jí a přivazoval lano.

Mohl bys konečně odejít? Pěkně to tu smrdí! poslal jsem Edwardovi v hlavě.

„Nechcete nějak pomoct?“ nabízel se a já se začal třást. Snažil jsem se uklidnit a asi po minutě se mi to konečně povedlo a odpověděl jsem.

„To je dobrý, už to skoro je.“ Vypadni! dodal jsem v hlavě.

„Tak zítra ve škole, Bello. A tebe snad taky brzy uvidím, ps... Jacobe.“ Nasedal  do auta.

„Budu štěstím bez sebe,” odpověděl jsem mu nahlas, aby to slyšela i Bella.  „Okey, tak vyrazíme. Víš, jak máš jet, když tě někdo táhne, ne?” Vražedně se na mě podívala a Edward, který ještě neodjel, se začal smát. Neměl jsem dost síly mu odpovědět bez toho, aniž bych se přeměnil.


„Takže Quileté se nesnášení s Culleny. Ale proč?“ ptala se Bella, zatímco jsem se hrabal v náklaďáčku. Co jí mám na to říct?

„Je to všechno založené na starých Quiletských legendách,“ snažil jsem se říct, jakoby mi to bylo jedno.

„Na jakých legendách?“ nedala se odbýt. Povzdechl jsem si a opřel se o přední nárazník, abych na ni viděl. Všiml jsem si, co má na sobě.

„Máš moje kalhoty!“ zasmál jsem se.

„Jsou pohodlný,“ pokrčila rameny, „ale ještě jsi mi neodpověděl na otázku.“

„Jo, no… jsou to takový blbosti, já na ně moc nevěřím,“ lhal jsem. Jak bych na ně nemohl nevěřit, když je to pravda. „Ale Billy, můj děda, praděda a tak dále na to věří.“

„Chceš mi říct, že jako jediný z několika generací Blacků na to nevěříš?“ Sakra, Bello! nadával jsem si v duchu.

„Ne tak úplně, hele, já bych o tom fakt neměl mluvit.“

„Prosím, vždyť už jsi to nakousl,“ škemrala. Je něco, co bych pro ni neudělal?

„Hele, když ti to řeknu, nebudeš se dál na nic o tom vyptávat? Prostě to bude bez detailů, bez mého názoru… “

„Jo, platí,“ rozzářila se.

„Tak si kup někde knihu.“

„Jacobe!“ křikla jako malé dítě.

„Fakt o tom nesmím mluvit,“ usmál jsem se na ni. „Už by to mělo jet, nastartuj.“ Bella vlezla do auta a nastartovala, náklaďáček se párkrát zakuckal a pak nechtěně naskočil motor. Bella se rozzářila za volantem a vyběhla ven, aby mě objala. Rozpřáhl jsem ruce – Co to zase děláš? přeběhlo mi v hlavě – a objal ji. Pak se ale odtáhla. Nechápavě jsem se na ni podíval.

„Nemáš teplotu?“ ptala se mě. A sakra, sakra, sakra!

„Ne, nemám.“

„Úplně hoříš,“ položila mi ruku na čelo.

„Víš co? Kup si tu knížku.“ Shodil jsem ji tu ruku, byla ledová.

„Co?“ ptala se nechápavě.

„Jacobe!?“ křičel Embry. Ano, přesně v pravou chvíli.

„No?“ pustil jsem Belly ruku a šel za ním.

„Máš průser u Sama,“ hlásil Embry.

„Proč zase?“ ptal jsem se a pak mi to došlo. „Vždyť jsem mu říkal, že mi nemůže kecat do života úplně! Kde teď je?“ začal jsem se vzteky klepat.

„Na pláži asi pět mil od hranice. Měl jsem pro tebe dojít, sorry, ale je to alfa.“

„Neomlouvej se, to je dobrý. Vezmeš mi domů auto?“ ptal jsem se ho.

„No klidně, ale nemám řidičák.“

„Neřeš, já bych to u Charlieho vyřídil, já ho taky nemám,“ ušklíbl jsem se. „Jo a Bella asi něco tuší, kdyby se ptala na moji teplotu, Quiletské legendy nebo tak něco, tak jí nic neříkej. Já jí to taky neřekl, řekl jsem jí, že jestli to chce vědět, tak ať si sežene knížku s legendami. Snad jí to nedojde, a řekni jí, že jí pak zavolám,“ šeptal jsem.

„Jasný, tak zatím. A nenaštvi ho ještě víc, než je, čau.“ Mával mi.


(Bella)

Jake je neskutečný, zase mi opravil náklaďáček. Vyběhla jsem ven, abych ho mohla obejmout. Rozpřáhl paže, a když jsem mu vlezla do náruče, měl hrozně horkou kůži. Odtáhla jsem se.

„Nemáš teplotu?“ ptala jsem se.

„Ne, nemám.“

„Úplně hoříš,“ položila jsem mu ruku na čelo. Opravdu byl horký.

„Víš, co? Kup si knížku?“ odpověděl mi. Cože?

„Co?“ ptala jsem se nechápavě.

„Jacobe!“ volal někdo z lesa, Jacob k němu běžel, říkal něco o tom, že má průser u Sama. Něco mi tu nehraje.  Asi pět minut se spolu vybavovali a pak ten neznámý šel ke mně a Jake odběhl do lesa.

„Ahoj, já jsem Embry. A ty jsi Bella, viď?“ říkal mi přátelsky.

„Jo, ahoj,“ koktala jsem.

„Jake se hrozně omlouvá, ale musel za Samem, prej ti zavolá.“

„Kdo je Sam?“ ptala jsem se.

„Sam Uley, náš al… Jake ti to vysvětlí. Nebo si kup tu knihu,“ škádlivě se na mě usmál.

„Co furt všichni máte s tou knížkou?“ ptala jsem se naštvaně.

„Jsou tam všechny naše legendy. Přečti si to. A určitě toho bude plný i internet.“ Embry nasedal do auta. „Zatím.“ Mávla jsem mu a on se rozjel po cestě.

Hned, co jsem vlezla do domu, běžela jsem k počítači a začala hledat. Do vyhledávače jsem zadala Quiletské legendy a četla. Bylo tam spoustu věcí o nějakých studených, kteří připomínali upíry. Měli studenou, žulovou kůži, neskutečnou sílu, byli neskutečně krásní a rychlí, nesmrtelní a pili krev. Pak něco o duševních bojovnících. Ale upoutala mě až jedna o vlcích. Prý je to moc některých Quiletů, přeměňovat se ve vlky, obrovské vlky. Vyznačují se velkou sílou, zrychleným růstem, tělesnou teplotou asi 42°C a jejich přirozenými nepřáteli byli studení. Četla jsem dál. Alfa, je vůdce smečky. ‚Je to alfa,‘ vzpomněla jsem si na Embryho slova. Ne! To nemůže být pravda. Jacob je vlk?


Předchozí < Shrnutí > Další


Kacennnka



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nemiluji tě, Bello! - 4. kapitola:

 1
1. dennybella@email.cz
29.04.2012 [12:26]

jo super těším se na další Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!